João 11

Ritonõpo Omiry: A Bíblia Sagrada na língua Aparai do Brasil (APYNT) vs AAI

Sair da comparação
AAI TUR GEWASIN O BAIBASIT BOUBUN
1 Orutua kynexine, Petania pono. Esety kynexine Razaru. Aoryxiry tõ roropa moroto kynexine. Maria, Maata, enara toh kynexine.
1 Orot wabin Lasarus i Bethany orot imaim ma’am sawow, nati i Mary tain Martha hairi hai bar hai merar.
2 Mokyro Maria Jezu pupuru kurikahpõ kynexine ixtaratu ke. Tũsety ke ikorokahpõ roropa kynexine. Mokyro piry kynexine kure pyra.
2 Iti Mary raiy yamurin mamarin Regah aribun yan isuwei rara’iy naatu aribunamaim an sasafam, i boun rubun orot Lazarus sawow.
3 Morara exiryke Jezu a tõmihpyry rokẽ taropose.
3 Imih i ruburubun tur hiyafar Jesu isan, “Regah orot o ibiyabuw i sawow.”
4 Moro totase Jezu a ahtao ynara tykase ynororo typoetory tomo a:
4 Jesu iti tur nonowar anamaramaim eo, “Nati Lazarus ana sawow boro men nan morobomaim natitamih. En, iti i God ana fair bairerereb isan, saise i wanawananamaim God Natun hinifai hinabora’ara’ah.”
5 Maata pyno Jezu kynexine, zakorõ pyno roropa kynexine. Ipirykõ pyno roropa kynexine. Enara kynexine, toto pyno Jezu.
5 Martha tuwah babitai hairi naatu rubun orot Lazarus, Jesu iyabuwih kwanekwan.
6 Razaru kure pyra exiry poko turuse tahtao moroto ro tõmehse Jezu. Asakoro kynẽmehne moroto, teh rokene.
6 Baise Lazarus sawow inu’in ana tur Jesu nonowar i men saise in, i nati’imaim ma veya rou’ab sawar.
7 Moromeĩpo ynara tykase ynororo typoetory tomo a:
7 Naatu ana bai’ufununayah isah eo, “It tanamatabir maiye tanan Judea.”
8 — Arypyra, pake hkopyra oetapary se nexiase morotõkomo, juteu tõ esamo. Ytopyra exiko morotona, tykase toh repe.
8 Baise bai’obaiyenayan, ana bai’ufununayah hi’o, “Iti boro’omo Jew sabuw kafa’imo kabayamaim hitarabi, naatu o baise imatabir maiye imaim kwenan.”
9 Ynara tykase Jezu eya xine:
9 Jesu iya’afutih eo, “Veya ta’imon erararan ana manin men tarsisib in 12. Anayabin veya kusisiar tafaram marakaw itin, imih orot mar nuw enan boro men an narusukun nara’iy.
10 Xinukutumae sã oytorykohtao osetapãko matose saereme pyra exiryke, tozure pyra oexirykõke, tykase Jezu.
10 Baise guguminamaim naremor nanan boro an narusukun nara’iy, anayabin i aurin marakaw en.”
11 Morarame ynara tykase ropa ynororo typoetory tomo a:
11 Iti tur eo ufunamaim, ibanak ikofan hai tur eowen eo, “It ata of Lazarus i matanfot inu’in; baise ayu imaim anan anibunibun namisir.’
12 Ynara tykase ipoetory tõ eya:
12 Ana bai’ufununayah hiya’afut hi’o, Regah, i matan nafot na’inu’in na’at, i boro matannanuw namisir.”
13 Yrome Razaru orihtoh poko tõturuse Jezu repe. Yrome tynyhse rokẽ tokarose ipoetory tomo a.
13 Jesu Lazarus ana morob isan eo’o, baise ana bai’ufununayah hinotanot i boun matat efot ta’inu’in na’atube hirouw.
14 Morara exiryke typoetory tomo a ynara tykase ynororo:
14 Naatu imaibo mutuforomo hai tur eowen, “Lazarus i morob.
15 Enese ytopyra exiase aporo. Yrome seromaroro enese ytõko ase rahkene. Seromaroro roropa Ritonõpo jamitunuru enẽko matose jenetupuhtohme yronymyryme oya xine. Morara ahtao tãkye exĩko ase opoko xine. Ehmaropa, senetatose, tykase Jezu tymarõkomo a.
