Mateus 11

The New Testament of our Lord and Saviour Jesus Christ (APWNT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Jesus bitsiłke’yu nakits’ádahíí ąął yił ch’ídaagoz’ąądá’ Jews daanlíni bikįh nagozṉilyú iłch’ígó’aahgo hik’e yati’ baa gozhóni yaa nagolṉi’go onanádzaa.
1 Quando acabou de dar essas ordens aos seus doze discípulos, Jesus saiu daquele lugar e foi ensinar e anunciar a sua mensagem nas cidades que ficavam perto dali.
2 John ha’ásitįį yuṉe’ Christ ánát’įįłíí ya’ikonzįįdá’ bitsiłke’yu naki Christ yich’į’ oyił’a’go,
2 João Batista estava na cadeia e, quando ouviu falar do que Cristo fazia, mandou que alguns dos seus discípulos
3 Gáyiłnṉiid, Ya’ ni higháhi n’íí ánt’įį née, dagohíí ła’i biká daadéet’įį née?
3 fossem perguntar a ele: — O senhor é aquele que ia chegar ou devemos esperar outro?
4 Jesus gábiłṉii, John bich’į’ nádoht’aashgo díí disołts’aaníí ła’íí hoł’iiníí baa bił nagołṉi’:
4 Jesus respondeu:
5 Biṉáá ádaagodįh n’íí biṉáá ánágodle’, doo nadaakai da n’íí náhikáh, nṉee łóód doo ínádįh dahi, leprosy holzéhi, yaa nadaakai n’íí nłt’éégo ánádaidle’, bijeyi’ ádaagodįh n’íí da’idits’ag ánádaidle’, nanezna’ n’íí naahikáhgo ánádaidle’, tédaat’iyéhíí yati’ baa gozhóni bee bich’į’ yáda’iti’.
5 Digam a ele que os cegos veem, os coxos andam, os leprosos são curados, os surdos ouvem, os mortos são ressuscitados, e os pobres recebem o
6 Hadíń shodląągo doo t’ąązhį’ at’éé dahíí biyaa gozhǫ́ǫ́ doleeł, ṉii.
6 E felizes são aqueles que não abandonam a sua fé em mim!
7 Onát’aazhdá’ Jesus nṉee íła’at’ééhíí John yaa nagolṉi’go yich’į’ yałti’go nkegonyaa gáṉíígo, Da’igolį́į́yú nt’é hádaadeh’į́į́yú nasohkai? Tł’oh bit’ąą nteelíí bił godiyołíí née?
7 Quando os discípulos de João foram embora, Jesus começou a dizer ao povo o seguinte a respeito de João:
8 Nt’é hádaadeh’į́į́yú nasohkai áídá’? Nṉee nłt’éégo bik’e’izláhi née? Hadíí bidiyágé nłt’ééhíí nant’án golį́į́gee nadaakaihi at’éé.
8 O que foram ver? Um homem bem-vestido? Ora, os que se vestem bem moram nos palácios!
9 Nt’é lą́ą́ hádaadeh’į́į́yú nasohkai áídá’? Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi née? Ha’oh, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi yitisgo at’éhi, nohwiłdishṉii.
9 Então me digam: o que esperavam ver? Um
10 Díí baa k’e’eshchįį n’íí áń át’į́į́, Shinal’a’á nádįh dish’aa, nádįh iłch’į’gole’go.
10 Porque João é aquele a respeito de quem as
11 Da’aṉiigo gánohwiłdishṉii, Nṉee daagozliiníí bitahyú doo ła’ John Baptize ágole’íí yitisgo at’éé da: áídá’ yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee daanliiníí bitahyú hadíń dázhǫ́ doo ílį́į́ dahíí John yitisgo at’éé.
11 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: de todos os homens que já nasceram, João Batista é o maior. Porém quem é menor no
12 John Baptize ágole’íí ni’gosdzáń biká’ naghaadí’ godezt’i’go nṉee yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee daanliiníí itah daaleeh dázhǫ́ hádaat’įįgo ídéédaalnaa.
12 Desde os dias em que João anunciava a sua mensagem, até hoje, o Reino do Céu tem sido atacado com violência, e as pessoas violentas tentam conquistá-lo.
13 Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi n’íí ła’íí begoz’aaníí baa k’e’eshchiiníí ágoṉe’íí dabíntsédá’ yaa yił nadaagosṉi’, John nyáázhį’.
13 Até o tempo de João, todos os
14 Shiyati’ nádaagodoh’aah hádaaht’įįyúgo gánohwiłdishṉii, Elías, hígháh n’íí, át’į́į́.
14 E, se vocês querem crer na mensagem deles, João é Elias, que estava para vir.
15 Hadíń bijeyi’ golííníí, íyésts’ąą le’.
15 Se vocês têm ouvidos para ouvir, então ouçam.
16 Dząągee nṉee daałinolt’įįłíí hant’é bił łíshhah nishłeego baa nagoshṉi’? Na’iṉiih nagoz’ąągee chągháshé íła’at’éégo iłch’į’ ádaaṉiigo,
16 — Mas com quem posso comparar as pessoas de hoje? São como crianças sentadas na praça. Um grupo grita para o outro:
17 Tsįsól bee nohwich’į’ da’nt’aał ndi doo hak’i da’ołzhizh da; nohwich’į’ daahiichag ndi doo hak’i ch’adaashinołzhil da, daałiłdi’ṉiihíí nṉee díí goldohgee daagolííníí bił dáłełt’ee.
