João 19
Tã-drı̣̃ Lẽlẽ Óꞌdí Óvârí Kâ (AVU) vs NTLH
1 Gõꞌdá ꞌdĩî vósĩ rî, Pĩlátõ drí tã ꞌbãzó ạ̃jú ꞌbũ ꞌbá íyíkâ rî ꞌbá yî drí, gólĩyî õtrõ ró Yésũ vólé nĩꞌá cãlâ ônjóróꞌbí sĩ, tã lâ ũsû ró bê õjílã Yúdạ̃ yí kâ ꞌdĩ ꞌbá yî rú.
1 Aí Pilatos mandou chicotear Jesus.
2 Gõꞌdá nĩngá sĩ, ạ̃jú ꞌbũ ꞌbá Pĩlátõ kâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí Yésũ rî trõzó rĩꞌá lârâkô lâ ꞌẽlé gõꞌdá kpá cãlé. Gõꞌdá drílĩyî kpá ãsõpá púrũcı̣́ ró rî gárá lâ âgãzó pãlé õzõ ı̣́tı̣̃tı̣́ kâtí ạ́pạ̃ kũmũ kâ ró âsálé gólâ drı̣̃ı̣̂ mbârâkã sĩ ãtrã. Gõꞌdá gólĩyî drí kpá ítá ạ̃kû kũmũ kâ kãâkâ ĩtí âtrõzó âkólé gólâ rú.
2 Depois os soldados fizeram uma coroa de ramos cheios de espinhos, e a puseram na cabeça dele, e o vestiram com uma capa vermelha.
3 Gõꞌdá ạ̃jú ꞌbũ ꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî drí rĩzó ꞌdásí ꞌẽlé gólâ rú, rĩzó rĩꞌá ânĩlí ândálé ândâ ãnyî Yésũ rú pá-sı̣̃lı̣́ ạ̃gbı̣̃ gólâ ândrá nyé õzõ ạ̃jú ꞌbũ ꞌbá drí rĩrĩ ꞌẽlâ kúmú ĩyíkâ drí rî kâtí, gõꞌdá rĩzó ĩyî kpá tã âtálé Yésũ drí ândâlâ dũû kĩ, “Áâ, kúmú ạ́ngı̣́ Yúdạ̃ yí kâ nõ, mã ꞌê nî-bê-yã ní drí.” Úlı̣́ âtâ-âtâ bê, gõꞌdá drílĩyî ậsı̣́zó ãnyî Yésũ rú rĩꞌá gólâ rî lı̣̃fı̣́ sãlé drı̣́ sĩ ãkpĩyã ãkpĩyã.
3 Chegavam perto dele e diziam: — Viva o rei dos judeus! E davam bofetadas nele.
4 Gõꞌdá nĩngá sĩ, ạ̃jú ꞌbũ ꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî ndẽ ĩyî bê Yésũ rî lârâkô ꞌẽꞌẽ rî, Pĩlátõ drí ngãzó âfõlé ĩví ꞌálâ kpá óꞌdí õjílã Yúdạ̃ yí kâ dũû ꞌdĩ ꞌbá yî ngálâ. Gõꞌdá drílâ tã âtázó õjílã ꞌdî ꞌbá yî drí kĩ, “Nĩ ârî drẽ, mâ trá nĩꞌá gólâ rî lôfõlé nĩlí vólé, tãlâ má ûsú tã õnjí gólâ drí ꞌẽlé rî kô.”
4 Aí Pilatos saiu outra vez e disse para a multidão: — Escutem! Vou trazer o homem aqui para que vocês saibam que não encontro nenhum motivo para condená-lo!
