Lucas 16
Tĩrtũm kapẽr ã kagà nyw (APNNT) vs NTLH
1 Tã nhũm kê Jejus axte hkôt ri mẽ pa ho mẽ pa xwỳnhjê jahkre. No ãm mẽmoj tã kuxi nẽ mẽ kãm tanhmã ujarẽnh to nẽ mẽ kãm:
1 Jesus disse aos seus discípulos:
2 Hãmri nhũm tee ri harẽnh ma nẽ amnhĩ wỳr hã karõ. Hãmri nhũm hwỳr tẽ nẽ axà nhũm kãm: “Pa. Kwa xà ãm hãmri na mẽ inhmã ajarẽ? Kwa nà mon ka ri axtem nẽ ã ixpê inhõ mẽmoj nhĩpêx anẽ? E inhmã ate mẽ kãm ho fiat par xwỳnhjê nhĩxi hã kagà nẽ inhmã agõ hãmri nẽ ma tẽ. Kot ka axte inhmã axàpênh kêt nẽ rĩ amnhĩ pumu.” Anẽ.
2 Por isso ele o chamou e disse: “Eu andei ouvindo umas coisas a respeito de você. Agora preste contas da sua administração porque você não pode mais continuar como meu administrador.”
3 —Hãmri nhũm kuma nẽ tee ri amnhĩ kukamã hamaxpẽr nẽ hamaxpẽr o: “Hêxta waa nẽ. Tanhmã kot paj amnhĩ to? Ixihtỳxre hã kot pa mẽhõ mã pur ã apê. Nom inhmã amarĩ ri ixàhwỳr o ri ixpa hprãm kêt. Ixte amnhĩ kuk ã ixpijaàm.” Anẽ.
3 — Aí o administrador pensou: “O patrão está me despedindo. E, agora, o que é que eu vou fazer? Não tenho forças para cavar a terra e tenho vergonha de pedir esmola.
4 Hãmri nẽ tanhmã amnhĩ kukamã hamaxpẽr to nẽ hamaxpẽr o: “Nà kot paj amnhĩ wỳr ixte mẽ kãm ho fiat xwỳnhjê hã karõ. Nẽ mẽ kãm mẽ õ kõõta ahpar mã hkamẽ kê mẽ ãm inhõ patrãw mã hkwỳ pix gõ. Kêr kê mẽ amnhĩ tã ixpumu nẽ kãm ixkĩnh nẽ. Hãmri nẽ inhõ patrãw kot ixkaga hã ixtã harẽnh ma nẽ ixkamã ukaprĩ japêr. Hãmri nẽ amnhĩ wỳr ixwỳ pa ahpỹnhã mẽ kutã ixàpkur o ri ixpa nhũm prãm ixpĩr kêt nẽ. Nà kot paj anẽ.” Anẽ.
4 Ah! Já sei o que vou fazer… Assim, quando for mandado embora, terei amigos que me receberão nas suas casas.”
5 Hãmri nẽ amnhĩ wỳr mẽ hã karõ nhũm mẽ hwỳr mra. Nhũm mẽ omu nẽ ja mã kãm: “E tanhmã na ka pre inhõ patrãw pê mẽmoj to fiat to? E inhmã harẽ.” Anẽ.
5 — Então ele chamou todos os devedores do patrão e perguntou para o primeiro: “Quanto é que você está devendo para o meu patrão?”
6 Hãmri nhũm kãm: “Na pa pre kêp orti hã à ho 100 nẽ ho fiat. Ota hã kagàta. Tã pa kormã kãm amnhĩrer kêt nẽ.” Anẽ nhũm kuma nẽ kãm: “Tôe ka inhma. Kot paj amã anhõ kõt o gri ka ãm kãm ho 50 pix nẽ agõ pa ixte anhõ kõt ho ijapêx par pyràk o anhĩpêx.” Anẽ.
6 — “Cem barris de azeite!” — respondeu ele.
