Mateus 9

Ritonõpo Omiry: A Bíblia Sagrada na língua Aparai do Brasil (APYNT) vs AAI

Sair da comparação
AAI TUR GEWASIN O BAIBASIT BOUBUN
1 Mame Jezu tõtyrise ropa kanawa aka. Mame ikuhpo takuohse ropa, tosaka toytose ropa, pata pona.
1 Jesu wa afe’en yen naatu matabir maiye rabon na ana bar ana meraramaim tit.
2 Mame pakaihkapỹ tonehse imehnomo a etueh tapoe. Jezu jamitunuru waro toexirykõke, Ritonõpo mũkurume Jezu tonetupuhse tyya xine exiryke kurãkara tarose eya xine. Mame toto a tonetuputyry eneryke tyya, ynara tykase Jezu ytoytopyny a:
2 Nati’imaim sabuw afa orot ta an uman murubin emo’emomaim hiwan hi’abar hina Jesu biyan hitit, naatu Jesu sabuw hai baitumatum itin, basit orot an uman murubin isan eo, “Natu men iniyababan, o a bowabow kakafih i anotanotawiyen.”
3 Mame morara kary etaryke tyya xine ynara tykase Moeze nymerohpyry poko amorepatõkomo:
3 Naatu Ofafar Bai’obaiyenayah afa taiyuwih hibabatiyih hio, “Iti orot i tur kakafin maiyow eo God ebi’ib.”
4 Yrome mokaro a typoihtory waro Jezu kynexine. Morara exiryke ynara tykase ynororo:
4 Jesu abisa hinotanot itin naatu eo, “Kwa aisim dogor wanawanan not kakafih kwanotanot?
5 Ynara kary mã tupime pyra Ritonõpo a, yrome oya xine tupime mana: “Aimo, oorypyry korokãko ase,” kary tupime oya xine mana, ynara kary roropa: “Owõko ropa ytoytoko,” kary. Morara kary tupime oya xine mana ahnome rokẽ oexirykõke.
5 Ef menatan i hamehamen, orot ana kakafih notawiyen isan anao i hamehamen ai anau namisir nabat nareremor i hamehamen?
6 Yrome ya asakoro ro tupime pyra mana Kapu ae Ayhtohpyryme jexiryke. Iirypyrymãkõ rypyry korokary waro ase. Naeroro yjamitunuru enepõko ase oya xine. Mose kurãkãko ropa ase onenerykõme iirypyry korokary waro jexiry waro oehtohkõme, tykase Jezu eya xine. Mame ynara tykase ynororo ytoytopyny a:
6 Baise kwakakasiy, imih ani’obaiyi kwana’itin, orot Natun i tafaramamaim fair bai bowabow kakafih notawiyen isan.” Naatu orot an uman murubin isan eo, “Kumisir a ir kunuw kubai a ubar kwen.”
7 Mame mokyro towõse ropa axiny. Toytose ropa ynororo tytapyĩ taka kure toehse ropa toexiryke.
7 Orot misir ana ir nuw bai ana ubar in.
8 Mame moro eneryke tyya xine tõserehse toto.
8 Sabuw iti na’atube matar hi’i’itin ana mar hai hibir ra’at naatu God wabin hibora’ara’ah fair iti na’atube orot bitih isan.
9 Morotoino Jezu toytose ropa. Mame toytose tahtao Mateu tonese eya. Kohrame ynororo kowenu tineru apoitoh tao. Erohkety kynexine kowenu poetoryme. Tineru apoine kynexine imehnõ wino, ekarotohme kowenu a, kowenu tinerũme.
9 Jesu efan nati ihamiy remor inan auman, kabay o’onayan wabin Matthew ana bowabow efanamaim ma’am itin naatu iu, “Kumisir kwi’ufnunu.” Matthew ma’am misir Jesu iufunun hairi hin.
10 Mame toytose Jezu Mateu tapyĩ taka otuhse. Moroto tuhke Mateu epe tõ kynexine, kowenu tinerũ apoinanomo. Tuhke iirypyrymãkõ roropa toytose Jezu a. Moroto ynororo kynexine otuhnõko typoetory tõ maro meza po.
10 Jesu Matthew ana baremaim ma bay hi’au, ana maramaim kabay o’onayah naatu bowabow kakafih sinafuyah moumurih maiyow hina Jesu ana bai’ufununayah bairi hikofanih bay aa ana efanamaim himare.
11 Mame iirypyrymãkõ maro Jezu eneryke tyya xine ynara tykase parixeu tõ Jezu poetory tomo a:
11 Naatu Ofafar Bai’obaiyenayah hi’itih ana maramaim, Jesu ana bai’ufununayah hibatiyih, “Aisim kwa a bai’obaiyenayan kabay o’onayah naatu sabuw kakafih bairi hima bay te’aa?”
12 Mame toto omiry totase tyya ahtao toto ezuhne Jezu. Ynara tykase ynororo eya xine:
12 Jesu hio nowar naatu iyafutih eo, “Sabuw aurih sawow en adanafur orot boro men hinakok, baise sabuw iyab sawusawuwih boro adanafur orot hinakok.