5 Gõꞌdá Pĩlátõ âtâ tã ꞌdî bê ĩtí rî, ạ̃jú ꞌbũ ꞌbá gólâkâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí Yésũ rî lôfõzó ĩví ꞌálâ cú ạ́pạ̃ êdélé púrũcı̣́ gárá ꞌásĩ ꞌdî bê yí drı̣̃ı̣̂ gõꞌdá kpá ítá kãâkâ ãmbá kũmũ kâ kũndrũ-kũndrũ rî bê yí rú. Gõꞌdá nĩngá sĩ rî, Pĩlátõ drí tã âtázó gbórókõ vạ́vạ́rạ́vạ́ sĩ õjílã ꞌdî ꞌbá yî drí kĩ, “Nĩ ndrê drẽ lâŋõ fẽlé ãgô nõ drí nõ, îcâ trá ꞌdĩ, nĩ âyê gólâ õnĩ ró.”
5 Então Jesus saiu com a coroa de espinhos na cabeça e vestido com a capa vermelha. — Vejam! Aqui está o homem! — disse Pilatos.
6 Gõꞌdá drı̣̃-ꞌbá ạ́ngı̣́ ꞌdĩ ꞌbá yî sı̣́sı̣́ lé ꞌbá gólĩyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yí bê ndrê ĩyî bê Yésũ rî, gólĩyî drí ângbázó tã bê kãwõ kĩ, “Ní îpâ gólâ! Ní îpâ gólâ! Ní îpâ gólâ fê lậlı̣̂-lậlı̣̂ drı̣̃ı̣̂ drãlé vólé!”
6 Quando os chefes dos sacerdotes e os guardas do Templo viram Jesus, começaram a gritar: — Crucifica! Crucifica! — Vocês que o levem e o crucifiquem! Eu não encontro nenhum motivo para condenar este homem! — repetiu Pilatos.
7 Nĩngá sĩ, õjílã Yúdạ̃ yí kâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí ngãzó ângbálé ĩyî úlı̣́ bê kĩ, “Lãꞌbí ãmákâ kĩ, õjílã tíbê tã âmã ꞌbá kĩzó nĩ rî, yí âꞌdô Ôvârí rî mvá ꞌî rî íyíkâ kó fũlı̣́ vólé. Úfû gólâ kó vólé.”
7 A multidão respondeu: — Nós temos uma
8 Gõꞌdá Pĩlátõ ârílí bê úlı̣́ gólĩyî drí âtálé kĩꞌá nĩ rî, Yésũ õkĩ, yí ãâꞌdô Ôvârí rî mvá ꞌî ꞌdĩ rî, ũrı̣̃ drí gõzó gãlé Pĩlátõ rú gạ̃rạ̃ sı̣́sı̣́ rî drı̣̃ı̣̂ sĩ.
8 Quando Pilatos ouviu isso, ficou com mais medo ainda.
9 Gõꞌdá drílâ ngãzó kpá fĩlí óꞌdí jó ꞌálâ, gólâ drí tã âtázó ạ̃jú ꞌbũ ꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí Yésũ rî trõzó lôfílí jó ꞌálâ kpá óꞌdí. Gõꞌdá tólâ rî, gólâ drí tã îjízó Yésũ tı̣́ kĩ, “Ní ânĩ nô võ ángô rî lésĩ yã?” Gõꞌdá Yésũ lôgõó tã ꞌdî drı̣̃ lâ kô.
9 Entrou outra vez no palácio e perguntou a Jesus: — De onde você é? Mas Jesus não respondeu nada.
10 Gõꞌdá Pĩlátõ drí tã âtázó Yésũ drí kĩ, “Tí ní gâ vólé dó tã kõlé má tı̣́ rî, ní nı̣̃ı̣́ kô kĩꞌá nĩ rî, má âꞌdô cú rĩꞌá drı̣́-ãcê bê ngãtá ánî fũzó yã ngã kpá ánî âyézó nĩlí yã rî?”
10 Então Pilatos disse: — Você não quer falar comigo? Lembre que eu tenho autoridade tanto para soltá-lo como para mandar crucificá-lo.
11 Gõꞌdá nĩngá sĩ, Yésũ drí tã-drı̣̃ lôgõzó Pĩlátõ drí kĩ, “Tí Ôvârí õró ámâ drı̣́-bã fẽê ní drı̣́gạ́ fũlı̣́ kô rî, nî rĩꞌá mbârâkã ãkó ámâ fũzó. Tã rî gógó ꞌdĩ tãsĩ rî, õjílã gólâ ámâ rũ ꞌbá âjílí ní ândrá, ꞌdĩî rî, tã õnjí gólâkâ rî lậvũ íyíkâ gạ̃rạ̃ áníkâ rî drı̣̃ı̣̂ sĩ.”
