Mateus 20
Tã-drı̣̃ Lẽlẽ Óꞌdí Óvârí Kâ (AVU) vs NVT
1 Gõꞌdá nĩngá sĩ rî, Yésũ drí îtõzó tã îmbálé úlı̣́ mãnĩgõ sĩ tã ârí ꞌbá íyíkâ rî ꞌbá yî drí lạ́tı̣̂ gólâ Ôvârí drí ꞌẽzó drı̣́-ꞌâ fẽlé õjílã íyíkâ drí ı̣̃zạ́tú rî tãsĩ. Gólâ kĩ, “Lạ́tı̣̂ gólâ Ôvârí drí ꞌẽzó drı̣́-ꞌâ fẽlé õjílã íyíkâ drí rî rĩꞌá nyé õzõ ãgô ãzâ ạ́mvú lı̣́pı̣̂ ró rî kâtí. Kậyı̣̂ ãzâ sĩ, ãkpã cı̣̃ı̣́nó, gólâ drí ngãzó nĩlí võ ngá lậzı̣̂ kâ gĩlí rî ꞌálâ, nĩꞌá õjílã lôndãlé ãânĩ ró ĩyî lôsĩ ꞌẽlé ạ́mvú íyíkâ ꞌdĩ ꞌá ậdı̣̂ sĩ.
1 “Pois o reino dos céus é como o dono de uma propriedade que saiu de manhã cedo a fim de contratar trabalhadores para seu vinhedo.
2 Gõꞌdá ạ́mvú lı̣́pı̣̂ ûsû õjílã bê lôsĩ ꞌẽlé ạ́mvú íyíkâ ꞌdĩ ꞌá rî, gólâ drí tã ı̣̂ꞌbı̣̃zó gólĩyí bê ậdı̣̂ tãndí kậyı̣̂ ãlô kâ fẽlé drílĩyî ndrĩ îcâ-îcâ ró. Gõꞌdá drílĩyî tã-drı̣̃ lâ lẽzó. Nĩngá sĩ rî, ạ́mvú lı̣́pı̣̂ drí gólĩyî jõzó nĩꞌá lôsĩ ꞌẽlé ạ́mvú íyíkâ ꞌdĩ ꞌálâ.
2 Combinou de pagar uma moeda de prata por um dia de serviço e os mandou trabalhar.
3 “Nĩngá sĩ, ı̣̃tú-pá njı̣̂-drı̣̃-lâ-sû cı̣̃ı̣́nó ꞌdĩ kâ rî sĩ, ạ́mvú lı̣́pı̣̂ ꞌdĩ drí nĩzó gõlé kpá óꞌdí võ ngá lậzı̣̂ kâ gĩlí ꞌdĩ ꞌálâ. Gõꞌdá drílâ nĩzó õjílã ãzâ ꞌbá yî ûsúlı̣́, rĩꞌá ĩyî âdréꞌá tólâ tãkó ĩtí.
3 “Às nove da manhã, estava passando pela praça e viu por ali alguns desocupados.
4 Gõꞌdá drílâ tã âtázó drílĩyî kĩ nĩ rî, ‘Nĩ nĩ kpá nĩꞌá lôsĩ ꞌẽlé má drí ạ́mvú ꞌálâ, má âꞌdô ậdı̣̂ mbı̣̂ lôsĩ ãnî drí ꞌẽlé má drí kậyı̣̂ ãndrõ nô kâ sĩ rî fẽꞌá ãnî drí.’ Gõꞌdá drílĩyî ngãzó nĩlí lôsĩ ꞌẽlé.
4 Contratou-os e disse-lhes que, no final do dia, pagaria o que fosse justo.
5 “Gõꞌdá ı̣̃tú-pá câ bê mûdrı̣́-drı̣̃-lâ-gâ-rı̣̃ ı̣̃tú-ạ̃yı̣́ sĩ rî gõꞌdá kpá ı̣̃tú-pá nâ lạ̃njạ́túlı̣́ bê rî, ạ́mvú lı̣́pı̣̂ ꞌdĩ drí kpá tã ãlô-ãlô ꞌdĩ ꞌẽzó. Drílâ nĩzó kpá óꞌdí võ ngá lậzı̣̂ kâ gĩlí rî ꞌálâ, nĩꞌá õjílã lôndãlé ânĩꞌá lôsĩ ꞌẽlé ạ́mvú íyíkâ ꞌdĩ ꞌá.
