Mateus 27

Ritonõpo Omiry: A Bíblia Sagrada na língua Aparai do Brasil (APYNT) vs AAI

Sair da comparação
AAI TUR GEWASIN O BAIBASIT BOUBUN
1 Morarame tõmehse ahtao Ritonõpo maro oturuketõ tuisary tõ tõturuse juteu tõ tamuximehxo exiketõ maro Jezu etapary poko tyya xine. Oximõme tõturuse toto Jezu etapary poko etapapory se toexirykõke.
1 Maraumanika Firis ukwarih etei naatu regaregah ai’in bairi Jesu morob isan hio hiyabunai sawar.
2 Mame Jezu tymyhse tyya xine ahtao keti ke, tarose eya xine Pirato a. Kowenatume Pirato kynexine.
2 Basit uman hifatum hibai hitit Roman hai gawan Pilate umanamaim hiyai.
3 Morarame Juta, Jezu ewokahpono, Jezu etapapory mokaro a waro toehse tahtao toetyorõmary se toehse ropa repe. Morara exiryke tineru tarose ropa eya Ritonõpo maro oturuketõ tuisary tomo a, juteu tõ tuisary tomo a roropa. 30me tineru kynexine.
3 Judas, yanuwayan Jesu kakafinamaim hiya’iyai i’itin ana veya dogoron rusib, kabay 30 bai matabir na Firis ukwarih naatu regaregah ai’in nahimaim tit, eo
4 — Iirypyryme ase ahno kurã towokase ya exiryke. Mokyro orihmapory se pyra ase, tykase ynororo eya xine repe. Yrome oty kara toh kynexine.
4 “Ayu asinaf kakaf orot gewasin baban ao emomorob.” Hiya’afut hio, “Nati o a yababan, o akisimo ina’itin inayabunai.”
5 Mame moro tineru typahpose rokẽ Juta a moro taka, Ritonõpo maro Oturutoh taka. Mame toytose ynororo toiroro osesenãse.
5 Judas kabay nati Tafaror Bar kabay teya’aya’amaim itaiy re naatu ihamiyih tit in sikan warasa yai morob. Judas kabay bai na rouw ere’er|alt="Judas throwing money down" src="cn01832b.tif" size="col" loc="Mat 27.5" copy="©1978 David C. Cook Publishing Co." ref="27.5"
6 Mame moro tineru tanỹse ropa ahtao Ritonõpo maro oturuketõ tuisary tomo a ynara tykase toto:
6 Firis ukwarih kabay hibai hio, “Iti i rara ana kabay, ata ofafar men ebibasit boro Tafaror Bar ana kabay ya’aya’amaim tanayai na’in.”
7 Morarame oximaro tõtururukohtao tupito topekahse eya xine moro tineru ke. Oripo rihpõ esahpyry moro kynexine. Mame katonõ ekepyry orihsẽ zonẽtohme moro tyrise eya xine.
7 Etei’imak hio hibibasit ufunamaim, kabay hibai noukwat bu’urayan ana kamar hitubun, saise nah touman sabuw hai rah ana efan namatar.
8 Morara exiryke tupito tosehpase toto a Munuhpãme, topekahse exiryke Jezu ewokatamitu ke.
8 Ana’an nati isan kamar wabin “Rara ana Kamar” hibiwab in na iti boun ana veya tit.
9 Morara toehse urutõ omihpyry ae ro, Jeremia omihpyry ae ro. Ynara tykase ynororo pake Ritonõpo omiryme: “Tineru tapoise eya xine, 30me, Izyraeu tõ nekarohpyry, mokyro epehpyryme, mokyro ewokatamitume.
9 Naatu abistan dinab orot Jeremiah eo ina iturobe.
10 Yrome moro ke tupito topekahse eya xine, oripo rihpõ esahpyry topekahse eya xine. Ritonõpo nurutopõpyry ae ro,” me tymerose pake Jeremia a.