11 Jesus respondeu:
12 Gõꞌdá Pĩlátõ ârî úlı̣́ Yésũ drí âtálé ꞌdĩ bê rî, kôrô Pĩlátõ drí rĩzó zãâ tã ı̣̂ꞌbı̣̃lı̣́ drı̣̃-ꞌbá ạ́ngı̣́ Yúdạ̃ yí kâ ꞌdĩ ꞌbá yí bê kĩ, yí lẽ trá Yésũ rî âyélé nĩlí vólé. Gõꞌdá õjílã Yúdạ̃ yí kâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí tã-drı̣̃ lôgõzó Pĩlátõ drí kĩ, “Ní ndrê nî dódó! Õzõ ní ãâyê ãgô ꞌdĩ trá nĩlí vólé rî, tákõ, ní âꞌdó kô kúmú ãmbá Rómã kâ Sízã rî rû-lẽ-ãzíyã ĩꞌdî. Ní ndrê trá! Õzõ õjílã ãzâ ãâtâ tã trá kĩ, yí ãâꞌdô kúmú ꞌî, gõꞌdá Sízã ꞌbãá gólâ nĩ kô rî, õjílã rî gógó ꞌdĩ rî ꞌdĩ õjílã ãzí lı̣̃fı̣́ îcíꞌá ngãlé ạ̃wạ̃ ꞌbẽlé Sízã bê.”
12 Depois disso Pilatos quis soltar Jesus. Mas a multidão gritou: — Se o senhor soltar esse homem, não é amigo do Imperador! Pois quem diz que é rei é inimigo do Imperador!
13 Gõꞌdá Pĩlátõ ârî úlı̣́ gólĩyî drí âtálé ꞌdĩ bê rî, gólâ drí tã âtázó ạ̃jú ꞌbũ ꞌbá íyíkâ rî ꞌbá yî drí Yésũ rî lôfõzó kpá óꞌdí ĩví ꞌálâ. Ĩtí rî, gólâ drí gõzó rĩlí gá kı̣́tı̣̃ íyíkâ kũmũ kâ drı̣̃ı̣̂.
13 Quando Pilatos ouviu isso, trouxe Jesus para fora e sentou-se no tribunal, no lugar chamado “Calçada de Pedra”. (Em hebraico o nome desse lugar é “Gabatá”.)
14 Gõꞌdá nĩngá rî, drílâ tã âtázó drı̣̃-ꞌbá ạ́ngı̣́ Yúdạ̃ yí kâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí kĩ, “Nĩ ndrê drẽ, kúmú ãníkâ rĩꞌá nõ!”
14 Era quase meio-dia da véspera da Páscoa . Pilatos disse para a multidão: — Aqui está o rei de vocês!
15 Gõꞌdá ĩtí rî, drı̣̃-ꞌbá ạ́ngı̣́ Yúdạ̃ yí kâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí trẽzó úlı̣́ bê ûrû kĩ, “Ní trõ gólâ nĩngá sĩ vólé! Úfû gólâ vólé ngbãângbânõ!”
15 Mas eles gritaram: — Mata! Mata! Crucifica! Então Pilatos perguntou: — Querem que eu crucifique o rei de vocês? Mas os chefes dos sacerdotes responderam: — O nosso único rei é o Imperador!
16 Bê trá ĩtí rî, Pĩlátõ drí gbõ tã-drı̣̃ lẽzó Yésũ rî fũzó îpâ-îpâ lâ sĩ fê lậlı̣̂-lậlı̣̂ drı̣̃ı̣̂, tãlâ gólâ lẽé kô íyî nyãányâ ꞌbãlé Sízã rî ạ̃jú-ꞌbá-ãzí ró.