5 E eles foram trabalhar no vinhedo. Ao meio-dia e às três da tarde, fez a mesma coisa.
6 Gõꞌdá câ bê lạ̃njạ́túlı̣́ bê ı̣̃tú drí ꞌbãrẽ ꞌẽꞌá nĩꞌá fĩlí rî ꞌá rî, ạ́mvú lı̣́pı̣̂ ꞌdĩ drí nĩzó gõlé kpá óꞌdí võ ngá lậzı̣̂ kâ gĩlí rî ꞌálâ. Drílâ nĩzó õjílã ãzâ ꞌbá yî ûsúlı̣́ rĩꞌá âdréꞌá ĩyî tãkó tólâ võ ngá lậzı̣̂ kâ ꞌdĩ ꞌá. Gõꞌdá drílâ tã îjízó gólĩyî tı̣́ kĩ, ‘Nĩ rî âdrélé nõngá ı̣̃tú kạ̃ạ́lũ tãkó lôsĩ ꞌẽ ãkó ãꞌdô tãsĩ yã?’
6 “Às cinco da tarde, estava outra vez na cidade e viu por ali mais algumas pessoas. ‘Por que vocês não trabalharam hoje?’, perguntou ele.
7 Gõꞌdá drílĩyî tã-drı̣̃ lôgõzó kĩ nĩ rî, ‘Õjílã ãzãkã yû lôsĩ fẽ ꞌbá ãmâ drí ꞌẽlé.’ Gõꞌdá ạ́mvú lı̣́pı̣̂ drí gõzó tã âtálé drílĩyî kĩ nĩ rî, ‘ꞌDõvó nĩ nĩ kpá lôsĩ ꞌẽlé má drí ạ́mvú ꞌálâ.’ Gõꞌdá drílĩyî nĩzó kpá lôsĩ ꞌẽlé.
7 “‘Porque ninguém nos contratou’, responderam. “Então o proprietário disse: ‘Vão e trabalhem com os outros no meu vinhedo’.
8 “Gõꞌdá câ bê võ drí ꞌẽrẽ ậnı̣́lı̣́ rî ꞌá rî, ạ́mvú lı̣́pı̣̂ drí tã âtázó drı̣̃-ꞌbá íyíkâ lôsĩ kâ drí kĩ, ‘Ní ậzı̣̂ lôsĩ ꞌẽ ꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî, ní fẽ ró ậdı̣̂ gólĩyî drí. Ní îtõ ậdı̣̂ fẽlé õjílã gólĩyî lôsĩ îtõ ꞌbá ꞌẽlé lạ̃njạ́túlı̣́ bê rî ꞌbá yî rú sĩ, cãlé gólĩyî lôsĩ îtõ ꞌbá ꞌẽlé ãkpã cı̣̃ı̣́nó rî ꞌbá yî rú.’
8 “Ao entardecer, mandou o capataz chamar os trabalhadores e pagá-los, começando pelos que haviam sido contratados por último.
9 Gõꞌdá õjílã gólĩyî lôsĩ îtõ ꞌbá ꞌẽlé lạ̃njạ́túlı̣́ ꞌásĩ rî ꞌbá yî ânĩ ĩyî bê ậdı̣̂ ĩyíkâ trõlé rî, drı̣̃-ꞌbá lôsĩ kâ fẽ gólĩyî drí ậdı̣̂ lôsĩ kậyı̣̂ ãlô kâ rî kâ ĩꞌdî. Kpá ĩtí, õjílã gólĩyî ndrĩ ạ́mvú lı̣́pı̣̂ drí ậzı̣́lı̣́ ânĩꞌá lôsĩ ꞌẽlé rî ꞌbá yî, drı̣̃-ꞌbá lôsĩ kâ fẽ kpá ậdı̣̂ lôsĩ kậyı̣̂ ãlô kâ rî kâ ĩꞌdî gólĩyî drí ndrĩ.
