João 10
MƗKÁNDA LORỤ ꞌBƗ LOMO KƗ́ DOSỊ́ ÉYỊ́ E (BDH) vs NTLH
1 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ Farụsáyo ga gére née sɨmɨ muruwayi kɨ́dí, “ꞌYị bɨ olụ́ lódụ́ kacɨ́ kábịṛị́kị e ꞌdị́cị́ ndaá gɨ ꞌdí tara mbotụyé wá ní, née ndaá mị́ngị́ kábịṛị́kị maáge wá, née ꞌyị ugu, kpá yị́ ené bɨsinyí ꞌyị.
1 Jesus disse:
2 Mị́ngị́ kábịṛị́kị e ndịsị ólụ́ lódụ́ kacɨ́ kábịṛị́kị ené e fú lá gɨ tara mbotụyé.
2 Mas quem entra pela porta é o pastor do rebanho.
3 Togụ́ mị́ngị́ kábịṛị́kị ga gére née ogụ go yá, zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko bɨ ore ní líkpí mbotụ. Sɨmɨ bɨ ndolo kábịṛị́kị ené e kɨ́ ịrịyé ní, zɨ́ye úwú kúrú mị́ngị́ye zɨ́ye ídíye mbá kɨ́ rokinyi.
3 O porteiro abre a porta para ele. As ovelhas reconhecem a sua voz quando ele as chama pelo nome, e ele as leva para fora do curral.
4 Sɨmɨ bɨ kábịṛị́kị ga gére née olụ́ogụnɨ́ go sága ní, kpá lá bɨ mị́ngị́ye utú zɨ́ye ꞌdáꞌdá ní, geré zɨ́ye útúye ngbeṛị́ do kacɨ́ a gɨ zɨ́a owoyemenɨ́ sɨmɨ kúrú a bú.
4 Quando todas estão do lado de fora, ele vai na frente delas, e elas o seguem porque conhecem a voz dele.
5 Togụ́ ngíti ꞌyị kpị́ yá, kábịṛị́kị ga gére née nɨyí ngásá eyé gɨ zɨ́a mɨngásá gɨ zɨ́a bɨ owoyemenɨ́ eyé wo wá ní.”
5 Mas de jeito nenhum seguirão um estranho! Pelo contrário, elas fugirão, pois não conhecem a voz de estranhos.
6 Farụsáyo ga gére née owonɨ́ eyé ini ledre gɨ sɨmɨ muruwayi bɨ Yésụ uku née wá.
6 Jesus fez esta comparação, mas ninguém entendeu o que ele queria dizer.
7 Zɨ́ Yésụ úku phụ́trụ ledre zɨ́ Yụ́da ga gére née kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, mááyí zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e káa zɨ́ mbotụ kábịṛị́kị e ní.
7 Então Jesus continuou:
8 ꞌYị ga bɨ ngárá Babá kasa ené yée ne wá ní, ogụnɨ́ yị́ eyé kɨ́ royé kɨ́dí yée nɨyí bɨlámá ꞌyị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo, ábuwá yị́ eyé ꞌyị ṛanga e kpá ꞌyị ugu e. ꞌYị amá e uwúnɨ́ eyé kóo ledre ga bɨ ꞌyị ga gére née ndịsịnɨ́ ꞌdódo yée ní wá.
8 Todos os que vieram antes de mim são ladrões e bandidos, mas as ovelhas não deram atenção à voz deles.
9 Mááyí káa zɨ́ mbotụ ꞌdị́cị́ ní. Togụ́ ꞌyị ogụ gɨ ꞌdí zɨ́ma yá, mááyí yómo wo gɨ zɨ́a mááyí go ꞌyị ꞌbáꞌbá wo, káa zɨ́ mị́ngị́ kábịṛị́kị bɨ ndịsị ꞌbáꞌbá yée do bi ꞌbɨ éyị́ mɨánu zɨ́a kpá ndáꞌbané kɨ́ye ꞌbe bɨlámáne ní.
9 Eu sou a porta. Quem entrar por mim será salvo; poderá entrar e sair e achará comida.
10 ꞌYị ugu ndịsị ndéré ꞌbɨ ené gɨ ro úgu éyị́, kɨ́ ngáka éyị́ kpá kɨ́ úfu ꞌyị e. Máa Yésụ, mándá ꞌbɨ amá káa zɨ́ ꞌyị ṛanga ga gére née wá, máógụ ꞌbɨ amá gɨ ro zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledremá go ní ídíye kɨ́ trịdrị kpá kɨ́ rokinyi bɨ ngárá odụ a ndaá ní.
