Lucas 17
Tĩrtũm kapẽr ã kagà nyw (APNNT) vs NVT
1 — ausente —
1 Jesus disse a seus discípulos: “Sempre haverá o que leve as pessoas a cair em pecado, mas que aflição espera quem causa a tentação!
2 — ausente —
2 Seria melhor ser lançado no mar com uma pedra de moinho amarrada ao pescoço que fazer um destes pequeninos pecar.
3 Nhũm Jejus arĩ mẽ ahkre nẽ mẽ kãm:
3 Portanto, tenham cuidado! “Se um irmão pecar, repreenda-o e, se ele se arrepender, perdoe-o.
4 —Koja arĩgro pyxi hã xatã tanhmã atomnuj to japêr. Hãmri nẽ xatã tee ri ja hã amnhĩ pumu nẽ awỳr mra nẽ xatã amnhĩ tã amã kapẽr nẽ amã: “Pa ot pa awỳr tẽ. Na pa ra ixkaprĩ nẽ. Kwa ixte ã anhĩpêx anhỹrja pumu nẽ ãm omu. Kot paj axte hkêt nẽ.” Anhỹr o xatã amã kapẽr. Nẽ ra axte tanhmã atomnuj to nẽ kê axte awỳr tẽ nẽ ã amnhĩ tã amã kapẽr anẽ. Nom kêr ka ama nẽ kamã agryk kêt nẽ. Ãm xatã kãm: “Nà kot puj anẽ nẽ akupỹm tãm axpẽn nhĩpêx. Kot paj axte tanhmã ate ixtota mã ijamaxpẽr kêt nẽ. Kot puj ja ho pajapêx nẽ tãm axpẽn nhĩpêx o akupỹm papa.” Anhỹr o kêr ka mẽ xatã axpẽn nhĩpêx anhỹr rãhã ho ri apa nẽ aa jam anhũrer kêt nẽ. Anẽ.
4 Mesmo que ele peque contra você sete vezes por dia e, a cada vez, se arrependa e peça perdão, perdoe-o”.
5 Tã nhũm Jejus nhỹ hã mẽ ahkre ho mẽ pa xwỳnhjaja hãmri kãm:
5 Os apóstolos disseram ao Senhor: “Faça nossa fé crescer!”.
6 Hãmri nhũm mẽ kãm:
6 O Senhor respondeu: “Se tivessem fé, ainda que tão pequena quanto um grão de mostarda, poderiam dizer a esta amoreira: ‘Arranque-se e plante-se no mar’, e ela lhes obedeceria.
7 Nhũm Jejus arĩ mẽ ahkre nẽ mẽ kãm:
7 “Quando um servo chega do campo depois de arar ou cuidar das ovelhas, o senhor lhe diz: ‘Venha logo para a mesa comer conosco’?
8 Nà kot kaj kãm anhỹr kêt nẽ. Kot kaj kãm: “E kwa tokyx tẽ nẽ hpãnhã inhmã inhõ hã apê. Kot pa ixàpkur pa ka ixpãnhã nhỹ nẽ apku.” Anhỹr kãm akapẽr. Kêp amã àpênh xwỳnh jakamã ka ã kãm akapẽr anẽ.
8 Não, ele diz: ‘Prepare minha refeição, apronte-se e sirva-me enquanto como e bebo. Você pode comer depois’.
9 Ja pyrà nẽ kot puj mẽ Tĩrtũm kot mẽ pamã mẽmoj tã karõ xà hkôt tanhmã kãm amnhĩ nhĩpêx to ho ri papa. Mẽ õ patrãwta pyrà nẽ kot tanhmã mẽ pamã karõ hto xà hkôt pu mẽ amnhĩ nhĩpêx.
9 E acaso o senhor agradece ao servo por fazer o que lhe foi ordenado?
10 —Tã pa hte mẽ õ patrãwta pyrà nẽ tanhmã mẽ amã mẽmoj tã karõ hto ho ixpa. Jakamã kêr ka mẽ inhma nẽ ixte mẽ amã mẽmoj tã karõ xà hkôt tanhmã inhmã amnhĩ nhĩpêx to ho ri apa. Hãmri nẽ hã amnhĩ to jarkrar pê amnhĩ jarẽnh o: “Ãm hãmri na pa ã Jejus mã amnhĩ nhĩpêx anẽ. Hêxta waa nẽ. Ixpê Jejus mã tanhmã ixte amnhĩ nhĩpêx to mex xwỳnh na pa.” Anhỹr o amnhĩ to jarkrar kêt nẽ. Kêt ãm amnhĩ jarẽnh o: “Nà ixte kãm tanhmã amnhĩ nhĩpêx to ho ixpa xwỳnh pix na pa. Na hte mẽmoj tã inhmã karõ pa kuma nẽ ỹ hã tanhmã kãm amnhĩ nhĩpêx to.” Anhỹr o amnhĩ jarẽnh o ri apa. No ri amnhĩ krã hkôt atỳx tanhmã amnhĩ to jarkrar to ho ri apa hkêt nẽ. Anẽ.