16 Então Pilatos entregou Jesus aos soldados para ser crucificado, e eles o levaram.
17 Gõꞌdá nĩngá sĩ rî, gólĩyî drí Yésũ rî ꞌbãzó fê lậlı̣̂-lậlı̣̂ ꞌẽzó gólâ rî îpálé drı̣̃ lâ ꞌá rî njı̣̃lı̣́ kpãâ nĩzó ĩꞌdí bê lâ võ ꞌẽzó gólâ rî îpálé rî ꞌálâ. Gõꞌdá võ ꞌẽzó nĩꞌá gólâ rî îpálé ꞌálâ nã, úzı̣̂ rú lâ Gõlõgótã. Võ rî ꞌdĩ rĩꞌá ãnyî Yẽrõsãlémã rú.
17 Jesus saiu carregando ele mesmo a cruz para o lugar chamado Calvário . (Em hebraico o nome desse lugar é “Gólgota”.)
18 Võ rî nã ꞌá rî, drílĩyî Yésũ rî îpázó fê lậlı̣̂-lậlı̣̂ drı̣̃ı̣̂ ꞌdó ãgô rı̣̃ ngá ôpá ꞌbá ró ậdrı̣̃lı̣́ ĩyî kpãâ Yésũ bê ꞌdĩ ꞌbá yí bê. ꞌDĩî íîpâ ãlô rî íyíkâ Yésũ rî drı̣́-ágó drı̣̃ lésĩ, gõꞌdá ãzâ rî íyíkâ Yésũ rî drı̣́-lı̣̃jı̣́ drı̣̃ lésĩ.
18 Ali os soldados pregaram Jesus na cruz. E crucificaram também outros dois homens, um de cada lado dele. Pilatos mandou escrever um letreiro e colocá-lo na parte de cima da cruz. Nesse letreiro estava escrito em hebraico, latim e grego : “Jesus de Nazaré, Rei dos Judeus”. Muitas pessoas leram o letreiro porque o lugar em que Jesus foi crucificado ficava perto da cidade.
19 Drẽ Yésũ bê ãkpã kúmú Pĩlátõ drí jó ꞌálâ rî, Pĩlátõ ꞌbã tã trá tã îgĩ ꞌbá íyíkâ drí tã âꞌbã-âꞌbã îgĩzó lãmbé ró îpálé ûrû fê lậlı̣̂-lậlı̣̂ rú Yésũ rî drı̣̃lı̣́ ꞌá, õzõ óõtírĩ gólâ rî îpá fê lậlı̣̂-lậlı̣̂ drı̣̃ı̣̂ ûrû rî. Gólâ kĩ, tã îgĩ ꞌbá ĩîgĩ kĩ,
19 — ausente —
20 Ĩtí rî, îgĩzó lâ tı̣̂ nâ nõ yî sĩ: ꞌdĩî tı̣̂ Yúdạ̃ yí kâ sĩ, tı̣̂ Rómã lé ꞌbá kâ sĩ, gõꞌdá kpá tı̣̂ Gı̣̃rı̣́kı̣̃ kâ sĩ, tãlâ õjílã dũû rĩ ꞌbá ĩyî lậvũlı̣́ lạ́tı̣̂ ꞌásĩ rî ꞌbá yî ũzı̣̂ ró ĩyî bê.
20 — ausente —
21 Gõꞌdá drẽ ãkpãkãꞌdã íîpá Yésũ drẽ kô fê lậlı̣̂-lậlı̣̂ drı̣̃ı̣̂ rî, drı̣̃-ꞌbá ạ́ngı̣́ Yúdạ̃ yí kâ ꞌdĩ ꞌbá yî zı̣̂ ĩyî bê tã îgĩlí trá ꞌdĩ rî, gólĩyî drí ngãzó tã âtálé Pĩlátõ drí gbórókõ ãmbá sĩ kĩ, “Íîgĩí kô Kúmú ãmákâ Yúdạ̃ yí kâ! Íîgĩ kĩ, ‘Ãgô ꞌdĩ âꞌbã tã kĩ nĩ rî, yí ãâꞌdô kúmú Yúdạ̃ yí kâ.’ ”
21 Então os chefes dos sacerdotes disseram a Pilatos: — Não escreva: “Rei dos Judeus”; escreva: “Este homem disse: Eu sou o Rei dos Judeus”.
