Mateus 25
Ritonõpo Omiry: A Bíblia Sagrada na língua Aparai do Brasil (APYNT) vs AAI
1 Ynara tykase Jezu:
1 “Nati ana veya’amaim mar ana aiwob itinin i boro baibitar nah ten biyah numin tabin boubun itinamih hai ramef hibow hinan na’atube.
2 Mame 5mãkõ tuaro pyrahme sã mana. Imehnõ 5mãkõ tuaro mana.
2 Baibitar five i not wairafih, naatu baibitar five i men not wairafih.
3 Mame mokaro tuaro pyra exiketõ tynãparinãkõ arõko sã mã toto. Yrome oriu anaropyra mã toto.
3 Baibitar men not wairafih hai ramef hibow, baise karisin men ta hirirabar hibaimih.
4 Mame mokaro tuaro exiketõ tynãparinãkõ maro tynãparinãkõ aryry arõko sã mã toto ẽ ao pehme.
4 Baibitar five not wairafih hai ramef hibow naatu kibubumaim karisin hirirbaren hibow auman hin.
5 Mame mokyro pytakety okynã sã mana oehpopyra. Morarame okynã toehse ahtao wetukene nohpo tõ exĩko mana. Nyhnõko mã toto.
5 Tabin boubun ana orot men saise na, baibitar isan hima hikakaif matah fot hi’inurir hi’in.”
6 — Morarame onoa toehse ahtao sekere kary etãko mã toto. “Mokyro erẽnakety oehnõko mana. Ehmaropa. Mokyro senetatose,” ãko sã mã toto.
6 “Fainaiwan sabuw fanah sibisib hinowar, ‘Tabin boubun ana orot enan kwana kwa’itin.’”
7 — Axĩ pakãko ropa sã mã toto 10mãkomo. Mame tynãparinãkõ zukãko mã toto.
7 “Imaibo baibitar ten hi’inu’in himisir, hai ramef matah hibobaituturen naatu hito’aben.
8 Ynara ãko sã tuaro pyra exiketõ mana: “Oriu pitiko ekaroko yna a taryse pyra yna nãparina nase,” ãko sã mã toto.
8 Baibitar men not wairafih turahinah not wairafih isah hio, ‘A karisin turin kwaibaisi, aki ai ramef temomorob.’”
9 — “Arypyra,” ãko tuaro exiketõ mana. “Oriu ekaroryhtao oya xine ipune pyra exĩko mana. Epekahtatoko osepekahtoh taka anãparinãkõ aryhtotohme,” ãko toh mã eya xine.
9 “Baise baibitar five not wairafih hiyafutih hio, ‘Men karam boro kwa turin anit naatu aki turin anab. Gewasin boro kwanan sabuw biyahimaim kwabo isa kwanatobon.’”
10 — Morara kary etaryke tyya xine ytõko mã toto 5mãkomo, tuaro pyra exiketomo, oriu epekahse repe. Mame erẽnakety oehnõko sã koko toto esahpyo mana. Morarame imaro ytõko toh mã tuaro exiketõ rokene, 5mãkõ rokene. Tapyi taka omõnõko mã toto erẽnatoh taka, otuhtoh konõto pona. Mame tapyi apurũko sã erẽnatoh aporesemyry mana.
10 “Basit baibitar karisin tobonamih hinan ufut, tabin boubun ana orot natit, baibitar five hibobuna hima’am bairi hin tabin ana yasisir wanawanan hirun etawan hitufabon.”
11 — Mame okynahtao tuaro pyra exiketõ oehnõko roropa mã toh repe. “Ynanomõxi. Ynanomõxi,” ãko mã toto. Kohtãko toh mã repe.
11 “Men manin baibitar five hina hitit hi’afririy ‘Regah, Regah, etawan kubotawiy arun!’”
12 — Yrome: “Awaro pyra ase,” ãko mã ynororo eya xine.
12 “Baise orot efatait eo, ‘Anababatun a tur ao’owen, ayu men aso’ob kwa iyab.’”
13 Mame ynara tykase Jezu eya xine etyhpyryme:
13 “Isan imih mata to niwa’an kwanama, anayabin veya o sumar men kwa so’ob, mar biy boro iti sawar hinamatar.”
14 Ynara tykase roropa ynororo:
14 “Maramaim mar ana aiwob itinin ta i iti na’atube. Orot ef yok bainanawan isan bobobunabuna ana veya; ana akir wairafih e’afih hina ana sawar kaifen isan faramih.
15 Mame emese kure exiketõ a tytinerũ 5 miujãome tokarose eya. Imepyny a 2 miujãome tokarose eya. Etyhpyrymano a toiro miujãome tokarose eya. Mame toytose ynororo rahkene.