10 Da mesma forma, quando vocês obedecem, devem dizer: ‘Somos servos inúteis; apenas cumprimos nosso dever’”.
11 Tã nhũm Jejus arĩ Garirej rũm pika pê Samar hkàx ã Jerujarẽ hwỳr kormã mõ.
11 Dirigindo-se a Jerusalém, Jesus chegou à fronteira entre a Galileia e Samaria.
12 Nẽ nhỹri krĩ hõ htêp o mõr mẽ nhũm krĩ pu hã ri mẽ pa xwỳnhjaja kêp 10 nẽ kutã mra. Mẽ hkànhy hkro htỳx xwỳnhjaja kutã mra nẽ hkaxpa nẽ amỳm kuhê nẽ omu.
12 Ao entrar num povoado dali, dez leprosos, mantendo certa distância,
13 Hãmri nẽ kãm:
13 clamaram: “Jesus, Mestre, tenha misericórdia de nós!”.
14 Hãmri nhũm mẽ kãm:
14 Ele olhou para eles e disse: “Vão e apresentem-se aos sacerdotes”. E, enquanto eles iam, foram curados da lepra.
15 Hãmri nhũm ãm pyxi nẽ hkwỳjê rom awjanã nẽ akupỹm Jejus wỳr Tĩrtũm mã mex o mex ã harẽnh o hwỳr tẽ.
15 Um deles, ao ver-se curado, voltou a Jesus, louvando a Deus em alta voz.
16 Hãmri nẽ Jejus kaxpa nẽ kutã hkõnkrã ho tẽm nẽ nhỹ nẽ amnhĩ tã kãm kot ho mex ã kãm amnhĩ jarẽ. Kwỳjê hkĩnhã kêp Ijaew kêt axtem kêp Samar nhõ xwỳnh tã mẽ kurom akupỹn hwỳr tẽ nẽ kãm mex o mex ã harẽ.
16 Lançou-se a seus pés, agradecendo-lhe pelo que havia feito. Esse homem era samaritano.
17 — ausente —
17 Jesus perguntou: “Não curei dez homens? Onde estão os outros nove?
18 — ausente —
18 Ninguém voltou para dar glórias a Deus, exceto este estrangeiro?”.
19 — ausente —
19 E disse ao homem: “Levante-se e vá. Sua fé o curou”.
20 — ausente —
20 Certo dia, os fariseus perguntaram a Jesus: “Quando virá o reino de Deus?”. Jesus respondeu: “O reino de Deus não é detectado por sinais visíveis.
21 — ausente —
21 Não se poderá dizer: ‘Está aqui!’ ou ‘Está ali!’, pois o reino de Deus já está entre vocês”.
22 Hãmri nẽ hpãnhã hkôt mẽ pa ho mẽ pa xwỳnhjê mã kapẽr. Mẽ kot nhỹrmã tee ri kamã hamak o pa hã mẽ kãm kapẽr nẽ mẽ kãm:
22 Então ele disse a seus discípulos: “Aproximam-se os dias em que desejarão ver o tempo do Filho do Homem, mas não o verão.
23 —Nẽ koja mẽ ra akupỹn ixwrỳk ã tanhmã mẽ amã ixto hêx to ho pa. Nhỹri ixkuhê nhũm mẽ kot ixpumunh ã mẽ amã ixto hêx o pa. Nom kêr ka mẽ ama nẽ ãm mẽ ama.
23 Dirão a vocês: ‘Vejam, lá está!’ ou ‘Aqui está ele!’, mas não os sigam.
24 Kot paj nhỹrmã akupỹn mẽ awỳr ixwrỳk kaxyw nhũm mẽ pika piitã hkôt akupỹn ixwrỳk kãm anhĩpê ixpumu. Te mẽ piitã mẽ kot anhĩpê na jaxênh pumunh pyràk o kot kaj mẽ apiitã ixpumu.