9 Os que foram contratados às cinco da tarde vieram e receberam uma moeda de prata.
10 Gõꞌdá õjílã gólĩyî lôsĩ îtõ ꞌbá ꞌẽlé ãkpã cı̣̃ı̣́nó rî lésĩ rî ꞌbá yî ânĩ ĩyî bê ậdı̣̂ ĩyíkâ trõlé rî, gólĩyî ı̣̂sũ tã trá kĩ nĩ rî, áãꞌdô ậdı̣̂ fẽꞌá ĩyî drí lậvũlı̣́ gạ̃rạ̃ ậdı̣̂ fẽlé õjílã gólĩyî lôsĩ îtõ ꞌbá ꞌẽlé lạ̃njạ́túlı̣́ bê rî ꞌbá yî drí rî drı̣̃ı̣̂ sĩ. Gõꞌdá ófẽ kpá ậdı̣̂ lôsĩ kậyı̣̂ ãlô kâ rî kâ ĩꞌdî gólĩyî drí.
10 Quando chegaram os que foram contratados primeiro, imaginaram que receberiam mais. Contudo, também receberam uma moeda de prata.
11 “Gõꞌdá gólĩyî trõ ậdı̣̂ ĩyíkâ bê rî, drílĩyî îtõzó rĩꞌá lôzólé úlı̣́ ngũrũ-ngũrũ bê ạ́mvú lı̣́pı̣̂ ꞌdĩ rú.
11 Ao receber o pagamento, queixaram-se ao proprietário:
12 Gõꞌdá drílĩyî ngãzó tã âtálé ạ́mvú lı̣́pı̣̂ drí kĩ, ‘Õjílã gólĩyî lôsĩ îtõ ꞌbá ꞌẽlé lạ̃njạ́túlı̣́ ꞌásĩ rî ꞌbá yî ꞌê ĩyî lôsĩ cé dã ĩtí. Gõꞌdá ãmâ rî gógó ãmákâ lôsĩ ꞌẽ ꞌbá ı̣̃tú kạ̃ạ́lũ ı̣̃tú ãmé drı̣̃ı̣̂ sĩ nô rî ꞌbá yî, áâꞌdô ậdı̣̂ fẽꞌá ãmâ drí îcâ-îcâ ró õjílã gólĩyî lôsĩ îtõ ꞌbá ꞌẽlé vólé lésĩ rî ꞌbá yí bê ángô tí ró yã?’
12 ‘Aqueles trabalharam apenas uma hora e, no entanto, o senhor lhes pagou a mesma quantia que a nós, que trabalhamos o dia todo no calor intenso’.
13 Gõꞌdá ạ́mvú lı̣́pı̣̂ drí gõzó tã âtálé lôsĩ ꞌẽ ꞌbá ãlô gólĩyî lãfálé ꞌásĩ rî drí kĩ, ‘Ámâ rû-lẽ-ãzíyã, nĩ lẽ tã-drı̣̃ trá ậdı̣̂ kậyı̣̂ ãlô kâ ꞌẽꞌá fẽlâ ãnî drí rî tãsĩ. Má âdó ãnî kô.
13 “O proprietário respondeu a um deles: ‘Amigo, não fui injusto. Você não concordou em trabalhar o dia inteiro por uma moeda de prata?
14 Nĩ trõ ậdı̣̂ ãníkâ, nĩ nĩ gõlé ãnî drí ꞌbã ꞌásĩ. Má lẽ kpá ậdı̣̂ fẽlé îcâ-îcâ ró õjílã gólĩyî lôsĩ îtõ ꞌbá vólé lésĩ rî ꞌbá yî drí õzõ má drí fẽlé ãnî drí ꞌdĩ kâtí.
14 Pegue seu dinheiro e vá. Eu quis pagar ao último trabalhador o mesmo que paguei a você.
15 Ní ı̣̂sũ áníkâ bê-rî, âꞌdó kô rĩꞌá mbı̣̂ má drí tã gólâ má drí lẽlé ꞌẽlé rî ꞌẽzó ậdı̣̂ ámákâ sĩ õzõ má drí lẽlé rî kâtí yã? Gõꞌdá tãlâ ãꞌdô ꞌî ãnî drí âꞌdózó ạ̃wạ̃ ró má bê yã? Ãnî rĩꞌá ạ̃wạ̃ ró má bê tãlâ tã gólâ má drí ꞌẽlé tãndí ró õjílã pãlé rî tãsĩ yã? Má âꞌdô îcáꞌá tã gólâ má drí lẽlé ꞌẽlé rî ꞌẽlé õzõ má drí lẽlé rî kâtí ậdı̣̂ ámákâ sĩ.’ ”
15 É contra a lei eu fazer o que quero com o meu dinheiro? Ou você está com inveja porque fui bondoso com os outros?’.
