Mateus 27

Apinayé NT (APN_WBT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Tã nhũm ra myt kator o mõr mẽ nhũm mẽ hkrãhtũmjê mẽ patre krãhtũmjaja axpẽn wỳr pikuprõnh pa. Hãmri nẽ Jejus ã axpẽn mar o hkrĩ nẽ axpẽn mã: —Nà kot puj mẽ hã amỹnê kê mẽ kupĩ. Kêp Tĩrtũm Kra hã kot amnhĩ jarẽnh o amnhĩ to hêx kênã. Anẽ.
1 Assim que amanheceu, todos os chefes dos sacerdotes e os líderes judeus fizeram os seus planos para conseguir que Jesus fosse morto.
2 Hãmri nẽ mẽõ pôristijê mã anẽ nhũm mẽ hpa hpre hpa nẽ ma pahihti Pirat wỳr o tẽ. Pirat kêp Rõm nhõ pahihti nhỹ hã mẽ ixpê Ijaewjê ho amnhĩptàr jakamã nhũm mẽ ma hwỳr o tẽ nẽ ĩhkram haxà.
2 Eles o amarraram, levaram e entregaram ao governador Pilatos.
3 Rôm nhũm Jut Kariot tee ri mẽ kot Jejus pĩr kaxyw mẽ harẽnh ma nẽ hkaprĩ nẽ. Ra kot mẽ kãm hã àmnênh tã mẽ kot hpĩr kaxyw ã mẽ harẽnh ma nẽ tee ri amnhĩ kukamã hamaxpẽr o hkaprĩ htỳx nẽ. Hãmri nẽ hamaxpẽr o: —Hêxta waa nẽ. Mo na pa pre ri axtem nẽ ã amnhĩ nhĩpêx anẽ? Nà na pa pre amnhĩ tomnuj tỳx kumrẽx. Anẽ. Hãmri nẽ ra mẽ kot kãm kàxpore ho 30 nẽ õrta jamỳ nẽ ma akupỹm patre krãhtũmjê mẽ Ijaew pigêtjê hwỳr o tẽ. Hãmri nẽ mẽ kot Tĩrtũm mã amnhĩ jarẽnh xà hã ixkreja wỳr mẽ hwỳr axà
3 Quando Judas, o traidor, viu que Jesus havia sido condenado, sentiu remorso e foi devolver as trinta moedas de prata aos chefes dos sacerdotes e aos líderes judeus,
4 nẽ nhỹri mẽ omu nẽ mẽ hwỳr tẽ nẽ mẽ kãm: —E ota mẽ akàxporeta. Na pa ã mẽ amã Jejus ã ixàmnênh anhỹrja o amnhĩ tomnuj tỳx nẽ. Kot tãm amnhĩ nhĩpêx o pa htã pa axtem nẽ ã mẽ amã hã ixàmnênh anẽ. Jakamã e mĩ. Mẽ akupỹm akàxporeta jamỳ. Kot paj amnhĩm hamỳnh kêt nẽ. Anẽ. Hãmri nhũm mẽ tee ri kuma nẽ kãm: —Kokỹ. Nom ka na ka pre mẽ ixwỳr tẽ nẽ ho mẽ inhmar kênã. Anẽ.
4 dizendo: — Eu pequei, entregando à morte um homem inocente. Eles responderam: — O que é que nós temos com isso? O problema é seu.