22 Gõꞌdá nĩngá sĩ, Pĩlátõ drí gãzó dó, gõꞌdá gólâ drí tã âtázó kĩ nĩ rî, “Tã îgĩlí trá rî, íîgĩ trá, õjílã jã ꞌbá lâ yû.”
22 — O que escrevi escrevi! — respondeu Pilatos.
23 — ausente —
23 Depois que os soldados crucificaram Jesus, pegaram as roupas dele e dividiram em quatro partes, uma para cada um. Mas a túnica era sem costura, toda tecida numa só peça de alto a baixo.
24 — ausente —
24 Por isso os soldados disseram uns aos outros: — Não vamos rasgar a túnica. Vamos tirar a sorte para ver quem fica com ela. Isso aconteceu para que se cumprisse o que as “Repartiram entre si as minhas roupas e fizeram E foi isso o que os soldados fizeram.
25 Gõꞌdá ạ̃jú ꞌbũ ꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî õtírĩ rĩî tã ĩyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yî lôꞌélé ndrĩ ꞌdî rî, õjílã ãzâ ꞌbá yî ĩyíkâ kpá rĩꞌá ĩyî âdréꞌá fê lậlı̣̂-lậlı̣̂ Yésũ rî îpázó drı̣̃ lâ ꞌdĩ lạ̃gạ́tı̣́ ĩtí. Õjílã ꞌdî ꞌbá yî lãfálé rî rĩꞌá Yésũ rî ândré Mãríyã yî ậmvúpı̣̃ lâ bê, gõꞌdá kpá Mãríyã gólâ Kĩlópã rî õkó ró rî bê, gõꞌdá kpá Mãríyã gólâ ânĩ ꞌbá jạ̃rı̣́bạ̃ zı̣̃lı̣́ Mãgãdálã rî lésĩ rî ꞌdó ĩyî bê âdréꞌá nĩngá.
25 Perto da cruz de Jesus estavam a sua mãe, e a irmã dela, e Maria, a esposa de Clopas, e também Maria Madalena.
26 Gõꞌdá ĩtí rî, Yésũ drí lı̣̃fı̣́ jãzó ândré lâ yî ngálâ lãjóꞌbá gólâ drí lẽlé rõô rî bê. Gõꞌdá drílâ tã âtázó íyî ândré drí kĩ, “Ámâ ândré, ngbãângbânõ ámâ rû-lẽ-ãzíyã nô õndrê ánî vó, õzõ ánî mvá ágó ró rî kâtí.”
26 Quando Jesus viu a sua mãe e perto dela o discípulo que ele amava, disse a ela:
27 Gõꞌdá drílâ kpá lı̣̃fı̣́ jãzó lãjóꞌbá íyíkâ lẽlé rõô ꞌdĩ ngálâ, gõꞌdá kpá tã âtázó lãjóꞌbá rî ꞌdĩ drí kĩ, “Ámâ rû-lẽ-ãzíyã, ámâ ândré gõꞌdá trá rĩꞌá ꞌdĩ, ngbãângbânõ ní ndrê vó lâ, õzõ ánî ândré kâtí.” Gõꞌdá tã ꞌdî ꞌbá yî vósĩ ndrĩ rî, lãjóꞌbá ꞌdĩ drí Yésũ rî ândré rî trõzó ꞌbãlé rĩlí yí bê õzõ íyî ândré kâtí.
27 Em seguida disse a ele: E esse discípulo levou a mãe de Jesus para morar dali em diante na casa dele.
28 Tã ꞌdî ꞌbá yî vósĩ rî, Yésũ nı̣̃ trá kĩ, yí ndẽ lôsĩ tíbê íyî átá drí lẽlé yí drí ꞌẽlé rî trá ndrĩ. Ĩtí rî, gólâ drí tã âtázó kĩ, “Mâ lı̣̃mvû lôvó ró.” Gõꞌdá gólâ âtâ tã ꞌdî bê rî, úlı̣́ tíbê îgĩlí búkũ Ôvârí kâ ꞌá rî drí âcázó pạ̃tı̣́ı̣̃.