16 Gõꞌdá Yésũ ndẽlé bê úlı̣́ mãnĩgõ lạ́tı̣̂ gólâ Ôvârí drí ꞌẽzó drı̣́-ꞌâ fẽlé õjílã íyíkâ drí rî tãsĩ rî, drílâ gõzó tã âtálé kĩ nĩ rî, “Õjílã dũû tíbê ngbãângbânõ ndrẽlé ĩyî õjílã ãmbâ-ãmbâ ró rî ꞌbá yî âꞌdô ĩyî âꞌdóꞌá ı̣̃zạ́tú õjílã tãkó ró Ôvârí rî lı̣̃fı̣́ drı̣̃ ꞌá, gólĩyî âꞌdô gõꞌá vólé ꞌálâ. Gõꞌdá õjílã dũû gólĩyî ngbãângbânõ rĩꞌá ndrẽlâ ĩyî õjílã tãkó ró rî ꞌbá yî, ı̣̃zạ́tú rî, gólĩyî âꞌdô âꞌdóꞌá õjílã ãmbâ-ãmbâ ró Ôvârí rî lı̣̃fı̣́ drı̣̃ ꞌá, gólĩyî âꞌdô ꞌbãꞌá sı̣́sı̣́ ꞌálâ.”
16 “Assim, os últimos serão os primeiros, e os primeiros serão os últimos”.
17 Gõꞌdá nĩngá sĩ, Yésũ yî drí ngãzó nĩlí Yẽrõsãlémã ꞌálâ tã ârí ꞌbá íyíkâ rî ꞌbá yí bê. Gõꞌdá gólĩyî õtírĩ rĩî nĩlí lạ́tı̣̂ ꞌásĩ rî, drílâ ngãzó lãjóꞌbá íyíkâ mûdrı̣́-drı̣̃-lâ-gâ-rı̣̃ rî ꞌbá yî drı̣̃lı̣́ gbíyá lạ́tı̣̂ gãrã drı̣̃ ꞌá tã ârí ꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî lãfálé sĩ, tãlâ yĩ ãꞌdô ró bê cé ĩyî drı̣̃ı̣̂ sĩ. Gõꞌdá Yésũ drí tã gólĩyî ꞌẽ ꞌbá rû ꞌẽlé yí drí Yẽrõsãlémã ꞌálâ rî tã lâ âtázó gólĩyî drí.
17 Enquanto subia para Jerusalém, Jesus chamou os doze discípulos e lhes disse, em particular, o que aconteceria com ele:
18 Gólâ kĩ, “Nĩ ârî drẽ, ãmâ trá ꞌẽꞌá nĩlí Yẽrõsãlémã ꞌálâ nõ. Mâ gólâ âjólé ûrú lésĩ nô, áâꞌdô ꞌẽꞌá ámâ drı̣́-bã fẽlé drı̣̃-ꞌbá ạ́ngı̣́ Yúdạ̃ yí kâ rî ꞌbá yî drı̣́gạ́ gõꞌdá kpá lãꞌbí îmbá ꞌbá rî ꞌbá yí bê. Gólĩyî âꞌdô ꞌẽꞌá tã-vó ámákâ kĩlí ányâ ró, tãlâ úfû ró mâ bê.
18 “Ouçam, estamos subindo para Jerusalém, onde o Filho do Homem será traído e entregue aos principais sacerdotes e aos mestres da lei. Eles o condenarão à morte
19 Gõꞌdá gólĩyî âꞌdô ĩyî ámâ drı̣́-bã fẽꞌá õjílã ãtrâ Rómã kâ rî ꞌbá yî drı̣́gạ́. Ĩtí rî, gólĩyî âꞌdô ámâ lârâkô lôꞌéꞌá. Gólĩyî âꞌdô ámâ cãꞌá ônjóróꞌbí sĩ, gõꞌdá gólĩyî âꞌdô ámâ îpáꞌá fê lậlı̣̂-lậlı̣̂ drı̣̃ı̣̂ má drí drãzó. Gõꞌdá kậyı̣̂ nâ sĩ, má âꞌdô lîdríꞌá kpá óꞌdí õdrã ꞌásĩ.” Gõꞌdá Yésũ âtâ úlı̣́ ꞌdĩ ꞌbá yî bê lãjóꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí rî, drílĩyî ngãzó gõlé tã ârí ꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yî lãfálé.