5 Hãmri nhũm tee ri mẽ kuma hãmri nẽ pikap kàxpore rẽnh pa nẽ ma tẽ nẽ kato. Hãmri nẽ hkaprĩ htỳx kumrẽx nẽ hamaxpẽr o: —Kwa tanhmã kot pa we amnhĩ to? Nà kot paj amnhĩ pĩ. Anẽ. Hãmri nẽ krĩ pê kato nẽ ma mẽ kot pika kakwỳnh nẽ ho amnhĩm poti nhĩpêx xà hã pika hwỳr tẽ hãmri nẽ amnhĩ mut mã ê nẽ ho amnhĩ pĩ. Hãmri nhũm patre krãhtũmjaja harẽnh ma nẽ tee ri kot kàxpore rẽnhta kawrà nẽ hã axpẽn kukja nẽ axpẽn mã: —Kwa tanhmã kot puj wem ja ho? Jut kot mẽ pamã Jejus ã àmnênh nhũm mẽ pahte hpĩr xà hã kàxpore na. Jakamã kot puj mẽ ho Tĩrtũm mã amnhĩ jarẽnh xà hã ixkre ho mex kêt nẽ. Finat Mojes kot ja nê mẽ panhĩgêtjê kurê jakamã na htem mẽ hpar xà hã kàxpore ho ixkreta ho mex kêt nẽ. Jakamã kwa tanhmã kot puj mẽ ho? Anẽ. Hãmri nhũm ja mẽ kãm: —E na pa ra ijamaxpẽr. Pu mẽ ho Jut kot amnhĩ pĩr xà hã pikata japrô hãmri nẽ kamã jar mẽ kêp mẽ pahkwỳ hkêt htyk xwỳnhjê jagjênh o papa. Anẽ. Hãmri nhũm mẽ kuma nhũm ja mẽ kãm mex nẽ. Jakamã nhũm arĩgro hõ hã nhũm mẽ ma hwỳr mra nẽ haprô.
5 Então Judas jogou o dinheiro para dentro do Templo e saiu. Depois foi e se enforcou.
6 — ausente —
6 Os chefes dos sacerdotes pegaram o dinheiro e disseram: — Isto é dinheiro sujo de sangue, e é contra a nossa
7 — ausente —
7 Depois de conversarem sobre o assunto, resolveram usar o dinheiro para comprar o “Campo do Oleiro”, a fim de que servisse como cemitério para os não judeus.
8 Hãmri nẽ hã hixi mẽ nhũm kêp “mẽ hkamrô pikapĩr xà kamã pika”. Mẽ kot Jejus pĩr xà hã kàxpore ho haprôr jakamã nhũm prem ã hã hixi mẽnh anẽ. Nhũm htem arĩ axpẽn mã ã hixi jarẽnh anhỹr o pa.
8 Por isso aquele campo é chamado até hoje de “Campo de Sangue”.
9 Nhũm pre ra amnepêm Tĩrtũm nhỹ hã kapẽr o pa xwỳnh finat Jeremĩsti mẽ hkukamã hprĩ hã ja jarẽ nẽ hã kagà. Nẽ hã kagà o:ã finat Jeremĩsti kot Tĩrtũm nhỹ hã mẽ hkukamã mẽ harẽnh nẽ hã kagà anhỹr xàja kôt nhũm prem ã amnhĩ nhĩpêx anẽ.
9 Assim aconteceu o que o profeta Jeremias tinha dito: “Eles pegaram as trinta moedas de prata, o preço que o povo de Israel tinha concordado em pagar por ele,
10 — ausente —
10 e as usaram para comprar o campo do oleiro, como o Senhor me havia mandado fazer.”
11 Rôm nhũm mẽ pahihti Pirat wỳr Jejus o tẽ nẽ hwỳr ho axà nẽ kutã ãm nhũm xa nhũm Piratja omu nẽ kãm: —E. Kwa inhmã amnhĩ jarẽ. Xà apê Ijaew nhõ pahi na ka nà? Xà ka na htem amnhĩ wỳr ajamãr o pa? Anẽ. Hãmri nhũm kãm: —Tỳ. Nà ãm hãmri na ka ijarẽ. Anẽ.
11 Jesus estava em pé diante do Governador, e este o interrogou, dizendo: — Você é o rei dos judeus? Jesus respondeu:
12 Hãmri nhũm mẽ hkrãhtũmjê mẽ patre krãhtũmjaja pahihti Pirat mã tanhmã ho kapẽr punuj to. Nhũm amnhĩ tã mẽ kuma nom tanhmã kãm amnhĩ tã àprãr to hkêt nẽ.