10 Noukwat bu’urayan ana kamar hitubun Regah ayu iu’uwu na’atube.”
11 Morarame Jezu kowenatu ẽpataka tooehse ahtao ynara tykase kowenatu eya:
11 Jesu Roman gawan nanamaim bat, naatu gawan Jesu ibatiy, “O Jews sabuw hai aiwob?” Jesu iya’afut eo. “Nati kuo, ayu boro abi tur anao.”
12 Yrome tyhxirory onezuhpyra Jezu toehse tyhxirose tahtao Ritonõpo maro oturuketõ tuisary tomo a juteu tõ esamo a roropa.
12 Firis ukwarih naatu regaregah ai’in Jesu ubar hitin tur kakafin isan hio men kafa’imo iyafutimih.
13 Morara exiryke ynara tykase Pirato eya:
13 Basit Pilate Jesu iu, “Sabuw kakafih isan ubar hit teo’orereb kunonowar?”
14 Yrome onezuhzomopyra Jezu toehse ipunaka. Moro eneryke tyya tõsenuruhkase kowenatu tozuhzomopyra Jezu exiryke.
14 Baise Jesu men kafa’imo awanamaim tur ta tit, naatu Gawan orot ana kasiy ra’at ifofofor men kafaita.
15 Morarame ãpuruhpyry tao tuhke ẽmapotyã kynexine. Oseahmatoh Paxikoa po rokẽ toirõ tũtanohposene kowenu tuisary. Imoihmãkõ nymenekahpyry rokẽ tũtanohposene Paxikoa po.
15 Tar Nowaten hiyuw ana veya, gawan hai binanakwar eo na’atube, mar etei dibur barane sabuw hai kok orot menatan tirurubin i ebobotait.
16 Morarame ãpuruhpyry taõ kynexine, esety Parapa. Mokyro waro kynexine imoihmãkomo.
16 Nati ana veya orot wabin gagamin Jesu Barabas dibur ma’am.
17 Morarame imoihmãkõ tooehse ahtao ynara tykase Pirato eya xine:
17 Naatu sabuw hiru’ay sawar, basit Pilate ibatiyih, “Orot menatan kwakokok diburune anabotait, Jesu Barabas o Jesu Keriso?”
18 Tuaro Pirato kynexine. Jezu zumoxike toexirykõke Jezu tapoise juteu tõ tamuxiry tomo a aorihmapotohme. Moro waro Pirato kynexine.
18 Anayabin sabuw bobowenamaim Jesu hibai Pilate umanamaim hiya’iyai i so’ob.
19 Morarame kowenatu apiakatoh tao typorohse Pirato ahtao pape taropose ipyty a ineneryme:
19 Pilate baibabatiyen ana efanamaim ma’am, aawan tur iyafar na eo, “Orot nati gewasin isan men abisa ta inasinaf, anayabin fai ayu mim fokarin maiyow isan amim au not ekakasiy”
20 Morarame imoihmãkõ tutuarõtanohse Ritonõpo maro oturuketõ tuisary tomo a, juteu tõ tuisary tomo a roropa. Morara exiryke Parapa tokaropose Pirato a orihpyra aehtohme, Jezu rokẽ orihmapotohme.
20 Baise firis ukwarih naatu regaregah ai’in sabuw tafah fair hiyai, Barabas botaitin naatu Jesu asabunin isan Pilate hiokikin.
21 Yrome ynara tykase kowenatu eya xine:
21 Pilate sabuw ibatiyih, “Orot i rou’ab, imih orot menatan kwakokok ana botait?” Etei’imak hiya’afut hio, “Barabas!”
22 — Morara ahtao oty rĩko ywy Jezu Kyrixtu poko? tykase ropa ynororo eya xine.