28 Agora Jesus sabia que tudo estava completado. Então, para que se cumprisse o que dizem as Escrituras Sagradas , disse:
29 Tákõ õjílã gólâ rî îpá ꞌbá fê lậlı̣̂-lậlı̣̂ drı̣̃ı̣̂ ꞌdĩ ꞌbá yî âtrõ ĩyî õdrá ạ̃ꞌdı̣́ trá kpãâ ĩyî lạ̃gạ́tı̣́ nĩngá. Gõꞌdá Yésũ âtâ bê tã kĩꞌá nĩ rî, yî ãꞌdô lı̣̃mvû lôvó ró rî, ạ̃jú ꞌbũ ꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî ãlô rî drí ngãzó ngá cõfõ-cõfõ õzõ cõfó kâtí rî êrẽlé fê mvá sı̣́lı̣́ sõlé õdrá rî ꞌdĩ ꞌá îjõlé ꞌbãlé Yésũ tı̣́.
29 Havia ali uma vasilha cheia de vinho comum. Molharam no vinho uma esponja, puseram a esponja num bastão de hissopo e a encostaram na boca de Jesus.
30 Gõꞌdá Yésũ âmbê õdrá rî ꞌdĩ bê rî, gólâ drí tã âtázó kĩ, “Lôsĩ má drí ânĩꞌá ꞌẽlâ rî ndẽ rû trá!” Gõꞌdá ĩtí rî, kôrô gólâ drí lôvó-lôvó âyézó. Gõꞌdá drı̣̃ lâ drí âꞌdézó ãlẽꞌbẽ ạ́gạ́sı̣́ drı̣̃ ꞌá.
30 Quando ele tomou o vinho, disse: Então baixou a cabeça e morreu.
31 Gõꞌdá ꞌdĩî vósĩ rî, kậyı̣̂ ı̣̃drú rî tí rî rĩꞌá kậyı̣̂ rãtáã kâ ꞌî, âꞌdó kô tãndí ró õjílã ãvõ drí rĩzó fê lậlı̣̂-lậlı̣̂ drı̣̃ı̣̂ cãlé bũúũ kậyı̣̂ rãtáã kâ ꞌdĩ ꞌá. Gõꞌdá bê trá ĩtí rî, drı̣̃-ꞌbá ạ́ngı̣́ Yúdạ̃ yí kâ drí ĩyî ngãzó nĩlí Pĩlátõ ngálâ gólâ rî îjílí, gólâ õꞌbã ró tã, ạ̃jú ꞌbũ ꞌbá gólâkâ drí õnĩ ró ĩyî nĩꞌá Yésũ yî îpálé ngá ôpá ꞌbá rı̣̃ ꞌdî ꞌbá yí bê ꞌdĩ pá lâ yî ôŋõlé vólé, tãlâ gólĩyî õôdrã ró bê ꞌwãâ, gõꞌdá óõꞌbã ró ãvõ lâ ĩyî bê ꞌbú ꞌá drẽ ãkpãkãꞌdã ı̣̃tú fí kô.
31 Então os líderes judeus pediram a Pilatos que mandasse quebrar as pernas dos que tinham sido crucificados e mandasse tirá-los das cruzes. Pediram isso porque era sexta-feira e não queriam que, no sábado, os corpos ainda estivessem nas cruzes. E aquele sábado era especialmente santo.
32 Gõꞌdá ạ̃jú ꞌbũ ꞌbá Pĩlátõ kâ ârí ĩyî bê tã Pĩlátõ drí ꞌbãlé gólĩyî drí kĩꞌá nĩ rî, gólĩyî õcâ Yésũ yî pá ôŋõlé ꞌdĩ rî, gólĩyî drí îtõzó ãgô gólĩyî îpálé Yésũ rî gãrã drı̣̃ ꞌá rı̣̃ ꞌdî ꞌbá yî pá lâ ĩyî ôŋõlé sı̣́sı̣́.