19 e o entregarão aos gentios, para que zombem dele, o açoitem e o crucifiquem. No terceiro dia, porém, ele ressuscitará”.
20 Gõꞌdá nĩngá sĩ rî, Zẽbẽdáyõ rî õkó drí ngãzó mvá lâ yî rı̣̃ Yãkóbã yî Yõwánĩ bê drı̣̃lı̣́ âfõzó gólĩyí bê lãjóꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî lãfálé sĩ. Drílĩyî nĩzó cãlé Yésũ lạ̃gạ́tı̣́. Gõꞌdá câ ĩyî bê Yésũ lạ̃gạ́tı̣́ rî, õkó rî gógó drí ngãzó ꞌãꞌî tı̣̃lı̣́ vũdrı̣́ Yésũ ândrá tã ı̣̂njı̣̃ sĩ. Gõꞌdá drílâ tã îjízó Yésũ tı̣́ íyî mvá ꞌdĩ ꞌbá yî tãsĩ.
20 Então a mãe dos filhos de Zebedeu veio a Jesus com seus filhos. Ela se ajoelhou diante dele a fim de lhe pedir um favor.
21 Gõꞌdá Yésũ ârî úlı̣́ gólâkâ ꞌdĩ bê rî, drílâ tã îjízó õkó ꞌdĩ tı̣́ kĩ nĩ rî, “Ní lẽ má õꞌê ãꞌdô ĩꞌdî ní drí yã?” Gõꞌdá õkó ꞌdĩ drí ngãzó tã âtálé Yésũ drí rúꞌbạ́ lôꞌbã-lôꞌbã sĩ kĩ nĩ rî, “Ị̃zạ́tú kậyı̣̂ gólâ ní drí ꞌẽzó rĩlí kúmú ạ́ngı̣́ ró ãngó nõ drı̣̃lı̣́ rî tú rî, ní ꞌbã ámâ mvá nõ ꞌbá yî rĩlí ní bê, ãlô rî õrî íyíkâ ánî drı̣́-ágó drı̣̃ lésĩ ró gõꞌdá ãzâ rî õrî íyíkâ ánî drı̣́-lı̣̃jı̣́ drı̣̃ lésĩ rî ꞌá.”
21 “O que você quer?”, perguntou ele. Ela respondeu: “Por favor, permita que, no seu reino, meus dois filhos se sentem em lugares de honra ao seu lado, um à sua direita e outro à sua esquerda”.
22 Gõꞌdá Yésũ drí tã âtázó Yãkóbã yî drí Yõwánĩ bê kĩ, “Tã gólâ ãnî drí tã lâ îjílí má tı̣́ sĩ ꞌdî rî, nĩ nı̣̃ı̣́ tã ífí lâ kô. Nĩ âꞌdô îcáꞌá cú ngá mvũlı̣́ ĩgã mvá lâŋõ kâ gólâ má drí ꞌẽzó ngá mvũlı̣́ ꞌá lâ sĩ rî ꞌásĩ má bê yã?” Gõꞌdá drílĩyî tã-drı̣̃ lôgõzó Yésũ drí kĩ nĩ rî, “Ãwô, ãmâ rĩꞌá njãâ ngá mvũlı̣́ ĩgã mvá lâŋõ kâ ꞌdĩ ꞌásĩ.”
22 Jesus respondeu: “Vocês não sabem o que estão pedindo! São capazes de beber do cálice que estou prestes a beber?”. “Somos!”, disseram eles.
23 Gõꞌdá Yésũ drí tã-drı̣̃ lôgõzó drílĩyî kĩ nĩ rî, “Nĩ âꞌdô ngá mvũꞌá trá cú ĩgã mvá lâŋõ kâ ꞌdĩ ꞌásĩ. Gõꞌdá mâ rĩꞌá drı̣́-ãcê ãkó õjílã gólĩyî ꞌẽ ꞌbá rĩlí ámâ gãrã drı̣̃ ꞌá rî ꞌbá yî njĩzó. Ámâ átá êdê võ ꞌdî ꞌbá yî trá õjílã gólĩyî gólâ drí ꞌẽꞌá njĩlâ nĩ rĩlí ꞌá lâ rî ꞌbá yî drí.”