10 O ladrão só vem para roubar, matar e destruir; mas eu vim para que as ovelhas tenham vida, a vida completa.
11 “Mááyí bɨlámá ꞌyị lúrú bi kacɨ́ kábịṛị́kị amá e. Máíꞌbí romá tóromá kacɨ́ kábịṛị́kị amá e gɨ zɨ́ bɨsinyí ledre kɨ́ méngị yée. Togụ́ umbu yá, máídí úyu máa, ndanɨ́ úyu wá.Yésụ nɨ bɨlámá ꞌyị ꞌbáꞌbá kábịṛị́kị∼e |src="bk00004c.tif" size="span" loc="John 10:11" copy="Knowles" ref="10:11-18"
11 — Eu sou o bom pastor; o bom pastor dá a vida pelas ovelhas.
12 ꞌYị bɨ ndaá mị́ngị́ kábịṛị́kị e wá, ogụ ꞌbɨ ené lá méngị moko gɨ ro késị́ ní, togụ́ lurú bangá sinyí go kɨ́ ógụ gɨ ro ꞌdíꞌbi ngúru kábịṛị́kị ga gére née yá, nɨ óyó sogoné zɨ́ kábịṛị́kị ga gére née, zɨ́ bangá sinyí nánáónzó ngúruyé ánu a, zɨ́ ngíti géyị báyiyé faa.
12 Um empregado trabalha somente por dinheiro; ele não é pastor, e as ovelhas não são dele. Por isso, quando vê um lobo chegando, ele abandona as ovelhas e foge. Então o lobo ataca e espalha as ovelhas.
13 ꞌYị ꞌbɨ moko née ngasáoyó roné gɨ zɨ́a kábịṛị́kị ga gére née ndanɨ́ eyé ꞌbɨ ené wá, mengị ꞌbɨ ené lá dụụ́ moko gɨ ro késị́.
13 O empregado foge porque trabalha somente por dinheiro e não se importa com as ovelhas. Eu sou o bom pastor. Assim como o Pai me conhece, e eu conheço o Pai, assim também conheço as minhas ovelhas, e elas me conhecem. E estou pronto para morrer por elas.
14 “Mááyí bɨlámá ꞌyị ꞌbáꞌbá kábịṛị́kị e gɨ zɨ́a mááyí máa mị́ngị́ ye. Kábịṛị́kị amá e owonɨ́ máa bú,
14 — ausente —
15 káa zɨ́ bɨ ledremá nɨ zɨ́ Babá owóowó zɨ́ ledrea ídíne zɨ́ma kpá owóowó ní, ledre kábịṛị́kị amá e nɨ zɨ́ma kpá owóowó. Née sị́ ledre bɨ máíꞌbí romá zɨ́ umbu gɨ royé gɨ roa ní.
15 — ausente —
16 Ngíti géyị ꞌyị amá e nɨyí aka kpá fú bo yée ga bɨ ndanɨ́ gɨ sɨmɨ kúfú Yụ́da e wá ní. Mááyí kpá ꞌdíꞌbiógụ yée, ésị yée dongará lafúye gɨ do bɨ zɨ́ye ídíye kị́éꞌdo ndị́sị úwú dụụ́ kúrúma, gɨ zɨ́a mááyí máa ꞌyị ꞌbáꞌbá yée.
16 Tenho outras ovelhas que não estão neste curral. Eu preciso trazer essas também, e elas ouvirão a minha voz. Então elas se tornarão um só rebanho com um só pastor.
17 Ledremá nɨ zɨ́ Babá owóowó gɨ zɨ́a máúwú kúrúa bú. Mááyí íꞌbí romá zɨ́ umbu gɨ ro ꞌyịmaꞌdí e. Abú máúyu yá, nɨ úrulúgu máa.
17 — O Pai me ama porque eu dou a minha vida para recebê-la outra vez.
18 ꞌYị bɨ kị́éꞌdo káa nɨ gága máa gɨ ro ledre ní ndaá. Mááyí kɨ́ rokoꞌbụ ledre e za mbá zɨ́ma gɨ zɨ́ Babá gɨ ro zɨ́ma íꞌbí romá zɨ́ umbu, togụ́ mbú zɨ́ma ásimá gɨ roa.”
18 Ninguém tira a minha vida de mim, mas eu a dou por minha própria vontade. Tenho o direito de dá-la e de tornar a recebê-la, pois foi isso o que o meu Pai me mandou fazer.
19 Gɨ zɨ́ ledre bɨ Yésụ uku kenée ní, zɨ́ sómụ́ ledre ꞌbɨ Yụ́da e ífi sɨmɨné, toronɨ́ eyé lolụ do sómụ́ ledre kị́éꞌdo wá.