12 Mas, quando foi acusado pelos chefes dos sacerdotes e pelos líderes judeus, Jesus não respondeu nada.
13 Jakamã nhũm pahihti Pirat tee ri ja hã omu nẽ kãm: —Kwa xà na ka ã mẽ kot ato kapẽr anhỹrja mar kêt nẽ nà?
13 Então Pilatos disse: — Você não está ouvindo as acusações que estão fazendo contra você?
14 Anhỹr tã nom nhũm Jejus akryk xa nẽ axte tanhmã kãm nẽ hkêt nẽ. Hãmri nhũm Pirat tee ri kot ã amnhĩ nhĩpêx anhỹr ã omu nẽ hamaxpẽr o: —Kokỹỹ. Mẽ kot ho kapẽr punuj tã nhũm ãm mẽ kuma nẽ te kãm mẽ uma hkêt pyrà nẽ tanhmã inhmã amnhĩ tã àprãr to hkêt nẽ. Anẽ.
14 Porém Jesus não disse nada, e o Governador ficou muito admirado com isso.
15 Tã nhũm Pirat kormã mẽ kot axpẽn mar xà hã ixkre kamã ỹr rãhã nhũm hprõja hwỳr hpẽr mẽ nẽ kãm: —Xê tanhmã mẽ kãm Jejusja ã axàmnênh to hkêt nẽ. Na pa kamàt ja kamã hkôt amỹti nẽ tee ri hkukamã ijamaxpẽr. Kot amnhĩ to mex xwỳnh na. Aa tanhmã kot amnhĩ tomnuj to hkêt jakamã xê tanhmã mẽ kãm hã axàmnênh to hkêt nẽ. Kwarĩ. Anẽ. Hãmri nhũm Piratja kuma nẽ hamaxpẽr o: —Nà ixte Ijaew krãhtũmjê pumunh tũm. Ijaew kwỳjaja kãm Jejus kĩnh nhũm mẽ hkrãhtũmjaja kot mẽ hã Jejus kamã gryk nẽ. Jakamã ixte tanhmã mẽ kãm hã ixàmnênh to kaxyw na mẽ ã ixwỳr o htẽm anẽ. Anẽ. Na htem Pas nhõ arĩgrota hapôx mẽ nhũm pre htem Ijaew o amnhĩptàr xwỳnhja mẽ kãm mẽ hagjênh xà kamã hkrĩ xwỳnhjê ho hpỹnh nẽ mẽ hapôj. Mẽ kãm hprãm xà hkôt nhũm mẽ kãm mẽ hapôj nhũm mẽ akupỹm kapôt ã hamakêtkati nẽ amnhĩx pa. Jakamã nhũm ra mẽ hagjênh xà kamã mẽhõ my pê Parapasja hkrĩ. Na pre tanhmã amnhĩ tomnuj to nhũm mẽ mỳrapê unê nẽ haxà. Jakamã nhũm Ijaewjaja mẽ ho amnhĩptàr xwỳnh Pirat wỳr akuprõ nẽ kuhê nhũm mẽ kãm: —E kot paj jarãhã mẽ amã mẽ hagjênh xà kamã mẽ hkrĩ xwỳnhjê hõ mã inhũre kê àmnhĩx kato nẽ ri pa. Nhỹ kot paj mẽ amã kãm inhũre? Xà Parapas nà? Xà mẽ akwỳ kot amnhĩm ho mẽ anhõ pahihti Jejus pê Tĩrtũm kot mẽ akaxyw ãm xwỳnhta kot paj mẽ amã kãm inhũre? Nhỹ wehe? E mẽ inhmã nhỹ jarẽ. Anẽ. Pirat na pre mẽ inhõ patre krãhtũmjê pumunh mex nẽ. Ijaew kãm Jejus kapẽr mar prãm tỳx ã nhũm mẽ hã kamã gryk tỳx nẽ hwỳr o mrarja kôt nhũm mẽ omunh mex nẽ. Jakamã ã hã mẽ hkukjêr anẽ. Hãmri nhũm mẽhpigêt mẽ patre krãhtũmjaja kuma hãmri nẽ mẽ pikuprõnh nẽ mẽ kuhê xwỳnhjê mã kãm: —Kwa mẽ kãm anẽ kê mẽ pamã Parapas mã mãn ure nẽ mãmrĩ Jejus Kris pĩ. E kwa mẽ tokyx kãm anẽ kê Parapas mã ure. Anẽ. Hãmri nhũm mẽ mẽ kuma nẽ pahihti Pirat mã kãm: —Nà mẽ inhmã Parapas mã mãn anhũre. Anẽ.