24 Porque, assim como o relâmpago lampeja e ilumina o céu de uma extremidade a outra, assim será no dia em que vier o Filho do Homem.
25 Nom kormã jar pika ja kamã ixpa ri koja mẽ ohtô nẽ ixkaga pa amnhĩ xà htỳx kamã ijamak kãm ty. Hãmri nẽ mẽmo arĩgro hã ma akupỹm kaxkwa hwỳr api. Hãmri nẽ nhỹrmã akupỹn mẽ awỳr wrỳ.
25 Mas primeiro é necessário que ele sofra terrivelmente e seja rejeitado por esta geração.
26 —Nà kot paj nhỹrmã man akupỹn mẽ awỳr wrỳ. Akupỹn ixwrỳk xà hã arĩgrota ã koja jar pika ja kamã mẽ pa xwỳnhjaja htỳx ri tanhmã amnhĩ tomnuj to ho pa. Te amnepêm finat Noehti htĩr ri mẽ kot htỳx ri tanhmã amnhĩ tomnuj to ho pa pyràk o koja mẽ amnhĩ nhĩpêx o pa.
26 “Quando o Filho do Homem voltar, será como no tempo de Noé.
27 Na prem amnhĩ kaxyw Tĩrtũm mã hamaxpẽr o pa hkêt nẽ. Nẽ ãm jar pika ja kamã mẽ kot amnhĩ nhĩpêx pix kukamã hamaxpẽr o ri paja o ãm kôt pix mã tanhmã ri amnhĩ nhĩpêx to ho pa. Rôm nhũm Noehti gô htàm pymaj pàr raxja nhĩpêx nẽ kãm axà. Nhũm prem hã omu nẽ ãm omunh o pa nẽ tanhmã ri amnhĩ kukamã hamaxpẽr to hkêt nẽ. Tã nhũm nata mẽ haêr pê wrỳ. Hãmri nẽ wrỳk rax o ra pika piitã hanhi nhũm mẽ piitã pikaprãr pa.
27 Naqueles dias, o povo seguia sua rotina de banquetes, festas e casamentos, até o dia em que Noé entrou na arca e veio o dilúvio, que destruiu a todos.
28 —Akupỹn ixwrỳk xà hã arĩgrota ã koja mẽ mããnẽn te amnepêm Sotõ nhõ xwỳnhjaja kot htỳx ri tanhmã amnhĩ tomnuj to pyràk o amnhĩ nhĩpêx. Finat Rohti kormã htĩr ri mẽ kot htỳx ri tanhmã amnhĩ tomnuj to ho pata pyràk o koja mẽ amnhĩ nhĩpêx. Na pre hte Sotõ nhõ xwỳnhjaja ãm pika ja kamã mẽ kot amnhĩ nhĩpêx pix kukamã hamaxpẽr o ri pa. Nẽ ãm kôt pix mã ri amnhĩ nhĩpêx o pa. Nẽ htỳx ri amnhĩ xàpkur xà pix kukamã hamaxpẽr. Nẽ mẽ hpur kãm ri àpênh pix kukamã hamaxpẽr. Nẽ ri amnhĩ xujaprôr pix kukamã hamaxpẽr nẽ axpẽn mã mẽmoj to wẽnê pix kukamã hamaxpẽr. Nẽ amnhĩm õrkwỹ nhĩpêx pix kukamã hamaxpẽr. Ã na prem pika ja kamã mẽ kot amnhĩ nhĩpêx pix kukamã hamaxpẽr o ri pa anhỹrja o amnhĩ kaxyw Tĩrtũm mã hamaxpẽr o pa hkêt nẽ.
28 “E o mundo será como no tempo de Ló. O povo se ocupava de seus afazeres diários, comendo e bebendo, comprando e vendendo, cultivando e construindo,
29 —Tã nhũm Rohti mẽ õ krĩ rũm kator mẽ nhũm Tĩrtũm krĩ nhõ xwỳnhjaja kot amnhĩ tomnuj tỳx o paja mỳrapê mẽ himex pa. Jao kaxkwa rũm mẽ hipy mẽmo hpôk kwỳ rẽ nhũm mẽ hkaxàr pa.
29 até o dia em que Ló deixou Sodoma. Então fogo e enxofre ardente caíram do céu e destruíram a todos.
30 Tã akupỹn mẽ awỳr ixwrỳkja mẽ koja mẽ te Rohti nhõ krĩ kamã mẽ kot amnhĩ nhĩpêx pyrà nẽ htỳx ri amnhĩ tomnuj pix o pa.