15 Hai so’ob ana fofoninamaim orot ta ana kabay 5,000 itin, orot ta 2,000, orot ta 1,000. Imaibo i ana nanawan busuruf in.
16 Mame mokyro 5 miujão apoihpõ toytose erohse tytinerũ poko, emãkapotohme. Okynahtao imepỹ 5 miujão tapoise ropa eya, 10 miujãome atapona.
16 Akir wairafin 5,000 baib in banikamaim yari’iy in bowabow, 5,000 tafan hiya’abar bai.
17 Morararo, asakoro miujão apoihpono. Tytinerũ tomãkapose eya, imepỹ asakoro miujão tapoise ropa eya.
17 Akir wairafin bairou’abin i na’atube sinaf. Kabay 2,000 bai in imaim ma bikukumiyaw 2,000 tafan hiya’abar bai.
18 Yrome mokyro toiro miujão rokẽ apoihpõ toytose. Nono tahkase eya zonẽtohme. Mame tosẽ tinerũ tyrise eya moro aka. Tonẽse eya. Tukurãkase rokẽ eya.
18 Baise akir wairafin ta ana kabay 1,000 baib i mutufor in hub bai regah ana kabay hub iwan taunafut in.
19 — Morarame okynahtao esẽkõ tooehse ropa tytinerũ apoise ropa.
19 “Hima manin maiyow, imaibo akir wairafih hai orot ukwarin matabir na tit, naatu hai bowabow nuteteyan itah.
20 Mame mokyro 5 miujão apoihpõ tooehse osemazuhme tytinerũ ekarose ropa tosemy a. Ynara tykase ynororo eya: “Eneko ke, 5 miujão mekaroase ya. Imepỹ 5 miujão apoiase ropa. Seny, otinerũ rahkene, 10 miujãome,” tykase.
20 Naatu akir wairafin kabay 5,000 baib na run ana regah nanamaim eo, ‘Regah o 5,000 itu, baise ayu abowabow tafanamaim 5,000 abaib i iti kubai.’”
21 — “Kure myriase rahkene. Ypoetory zae rokẽ exikety mase,” tykase esemy. “Zae mexiase ymõkomory poko pitiko rokẽ ahtao. Morara exiryke tuhkehxo ekarõko ase oya. Omõko jesaka. Tãkye exiko ymaro,” tykase ynororo.
21 “Regah iya’afut eo, ‘A merar ayiy, o i bowayan orot gewas naatu bosunusunubayan, bowabow gidigidih ibosunusunub kukakaifen gewas, imih boro anayara’ahi inayen sawar gagamih inakaifen. Kuna kurun au yasisir turin kubai!’
22 — Morarame ipoetory akorõ tooehse, asakoro miujão apoihpono. Mame ynara tykase ynororo tosemy a: “Asakoro miujão mekaroase ya. Eneko ke imepỹ asakoro miujão apoiase ropa, ipoko jerokuruke,” tykase ynororo.
22 “Naatu akir wairafin bairou’abin kabay 2,000 baib na run eo, ‘Regah o a kabay 2,000 ibitu i iti, naatu abowabow tafanamaim 2,000 abaib i iti kubai.’
23 — Ynara tykase esemy: “Kure mase. Erohketyme nymyry mase. Zae mexiase ymõkomory poko, pitiko rokẽ ahtao. Morara exiryke tuhkehxo ekarõko ase oya. Omõko jesaka tãkye oehtohme ymaro,” tykase ynororo eya.
23 “Regah eo, ‘A merar ayiyi, o i bowayan orot gewas naatu bosunusunubayan, sawar matan ta ibosunusunub kukakaifen gewas. Imih boro anayara’ahi inayen sawar moumurihika inakaifen. Kuna kurun au yasisir turin kubai.’
24 — Morarame ipoetory etyhpyrymã tooehse roropa, toiro miujão apoihpono. Ynara tykase ynororo tosemy a: “Tuisa, otinerũ ukurãkase ymotye kuhse tuaro oexiry waro jexiryke. Orẽpyra mase. Imehnõ narykatyã epery apoĩko mase, anarykara awahtao ro.
24 “Imaibo akir wairafin baitonin kabay 1,000 baib na run eo, ‘Regah ayu aso’ob, o i a tur fokarin, turanah hai masaw o aribe kufafaur naatu turanah nowah o kutatanumabe kutaratar.
25 Naeroro ouno jexiryke otinerũ ukurãkase nono aka. Seny, otinerunu,” tykase ynororo eya.
25 Imih ayu o isa abir. A kabay abai an hub agais aibun inu’in, iti abai ana abit maiye kwitin.’
26 — “To! Popyra mase. Akĩme rokẽ mexiase,” tykase esẽ eya. “Imehnõ narykatyã epery apoiry se jexiry waro mexiase. Otyro puhturu anarykara jahtao imeĩpo epery apoiry ya waro roropa mexiase.