15 Em toda Festa da Páscoa , Pilatos costumava soltar um dos presos, a pedido do povo.
16 — ausente —
16 Naquela ocasião estava preso um homem muito conhecido, chamado Jesus Barrabás.
17 — ausente —
17 Então, quando a multidão se reuniu, Pilatos perguntou: — Quem é que vocês querem que eu solte: Jesus Barrabás ou este Jesus, que é chamado de
18 — ausente —
18 Pilatos sabia muito bem que os líderes judeus haviam entregado Jesus porque tinham inveja dele.
19 — ausente —
19 Enquanto Pilatos estava sentado no tribunal, a sua esposa lhe mandou o seguinte recado: — Não tenha nada a ver com esse homem inocente porque esta noite, num sonho, eu sofri muito por causa dele.
20 — ausente —
20 Os chefes dos sacerdotes e os líderes judeus convenceram a multidão a pedir ao governador Pilatos que soltasse Barrabás e condenasse Jesus à morte.
21 — ausente —
21 Então o Governador perguntou: — Qual dos dois vocês querem que eu solte? — Barrabás! — responderam eles.
22 Hãmri nhũm tee ri mẽ kuma nẽ mẽ kãm: —Kwa no mẽ ate Jejus pê Tĩrtũm kot mẽ akaxyw ãm xwỳnh ã harẽnh xwỳnhta? Tanhmã kot paj hipêx to? Anẽ. Hãmri nhũm mẽ kãm: —Apĩ ri. Tokyx pĩ kahpa hã anhô kê ty. Anẽ.
22 Pilatos perguntou: — Que farei então com Jesus, que é chamado de Messias? — Crucifica! — responderam todos.
23 Hãmri nhũm tee ri mẽ kuma nẽ mẽ kãm: —Tk. Kwa nà. Tanhmã kot amnhĩ tomnuj tore hã kot pa kêt ri pĩ kahpa kunhô nhũm ty. Anẽ. Hãmri nhũm mẽ xatã àmra kamã kãm: —Kwa pĩ kahpa hã mãn anhô kê ty. Kwa tokyx ã mẽ inhmã hipêx anẽ. Anẽ.
23 Ele perguntou: — Que crime ele cometeu? Aí começaram a gritar bem alto: — Crucifica!
24 Hãmri nhũm tee ri ja nê tanhmã mẽ kãm kapẽr to no nhũm mẽ mar kêt nẽ. Nhũm tee ri mẽ àmra mar o xa. Hãmri nẽ kãm Jejus pĩr prãm kêt jakamã amnhĩm gô hkwỳ janhi nẽ mẽ piitã mẽ noo mã amnhĩ nhĩhkra kuhõnh o xa. Mẽ kot hã omunh xà hkôt kãm hpĩr prãm kêt ã omunh kaxyw. Hãmri nẽ mẽ kãm: —E na pa mẽ anoo mã ã amnhĩ nhĩhkra kuhõnh anẽ ka mẽ ja hã ixpumu. Nà inhmã hpĩr prãm kêt. Tanhmã kot amnhĩ tomnuj tore hã. Mẽ kaxipixjaja mẽ amã hpĩr hprãm jakamã mẽ kam nẽ tanhmã ho. No pa kot paj tanhmã ho hkêt nẽ. Ãm kwarĩ ho kwarĩ. Anẽ.
24 Então Pilatos viu que não conseguia nada e que o povo estava começando a se revoltar. Aí mandou trazer água, lavou as mãos diante da multidão e disse: — Eu não sou responsável pela morte deste homem. Isso é com vocês.
25 Hãmri nhũm mẽ kuma nẽ kãm: —Tôe. Nà ãm hãmri. Kot paj mẽ pamjaja amnhĩ tã htykja nhô. Nẽ mẽ ixkra nẽ mẽ ixtàmnhwỳjê mẽ amnhĩ to ixpimrààtã amnhĩ tã kunhô. Kê Tĩrtũm kãm tanhmã hã mẽ ixtõ hto hprãm nẽ mamrĩ tanhmã hã mẽ ixtõ hto. Anẽ.