22 Pilate sabuw ibatiyih, “Bo Jesu wabin Keriso isan boro mi’itube anasinaf?” Etei’imak hiya’afut hio, “Ku’onaf!”
23 Ynara tykase Pirato:
23 Pilate ibatiyih, “Abisa kakafin sinaf?” Baise sabuw hitar koukuw hio, “Ku’onaf!” Sabuw rou’ay gagamin nahimaim Pilate Jesu ibatiy|alt="Jesus placed before crowd" src="CN01822b.tif" size="col" loc="Mat 27.23" copy="©1978 David C. Cook Publishing Co." ref="27.23"
24 Mame mokaro ajoajohpe exiry eneryke tyya, tuna tapoise Pirato a tõsemahtohme imoihmãkõ neneryme. Ynara tykase ynororo:
24 Pilate naniyan bai men karam boro ef ta tasinaf, naatu sabuw auman kougeyagey hibusuruf, imih harew bai sabuw etei nahimaim uman sauwen eo, “Ayu iti orot namomorob isan men ana ubar anabaimih. Nati i kwa akis a ubar.”
25 Mame ynara tykase imoihmãkõ eya:
25 Sabuw etei hiya’afut hio, “I namomorob ana ubar i aki anab naatu natunatu auman ana ubar hinab.”
26 Morara kary etaryke tyya Parapa tokarose eya xine, orihpyra aehtohme. Yrome Jezu typipohpose eya soutatu tomo a. Mame tokarose ynororo rahkẽ wewe pokona exixihmapotohme.
26 Imaibo Pilate Barabas botait, naatu Jesu wabir ana baiyowayah iuwih, onafin isan hibai hin.
27 Morarame Pirato poetory a Jezu tarose, soutatu tomo a, kowenatu tapyĩ taka, emeikase aporo. Moro tao Jezu zomye tõximõse toto, soutatu tomo.
27 Imaibo Pilate ana baiyowayah Jesu hibai hin gawan ana bar hitit, nati’imaim baiyowayah etei hiru’ay hibebera’uh.
28 Mame Jezu tupokase eya xine kamiraramã ke zupohtotohme ropa tyya xine.
28 Ana faifuw hi’oromen, faifuw namar hibai hi’us,
29 Mame parimã sã tyrihpyry omoxino risẽ tyrise zupuhpyry pokona. Mara pitiko tyrise eya xine emahpokoxi tuisame sã Jezu ekarotohme tyya xine. Mame Jezu ẽpataka typorohse toto tosekumurukõ po eunohtohme rokẽ tyya xine. Mame ynara tykase toto eya:
29 kokor hififin ukwarin ana raramamih hiyara’ah, uman ana asukwafune tu hitin, nanamaim suh hiyowen hi’i’iyab hio, “Jews hai aiwob tanabora’ara’ah.”
30 Mame ituh tykase toto epona, totakurukõ xihpyry ke. Mame mara pitiko tapoise ropa eya xine ipipohtohme tyya xine zupuhpyry pokona.
30 Yumatan hikwaitututur, uman tu hibosair ukwarinamaim hiborabirab.
31 Mame Jezu tounohkehse tyya xine ahtao upo kurã touse ropa eya xine. Zupõ ke ro tupohtose ropa eya xine. Mame tarose eya xine wewe pokona exixihmatohme.
31 Hibi’i’iyab ufunamaim, faifuw hi’us ma’am hibosair ana faifuw hibow hina hi’us, imaibo hibai hin onafin isan.
32 Morarame aytorykohtao orutua tonese eya xine. Xirene põ mokyro kynexine. Mokyro tapoise eya xine wewe arotohme eya, Jezu exixihmatoh arotohme.
32 Hitit hinan efamaim Sairini orot wabin Simon bairi hitar naatu baiyowayah hi’ukikin Jesu ana onaf bai e’abar.
33 Morarame Jezu exixihmatoh pona toeporehkase toto, Koukota pona. “Upuhpõpo esary,” Koukota kary.
33 Hina efan wabin Golgotha imaim hitit, nati efan hibiwab yabin efan ana itinin i orot ukwarin ana gifow na’atube.
34 Mame uwa eukuru jehnahpyry tokarose eya toximase itunety ke. Morara exiryke tukuhse tyya ahtao ise pyra Jezu kynexine.