26 “Ana Regah iya’afut eo, ‘O i orot kakaf nokonokow anababatun! O iso’ob, ayu i tebob nonowatih afafour naatu tetatanum nonowatih ataratar.
27 Naeroro oty katohme ytinerũ onekaropyra mexiahse tineru poko erohketõ esemy a. Morara ahtao tomãse pohto ytinerũ exiry,” tykase ynororo typoetory a.
27 Gewasin au kabay banikamaim itayi ta’in tabowabow, ayu atanan, saise tafan hitaya’abar auman hitutu atab.’
28 “Mose wino ytinerũ apoitoko, ekarotohme ropa 10 miujão esemy a.
28 “Naatu orot ukwarin eo, ‘Kabay iti orot umanamaim kwabosair kwabai kwan akir wairafin kabay 10,000 baib i kwaitin.
29 Ynara exiryke, tykyryryke exiketomo a itamurumehxo ekarõko ase ykyryry poko toerohse exiryke, tuhkehxo tymõkomoke aehtohme. Yrome imepyny tymõkomoke pyra ahtao ewinoino ikyryry ipuxihkãko ropa ase erohpyra exiryke.
29 Anayabin orot yait uman ebi’e’etaw boro sawar tafan hinaya’abar moumurihika nabow isan nakaram. Baise orot yait uman nutanub ema’am biyanamaim sawar etei’imak boro hinabosairen.
30 Mose ypoetory otyme kure hnae? Ematoko jarãnaka, ikohmamyhpyry panõ aka. Moroto xitãko mana, kui kui ãko roropa mana,” tykase ynororo.
30 Imih iti akir wairafin nukunukuwin kwabai kwan kwarauw ufun gugumin wanawanan ere, nati imaim nama narerey wan nayob nitafofofor.’
31 — Mokyro sã Kapu ae Ayhtohpyry omipona pyra aexihpyry exĩko mana. Tuisa konõtome exĩko Kapu ae Ayhtohpyry mana. Ritonõpo nenyohtyã maro porohnõko mana tuisa apõ kurã pona.
31 “Orot Natun ni’aiwob nanan ana maramaim ana tounamatar kakafiyih boro bairi hinan ana urama’am bonamanamarin tafan namare.
32 Mame ẽpataka oximõnõko sero põkõ emero porehme mana. Mame toto apiakãko mana kaneru tõ esemy a toky apiakary samo; xia kaneru tomo, mya poti tomo. Mokaro apiakary sã typoetory apiakãko mana.
32 Naatu tafaram wanawanan sabuw tutufin etei boro hinaru’ay Jesu nanamaim hinabat. Imaibo i boro sabuw nakusib rou’ab hinamatar, nabatanenayan sheep naatu goat bairi ekukusibih na’atube.
33 Mame tapotunuru wino tynymenekatyã rĩko ynororo mana, typoetoryme nymyry toto exiryke, tymaro toto ehtohme. Yrome imehnõ typozery wino tyrĩko mana typoetoryme pyra toto exiryke.
33 Sheep i boro uman ana asukwafune hinabat naatu goat boro uman ana beyawane hinabat.”
34 Morarame ynara ãko mã typoetory tomo a: “Osehtoko. Kure matose. Papa nymenekatyãme matose. Osehtoko xiaro jesaka. Oesarykõme jesary tyrise ya moino ro, senohne ritopõpyry poe ro, nono ritopõpyry poe ro.
34 “Imaibo aiwob orot boro sabuw uman ana asukwafune isah nao, ‘Kwa i Tamai ebigegewasini, kwana mar ana aiwob nowamih kwabai. Anayabin tafaram matara’e ana veya God kwa isa yabuna.
35 Ynara exiryke, omise exiase. Mame tõsẽ mekaroatose ya. Tuna se exiase. Mame tuna mekaroatose ya jokurume. Katonõme exiase. Mame atapyĩkõ taka weahmatose.
35 Ayu bayumih amomorob bay kwaitu, sikau mamamah harew kwaitu atom, abinanawan au merar kwayi a baremaim ama ra’at ama.
36 Tupoke pyra exiase. Mame upo mekaroatose ya jupõme. Kure pyra exiase. Mame ypyno mexiatose. Ãpuruhpyry tao exiase. Mame ãpuruhpyry taka mytoatose jenese ymaro oturuse,” ãko mã ynororo eya xine.