25 E toda a multidão respondeu: — Que o castigo por esta morte caia sobre nós e sobre os nossos filhos!
26 Hãmri nhũm mẽ kuma nẽ mẽ kãm hprãm xà hkôt mẽ kãm Jejus ã amỹnê nẽ mẽ kãm Parapas mã ure. Ra Parapas kot pahi Pirat pê õ pôristi kutã amnhĩ xãm nẽ kêp hõxpĩrja mỳrapê nhũm mẽ kot unênh nẽ haxàr tã Ijaew kãm hprãm xà hkôt akupỹm kãm ure. Hãmri nẽ õ pôristijê mã anẽ nhũm mẽ Jejus tak. Nẽ htak rax nẽ hãmri nhũm Pirat mẽ kãm hã amỹnê nhũm mẽ kot pĩ kahpa hã nhôr o hpĩr kaxyw ma o tẽ.
26 Então Pilatos soltou Barrabás, como eles haviam pedido. Depois mandou chicotear Jesus e o entregou para ser crucificado.
27 Tã nhũm pôristijaja mẽ kot pĩ kahpa hã Jejus nhôr kaxyw ma o tẽ nẽ pahihti Pirat nhõrkwỹ kamã ixkre hõ hwỳr ho axà. Nhũm pôristi ohtô nẽ hwỳr akuprõ nẽ hã pẽr o pikẽnh kaxyw axpẽn mã: —E kwa tokyj pu mẽ kãm pahi xê jaxà ri. Kêp pahi hã kot amnhĩ jarẽnh kênã. Anẽ.
27 Depois os soldados de Pilatos levaram Jesus para o Palácio do Governador e reuniram toda a tropa em volta dele.
28 Hãmri nẽ kêp ê kapa nẽ hpãnhã kêp pahi hã mẽ ê kamrêk mexja py nẽ kãm haxà.
28 Tiraram a roupa de Jesus e o vestiram com uma capa vermelha.
29 Nẽ kãm pahi hã mẽ ahkà nhĩpêx nẽ hkrãm haxà. Nom axtem akunĩ kamã mẽmo mrô nhĩ te kot ronh kanêre pyràk xwỳnhja nhũm mẽ hikãx nẽ hkrãm haxà. Nẽ kãm pahi hã kô gõ nhũm kupy nẽ o xa. Hãmri nhũm mẽ ho anhỹr pa nẽ kutã hkõn krã ho rôrôk nẽ hkrĩ hpa nẽ hã pẽr o pikẽnh kamã kãm: —E ãm hãmri. Apê Ijaew nhõ pahi punuti na ka. Anẽ.
29 Fizeram uma coroa de ramos cheios de espinhos, e a puseram na sua cabeça, e colocaram um bastão na sua mão direita. Aí começaram a se ajoelhar diante dele e a caçoar, dizendo: — Viva o Rei dos Judeus!
30 Hãmri nẽ kànhmã kuhê nẽ hkuk kuhtô nẽ kêp kô pytà nẽ xatã ho hkrãx pê htak. Nhũm prem ã pẽr o pikẽnh kãm hipêx anẽ.
30 Cuspiam nele, pegavam o bastão e batiam na sua cabeça.
31 Hãmri nẽ kêp pahi hã ê kapa nẽ akupỹm kãm ê jaxà nẽ mẽ kot pĩ kahpa hã nhôr kaxyw ho kato nẽ ma o tẽ.
31 Depois de terem caçoado dele, tiraram a capa vermelha e o vestiram com as suas próprias roupas. Em seguida o levaram para o crucificarem.
32 Nhũm pôristijaja Jejus o kato nẽ ma kapôt mã o tẽ. Nẽ kãm pĩ kahpa pytĩja gõ nhũm kumỳ nẽ mẽ hkôt o hkwỳ. Nom ra hirot tỳx nẽ nhũm mẽ tee ri ja hã omu nẽ mẽhõ kot ho ajuta kaxyw mẽ kot omunh xwỳnhjê kapi ho xa. Hãmri nẽ Sirẽn nhõ xwỳnh Simãw kà htyk pumu nẽ unê nẽ kãm kot Jejus o ajuta kaxyw hã karõ nhũm hwỳr tẽ nẽ kêp pĩ kahpata mỳ nẽ hkôt kãm kumỳ nẽ o tẽ.
32 Quando estavam saindo, os soldados encontraram um homem chamado Simão, da cidade de Cirene, e o obrigaram a carregar a cruz de Jesus.