34 Nati’imaim wine harew tenakuyakuy auman hisartabir Jesu tomanih hitin bai kakartubun ufunamaim kwahir.
35 Mame wewe pokona toxixihmase Jezu rahkene. Mame zuponỹpyry tapiakase toto a tupõkõme. Topu pisarara ke upo esẽ tymenekase eya xine.
35 Naatu hi’o’onaf ana veya arowamaim ana faifuw hikusib hifaram hibow.
36 Morarame typorohse toto osenuhmase rokene.
36 Imaibo nati’imaim himarir Jesu hima’uh hima.
37 Morarame Jezu zuhpokoxi ynara tymerose kynexine wewe pokona:
37 Naatu tafanamaim ubar hibitin ana tur hikirum hikubar, “ITI I JESU, JEW SABUW HAI AIWOB.”
38 Morarame omato kõ toxixihmase roropa Jezu maro asakoro. Toiro toxixihmase Jezu apotunuru wino. Zakorõ toxixihmase ipozery wino, enara.
38 Naatu bainowan orot rou’ab Jesu bairi hi’onafih, ta ana beyawane ta ana asukwafune.
39 Morarame Jezu tounohse osema ae ytoketomo a.
39 Sabuw nanane hinan ukwarih hita’asi’asiy ubar hitin tur kakafih maiyow Jesu hi’i’iyab hio,
40 — Ehẽ, otoko ahtao Ritonõpo maro Oturutoh kararahnõko mahno? Otoko ahtao imyakamãko ropa mah oseruao rokẽ tõmehse ahtao? Moro waro awahtao oenupunako roropa. Ritonõpo mũkurume awahtao osepynanohko roropa, wewe poe oyhtoko ropa, tykase toto.
40 “Tafaror bar tarabounin veya tounu wanawananamaim wowabin sawaramih io! Bo o God Natun na’at kwiyawasi cross afe’enane kure’eban a’it?”
41 Morararo Jezu tounohse Ritonõpo maro oturuketõ tuisary tomo a, Moeze omihpyry poko imehnõ amorepananomo a, juteu tõ esamo a roropa, enara.
41 Ef ta’imon firis ukwarih, Ofafar Bai’obaiyenayah naatu regaregah ai’in auman Jesu hi’i’iyab hio,
42 — Imehnõ typynanohse eya repe. Yrome tõsepynanopyry waro pyra mana. Izyraeu tuisaryme tõsekarose ynororo. Ah nyhtono wewe poe. Ayhtory eneryhtao kyya xine enetupuhnõko sytatose.
42 “Sabuw afa iyawasih, baise i taiyuwin men karam boro niyawas, Israel sabuw hai aiwob! Bo cross afe’enane boun nare tana itin boro tanitumitum.
43 Tosẽme Ritonõpo tonetupuhse eya. Ritonõpo mũkurume tõsekarose roropa ynororo. Naeroro seraximatone. Otarãme Ritonõpo ipynanopyry se exĩko mana, nary rokene, tykase toto.
43 God i bitumitum, bo God boun iyawasiban ta’itin, anayabin i taiyuwin i God Natun rouw eo.”
44 Morararo Jezu tounohse imaro exixihmatyamo a.
44 Ef ta’imon bainowah orot rou’ab Jesu bairi hi’onafih hi’inu’in ubar hitin tur kakafih hi’u.
45 Morarame tãxiahtao tyarumãkapose Ritonõpo a pata tõ punero. Mame xixi tyhtosehxo ahtao, 3 orame ahtao tõmehse ropa.
45 Veya yen tafat yan tafaram etei gugum inu’in veya botabir re 3 korok bai.
46 Morarame 3 orame ahtao kui tykase Jezu opore. Ynara tykase ynororo:
46 Veya 3 korok na’atube, Jesu fanan aumetawat rerey eo, “Eloi, Eloi Lema Sabachthani?” Anayabin, “Au God, au God, aisim ihamiyu?”