32 Os soldados foram e quebraram as pernas do primeiro homem que tinha sido crucificado com Jesus e depois quebraram as pernas do outro.
33 Gõꞌdá âcâ ĩyî bê Yésũ rú tí kpá yĩ õcâ ró Yésũ rî pá ôŋõlé rî, ꞌdĩî gõꞌdá Yésũ drã íyîngá trá ạ̃kû ró. Gõꞌdá gbõ drílĩyî âyézó lâ.
33 Mas, quando chegaram perto de Jesus, viram que ele já estava morto e não quebraram as suas pernas.
34 ꞌDĩî vósĩ, ạ̃jú ꞌbũ ꞌbá ãlô rî drí ngãzó Yésũ rî gãrã ꞌdı̣̃lı̣́ ạ̃jú sĩ, kôrô ãrí drí âdãzó kpãkã ãlô lı̣̃mvû bê lãzé ꞌdı̣̃lı̣́ ꞌdĩ ꞌásĩ, tã âꞌdâ ró kĩ, Yésũ drã trá pạ̃tı̣́ı̣̃.
34 Porém um dos soldados furou o lado de Jesus com uma lança. No mesmo instante saiu sangue e água.
35 Mâ rî gógó rî, má ndrê tã ꞌdî ꞌbá yî trá cú ámâ lı̣̃fı̣́ sĩ. Má âtâ tã pạ̃tı̣́ı̣̃ ꞌî kĩ, tã ꞌdî ꞌbá yî ꞌê rû trá ndrĩ. Má îgĩ tã lâ nõ ãnî drí, nĩ lẽ ró tã bê Yésũ ꞌá.
35 Quem viu isso contou o que aconteceu para que vocês também creiam. O que ele disse é verdade, e ele sabe que fala a verdade.
36 Tã ꞌdî ꞌbá yî ꞌê rû ĩtí ꞌdĩ, tãlâ tã gólĩyî îgĩlí búkũ Ôvârí kâ ꞌá rî ꞌbá yî, ãꞌdô ró bê pạ̃tı̣́ı̣̃ ró kĩ nĩ rî, “Gólĩyî ŋõó fã lâ kô ãlôwálâ”,
36 Isso aconteceu para que se cumprisse o que as Escrituras Sagradas dizem: “Nenhum dos seus ossos será quebrado.”
37 gõꞌdá kpá kĩ nĩ rî, “Gólĩyî âꞌdô õjílã gólâ tíbê gãrã lâ ꞌdı̣̃lı̣́ rî ndrẽꞌá” rî.
37 E em outro lugar as Escrituras Sagradas dizem: “Eles olharão para aquele a quem atravessaram com a lança.”
38 Gõꞌdá ꞌdĩî vósĩ, ãgô ãzâ rú lâ Yõsépã Ãrãmãtáyã lé ꞌbá ró rî drí ngãzó nĩlí Pĩlátõ rî îjílí Yésũ rî ãvõ tãsĩ, yí ãâtrõ ró nĩꞌá ꞌbãlâ. Gõꞌdá Yõsépã rî ꞌdĩ rĩꞌá kpá õjílã gólâ tã lẽ ꞌbá trá kĩꞌá nĩ rî, Yésũ ꞌdíyî pã ꞌbá ꞌî rî ĩꞌdî. Gõꞌdá tã lẽlẽ gólâkâ rĩꞌá lậpı̣̂-lậpı̣̂ lâ ró, tãlâ gólâ rĩꞌá ũrı̣̃ ró drı̣̃-ꞌbá ạ́ngı̣́ Yúdạ̃ yí kâ drí. Gõꞌdá ũrı̣̃ gólâkâ ꞌdĩ ꞌásĩ ndrĩ rî, gólâ drí fĩî ậtũzó ânĩzó Pĩlátõ ngálâ Pĩlátõ rî îjílí Yésũ rî ãvõ tãsĩ, yí ãâtrõ ró fê lậlı̣̂-lậlı̣̂ drı̣̃ı̣̂ sĩ nĩꞌá ꞌbãlâ ũgı̣́ ꞌá. Ĩtí Pĩlátõ drí tã-drı̣̃ lẽzó gólâ drí. Gõꞌdá drílâ gõzó Yésũ rî ãvõ âtrõlé fê lậlı̣̂-lậlı̣̂ drı̣̃ı̣̂ sĩ vũdrı̣́ nĩꞌá ꞌbãlâ ũgı̣́ ꞌá.
