Mateus 7

Ritonõpo Omiry: A Bíblia Sagrada na língua Aparai do Brasil (APYNT) vs AAI

Sair da comparação
AAI TUR GEWASIN O BAIBASIT BOUBUN
1 — Imehnõ onykerekeremara ehtoko okerekeremara xine roropa Ritonõpo ehtohme.
1 “Taituwa hai kakafin men ina’itin inibibatiyih, God boro nibatiyi.
2 Ynara exiryke imehnõ pokõnopyryhtao oya xine, opokõnohtorỹko roropa Ritonõpo mana, imehnõ pokõnopyry sã oya xine. Kure imehnõ riryhtao oya xine, kure oritorỹko roropa Ritonõpo mana. Yrome popyra toto riryhtao oya xine, popyra oritorỹko roropa Ritonõpo mana.
2 Anayabin God boro ef ta’imon taituwa ibibatiyih na’atube, o boro nibatiy, naatu fufun ta’imon taituwa ifufufunihimaim, o boro nafufuni.
3 Otarãme imepỹ mã iirypyryme pitiko rokẽ repe. Wewe akumuru pitiko enuru ao exikety sã mana. Yrome oorypyrykõ pitiko rokẽ pyra mana, wewe konõto onu ao exikety sã mana. Morara awahtao xine imehnõ rypyry enẽko rokẽ matose. Yrome oorypyrykõ onenepyra amarokomo.
3 “Aisim taituwa matah mutusukwar i’itin kikin ku’o naatu o mata ahay gagamin yi ebatabat men kui’itin.
4 Imehnõ kerekeremaryhtao oya xine otarame ynara ãko matose eya xine: “Wewe akumuru pitiko moro oenuru ao. Ouxi,” ãko matose repe. Yrome oenurukõ ao roropa wewe konõto exiry waro pyra matose.
4 O taituwa isan boro mi’itube awa fariniwa’an inao, ‘Aro nekuna mata mutusukwar abosair.’ Naatu baise o mar etei i matan ahay yi ebatabat.
5 Onekunohto rokẽ matose. Osemazuhme aporo wewe konõto toutoko oenurukõ ae. Moromeĩpo kure osenuhmãko matose. Imepỹ enuru ae wewe akumuru oũko ropa matose kure õsenuhmarykõke. Moro saaro osemazuhme oorypyrykõ irumekatoko. Moromeĩpo kurehxo imehnõ akorehmãko matose, iirypyrykõ rumekapory poko. Enara.
5 Wanawan rerekabih, mat o taiyuw mata a’ahay ina’uy, saise boro inanuw gewas taituwa matan ana ahay ina’uy.
6 — Ritonõpo nekarohpyry kurã onekaropyra ehtoko etary se pyra exiketomo a. Kaikuxi sã rokẽ mã toto. Naeroro eya xine onekaropyra ehtoko ozehno xine toto exiryino, oryhmarykõino roropa eya xine. Poinokoimo sã roropa mã toto. Kasuru kurã onekaropyra sytatose poinokoimo a. Tokarose eya xine ahtao onenahpyra mã toto itũtũmãko rokẽ mã toto. Morararo Ritonõpo omiry ekaroryhtao ise pyra exiketomo a ahnikatohme rokẽ mã apoĩko toto. Naeroro ise pyra exiketomo a otuhparo pyra ehtoko toiparo rokẽ ãkĩtarykõino.
6 “Abisa kakafiyin men haru aninamih kwanitih, boro hinatatabir hinayubi. Naatu a nugunug men for nahimaim kwanarub nare, boro tafan hinayen hinawasu’uru’um.
7 — Oturukehpyra ehtoko Ritonõpo a. Ekaropotoko eya. Mame onekaropohpyrykõ ekarõko mã oya xine. Axĩ pyra onekaropohpyrykõ ekaroryhtao penekehpyra ehtoko. Otyro zupine sã oturukehpyra ehtoko. Moromeĩpo kurãkõ ekarõko Ritonõpo mã oya xine. Etapuruhmakapone sã ehtoko. Moromeĩpo etapuruhmakãko mana.
7 “Inafefeyan boro inab, inanuwet boro inatita’ur, naatu inarukikitar etawan boro isa nabotawiy.