23 Então Jesus disse: “De fato, vocês beberão do meu cálice. Não cabe a mim, no entanto, dizer quem se sentará à minha direita ou à minha esquerda. Meu Pai preparou esses lugares para aqueles que ele escolheu”.
24 Gõꞌdá lãjóꞌbá ạ̃mbúkũ Yésũ kâ mûdrı̣́ ꞌdĩ ꞌbá yî ârî ĩyî tã Yãkóbã yî Yõwánĩ bê ândré lâ yî drí îjílí Yésũ tı̣́ gólĩyî tãsĩ ꞌdî tã lâ bê rî, drílĩyî âꞌdózó ạ̃wạ̃ ró Yãkóbã yî rú Yõwánĩ bê.
24 Quando os outros dez discípulos souberam o que os dois irmãos haviam pedido, ficaram indignados.
25 Tã ꞌdî tãsĩ rî, Yésũ drí lãjóꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yî ậzı̣́zó ndrĩ ânĩlí yí lạ̃gạ́tı̣́. Gõꞌdá drílâ tã âtázó gólĩyî drí kĩ, “Mĩ nı̣̃ trá kĩ nĩ rî, kúmú ꞌbạ̃súrú kâ rî ꞌbá yî rî rĩlí ꞌbạ̃súrú íyíkâ rî ꞌbá yî drı̣̃lı̣́ mbârâkã sĩ.
25 Então Jesus os reuniu e disse: “Vocês sabem que os governantes deste mundo têm poder sobre o povo, e que os oficiais exercem sua autoridade sobre os súditos.
26 Gõꞌdá ãnî lãjóꞌbá ámákâ rî ꞌbá yî lãfálé ꞌá rî, nĩ ꞌé ĩtí kô. Gólâ tíbê lẽ ꞌbá âꞌdólé ãmbá ró ãnî lãfálé ꞌásĩ Ôvârí rî lı̣̃fı̣́ drı̣̃ ꞌá rî, gólâ ı̣̃ı̣̂ꞌbũ rû íyî ãzí-ãzí yî drí ndrĩ.
26 Entre vocês, porém, será diferente. Quem quiser ser o líder entre vocês, que seja servo,
27 Õjílã ãnî lãfálé sĩ gólâ tíbê lẽ ꞌbá âꞌdólé ãmbá ró sı̣́sı̣́ íyî ãzí-ãzí yî drı̣̃ı̣̂ sĩ Ôvârí rî lı̣̃fı̣́ drı̣̃ ꞌá rî, gólâ ãâꞌdô rạ̃gı̣́ı̣̃ ró rû ı̣̂ꞌbũlı̣́ ãzí-ãzí lâ yî drí ndrĩ.
27 e quem quiser ser o primeiro entre vocês, que se torne escravo.
28 Tã ꞌdî tãsĩ rî, mâ rî gógó âjólé ûrú lésĩ nô, má ânĩí kô ãâꞌdô ró bê rû ı̣̂ꞌbũzó má drí. Má ânĩ rû ı̣̂ꞌbũlı̣́ ãzí-ãzí yî drí gõꞌdá kpá ámâ nyãányâ fẽlé drãlé õjílã dũû tãsĩ, tãlâ má înjî ró gólĩyî bê tã õnjí ĩyíkâ ꞌásĩ.”
28 Pois nem mesmo o Filho do Homem veio para ser servido, mas para servir e dar sua vida em resgate por muitos”.
29 Gõꞌdá nĩngá sĩ rî, Yésũ yî drí ngãzó nĩlí zãâ ậcı̣́ ĩyíkâ ꞌá lãjóꞌbá íyíkâ rî bê, nĩꞌá Yẽrõsãlémã ꞌálâ. Gõꞌdá drílĩyî ânĩzó âcálé jạ̃rı̣́bạ̃ gólâ zı̣̃lı̣́ Yérĩkõ rî ꞌá. Gõꞌdá gólĩyî õtírĩ jạ̃rı̣́bạ̃ ꞌdî âyé rî, õjílã õꞌbí dũû drí ngãzó ꞌdẽlé gólĩyî vósĩ.