17 “Nós tocamos músicas de casamento,
18 John doo iyąągo ła’íí doo idląągo nyáá dadá’, Ch’iidn biyi’ golį́į́, daałch’iṉii.
18 João Batista jejua e não bebe vinho, e todos dizem: “Ele está dominado por um demônio.”
19 Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, ishąągo ła’íí ishdląągo niyáádá’ gádaashiłch’iṉii, Áń dichini ła’íí idlánihi, tax bich’į’ nadaahi’ṉiiłíí ła’íí nṉee doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí bit’eké nlíni, daach’iṉii. Da’aṉii igoyą’íí nt’é ádaat’įįłíí bee bígózįh.
19 O
20 Kįh nagozṉilíí biyi’ Jesus ízisgo áná’ol’įįłíí łą́ą́go ye’ánát’įįłdá’ binchǫ’íí doo yits’ą́’yúgo ádaaṉe’ dahíí bighą yił daaditeh nkegonyaa, gáṉíígo,
20 Então Jesus começou a acusar as cidades onde tinha feito muitos milagres. Ele fez isso porque os seus moradores não haviam se arrependido dos seus pecados. Jesus disse:
21 Korázingee daagonohłiiníí, nohwá góyéé doleeł! Bethsáidagee daagonohłiiníí ałdó’ nohwá góyéé doleeł! Nohwitahyú ízisgo ánágot’įįłíí Tyre hik’e Sídongee ágágodzaayúgo, áígee daagolííníí doo áníidá’ nak’ą’dich’ízhé bik’inazlaadá’ iłch’ii yiyi’ naháztąągo binchǫ’íí yits’ą́’zhį’go ádaasdzaa doleeł ni’.
21 — Ai de você, cidade de Corazim! Ai de você, cidade de Betsaida! Porque, se os milagres que foram feitos em vocês tivessem sido feitos nas cidades de Tiro e de Sidom, os seus moradores já teriam abandonado os seus pecados há muito tempo. E, para mostrarem que estavam arrependidos, teriam vestido roupa feita de pano grosseiro e teriam jogado cinzas na cabeça!
22 Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee yándaago’aahíí bijįį Tyre hik’e Sídon bitisgo nohwiniigodidolṉiił, nohwiłdishṉii.
22 Pois eu afirmo a vocês que, no Dia do Juízo, Deus terá mais pena de Tiro e de Sidom do que de vocês, Corazim e Betsaida.
23 Nohwíí, Capérnaumgee daagonohłiiníí, yaaká’zhį’go hanohwidi’ṉiiłíí, nohwíí ch’iidntahzhį’go nohwidido’ṉił: nohwitahyú ízisgo ánágot’įįłíí Sódomgee ágágodzaayúgo, díí jįį Sódom t’ah goz’ąą doleeł ni’.
23 E você, cidade de Cafarnaum, acha que vai subir até o céu? Pois será jogada no
24 Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee yándaago’aahíí bijįį ni’, Sódom golzeehíí, bitisgo nohwiniigodidolṉiił, nohwiłdishṉii.
24 Pois eu afirmo a vocês que, no Dia do Juízo, Deus terá mais pena de Sodoma do que de você, Cafarnaum.
25 Áídá’ Jesus Bik’ehgo’ihi’ṉań yokąąhgo gáṉíí, ShiTaa, yaaká’zhį’ hik’e ni’zhį’ nant’án ńlinihi, díí iłch’ígót’aahíí nṉee daagoyą́ą́go bił ídaagozínihíí baa ch’ananł’į’ n’íí mé’ ga’ádaat’eehíí bich’į’ ch’í’ṉah ánleehíí nich’į’ ba’ihénsį.
25 Naquela ocasião Jesus disse:
26 Da’áík’ehgo ágot’ee le’, shiTaa; da’áík’ehgo hánt’įįgo ágónlaahihi.
26 Sim, ó Pai, tu tiveste prazer em fazer isso.
27 ShiTaa bits’ą́’dí’go dawa shaa hi’ṉííł: doo hadíń shíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ nshłíni, shígółsini at’éé da, shiTaa zhą́; ła’íí doo hadíń shiTaa yígółsini at’éé da, shíí biYe’ nshłíni zhą́, ła’íí dahadíńta shiTaa bich’į’ bígózįhgo áshłe’íí ałdó’ shiTaa yígółsį.
27 — O meu Pai me deu todas as coisas. Ninguém sabe quem é o Filho, a não ser o Pai; e ninguém sabe quem é o Pai, a não ser o Filho e também aqueles a quem o Filho quiser mostrar quem o Pai é.
28 Daanohwigha nada’ohsiidíí ła’íí ndaazgo dahda’ohheełíí shich’į’ nohkáh, áík’ehgo hádaasołgo ánohwishłe’.
28 — Venham a mim, todos vocês que estão cansados de carregar as suas pesadas cargas, e eu lhes darei descanso.
29 Izénázwodíí łahdí’ nábiyi’hishaałgo shits’ą́’dí’ ígonł’áah; shijíí yuṉe’ isht’egodnt’ee, doo itisgo ídésht’įį da: áík’ehgo nohwiyi’ siziiníí hanáyoł doleeł.
29 Sejam meus seguidores e aprendam comigo porque sou bondoso e tenho um coração humilde; e vocês encontrarão descanso.
30 Izénázwodíí łahdí’ nábiyi’hishaałyúgo doo ná nyee da doleeł, da’ighéélgo ánisiníí doo ná ndaaz da doleeł.
30 Os deveres que eu exijo de vocês são fáceis, e a carga que eu ponho sobre vocês é leve.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.