8 Ynara exiryke kurãkõ ekaroporyhtao Ritonõpo a ekarõko oya xine mana. Ise oehtohkõ zupiryhtao oya xine ekarõko oya xine mana. Ãpuruhpyry etapuruhmakaporyhtao oya xine etapuruhmakãko roropa mana.
8 Anayabin orot yait efefeyan boro nab, orot yait enunuwet boro natita’ur naatu orot yait erurukikitar etawan boro isan nabotawiy.
9 Typoenõkamo, etatoko pahne. Opoenõkomo a: “Wyi se ase,” karyhtao oya xine topu onekaropyra matose eya xine.
9 “O yait natu, wahimih fefeyan kabay ibai itin ean?
10 “Papa, omise ase,” karyhtao oya xine, okoi onekaropyra matose eya xine.
10 Na’atube siyamih rererey kok ibai itin ean?
11 Iirypyryme matose repe, yrome kurãkõ ekarory waro matose opoenõkomo a. Kure kuhse mã Papa Kapuaono. Naeroro otyro kurã ekarõko oya xine mana ekaroporyhtao eya.
11 En baise Kwa i bowabow kakafih sinafuyah, baise kwaso’ob natunat boro siwar gewasih kwanitih, imih Tamat maramaim i ma tainin erubirub orot yait efefeyan boro siwar gewasin nitin.
12 — Imehnomo a kure orirykõ se matose. Naeroro imehnõ roropa kure tyritoko kure orirykõ se oehtohkõ samo. Morara awahtao xine Moeze omihpyry omipona roropa matose. Ritonõpo poe urutõ kõ omihpyry omipona roropa matose.
12 Imih sawar etei taituwa isah inabow, o kukok isa tebowabow na’atube, anayabin Moses ana ofafar naatu dinab oro’orot hai bai’obaiyen an anababatun i iti’imaim ku’ay inu’in.
13 — Asakoro osema sã kuosenetupuhtohkõ mana. Ritonõpo omipona ehtoh osema pitiko ae ytotoh sã mana, tupimã ae ytotoh samo. Yrome moro ae rokẽ ytotoko. Ynara exiryke Ritonõpo osenetuputyry ae pyra awahtao xine tyoro ae ytoketõ sã matose, zumo ae ytoketõ samo. Moro ae ytoketõ mã etuarimaketõ esaka ytõko. Tuhke roropa moro ae ytoketõ mana.
13 “Etawan awan kukurinamaim kwanarun kwan, anayabin etawan awan gagamin, naatu ef awan hahabin inarun inanan yomaninamaim i gurugurusen ema’am naatu sabuw moumurih na’in imaim tenan.
14 Yrome zumõkara ae ytoketõ orihpỹme exĩko mã toto. Tuhke hkopyra moro ae ytoketõ mana.
14 Baise etawan awan kukurin naatu ef awan tuwafutin inarun inanan yomaninamaim i yawas ema’am, naatu sabuw matan ta’amo imaim tenan.
15 — Tomeseke ehtoko ajoajohpãkõ poko. Oenekunopyrykõ se mã toto Ritonõpo esaka omõpyra oehtohkõme.
15 “Mata to niwa’an dinab baifufuwenayah hinanan kwana’itih, anayabin hinanan ufuhine ana itinin boro sheep na’atube, baise dogoroh wanawanan ana itinin i haru tuwetuwenih.
16 Ajohpe toto exiry waro exĩko matose toto nyriry eneryke oya xine. Otyro sã mã toto. Omoxino zoko uwame eperytara mana, morararo ãtaryka zoko mã fikume eperytara mana. Toperyme rokẽ eperytãko mana.
16 Hai bowabowamaim boro kwana’inanih, agor ro’on boro men kiw tafanamaim inima’ub, naatu wanob ro’on boro men kiw tafanamaim inima’ub?