30 Sim, tudo será como sempre foi até o dia em que o Filho do Homem for revelado.
31 —Nẽ akupỹn ixwrỳỳta ã ka mẽ anhõrkwỹ nhĩmõk ã hkrãmnênh o akrĩ japêr nẽ akupỹn ixwrỳk kãm ixpumu. Hãmri nẽ akukrêx wỳr axàr nẽ hõ hpyr mã ajamaxpẽr kêt nẽ. Rỳ ka mẽ apur kãm axàpênh o akuhê japêr nẽ akupỹn ixwrỳk kãm ixpumu. Hãmri nẽ akupỹm anhõrkwỹ hwỳr atẽm mã ajamaxpẽr kêt nẽ. Mo kaxyw kot ka kêt hwỳr tẽ? Kêt ãm inhmã mẽ ajapê hã akupỹn mẽ awỳr ixwrỳk mã ajamaxpẽr o akĩnh nẽ ixpumunh o akuhê.
31 Nesse dia, quem estiver na parte de cima da casa, não desça para pegar suas coisas. Quem estiver no campo, não volte para casa.
32 —Nẽ kêr ka mẽ Rohti prõ kot tanhmã amnhĩ nhĩpêx toja mã ajamaxpẽr rãhã ho ri apa. Na pre Tĩrtũm kapẽr nhĩrôp xa nẽ amnhĩ katut kôt Sotõta wỳr rĩt hãmri nẽ ã amnhĩ nhĩpêx anhỹrja mỳrapê htyk kurê kumrẽx. Tã kêr ka mẽ ho uràk nẽ amã akukrêx rax japê xàj ixkôt amõr kaxyw anhĩtõt kêt nẽ.
32 Lembrem-se do que aconteceu à esposa de Ló!
33 —Nẽ kwa kêr ka mẽ jar pika ja kamã tanhmã mẽ ate amnhĩ nhĩpêx to pix kukamã ajamaxpẽr o ri apa hkêt nẽ. Nẽ mẽ akukrêx rax pix kukamã ajamaxpẽr kêt nẽ. Koja nhỹrmã ja piitã mẽ apê hapêx pa. Mẽ ate kãm anhĩhkra karo hpar pyràk o piitã hipêx hãmri nhũm Tĩrtũm ja hã mẽ apumu nẽ hpãnhã nhỹrmã mẽ amã mẽmoj mex nhõr rax nẽ.
33 Quem se apegar à própria vida a perderá; quem abrir mão de sua vida a salvará.
34 —Nẽ kot paj kamàt kãm akupỹn ixwrỳk japêr nhũm nhỹri mẽhõ ra ixkôt amnhĩ xàm xwỳnh mẽ mẽhõ kot ixkôt amnhĩ xãm kêt xwỳnh wa par kãm nõr japêr. Hãmri pa amnhĩ wỳr ra ixkôt kot amnhĩ xãm xwỳnhta o api nhũm kot ixkôt amnhĩ xãm kêt xwỳnhta arĩ gõr nẽ nõ.
34 Naquela noite, duas pessoas estarão dormindo na mesma cama; uma será levada, e a outra, deixada.
35 Rỳ pa arĩgro hã akupỹn ixwrỳk japêr nhũm mẽnijê hõ wa hamẽxkrut nẽ harôj kahuk o ãm japêr. Hãmri pa ra kot ixkôt amnhĩ xãm xwỳnhja ho api nhũm kot ixkôt amnhĩ xãm kêt xwỳnhja ahte arĩ harôj kahuk o xa. Hãmri nẽ hamaxpẽr mex kêt kumrẽx o xa.
35 Duas mulheres estarão moendo cereal no moinho; uma será levada, e a outra, deixada.
36 Rỳ koja mẽmyjê hõ wa axkrut nẽ hpur kãm àpênh o ãm japêr. Pu pa amnhĩ wỳr kot ixkôt amnhĩ xãm xwỳnhta o api nhũm kot ixkôt amnhĩ xãm kêt xwỳnhta pur kãm ahte arĩ apênh o xa. Hãmri nẽ tee ri hkràmnhwỳ hkukamã hamaxpẽr o xa. Anẽ.
36 Dois homens estarão trabalhando juntos num campo; um será levado, e o outro, deixado”.
37 Hãmri nhũm mẽ kuma nẽ kãm:
37 “Senhor, onde isso acontecerá?”, perguntaram os discípulos. Jesus respondeu: “Onde estiver o cadáver, ali se ajuntarão os abutres”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.