33 Hãmri nhũm mẽ kẽn nhĩxêt te kot mẽ hkrã hi pyràk xwỳnhta wỳr mẽ o pôj. Mẽ kapẽr kãm na prem hixêtja jarẽnh o: “Korkot.” No mẽ pakapẽr kãm Korkot jarẽnhja kêp “mẽ hkrã hi xà” nhũm mẽ ma hwỳr Jejus o pôj.
33 Eles chegaram a um lugar chamado Gólgota. (Gólgota quer dizer “Lugar da Caveira”.)
34 Hãmri nẽ mẽ kot pĩ kahpa hã nhôr kaxyw nhũm à htỳx kumrẽx kamã hamak pymaj kãm mẽmo mẽ hkanexàja gõ. Wĩhti mẽ mẽmo mry ma xà ho pihkàr nhũm mẽ kãm hkwỳ gõ. Nom nhũm hkaki nẽ mẽ kot amnhĩ xà htỳx kamã hamak kêt xà hã omunh kurê kumrẽx nẽ hkaga. Nhũm mẽ tee ri ja hã omu hãmri nẽ kêp ê kapa nẽ kumẽ nẽ pĩ kahpa hã kuxi nẽ prek o ĩhkra nẽ hpar o htỳx pa. Hãmri nẽ kànhmã pĩ jarĩ nẽ ahkre kamã ãm nẽ ho htỳx nhũm kỳxpê ajêt.
34 Ali deram vinho misturado com fel para Jesus beber. Mas, depois que o provou, ele não quis beber.
35 Hãmri nhũm pôristi hkwỳjaja axpẽn mã ê hkwỳ ho pigrành kaxyw hã kẽnre ho jôka.
35 Em seguida os soldados o crucificaram e repartiram as suas roupas entre si, tirando a sorte com dados, para ver qual seria a parte de cada um.
36 Hãmri nẽ ho anhỹr pa nẽ pikap Jejus jamãr o hkrĩ.
36 Depois disso sentaram ali e ficaram guardando Jesus.
37 Na htem mẽ hpar kaxyw nẽ tanhmã mẽ kot amnhĩ tomnuj to hã kagà nẽ mẽ mỳri pĩ kahpa hã hanhô. Jakamã na prem tapti hõ py nẽ tanhmã Jejus ã kagà hto nẽ hã kagà ho: IJAEW NHÕ PAHI NA JA HIXI PÊ JEJUS Hãmri nẽ hwỳr ho api nẽ mỳri kunhô. Ã Jejus kot amnhĩ jarẽnh anhỹrja mỳrapê na prem kupĩ.
37 Puseram acima da sua cabeça uma tabuleta onde estava escrito como acusação contra ele: “Este é Jesus, o Rei dos Judeus.”
38 Hãmri nhũm mẽ hpãnhã wa àhkĩnh xwỳnh wa ho axkrut nẽ mããnẽn pĩ kahpa hã wa kunhô. Nẽ akutã ho Jejus nhĩjê nhũm war ajêt.
38 Com Jesus, crucificaram também dois ladrões: um à sua direita e o outro à sua esquerda.
39 Tã nhũm pry hã mẽ mrar xwỳnhjaja Jejus pumu nẽ hã hpẽr o pikẽnh o mra nẽ kãm:
39 Os que passavam por ali caçoavam dele, balançavam a cabeça e o insultavam,
40 —Kwa ka na ka pre ate Tĩrtũm mã amnhĩ jarẽnh xà hã ixkre grành par nẽ atã apkati axkrunẽpxi nẽ akupỹm hipêx par ã amnhĩ jarẽ. Nẽ apê Tĩrtũm Kra hã amnhĩ jarẽ. Nẽ axàhpumunh o axàhpumunh jakamã e kwa amnhĩ kapa nẽ wrỳ pa mẽ ja hã apumu. Kwa tokyx. Anẽ.
40 dizendo assim: — Ei, você que disse que era capaz de destruir o Templo e tornar a construí-lo em três dias! Se você é mesmo o Filho de Deus, desça da cruz e salve-se a si mesmo!