47 Morarame morotõkõ Jezu kui kary etaryke tyya xine ynara tykase toto:
47 Sabuw afa nati’imaim hibatabat hinowar hio, “Elijah isan eafa’af kwanowar.”
48 Mokyro toiro tururume toytose, uwa eukuru jehnahpyry enehse toximase itunety ke. Mame mauru panõ tyrise eya myxiry potyry pokona, tyhpase. Eukuru aka moro tyrise tyya ahtao tanỹse Jezu mytaka tyritohme, isuhmatohme eya.
48 Naatu orot ta nunuw in sawar ta biyan sou’usau bai, wine tenakuyakuy butu’ub, eot ra’ah Jesu awanamaim yai tomamih.
49 Mame imehnõ ynara tykase:
49 Baise sabuw afa hio, “Kubat, Elijah nan nabiyawas tana’itin!”
50 Mame kui tykase ropa Jezu ahtao komih tykakehse. Kynorihne.
50 Jesu iban maiye fanan aumetawat rerey, naatu ayubin tabaratait.
51 Morarame apurutoh toexihkase Ritonõpo Tapyĩ tao. Kamisa risẽ toexihkase kaino zuhkurenaka. Nono roropa kywyh kywyh tykase. Topu konõto roropa toehmose kehko.
51 Faifuw Tafaror Bar wanawanan hita’iy re efan kakafiyin hirafut inu’in yate rusib re in uran tit rou’ab himatar, iriyoy tit kabay hitaseseb.
52 Aorikyhpyry tõ ekepyry esary roropa toẽtakase. Ritonõpo poetory ekepyry tõsemãse ropa tuhke.
52 Rah awah hiha’e, sabuw kakafiyih moumurih na’in marasika himorob hi’inu’in etei hiyawas himisir.
53 Tonẽtopõpyrykõ poe toytose toto. Morarame tõsemãse ropa Jezu ahtao Jerusarẽ pona toytose toto. Moroto tonese toto tuhkãkomo a.
53 Hai rah hitumaren hitit, Jesu morobone mimisir ufunamaim, murumurubih etei hitit hin Jerusalem hitit, sabuw moumurih na’in hi’itih.
54 Morarame soutatu tõ esẽ moroto kynexine, typoetory tõ maro. Jezu enẽko toh kynexine aorikyry eraximãko. Nono kywyh kywyh kary tõkehko eneryke tyya tõserehse ynororo itamurume. Ynara tykase ynororo:
54 Baiyowayah hai orot ukwarih naatu baiyowayah afa bairi nati’imaim Jesu hima’uh hima’am iriyoy hitatam, naatu abisa’awat himamatar hi’itah hai bir ra’at hio, “Turobe iti orot i anababatun God Natun!”
55 Mame nohpo tõ moroto kynexine tuhke amekeino rokẽ enẽko. Orihpyra ro Jezu ahtao toytose toto imaro Karirea poe. Takorehmase roropa eya xine Jezu.
55 Nati’imaim baibin moumurih na’in hina ef yokaika hibat abisa’awat himamatar hi’itah. Iti baibin i Galilee’ine Jesu hi’ufunun bairi hina hibibais.
56 Mokaro esetykõ Maria Matarena, imepỹ Maria roropa Tiaku tõ eny Joze maro. Zepeteu mũkuru ẽ roropa moroto kynexine.
56 Baibin wanawanahimaim i Mary Magdalene, Mary, James, Joseph hairi hinah naatu Zebedee aawan.
57 Mame kokonie pukuro Arimatea põ toeporehkase. Esety kynexine Joze. Tymõkomoke exikety kynexine ynororo. Jezu poetoryme roropa kynexine.