19 Quando ouviu isso, o povo se dividiu outra vez. Muitos diziam:
20 Ngíti géyị odronɨ́ ꞌbɨ eyé gɨ do bɨ Yésụ bɨsinyíne kɨ́dí, “Oꞌdo née nɨ kɨ́ dokéké sɨmɨné, née ndaá ꞌyị bɨ azé ndị́sị úwú ledre gɨ taraa ní wá.”
20 — Ele está dominado por um demônio! Está louco! Por que é que vocês escutam o que ele diz?
21 Ngíti géyị ya, “Ɨ́ꞌɨ, oꞌdo née dokéké ndanɨ́ sɨmɨ a wá. ꞌYị bɨ kɨ́ dokéké sɨmɨné ní, utúasá ndị́sị ꞌdódo ledre kɨ́ rokoꞌbụné wá. Utúasá kpá líkpí komo ꞌyị bɨ ꞌdụtụ mɨꞌdụ́tụ ní wá.”
21 Outros afirmavam: — Quem está dominado por um demônio não fala assim! Será que um demônio pode dar vista aos cegos?
22 Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, geré zɨ́ sịndị́ kadra bɨ legbe ndịsịnɨ́ sómụ́ndíki ledre ꞌdị́cị́ bɨ kóo ꞌbɨ Lomo ꞌdanánɨ́ sɨmɨ Yerụsaléma ní ógụné. Ledre máa née mengị kóo roné née kɨ́ yana ndumu.
22 Era inverno, e em Jerusalém estavam comemorando a Festa da Dedicação .
23 Zɨ́ Yésụ ndị́sị gámáne do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo née. Zɨ́a ndéré ólụ́ne gị do bi bɨ kóo oꞌbónɨ́ ngbaꞌdaka ro ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo, bɨ ịfị́nɨ́ ịrị Solomóna doa ní.
23 Jesus estava andando pelo pátio do Templo, perto da entrada chamada “ Alpendre de Salomão ”.
24 Zɨ́ Yụ́da ga gére née ólụ́ lódụ́ kacɨ́ Yésụ íri. Zɨ́ye úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ndá lolụ fú lá ndị́sị lóꞌbo gɨ zɨ́ze wá. Togụ́ áyí go Kɨ́résịto bɨ Lomo kasaogụ ní yá, ídí geré úku a zɨ́ze.”
24 Então o povo se ajuntou em volta dele e perguntou: — Até quando você vai nos deixar na dúvida? Diga com franqueza: você é ou não é o
25 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ásé ndúꞌyú ꞌdóꞌdo máa née kenée gɨ ro ꞌdi, tɨ́ bɨ máúku ledre go zɨ́se, ílisé ṇgúṇgu a wá ní. Mɨngburoko ledre ga bɨ mándị́sị méngị yée bɨ ngárá gbékpị́ ꞌyị e utúasánɨ́ méngị yée wá ní, nɨyí ꞌdódo máa ye zɨ́se ówo a kɨ́dí Babá kasaogụ máa ne.
25 Jesus respondeu:
26 Ṇgúṇgusé ledremá wá gɨ zɨ́a ndásé esé ꞌyị amá e wá.
26 mas vocês não creem porque não são minhas ovelhas.
27 ꞌYị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledremá go ní, ndịsịnɨ́ lengbe úwú kúrúma. Máówo yée bú bɨlámáne gɨ zɨ́a nɨyí ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma e.
27 As minhas ovelhas escutam a minha voz; eu as conheço, e elas me seguem.
28 ꞌYị amá ga gére née máꞌdíꞌbi sị́lị́ma go royé ndá, mááyí íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní zɨ́ye. ꞌYị bɨ nɨ ꞌdíꞌbióyó yée gɨ zɨ́ma ní ndaá.
28 Eu lhes dou a vida eterna, e por isso elas nunca morrerão. Ninguém poderá arrancá-las da minha mão.
29 Babá bɨ iꞌbí ꞌyị amá ga gére née zɨ́ma ní, rokoꞌbụa romo do éyị́ e za mbá. ꞌYị bɨ nɨ útúásá ꞌdíꞌbióyó ꞌyị amá ga bɨ iꞌbí yée zɨ́ma née ní ndaá.
29 O poder que o Pai me deu é maior do que tudo, e ninguém pode arrancá-las da mão dele.
30 Zée kɨ́ Babá, azé dụụ́ ꞌyị kị́éꞌdo.”
30 Eu e o Pai somos um.
31 Zɨ́ ledre née útúne sɨmɨ Yụ́da ga gére vuu bɨsinyíne. Zɨ́ye ị́nyịyé ꞌdíꞌbi tutú e gɨ ro óngboónzó wo kɨ́e.
31 Então eles tornaram a pegar pedras para matar Jesus.
32 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mɨngburoko ledre ga bɨ Babá iꞌbí yée zɨ́ma ndị́sị méngị yée ní, máméngị yée mbá do komosé. Wo bɨ sinyí rosé ílisé úfu máa gɨ roa ní wo be ꞌdi?”