7 Hãmri nẽ hpãnhã nhãm ja mã kãm: “No ka. Tanhmã na ka pre kêp mẽmoj to fiat to?” Anẽ nhũm kãm: “Na pa pre kêp pãy hã xak o 1.000 nẽ ho fiat. Tã pa kormã hpãnhã kãm amnhĩrer kêt nẽ.” Anẽ nhũm kãm: “Tôe. Kot paj hãmri amã anhõ kõt o gri ka ãm kãm ho 800 pix nẽ agõ pa ixte anhõ kõt ho ijapêx par pyràk o anhĩpêx.” Anẽ. Nhũm ã mẽ hipêx anẽ. Hãmri nẽ hamaxpẽr o: “E. Na pa mẽ kãm mẽ õ kõt o hkry pa. Koja mẽ amnhĩ tã kãm ixkĩnh japêr.” Anẽ.
7 — Para o outro ele perguntou: “E você, quanto está devendo?”
8 —Hãmri nhũm õ patrãwja ã kot mẽ hipêx anhỹr ã harẽnh ma nẽ kãm: “Tk. Kwa ate pa ixkukamã ajamaxpẽr nẽ inhmã mẽmoj to anhỹr mex kêt tã ka amnhĩ kukamã ajamaxpẽr mex pê ã mẽ hipêx mex anẽ.” Anẽ. Ã mẽ ujarẽnh kot anhỹr. Anẽ.
8 — E o patrão desse administrador desonesto o elogiou pela sua esperteza. E Jesus continuou:
9 —Hêxta waa nẽ. Mon ka htem mẽ uràk nẽ ã axpẽn to mex anhỹr kêt nẽ? Kwa mẽ àpênh xwỳnhta kot amnhĩ nhĩpêx pyrà nẽ tanhmã axpẽn to mex to o ri apa hkêt wehe. Jao akukrêx nẽ akàxpore ho anhõxỳ hkêt nẽ. Kêr ka nhỹrmã ty nẽ Tĩrtũm wỳr api nhũm ja hã mẽ ato mex rax nẽ. Te ho kot õ patrãw mã àpênh xwỳnhta kot tanhmã mẽ ho mex to xwỳnhjê hwỳr mrar nhũm mẽ kot amnhĩ xwar tanhmã ho mex tota pyràk.
9 Por isso eu digo a vocês: usem as riquezas deste mundo para conseguir amigos a fim de que, quando as riquezas faltarem, eles recebam vocês no lar eterno.
10 — ausente —
10 Quem é fiel nas coisas pequenas também será nas grandes; e quem é desonesto nas coisas pequenas também será nas grandes.
11 — ausente —
11 Pois, se vocês não forem honestos com as riquezas deste mundo, quem vai pôr vocês para tomar conta das riquezas verdadeiras?
12 —Nẽ kot kaj mẽ jar Tĩrtũm kot mẽ amã mẽmoj nhõr xwỳnhja ho anhõxỳ ho ri apa. Hã koja nhỹrmã kaxkwa kamã mẽ amã mẽmoj mex nhõr kêt nẽ.
12 E, se não forem honestos com o que é dos outros, quem lhes dará o que é de vocês?
13 —Nẽ kot kaj apyxi nẽ anhõ patrãw hamẽxkrut nẽ arĩgro pyxi hã hamẽ wa kãm axàpênh o amỹkry hkêt nẽ. Kot kaj anẽ nẽ hõ gryk ã hõ kaga. Ja pyrà nẽ kot kaj mẽ jar pika ja kamã akàxpore nẽ akukrêx pix kukamã ajamaxpẽr o ri apa hã kot kaj mẽ amã hapê htỳx nẽ mẽ kêp ho anhõxỳ ho ri apa. Nẽ akukrêx rax gryk ã Tĩrtũm kãm hprãm xà hkôt akukrêx o tanhmã axpẽn to ajuta hto ho ri apa hkêt nẽ. Ja pymaj kwa kêr ka mẽ ãm Tĩrtũm pix mã mãn ajamaxpẽr rãhã ho ri apa. Jao te akukrêx nẽ akàxpore mã axàmnhĩx ri anhĩhkra karo ho ri apa pyràk. Anẽ.
13 — Um escravo não pode servir a dois donos ao mesmo tempo, pois vai rejeitar um e preferir o outro; ou será fiel a um e desprezará o outro. Vocês não podem servir a Deus e também servir ao dinheiro.