29 Quando Jesus e seus discípulos saíam de Jericó, uma grande multidão os seguiu.
30 Gõꞌdá tólâ rî, Yésũ yî õtírĩ ꞌbãâ lậvũꞌá lạ́tı̣̂ ꞌásĩ rî, ãgô lı̣̃fı̣́ ãkó lé ꞌbá ró ãzâ ꞌbá yî bê rĩꞌá rı̣̃ lạ́tı̣̂ gãrã drı̣̃ ꞌá. Gõꞌdá gólĩyî ârî ĩyî tã bê kĩꞌá nĩ rî, ꞌdĩî ãꞌdô Yésũ ĩꞌdî rĩꞌá lậvũꞌá rî, drílĩyî ngãzó trẽlé lạ̃zı̣́ bê kĩ nĩ rî, “Yésũ, ní ꞌbã ãmâ ĩzã õgâ ní drı̣̃ı̣̂, nî ĩꞌdî tíbê Ôvârí drí tã lâ âtálé kĩꞌá nĩ rî, âꞌdô ânĩꞌá ãmâ pãlé nõ, ní pâ ãmâ.”
30 Dois cegos estavam sentados à beira do caminho e, quando souberam que Jesus vinha naquela direção, começaram a gritar: “Senhor, Filho de Davi, tenha misericórdia de nós!”.
31 Nĩngá sĩ, õꞌbí ꞌdĩ ꞌbá yî ârî ĩyî bê ôtrê-ôtrê lı̣̃fı̣́ ãkó lé ꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yí kâ rî, drílĩyî tã lôgõzó gólĩyî drı̣̃ı̣̂ mbârâkã sĩ kĩ, “Nĩ ôtrê kô, nĩ rî tı̣́tı̣́.” Gõꞌdá gbõ lé ĩtí rî, lı̣̃fı̣́ ãkó lé ꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî drí ngãzó rĩꞌá ôtrélé lậvũlı̣́ gạ̃rạ̃ sı̣́sı̣́ rî drı̣̃ı̣̂ sĩ kĩ nĩ rî, “Nî ĩꞌdî tíbê Ôvârí drí tã lâ âtálé kĩꞌá nĩ rî, âꞌdô ânĩꞌá ãmâ pãlé nõ, ní ndrê ãmâ ĩzã! Ánî ꞌâ ạ̃ậꞌdı̣̂ ãmâ rú! Ní pâ ãmâ!”
31 “Calem-se!”, diziam aos brados os que estavam na multidão. Eles, porém, gritavam ainda mais alto: “Senhor, Filho de Davi, tenha misericórdia de nós!”.
32 Gõꞌdá Yésũ drí âdrézó lı̣̃fı̣́ ãkó lé ꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî ậzı̣́lı̣́ ânĩlí yí ngálâ. Gõꞌdá gólĩyî âcâ bê Yésũ lạ̃gạ́tı̣́ rî, Yésũ drí tã îjízó gólĩyî tı̣́ kĩ nĩ rî, “Nĩ lẽ má drí ãꞌdô ꞌẽlé ãnî drí yã?”
32 Ao ouvi-los, Jesus parou e perguntou: “O que vocês querem que eu lhes faça?”.
33 Gõꞌdá drílĩyî tã-drı̣̃ lôgõzó Yésũ drí kĩ nĩ rî, “Kúmú, ní njı̣̃ ãmâ lı̣̃fı̣́, tãlâ mã ndrê ró võ bê!”
33 Eles responderam: “Senhor, nós queremos enxergar!”.
34 Ĩtí rî, gólĩyî ĩzã drí gãzó Yésũ rú. Gõꞌdá Yésũ drí gólĩyî lı̣̃fı̣́ dõzó. Gõꞌdá gólâ dõlé bê gólĩyî lı̣̃fı̣́ rî, kôrô gólĩyî lı̣̃fı̣́ drí rû njı̣̃zó võ ndrẽlé dódó. Nĩngá sĩ rî, drílĩyî ngãzó ꞌdẽlé Yésũ vósĩ.
34 Jesus teve compaixão deles e tocou-lhes nos olhos. No mesmo instante, passaram a enxergar e o seguiram.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.