15 Naatu ayu men nati’imaim ama’am isan abiyasisir anayabin, kwa taiyuw kwana’itin kwanaso’ob naatu kwanitumatum. Boro’obo tan ta’itin.”
16 Tome esety akorõ Kamaramanõpo wãtasemy. Ynara tykase ynororo imehnõ Jezu poetory tomo a:
16 Thomas wabin ta Kikifukek bai’ufnunenayah etei’imak isah eo, “It auman tan, bairit tamorob youn.”
17 Morarame morotona toeporehkase Jezu, Petania pona. Moroto asakoropane aorikyhpyry ẽmehtopõpyry waro toehse toto, tokarose exiryke imehnomo a.
17 Jesu natitit ana veya imaibo so’ob Lazarus i rahemaim hiyai in veya kwafe’en sawar.
18 Atameke pyra Jerusarẽ kynexine Petania maro.
18 Jerusalem ef i men yok inan Bethany inatit,
19 Mame juteu tõ toytose tuhke, Maria tomo a, xitase, ipiry hnamose.
19 naatu Martha, Mary hairi rubuh bihamiyih isan. Jew sabuw moumurih na’in hina koubainunub baitihimih.
20 Morarame Jezu oepyry waro toexiryke, kỹtone Maata, ẽpatakãmase. Maria moroto rokẽ kynexine tytapyĩ tao.
20 Jesu nan Martha ana tur nonowar anamaramaim, hairi baitaramih tit in, baise Mary i bar ma.
21 Ynara tykase Maata Jezu a:
21 Martha Jesu isan eo, “Regah, o iti’imaim itama’am na’at, ayu tuwai i boro men tamorob.
22 Yrome zuaro ase, ekaroporyhtao oya emero mã ekarõko Ritonõpo oya, tykase nohpo Jezu a.
22 Baise ayu aso’ob veya iti boun auman karam abistan isan inafefefeyan God boro nit.”
23 — Opiry ẽsemãnõko ropa mana, tykase Jezu Maata a.
23 Jesu Martha isan eo, “O tuwat boro nayawas namisir maiye.”
24 — Ỹ, zuaro ase. Aorihtyã ẽsemãkatoh ropa po ẽsemãkapõko ropa Ritonõpo mana, tykase Maata eya.
24 Martha iya’afut eo, “Ayu aso’ob nati i mar yomaninabo nayawas namisir.”
25 Ynara tykase Jezu eya:
25 Jesu Martha isan eo, “Ayu i misir maiye naatu yawas. Yait ayu ebitutumu boro yawasin nama naatu namomorob auman yawasin nama.
26 Jenetuputyryhtao orihpỹme exĩko matose jũme. Moro menetupuhno? tykase Jezu eya.
26 Naatu yait ta ayu’umaim ema’am naatu ebitutumu boro men kafa’imo namorob. Iti tur ao’o kwabitumatum?”
27 — Ỹ, enetupuhnõko ase. Omoro mase Ritonõpo nymenekahpyry yna kurãkaneme. Omoro mase ynaneraximahpyry. Ritonõpo nenehpohpyryme mase sero nono pona, tykase Maata Jezu a.
27 Martha iya’afut eo, “Ai Regah anowar, Ayu abitumatum. O i Keriso, God Natun. O na tafaramamaim titamih hi’o’oban oban iti. ina itit.”
28 Morarame morara kaxĩpo kỹtone ropa Maata takorõ kohmase tokare pyra.
28 Tur iti eo’o ufunamaim, Martha intabir in Mary eaf na hamenamo ana tur eowen. “Bai’obaiyenayan i na tit, naatu o isa ebibatebat?”
29 Morara kary etaryke tyya axĩ toytose ynororo Jezu enese.
29 Mary iti tur nonowar anamaramaim, duku iwa’an misir naatu in biyan tit.
30 (Pata pona eporehkara ro Jezu kynexine. Maata maro tõseporytopõpyrykõ poro kynexine.)
30 Jesu men na bar merar tit, baise efan menamaim Martha hairi hima’am boro’ika imaim ma’am.
31 Morarame xitase aytotoh rokẽ tokarose toto a, juteu tomo a. Morara exiryke Maria tokahmase eya xine. Mokaro Maria emuhkehkananomo, ixity akorehmananõ roropa.