14 Hãmri nhũm Parijew nhõ xwỳnhjaja mar o kuhê. Na prem ra mẽ hikàxpore rax gryk ã Jejus kaga. Jakamã ã kot mẽ kãm kàxpore jarẽnh anhỹrja ma nhũm ja mẽ kêp omnuj nẽ nhũm mẽ hã hpẽr o pikẽnh o kuhê.
14 Os fariseus ouviram isso e zombaram de Jesus porque amavam o dinheiro.
15 Hãmri nhũm amnhĩ tã mẽ kuma nẽ mẽ kãm:
15 Então Jesus disse a eles:
16 Nhũm Jejus arĩ mẽ ahkre nẽ mẽ kãm:
16 — A
17 —Tĩrtũm kapẽr tũmja mex o mex. Koja aa hapêx kêt nẽ. Koja nhỹrmã kaxkwa nẽ pika wa hapêx pa no nhũm Tĩrtũm kapẽr tũmja aa hapêx kêt nẽ. Koja rãhã ho rãhã nẽ aa ihkjê ho mẽnh kêt nẽ. Anẽ.
17 — É mais fácil o céu e a terra desaparecerem do que ser tirado um simples acento de qualquer palavra da Lei.
18 Nhũm Jejus arĩ mẽ ahkre nẽ mẽ kãm:
18 — Se um homem se divorciar e casar com outra mulher, comete adultério. E quem casar com a mulher divorciada também comete adultério.
19 Nhũm Jejus arĩ mẽ ahkre kamã mẽ kãm awjarẽ nẽ mẽ kãm:
19 Jesus continuou:
20 Nhũm amrakati xwỳnh pê Rajareja hkà nhyre nẽ arĩ pry kamã àhwỳr o hkrĩ. Nhũm htem hamỳ nẽ ma o pa nẽ hikàxpore rax xwỳnh nhõrkwỹ jakwakrem haxwỳ.
20 Havia também um homem pobre, chamado Lázaro, que tinha o corpo coberto de feridas, e que costumavam largar perto da casa do rico.
21 Nhũm õ jakrêx kwỳ hkrẽr prãm xàj hakwa krem àhwỳr o hkrĩ. Nhũm rop hwỳr mra nẽ hkà nhy kunhnwỳnh o kuhê. Rukre 16.19-31|src="Pal23B.tif" size="col" ref="LUK 16.21"
21 Lázaro ficava ali, procurando matar a fome com as migalhas que caíam da mesa do homem rico. E até os cachorros vinham lamber as suas feridas.
22 —Tã nhũm Rajare ty nhũm Tĩrtũm kapẽr o mẽ wrỳk xwỳnhjaja hwỳr wrỳ nẽ ma akupỹm kaxkwa hwỳr hkarõ ho mõ nẽ ho api. Hãmri nhũm kaxkwa kamã mẽ pahpãm Apraãw nhĩhkô hã hkĩnh nẽ apkur mex o hkrĩ.
22 O pobre morreu e foi levado pelos anjos para junto de Abraão, na festa do céu. O rico também morreu e foi sepultado.
23 Hãmri nhũm hkarõ ma mẽ kot amnhĩ xà htỳx kamã hamak tũm xà pê kuwy maatita wỳr ma mõ. Nẽ kamã amnhĩ xà htỳx kãm hamak rãhã ho pa. Hãmri nẽ amnhĩ xà hã maj kànhmã rĩt nẽ kaxkwa kamã Apraãw pumu. Nhũm Rajare ra kuri mex nẽ nhỹ.
23 Ele sofria muito no
24 Hãmri nhũm tee ri wa omu nẽ Apraãw mã akapẽr nẽ kãm: “Kwa Apraãw. Kwa we ixkamã axukaprĩ nẽ ixwỳr Rajare mẽ kê ixwỳr tẽ nẽ ĩhkrakrã ho gô htok nẽ ho inhõhto jakry. Na pa kuwy kamã amnhĩ xà htỳx kãm ijamak tỳx kumrẽx.” Anẽ.
24 Então gritou: “Pai Abraão, tenha pena de mim! Mande que Lázaro molhe o dedo na água e venha refrescar a minha língua porque estou sofrendo muito neste fogo!”