41 Nẽ patre krãhtũmjê mẽ Tĩrtũm kapẽr tũm o mẽ ahkre o mẽ pa xwỳnh mẽ mẽ hkrãhtũmjaja piitã hwỳr mra nẽ hã hpẽr o axkẽ.
41 Os chefes dos sacerdotes, os mestres da Lei e os líderes judeus também caçoavam dele, dizendo:
42 Nẽ axpẽn mã harẽnh o: —E jahti na xep pre mẽ kamã ukaprĩ ho pa nẽ tanhmã mẽ ho ajuta hto ho pa. Tã nom tãm tanhmã amnhĩ to nẽ wrỳk kêt nẽ. Kwa pu mẽ arĩ pakuhê nẽ kot amnhĩ kaxàr nẽ wrỳk kãm omu. Koja wrỳ pu mẽ omu nẽ kêp mẽ panhõ pahihti hã hkôt pajamaxpẽr kurê kumrẽx. E tokyx wrỳ Jejus. Pa mẽ awrỳk kãm apumu. Nà kot kaj awrỳk rax nẽ.
42 — Ele salvou os outros, mas não pode salvar a si mesmo! Ele é o Rei de Israel, não é? Se descer agora mesmo da cruz, nós creremos nele!
43 Na hte amnhĩ kaxyw Tĩrtũm mã hamaxpẽr o pa. Nẽ kêp Kra hã amnhĩ jarẽnh o pa. Jakamã e. Kê Tĩrtũm tãm hwỳr tẽ nẽ kêp Kra hã akupỹm mẽ pahpê utà. Anẽ.
43 Ele confiou em Deus e disse que era Filho de Deus. Vamos ver se Deus quer salvá-lo agora!
44 Hãmri nhũm wa kot akutã hijê nẽ jêt xwỳnhta wa haxwỳja mẽ mar xà hkôt mã ho kapẽr anẽ.
44 E até os ladrões que foram crucificados com Jesus também o insultavam.
45 Tã nhũm kaxkwa nhĩpôk ri myt ỹr mẽ nhũm te kamàt pyràk nhũm kamàt kô rax kumrẽx. Jao hã awry mẽ nhũm ra akupỹm myt katêr o mõ.
45 Ao meio-dia começou a escurecer, e toda a terra ficou três horas na escuridão.
46 Hãmri nhũm Jejus kapẽr kãm hihtỳx nẽ àmra htỳx kãm Tĩrtũm mã kapẽr nẽ kãm: —Inhõ Tĩrtũm inhõ Tĩrtũm. Kwa mon ka ixkaga? Anẽ. Nom kapẽr kamã kãm kapẽr o: —Eri Eri. Rãmã sapatanĩ. Anẽ.
46 Às três horas da tarde, Jesus gritou bem alto:
47 Hãmri nhũm mẽ kot mar xwỳnhjaja kot Eri jarẽnh ã kuma nẽ htỳx ho finat Eris mã kapẽr ã hkamnhĩx.
47 Algumas pessoas que estavam ali ouviram isso e disseram: — Ele está chamando Elias.
48 Nhũm Jejus par pê guhkrax kãm wĩhti punure xa. Jakamã nhũm mẽ ã kapẽr anhỹr ã kuma nhũm mẽhõ kãm hkaprĩ nẽ. Hãmri nẽ mẽmo rerek py nẽ o tẽ nẽ kaxyw pĩ rytija py nẽ ho hkanhwỳ. Nẽ akupỹn o tẽ nẽ ho wĩhti nhek nẽ Jejus kot hkaôr kaxyw kãm kupẽ.
48 Uma dessas pessoas correu e molhou uma esponja em vinho comum, pôs na ponta de um bastão e deu para Jesus beber.
49 Hãmri nhũm hkwỳjaja tee ri ja hã omu nẽ nê kãm kapẽr nẽ kãm: —Tk. Kwa nhãm xa. Pu mẽ kop Eris jamã mãn. Koja hwỳr tẽ nẽ ho wrỳk japêr. Anẽ.