17 Kure otyro zoko ahtao kure eperytãko mana. Mãpyra popyra zoko ahtao, popyra eperytãko roropa mana.
17 Ai gewasin boro niw gewas, baise ai wanawanan kour nabiw ro’on boro nukunukuwin.
18 Otyro zoko kure ahtao popỹ ke eperytara mana. Morararo otyro zoko popyra ahtao kurã ke eperytara mana.
18 Ai gewasin boro men ro’on nukunukuwin nayai, na’atube ai kakafin boro men ro’on gewasin nayai.
19 Mame otyro zoko popyra ahtao akohnõko mã toto popyra eperytaryke. Apoto htaka ipahnõko mã toto.
19 Ai menatan men ebiw gewas boro natar nare nab nan wairaf wan nayara’ah na’arah.
20 Morohne saaro mã ajohpe exiketomo. Ajohpe toto exiry waro exĩko matose toto rypyry eneryke oya xine.
20 Imih dinab baifufuwenayah boro hai bowabowamaim kwana’inanih.
21 — “Jesẽme mase Jezu,” kananõ mã ypoetoryme exĩko Papa Kapuaõ omipona toto ahtao. Yrome: “Yna esẽme mase, yna esẽme mase,” kananõ mã ypoetoryme pyra mã toto Papa Kapuaõ omipona pyra toto ahtao. Ritonõpo esaka ytopyra aomipona pyra exiketõ mana.
21 “Men sabuw etei ayu wabu hisu’ub teo, ‘Regah, Regah’ boro mar ana aiwobomaim hinarun, baise sabuw iyabowat ayu Tamai ana kok tisisinafuwat boro hinarun.
22 Mame sero nono põkõ apiakatoh toehse ahtao tuhke ynara ãko ya mã toto: “Tamuxi Jezu, õmiry omi poe Ritonõpo omiry ynanekaroase imehnomo a. Õmiry omi poe roropa joroko tõ ynanutũtanohpoase imehnõ ae. Kurãkõkara ynanukurãkase roropa õmiry omi poe,” ãko toh mã repe ya.
22 Baibatebat ana veya nanan, sabuw moumurih na’in boro hinao, Regah, Regah, o wabimaim aki tur abai aorereb, o wabimaim aki demon kakafih anunih hibihir, naatu o wabimaim aki ina’inan moumurih na’in asinaf.
23 Mame ynara ãko ase eya xine: “Awaro xine pyra ase ipunaka. Ytotoko taroino. Oorypyrykõ poko rokẽ matose,” ãko ase eya xine.
23 Imaibo ayu boro anauwih anao, Ayu men aso’ob kwa iyab. Biyau’umaim kwatit sa’ab kwan, bowabow kakafih sinafuyah.
24 — Morara exiryke jomiry etaryhtao oya xine, jomipona awahtao xine roropa, tuaro exĩko matose. Imepỹ tuaro exikety sã matose. Tuaro exikety a tytapyĩ tamose tũporẽ po.
24 “Isan imih orot yait au tur nowar ebobosiyasiyar, i orot not wairafin ana bar to tafan wowab batabat na’atube.
25 Mame konopo toehse itamurume. Tuna tukumase. Mame tyryrykane konõto tooehse, jamihme tapyi pokona tooehse. Yrome tapyi onemara, kure tyrise exiryke tũporẽ po.
25 Taun gagamin yar, harew tit, naatu wowog tit bar babin, baise bar men ufar re’emih, anayabin bar ana bubu an i to wanawanan rouw re wowab.
26 — Yrome jomiry etananõ jomipona pyra toehse ahtao tuenikaro sã exĩko toh mana. Imepỹ tuaro pyra exikety sã roropa exĩko toh mana. Tytapyĩ tyrise eya isawã po repe.
26 Baise orot yait au tur nowar naatu men ebobosiyasiyar, i orot aurin not en bar ana bubu dones yan rouw wowowab na’atube.
27 Mame konopo tooehse itamurume. Tuna tukumase roropa. Mame itapyĩ tomase tyryrykane a nakuaka. Tuna a tarose tapyi, tykase Jezu eya xine.
27 Taun yar, harew tit, naatu wowog babin, bar babinakouw, naatu nati bar re’ere i ra’iy tagurugurus sawar.”
28 Morarame tõturukehse Jezu ahtao tõsenuruhkase toto tamorepatopõpyrykõ poko Jezu a.
28 Jesu iti tur eo in sasawar ufunamaim, sabuw rou’ay gagamin na’in Jesu binan hinonowar isan hifofofor men kafaita.
29 Moeze omihpyry poko amorepatõkõ sã pyra Jezu namorepatoh kynexine, tuaro toexiryke.
29 Anayabin bi’obaiyih ana itinin i roubabaruwen ana fair isan ma’am na’atube, men Ofafar Bai’obaiyenayah na’atube’emih.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.