25 Hãmri nhũm kuma nẽ kãm: “Tk. Nà kot pa awỳr mẽnh kêt nẽ. Na ka pre atĩr ri amex nẽ akĩnh nẽ ri apa. No nhũm Rajare akĩnhã hkà nhy rax nẽ amnhĩ xà htỳx kãm hamak rãhã ho ri pa. Tã ra jar inhĩhkô hã hkĩnh nẽ pa. Ka pre kurom amex nẽ apa htã kot kaj hpãnhã amnhĩ xà htỳx kãm ajamak rãhã ho ri apa.
25 — Mas Abraão respondeu: “Meu filho, lembre que você recebeu na sua vida todas as coisas boas, porém Lázaro só recebeu o que era mau. E agora ele está feliz aqui, enquanto você está sofrendo.
26 Nẽ pahkaêx kãm ahkaprỳ griã. Jakamã nhỹhỹnh kot kêt awỳr rê? Ka ajaxwỳja nhỹhỹnh kot ka kêt mẽ ixwỳr rê?” Anẽ.
26 Além disso, há um grande abismo entre nós, de modo que os que querem atravessar daqui até vocês não podem, como também os daí não podem passar para cá.”
27 —Nhũm ã kãm kapẽr anẽ nhũm tee ri kuma nẽ kãm: “Kwa tô ma inhõ krĩ hwỳr mãn amẽ kê ma ixkwỳjê hwỳr wrỳ.
27 — O rico disse: “Nesse caso, Pai Abraão, peço que mande Lázaro até a casa do meu pai
28 O mũj arĩ inhõ krĩ kamã ixtõ kêp 5 nẽ arĩ htĩr nẽ pa. Kê wa mẽ kãm awjarẽ kê mẽ amnẽ kuwy hwỳr pa pymaj tokyx amnhĩ tomnuj kaga nẽ Tĩrtũm kôt mãn amnhĩ xunhwỳ nẽ hkôt ri amnhĩ nhĩpêx o pa.” Anẽ.
28 porque eu tenho cinco irmãos. Deixe que ele vá e os avise para que assim não venham para este lugar de sofrimento.”
29 —Hãmri nhũm Apraãw kãm: “Nà pa mẽ hwỳr mẽnh kêt nẽ. Ra mẽ kuri Tĩrtũm kapẽr jarẽnh xwỳnhjê mẽ Mojes kot Tĩrtũm kapẽr ã kagà kênã. Kê mẽ kamã harẽ nẽ ja ma nẽ rĩ tãm tanhmã amnhĩ nhĩpêx to.” Anẽ.
29 — Mas Abraão respondeu: “Os seus irmãos têm a
30 Hãmri nhũm tee ri kuma nẽ kãm: “Kwa nà. Koja mẽ kagàja mar kêt nẽ. No kêt Rajare na pre ra htyk tã akupỹm htĩr jakamã koja mẽ hwỳr wrỳ nẽ mẽ kãm awjarẽ nhũm mẽ akupỹm htĩr ã omu nẽ kapẽr ma hãmri nẽ amnhĩ tomnuj kaga kurê kumrẽx. Kwa nà ã ri anhỹr kêt nẽ mẽ hwỳr amẽ hêxta waa nẽ.” Anẽ.
30 — “Só isso não basta, Pai Abraão!”, respondeu o rico. “Porém, se alguém ressuscitar e for falar com eles, aí eles se arrependerão dos seus pecados.”
31 —No nhũm kãm: “Nà koja mẽ Tĩrtũm kapẽr ã kagà mar kêt ã koja mẽ mããnẽn Rajare tyk nẽ akupỹm htĩr nẽ mẽ hwỳr wrỳk nẽ kot mẽ kãm tanhmã ujarẽnh to hã mar kêt nẽ. Jakamã kwarĩ pa mẽ hwỳr mẽnh kêt nẽ. Kot paj ho anẽ nẽ ãm ixte mẽ hwỳr mẽnh kaprỳ pyràk o amnhĩ nhĩpêx.” Anẽ. Ã mẽ ujarẽnh kot anhỹr. Anẽ.
31 — Mas Abraão respondeu: “Se eles não escutarem Moisés nem os profetas, não crerão, mesmo que alguém ressuscite.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.