32 E ele disse:
33 Yụ́da e ya zɨ́a ní, “Lúyú ledre eyị́ nɨ wo bɨ úku yá née nɨ kpá Lomo tɨ́ bɨ áyí gbékpị́ ꞌyịmaꞌdí ní. Née ledre bɨ azé úfu yị́ị gɨ zɨ́a ní, ledre ezé ndaá ꞌbɨ ené kɨ́ bɨlámá moko eyị́ wá.”
33 Eles responderam: — Não é por causa de nenhuma coisa boa que queremos matá-lo, mas porque, ao dizer isso, você está
34 Yésụ ya zɨ́ye ní, “Sara bɨ nɨ mɨékéne do sị́lị́se sɨmɨ bụ́kụ ꞌbɨ lorụ, Lomo uku kɨ́dí, ‘Sée ga bɨ mágéléógụ sée káa do manda e ní, ásé go kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́se káa zɨ́ Lomo ní.’
34 Então Jesus afirmou:
35 Togụ́ Lomo uku ledre kɨ́dí née geléogụ ngíti géyị ꞌyị e kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ye káa zɨ́ Lomo ní. Ledre bɨ Lomo uku go ní, ꞌyị óyólóꞌbó a ndaá.
35 Sabemos que as
36 Sara bɨ mááyí nda tɨ́ mbigí Owụ́ ꞌbɨ Lomo, Babá maꞌdáa kasa máa ne do sogo káṇgá méngị moko ené ní, éyị́ bɨ bi sinyí nda rosé zɨ́se úku ledre gɨ zɨ́a kɨ́dí máúku sínyi ledre go sɨmɨ bɨ máúku máyá mááyí Owụ́ ꞌbɨ Lomo ní ꞌdi?
36 Quanto a mim, o Pai me escolheu e me enviou ao mundo. Então por que vocês dizem que blasfemo contra Deus quando afirmo que sou Filho dele?
37 Moko ga bɨ mándị́sị méngị yée ní za mbá, togụ́ ndanɨ́ moko ga bɨ ꞌbɨ Babá ní wá, ndásé ṇguṇgu ledremá wá.
37 Se não faço o que o meu Pai manda, não creiam em mim.
38 Abú ílisé ṇgúṇgu ledremá wá, moko ga bɨ mándị́sị méngị yée ní togụ́ ṇgúṇgusé go kɨ́dí Lomo uku ne ya máídí méngị yée kenée, ṇgúṇgusé go kɨ́dí azé kɨ́ Babá ꞌyị kị́éꞌdo.”
38 Mas, se eu faço, e vocês não creem em mim, então creiam pelo menos nas coisas que faço. E isso para que vocês fiquem sabendo de uma vez por todas que o Pai vive em mim e que eu vivo no Pai.
39 Zɨ́ Yụ́da ga gére née kpá ị́nyịyé áyíye ꞌdíꞌbi Yésụ gɨ zɨ́ ledre bɨ uku zɨ́ye kenée ní. Zɨ́a ụ́cụ lị́lịné gɨ zɨ́ye gɨ ore.
39 A essa altura tentaram novamente prendê-lo, mas Jesus escapou das mãos deles.
40 Zɨ́ Yésụ ị́nyịné gɨ sɨmɨ Yerụsaléma gɨ ore ꞌdógụ ngbuṛu Yeredéne, ndéré ꞌdị́yị roné do bi bɨ Yiwáni ꞌyị Bábátị́zị́ ꞌyị e ndịsị íꞌbí babatị́za doa zɨ́ ꞌyị e ní, zɨ́a ndị́sịné íri kɨ́ owụ́ sị́lị́ cúkuꞌdée.
40 Ele voltou de novo para o lado leste do rio Jordão, foi para o lugar onde João Batista tinha batizado antes e ficou lá.
41 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ndị́sị ndéréye zɨ́ Yésụ do bi bɨ nɨ doa íri ní. Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ndị́sị úku ledre kɨ́dí, “Abú Yiwáni mengị mɨngburoko ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụné ní wá yá, ledre ga bɨ uku yée gɨ ro Yésụ ní, nɨyí mbá maꞌdíi ledre e.”
41 E muita gente ia vê-lo, dizendo: — João não fez nenhum milagre, mas tudo o que ele disse sobre Jesus é verdade.
42 Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ṇgúṇgu ledre Yésụ kɨ́dí nɨ owụ́ ꞌbɨ Lomo.
42 E naquele lugar muita gente creu em Jesus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.