38 Depois disso, José, da cidade de Arimateia, pediu licença a Pilatos para levar o corpo de Jesus. (José era seguidor de Jesus, mas em segredo porque tinha medo dos líderes judeus.) Pilatos deu licença, e José foi e retirou o corpo de Jesus.
39 Gõꞌdá ãgô rû bê Nĩkõdímã rî drí kpá ânĩzó Yõsépã rî pãlé Yésũ rî ãvõ njı̣̃njı̣̃ sĩ. Nĩkõdímã ꞌdĩ rĩꞌá drı̣̃-ꞌbá ạ́ngı̣́ Yúdạ̃ yí kâ tíbê sı̣́sı̣́ ânĩ ꞌbá kírî ró ngạ́cı̣̂ bê Yésũ rî îjílí rî ĩꞌdî. Gõꞌdá Nĩkõdímã âtrõ ãlókõ ãvõ ꞌbã kâ kpãâ. Ãlókõ ãvõ ꞌbã kâ gólâ drí âtrõlé ꞌdĩ rĩꞌá cú ãmbá.
39 Nicodemos, aquele que tinha ido falar com Jesus à noite, foi com José, levando uns trinta e cinco quilos de uma mistura de aloés e mirra .
40 Gõꞌdá gólĩyî drí Yésũ rî ãvõ njı̣̃zó âjílí ꞌbú ũgı̣́ ró rî ꞌálâ. Tólâ rî, drílĩyî ãlókõ ãvõ ꞌbã kâ ꞌdĩ ı̣̂nı̣́zó Yésũ rî ãvõ rú, gõꞌdá drílĩyî gólâ rî gõzó ítá tãndí sĩ, âꞌdô lãꞌbí gólĩyíkâ rî vó ró.
40 Os dois homens pegaram o corpo de Jesus e o enrolaram em lençóis nos quais haviam espalhado essa mistura. Era assim que os judeus preparavam os corpos dos mortos para serem sepultados.
41 Ũgı̣́ gólâ Yésũ rî ãvõ ꞌbãzó ꞌá lâ ꞌdĩ rĩꞌá ãnyî võ Yésũ rî îpázó fê lậlı̣̂-lậlı̣̂ drı̣̃ı̣̂ rî lạ̃gạ́tı̣́. Ũgı̣́ ꞌdĩ rî drẽ rĩꞌá óꞌdí ró, óꞌbãá ãvõ ãzãkã drẽ ꞌá lâ kô. Ũgı̣́ rî ꞌdĩ lạ̃gạ́tı̣́ lâ rĩꞌá sũsũ ró.
41 No lugar onde Jesus tinha sido crucificado havia um jardim com um túmulo novo onde ninguém ainda tinha sido colocado.
42 Nĩngá sĩ, Yõsépã yî drí Yésũ rî ãvõ trõzó ꞌwãâꞌwâ, tãlâ ı̣̃tú âbí fĩꞌá rû êdézó kậyı̣̂ rãtáã kâ rî tãsĩ. Ĩtí, drílĩyî Yésũ rî ãvõ trõzó ꞌbãlé ũgı̣́ ãnyî võ lâ drí sũlı̣́ sũsũ ꞌdî ꞌá. Gõꞌdá gólĩyî drí gõzó kúnı̣́ úngû ạ́ngı̣́ lîlílí âꞌbãlé kpạ̃ạ́kũ ũgı̣́ rî ꞌdĩ tı̣́.
42 Puseram ali o corpo de Jesus porque o túmulo ficava perto e também porque o sábado dos judeus ia começar logo .
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.