31 Mary duku iwa’an mimisir Jew sabuw ana baremaim hima koubainunub hibitin hi’itin, naatu himisir hi’ufunun ufun hitit, hinotanot i enan rahemaim nama narerey.
32 Morarame Jezu a toytose tahtao kỹporohne imyhtokoxi xitase:
32 Mary remor in Jesu menamaim ma’am biyan tit naatu eo, “Regah, O iti’imaim itama’am na’at ayu tuwai boro men tamorob.”
33 Mokyro xitary eneryke tyya, sam tykase Jezu tãtasamase tukurohtao. Juteu tõ xitary etaryke roropa tyya sam tykase ynororo yronymyryme tukurohtao.
33 Mary rererey, naatu Jew sabuw hi’ufunun bairi hinan auman hirererey Jesu i’itih anamaramaim, dogoron yababan awankaratan naatu naniyan kwaris.
34 — Otoko monẽtohu? kynako Jezu kynekaropone.
34 Ibatiyih “Menamaim kwayai inu’in?”
35 Tyxitase Jezu.
35 Jesu maturin ra’iy rerey.
36 Morotõkõ ynara tykase:
36 Jew sabuw hi’o, “Kwa’itin i ana yabow Lazarus isan i ra’at kwanekwan!”
37 Yrome imehnõ ynara tykase:
37 Baise sabuw afa hi’o, “I orot matan fim botawiy. Karam iti orot auman tabotan men tamorobomih.”
38 Sam tykase Jezu tãtasamase yronymyryme. Morarame toytose ynororo aorikyhpyry ekepyry esaka. Ypy onuhtoh po kynexine okepy eny. Apuru kynexine topu risemy.
38 Jesu ibanak dogoron wanawanan yababan kuyuyuw, na rahamaim tit. Rah i watu, awan i kabayamaim hihir.
39 — Apuru isyryhmatoko, kynako Jezu.
39 Jesu eo, “Kabay kwabosair.”
40 Ynara tykase Jezu eya:
40 Naatu Jesu eo, “Ayu au’uwi men kwanowar? Kwa kwanabitumatum na’at God ana fair boro nirerereb kwana’itin.”
41 Morarame apuru tysyryhmase toto a. Morarame kakoxi tõsenuhmase Jezu. Ynara tykase ynororo:
41 Naatu rah awan kabay hibosair. Jesu nakwetan tara’ah au mar na’at nura’at eo, “Tamai, O a merar ayiy, ayu abistan ao’o inowar.” Lazarus ana rah etwan botawiy|alt="rolling stone from Lazarus’ grave" src="CN01768B.TIF" size="col" loc="Jhn 11.41" copy="©1978 David C. Cook Publishing Co." ref="11.41"
42 Kokoro rokẽ jomiry etãko mase. Moro waro ase. Yrome tarõkõ zuaro ehtohme oturũko ase oya toto netaryme, onenyokyhpyryme jenetupuhtohme toto a, tykase Jezu.
42 Ayu aso’ob mar etei fanau kunonowar, baise iti ao’o i sabuw iti tebatabat isah, saise hina’itin hinitumatum, O ayu iyunu ana.”
43 Morara kaxĩpo opore kynomitane Jezu:
43 Iti eo ufunamaim, Jesu fanan aumetawat na’in eaf, “Lazarus kumisir kutit!”
44 Tutũtase ropa ynororo. Emary tyõtyke ro kynexine. Ipupuru roropa tyõtyke ro kynexine. Ẽmyty tyõtyke ro roropa kynexine.
44 Orot murubin, an uman, yumatan faifuw metametan auman misir tit na.
45 Morarame Maria marõkõ moro eneryke tyya xine Jezu tonetupuhse eya xine, Razaru ẽsemãkapory ropa eneryke tyya xine.
45 Isan imih Jew sabuw moumurin maiyow hina Mary hibinanawan ana mar, Jesu abistan sinaf hi’i’itin, i hitumitum.
46 Morarame imehnõ toytose parixeu tõ zuruse. Jezu ekãtose toytose toto.
46 Baise afa hin Pharisee hai tur hi’owen abistan Jesu sisinaf.
47 Morara exiryke tõximõse toto parixeu tomo te, Ritonõpo maro oturuketõ tuisary maro. Juteu tõ tuisary tõ maro. Enara toh kynexine tõximõse.