57 Birabirab auman orot sawar wairafin, wabin Joseph ana tafaram Arimathea’ane na tit. Iti orot i Jesu ana bai’ufununayan ta, baise wa’iwa’iramaim bi’ufununun. Tafaror bar wanawanan faifuw taseb ro’ab himatar|alt="temple veil being torn down" src="CN01843B.TIF" size="col" loc="Mat 27.57" copy="©1978 David C. Cook Publishing Co." ref="27.57"
58 Pirato a toytose ynororo Jezu ekepyry ekaropose. Mame aomiry etaryke tyya typoetory tomo a Jezu ekepyry tonehpose tyya, Joze a ekarotohme, zonẽtohme.
58 Joseph na Pilate nanamaim tit, Jesu biyan bai na ya’in isan fefeyan, naatu Pilate ana baiyowayah uwih Jesu biyan hibai hitin.
59 Naeroro Jezu ekepyry tarose eya, jõtotohme tyya kamisa ke, karimutumã ke, epekahsenã ke.
59 Joseph, Jesu biyan bai faifuw boubunamaim sum
60 Mame tykyryry aka okepy tõmase, topu eutary risẽ aka. Pake hkopyra moro eutary tahkapose eya topu konõto aka. Morarame moro aka Jezu ekepyry tõmase ahtao tyya, topu parihmã ke okepy ẽ tapuruse eya. Mame toytose ropa ynororo.
60 bai in hub boubun i isan iti boro’omo to naiwanamaim bai inu’in, imaim Jesu yai naatu kabay ifururuw na sou hir naatu ana ubar in.
61 Maria Matarena moroto kynexine imepỹ Maria maro. Kohrame rokẽ toh kynexine zonẽtopõpyry enẽko rokẽ toh kynexine.
61 Mary Magdalene naatu Mary, James, Joseph hairi hinah i rah rewan rounane himare hima hi’itin.
62 Yrokokoro parixeu tõ toytose Pirato a Ritonõpo maro oturuketõ tuisary tõ maro juteu tõ oserematoh ae.
62 Mar natot i boro Sabbath ana veya, imih Firis ukwarih naatu Pharisee hina Pilate nanamaim hitit
63 Mame ynara tykase toto eya:
63 hio, “Regah ni’i orot baifufuwenayan yawasin ma’am eo, ‘Ayu boro veya tounu ufunamaim morobone anamisir.’ Iti na’atube eo i aki anotanot.
64 Morara exiryke soutatu tõ aropoko mokyro ekepyry zonẽtopõpyry eraximatohme. Soutatu tõ pyra ahtao otarame ipoetohpyã ytõko ekepyry ematonanohse. Otarãme imehnõ zurũko mã toto. Ynara ãko mã toto: “Ỹ, tõsemãse ropa mana,” ãko mã toto. Mame morara kary etaryke tyya xine tuhkãkõ osenekunohnõko mã toto. Popyrahxo exĩko mã yna a, tykase toto.
64 Isan imih akokok baiyowayah afa iniyafarih hinan rah hinama’uh hinama veya tounu, saise ana bai’ufununayah boro men hinan biyan hinabain hinabihir, naatu morobone misir maiye hinarouw hinao sabuw hinifuwihimih. Anayabin baifuwen iti boun natitit boro kakafin anababatun men wan anabifuwen na’atube’emih.”
65 — Tyritoko, tykase Pirato eya xine. — Zonẽtopõpyry erase tõ tyritoko, tykase ynororo.
65 Pilate iyafutih eo, “Ma’utenayah orot kwa aso’obamaim kwanabuwih naatu kwana’uwih matah toniwa’an rah hinama’uh gewas hinama.”
66 Naeroro toytose toto. Azawa panõ tyrise eya xine okepy ẽ apuhtohme, Jezu ekepyry ematonanopyryino imehnomo a. Mame soutatu tõ tyrise moroto eya xine okepy ẽ eraseme.
66 Basit hitit hin rah ana etawan kabay tafanamaim kwah hiyai, naatu ma’utenayah orot nati’imaim rah hima’uh hima. Mautenayah rah awan hibat firis bairi teo|alt="soldiers guarding tomb" src="cn01849b.tif" size="col" loc="Mat 27.66" copy="©1978 David C. Cook Publishing Co." ref="27.66"

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 27, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.