36 Segar ama’am faifuw kwaitu aus, asawow ainu’in, kwakaifu naatu dibur bar ama’am kwana kwainanawanu.’”
37 — Morarame ynara ãko ipoetory tõ eya: “Tuisa, otokohxohko omise awahtao tõsẽ ynanekaroase oya? Otara ahtao roropahxo hko tuna se awahtao tuna ynanekaroase oya õkurume?
37 “Sabuw gewasih boro hiniya’afut hinao, ‘Regah mar biyika bayumih imomorob ai’it bay ait, o sika mamamah harew ait itom?
38 Otara ahtao roropa katonõme awahtao yna tapyĩ taka yna oeahmase? Otara ahtao roropa tupoke pyra awahtao oupõ ynanekaroase oya?
38 Naatu biyika inanawan inan ai’it a merar ayiy abuwi ai sebomaim imara’at? O segar ima’am faifuw ait ius?
39 Otara ahtao kure pyra mexiase? Otara ahtao roropa ãpuruhpyry tao awahtao oenese ynanytoahse?”
39 Naatu mar biyika isawow inu’in akaifi, o dibur bar ima’ama ainanawani?’”
40 — Mame ynara ãko mã tuisa konõto oya xine: “Etatoko pahne, ypoetory tõ jakorõ tõme mana. Mame jakorõ tõ etuarimaketõ, kure tyrise oya xine ahtao, kure kyriatose roropa,” ãko ynororo oya xine mana.
40 “Aiwob orot boro niyafutih nao, ‘Anababatun au’uwi, nati ana veya’amaim ayu taitu gidigidih isah kwasisinaf, i ayu isau kwasinaf.’”
41 — Mame imoihmãkomo a roropa typozery wino exiketomo a roropa ynara ãko mana: “Mya ytotoko. Ritonõpo ozehno xine mana. Apotoimo htaka ytõko matose. Moro apotoimo tyrise Ritonõpo a joroko tamuru wãnohtohme, inenyohtyã wãnohtohme roropa, enara.
41 “Imaibo sabuw ana beyawane hinabatabat isah boro nao, ‘Biyau’umaim kwatit sa’ab kwan. Kwa i orarafen wanawanan kwarun, Demon Mowan ana tounamatar bairi isah wairaf wanatowan hibobogaigiwas kwan imaim kwarun bairi e’arahi.
42 Omise jahtao jotuhmara myhe mexiatose. Tuna se jahtao roropa tuna onekaropyra mexiatose.
42 Ayu aa amomorob, men abisa ta kwaitu aan, sikau mamamah harew men kwaitu atom.
43 Katonõme jahtao roropa ypoko enupunara mexiatose. Tupoke pyra jahtao jupõ onekaropyra mexiatose. Kure pyra jahtao, ãpuruhpyry tao jahtao roropa enupunara myhe mexiatose ypoko,” ãko mana.
43 Ai nanawan anan men au merar kwayi a sebomaim amara’at. Segar ama’am faifuw men kwaitu ausimih, a sawow ainu’in, o dibur baremaim ama’am men kwana kwainanawanu.’”
44 — Morara kary etaryke tyya xine ynara ãko mã toto eya: “Otara ahtaohxo ke yna oenease roropa omise? Otara ahtao roropa tuna se mexiase? Otara ahtao roropa katonõme mexiase? Otara ahtao roropa tupoke pyra mexiase? Otara ahtao kure pyra roropa mexiase? Otara ahtao ãpuruhpyry tao roropa mexiase? Otara ahtao ãkorehmara ynanexiahse?” ãko mã toto, ekaropõko.
44 “Naatu i boro hiniya’afut hinao, ‘Regah, mar biyika o aa imomorob, o harewamih sika mamamah, o ibinanawan, o segar ima’am, o isawow inu’in, o dibur bar ima’am men aibaisimih?’”
45 — Morarame ynara ãko tuisa konõto eya xine mana: “Etatoko pahne, imehnõ poko enupunara mexiatosene, aetuarimarykohtao. Toto pyno pyra mexiatosene. Toto anakorehmara roropa mexiatosene. Morara exiryke, jakorehmara mexiatosene,” ãko ynororo eya xine mana.
45 “Imaibo i boro niyafutih nao, ‘Anababatun a tur ao’owen, ayu taitu gidigidih men kwabibaisih, nati i men kwakok ayu kwatibaisu.’”
46 — Morarame mokaro aropõko mana, apotoimo htaka, jũme toto etuarimatohme. Yrome mokaro rokẽ kurãkõ jũme orihpỹme exĩko toh mana Ritonõpo maro, tykase ynororo eya xine.
46 “Naatu nati sabuw i boro hinan ma’ama wanatowan ana baimakiy hinab. Baise sabuw gewasih boro hinan yawas ma’ama wanatowan hinab hinama hiniyasisir.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.