13 Ritonõpo omiry poko otuarõtatoko. Ynara ãko Ritonõpo omiry: “Onekarorykõ ya kure repe, kaneru tõkehko. Yrome imehnõ pyno oexirykõ se nymyry ase,” ãko Ritonõpo omiry. Moro enetuputyryhtao oya xine, joehtopõpyry poko enetupuhnõko roropa matose. Kapu ae tyhtose ywy. Kure exiketõ poko hkopyra ase. Yrome iirypyryme exiketõ pyno ehse oepyase, Ritonõpo poetoryme toto ehtohme, tykase Jezu parixeu tomo a.
13 Kwa Buk Atamaninamaim kwabiyab tur yabin kwa’itin? ‘Ayu i akokok kabeber, men sibor.’”
14 Mame João poetory toytose Jezu a oturupose. João kynexine ahno ẽpurihkane. Mame ynara tykase ipoetory tõ Jezu a:
14 Naatu John Baptist ana bai’ufununayah hina Jesu hibatiy hio, “Aisim aki naatu ofafar bai’ufununayah bairi mar etei ayoyohar naatu o a bai’ufununayah i en?”
15 Ynara tykase Jezu eya xine:
15 Jesu iyafutih eo, “Men karam sabuw orot boubun tatatabin ana yasisir isan hitaruru’ay, hitama orot yawasin hitabotouw, baise mar boro nanan orot boro hinabosair naatu nati ana veya’amaim imaibo hinifoufur hinirowarow.
16 — Upo pakato toexihkase ahtao kamisa kasenato ke pyra ipanõ ke rokẽ ixixĩnõko ropa sytatose. Kamisa kasenato ke typitahmase ahtao exihkãko ropa mana itamurumehxo. (Moro saaro atamurukõ omihpyry maro jomiry toximase oya xine ahtao popyra mana. Atae pyra mã jomiry atamurukõ omihpyry maro.)
16 Na’atube faifuw atamanin boro men karam hinab faifuw boubun hinafitimih, anayabin faifuw boubun hinasasauw ana veya boro nakaro’om natakweb mahar nara’at.
17 Morararo eukuru ẽme okyno pihpyry tyrise ahtao. Mame eukuru tyrisenã onyripyra sytatose pakato ẽtypyry aka. Pakato ẽtypyry aka tyrise eukuru kasenato ahtao ehmõko mana pakato ẽtypyryme exiryke. Mame eukuru ekuãnõko mana atahnikãko. Eukuru ẽ roropa atahnikãko. Mãpyra eukuru ẽ tyrisenã aka eukuru tyrisenã tyrise ahtao atahnikara mana asakoro ro eukuru, eny, enara. (Moro saaro ynekarohpyry ẽme matose tyrisenã sã toehse oexirykõke,) tykase Jezu eya xine.
17 Na’atube men yait ta wine boubun ebai wine ana kibub atamaninamaim eriririmih, anayabin wine boubun boro nara’at naatu kibub natafofor wine nasuwa na re, imih wine boubun i boro wine ana kibub boubunamaim hinarir, saise hairi boro gewasih hinabat.”
18 Morara karyhtao ro orutua toytose eya juteu tõ tamuxiry. Typorohse ynororo Jezu ẽpataka tosekumuru po. Ynara tykase eya:
18 Iti na’atube eo auman Tafaror Bar kaifenayan orot ta na Jesu biyan tit nanamaim sun yowen eo, “Ayu natu babitai i veya boun morob, baise akokok inan umawat inabutubun nayawas.”
19 Morarame Jezu toytose imaro. Ipoetory tõ roropa toytose.
19 Basit Jesu misir ana bai’ufununayah bairi orot hi’ufunun hin.
20 Moroto imoihmãkõ maro imepỹ nohpo kynexine kurãkara. 12me jeimamyry taropose eya kure pyra toexiry poko, munume rokẽ ynororo. Mame kỹtone ynororo Jezu mykapo. Zupõ ehpiry rokẽ tytemuhmase eya.
20 Naatu babin ta ana faifuwamaim rara bota’ar ma’am kwamur etei 12 sasawar, na Jesu ufunane tit,
21 Ynara tykase ynororo tukurohtao: “Zupõ rokẽ tytemuhmase ya ahtao ekurãkãko ropa ase,” tykase ynororo tukurohtao kurãkara.
21 ana notamaim eo, “Jesu ana faifuw tainin ana butubun boro ana yawas.” Naatu ana faifuw tainin butubun.
22 Mame zupõ tytemuhmase eya rahkene. Mame Jezu kynosenuhmane tỹkakoxi, tupõ tytemuhmase exiryke. Ynara tykase ynororo:
22 Jesu tatabir babin itin eo, “Natu men iniyababan, abai tumatumamaim kubigewasin.” Iti na’at eo ana veya’amaim, mar ta’imonamo babin igewasin.
23 Morarame Jezu toytose juteu tõ tamuxiry tapyĩ taka. Moroto tuhke ahno tonese eya, rue etonanomo te, xitaketõ roropa tonese eya, enara.