47 Firis hai ukwarih naatu Pharisee bairi hi’af’ayuwih kou’ay hibai.
48 “Ah morara rokẽ nexino,” karyhtao kyya xine, imoihmãkõ mã Jezu enetupuhnõko tutuisarykõme. Morarame romano tuisary tõ mã soutatu tõ enehpõko mã kyya xine. Ritonõpo Tapyĩ kararahnõko toh mana. Kuaropotorỹko roropa toh mana taroino imehnõ poetoryme kuehtohkõme. Mame kytamurukõ omihpyry omipona pyra exĩko sytatose, enara, tykase toto.
48 It tanihamiy na’at nama nasisinaf sabuw etei boro hinitumitum. Naatu Roman sabuw boro hinan ata me ata tafaram hinab.”
49 Toiro esety Kaipa. Moro jeimamyry ae tuisame kynexine Ritonõpo maro oturuketõ tuisaryme. Ynara tykase ynororo juteu tomo a:
49 I hai orot ta wabin Kaiafas, nati kwamur i Firis ukwarin ma’am awan tara’ah eo, “Kwa men ta kwaso’ob!
50 Senetupuhtone. Kurehxo toiro orikyry kuewomanekõme, orihpyra kuehtohkõme emero porehme, tykase ynororo.
50 Kwa men matato iwa’an kwa’i’itin, anagewasin orot ta’imon tamorob sabuw isah, men karam tafaram tutufin etei hitarab hitagurus.”
51 Yrome typoe pyra morara tykase. Ritonõpo Zuzenu poe rokẽ morara tykase ynororo Ritonõpo maro oturuketõ tuisaryme toexiryke moro jeimamyry ae. Morara exiryke mokaro turuse eya Jezu orikyry poko, juteu tõ ewome aorikyry poko.
51 I men taiyuwin ana notamaim iti tur yai eomih, baise nati kwamur wanawanan i firis ukwarin ma’am Jesu Jew sabuw isah namomorob isan eorereb.
52 Juteu tõ ewome rokẽ pyra emero Ritonõpo poetory enehpotohme, sapararahme exiketõ enehpotohme, oximõme toto ehtohme roropa, toiro tosẽke toto ehtohme.
52 Naatu men i akisih isah, baise God ana sabuw efan nanabin tema’am nabuwih hinan nita’imonih biyah ta’imon namatar.
53 Morotoino osenetupuhkehpyra toh kynexine, juteu tuisary tomo, Jezu etapary poko tyya xine, etapary se toexirykõke.
53 Naatu hibusuruf Jesu baban hi’o rabin morob isan.
54 Morara exiryke tokare ytopyra ropa Jezu toehse juteu tõ htaka. Mame toytose ropa ynororo ahno htaka. Eparaĩ pona kỹtone typoetory tõ maro ehse.
54 Imih Jesu Judea wanawanan i men bebeyanamaim ma remoramih, baise efan nati ihamiy naatu in efan arar sisibinamaim ma, bar merar wabin Efaram, imaim ana bai’ufununayah bairi hima.
55 Morarame Oseahmatoh Paxikoa ameke pyra toehse. Morara exiryke Jerusarẽ zomyẽkõ toytopitose toto Jerusarẽ pona. Tyyrypyrykõ korokapose kỹtone toto otuhtoh konõto ritohto.
55 Jew hai Tar Nowaten ana Hiyuw, i na biyubin ana veya, naatu tafaram wanawanan efan ta ta hima’am hiyen hin Jerusalem, kouksouwen ana kou’ay bainabo, Tatar nowaten ana veya nan natit.
56 Ritonõpo Tapyĩ taka tõximõse tahtao xine, Jezu tupise eya xine. Ynara tykase toto oseya rokene:
56 Jesu isan hinunuwet, naatu Tafaror Bar ana efanamaim hibat ta’ita’imon nane hibibabatiyih, “Kwa mi’itube kwanotanot? Forag isan kafai enan?”
57 Osemazuhme ynara tykase parixeu tõ exiryke Ritonõpo maro oturuketõ tuisary maro: “Jezu eneryhtao oya xine yna zurutoko,” tykase toto tõturuse Jezu apoitohme tyya xine.
57 Baise firis ukwarih naatu Pharisee sabuw obaiyunen hitih, menamaim Jesu nama’am hina’i’itin na’at, hinan hinao hinanowar saise i hinan hinab hinafatum.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.