23 Imaibo Jesu na Kou’ay Bar kaifenayan orot ana bar wanawanan run. Sabuw hiru’ay hima hirerey itih, naatu rerey ana fik hibababin nowar.
24 Mame ynara tykase Jezu eya xine:
24 Jesu eo, “Iti kek babitai i matan fot inu’in, men morobomih, kwamisir ufun kwatit.” Baise sabuw isan himarib, anayabin i hiso’ob kek i morob.
25 Mame tutũtase ropa toto emero porehme. Mame toto esahpokoxi Jezu kynomõne aorikyhpyry anỹse ropa emary poko. Mame tõsemãse ropa rahkene.
25 Basit sabuw etei himisir ufun hitit sawar, imaibo Jesu run in kek inu’in ana efanamaim tit, naatu babitai uman bai imisiruw yawas misir.
26 Morarame mokyro ẽsemãkapotopõpyry ropa tokãtose eya xine.
26 Iti sisinaf ana tur ra’at tasasar in nati tafaram hima’am ana fofonin etei hinowar.
27 Morotoino Jezu kỹtone ropa. Aytoryhtao tokahmase tonurãkara a. Asakoro kynexine tonurãkara. Mokaro a Jezu tokahmase. Ynara tykase toto:
27 Jesu efan nati itumar tit remor inan, orot rou’ab matah fim hitit hi’ufunun hin hi’af hio, “David uwan, kwiwanbabani.”
28 Mame tapyi taka Jezu tomõse ahtao, mokaro toytose eya, tonurãkara. Ynara tykase Jezu eya xine:
28 Jesu na bar wanawanan run naatu orot rou’ab hina biyan hitit, Jesu ibatiyih eo, “Kwabitumatum ayu boro aniyawasi?” Hairi hiya’afut hio, “Regah abitumitum.”
29 Morarame toto enuru apone Jezu tomary ke. Ynara kynako eya xine:
29 Basit Jesu hairi matah botobonen eo, “Kwabitumatum na’atube isa namatar.”
30 Mame toto enuru tukurãkase ropa eya. Kure tõsenuhmase ropa toto. Mame turuse toto Jezu a. Ynara tykase:
30 Hairi matah higewasin hinuw naatu Jesu eofafarih eo, “Men yait ta ana tur kwana’owen.”
31 Yrome aomipona pyra toh kynexine. Toytose tahtao xine Jezu tokãtose eya xine emero pata punero.
31 Baise hairi hitit hin Jesu ana tur hibosemor ra’at, nati tafaram hima’am ana fofonin etei hinowar.
32 Morarame toytose ropa toto ahtao, jorokohpã tonehse imehnomo a. Tomirẽkara kynexine jorokohpano.
32 Orot rou’ab hinan ufut sabuw afa orot ta yoyom hirab awan igug ma’am hibai hina Jesu biyan hitit.
33 Mame joroko tutũtanohpose ahtao Jezu a, sekere tykase ropa ynororo. Mame tõsenuruhkase toto, jorokohpã tukurãkase ropa exiryke eya.
33 Naatu Jesu yoyom mowan nun tit orot busuruf tur eo sabuw etei hifofor hio, “Sawar iti na’atube Israel wanawananamaim men ta i’itin bounabo ta’i’itin.”
34 Yrome ynara tykase parixeu tõ ipoko:
34 Baise Ofafar Bai’obaiyenayah hio, “Iti i Demon Hai Ukwarin fair itin imih demon nunih titit.”
35 Morarame pata tõ poro toytose Jezu. Morotõkõ tamorepase eya. Toto atamorepatoh tao tamorepase toto eya Ritonõpo omiry kurã poko, toto esẽme Ritonõpo exiry poko, enara. Mame emero tukurãkase ropa toh eya.
35 Jesu bar awan awan run tit sabuw inanawanih bar merar hai Kou’ay Baremaim sabuw i’obaibiyih, mar ana aiwob isan Tur Gewasin eo hinowar naatu sabuw hai sawow yumatah ta ta hibow hinan etei iyayawasih.
36 Mame imoihmãkõ eneryke tyya toto pyno toehse ynororo yronymyryme, torẽtyke toto exiryke. Turumekase sã roropa toexirykõke, kaneru tõ samo, tosẽkãkara samo.
36 Jesu iti rou’ay gagamin maiyow hinan itih yan baban, anayabin hai not kwaris naatu aurih baibais en, ana itinin i sheep na’atube aurih nabatanenayan orot en.
37 Morara exiryke ynara tykase Jezu typoetory tomo a:
37 Basit ana bai’ufununayah isah eo, “Masaw i gagamin na’in baise ana fourayah i men moumurih.
38 Naeroro oturutoko tupito esemy a, Ritonõpo a, tõmiry poko imehnõ amorepananõ enehpotohme, tarõkõ amorepatohme, ipoetoryme toto ehtohme, tykase Jezu eya xine.
38 Imih masaw matuwan isan kwanayoyoban saise bowayah afa niyafarih hinan bay hinafour, anayabin bay i hiyamur.”

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.