49 Mas outros disseram: — Espere. Vamos ver se Elias vem salvá-lo!
50 Hãmri nhũm kamàt kô mẽ nhũm Jejus ra htyk kaxyw nẽ axte àmra htỳx nẽ hãmri nẽ ty.
50 Aí Jesus deu outro grito forte e morreu.
51 Tykja kôt nhũm Tĩrtũm mã amnhĩ jarẽnh xà hã ixkre kamã hakwakre hã kupẽxêja kỳj rũm ahpar mã axkjê nẽ amnhĩ kahê xà mẽnh kurê kumrẽx. Utĩ rax tã axkjê nẽ amnhĩ kahê xà mẽ. Te Jejus htyk o te kot mẽ pahte hkôt amnhĩ xunhwỳr xwỳnhjê mã Tĩrtũm wỳr pry jakwa kre kahê xà mẽnh pyràk o ã amnhĩ nhĩpêx anẽ. Nhũm pika htertet tỳx kumrẽx o kẽn rũnh kwỳ ohtô nẽ hkrakrak pa.
51 Então a cortina do Templo se rasgou em dois pedaços, de cima até embaixo. A terra tremeu, e as rochas se partiram.
52 Hãmri nhũm mẽ htyk ã pika kamã mẽ htykjê nhõrkwỹ ho ohtô nẽ mẽ hã axkjê nhũm mẽ hikwỹ xwỳnhjaja akupỹm htĩr nẽ hapôj nẽ kuhê. Na prem kormã htyk kêt ri amnhĩ kaxyw Tĩrtũm kôt hamaxpẽr. Tã nhũm Jejus ty nhũm mẽ ohtô nẽ akupỹm htĩr nẽ hapôj nẽ kuhê.
52 Os túmulos se abriram, e muitas pessoas do povo de Deus que haviam morrido foram ressuscitadas
53 Nom kormã nhỹhỹm mrar kêt nẽ. Arĩ mẽ hã pika nhĩpy Jejus akupỹm htĩr ã hamãr o kuhê. Tã nhũm Jejus apkati hõ hã akupỹm htĩr ã arĩgrota ã nhũm mẽ rĩ kormã ma Jerujarẽ hwỳr mra nẽ hwỳr agjê nhũm mẽ ohtô nẽ akupỹm mẽ htĩr ã mẽ omu.
53 e saíram dos túmulos. E, depois da ressurreição de Jesus, entraram em Jerusalém, a Cidade Santa, onde muitos viram essas pessoas.
54 Nhũm kormã Jejus htyk o mõrta ã nhũm pôristi krãhtũm mẽ pôristi hkwỳjaja hãmri hparpê hamãr o kuhê nẽ htyk kãm omu. Nẽ pika htertet kamã ama nẽ mẽmoj kot tanhmã amnhĩ nhĩpêx toja pumu nẽ tee ri hamaxpẽr nẽ kãm ma htỳx kumrẽx. Hãmri nẽ axpẽn mã: —Hêxta waa nẽ. Pẽr ãm hãmri na pre htyk xwỳnhta amnhĩ jarẽ. Kêp Tĩrtũm Kra kênã. Tã pu mẽ amarĩ pahtỳx kupĩ. Anẽ.
54 O oficial do exército romano e os seus soldados, que estavam guardando Jesus, viram o terremoto e tudo o que aconteceu. Então ficaram com muito medo e disseram: — De fato, este homem era o Filho de Deus!
55 Nhũm pre mẽnijaja ohtô nẽ amỳm Jejus tyk kãm omunh o kuhê. Marir Matarẽn nẽ Xiakre mẽ Juje wa katorxà Marir nẽ Xiakre hõ mẽ Juãw wa katorxàja nhũm mẽ kormã htyk kãm omunh o kuhê. Na prem Garirej rũm hkôt tanhmã ho ajuta hto ho hkôt Jerujarẽ wỳr mõ.
55 Algumas mulheres estavam ali, olhando de longe. Eram as que tinham acompanhado Jesus desde a Galileia e o haviam ajudado.
56 — ausente —
56 Entre elas estavam Maria Madalena; Maria, a mãe de Tiago e de José; e a mãe dos filhos de Zebedeu.
57 Tã nhũm ra myt grire nhũm krĩ pê Arimatej rũm hikàxpore rax xwỳnh pê Jujeja tẽ. Nom axtem Juje hõ na pre. Ra kot Jejus kôt amnhĩ xãm jakamã kãm ho wrỳk nẽ haxàr prãm nẽ.
57 Já era quase noite quando chegou da cidade de Arimateia um homem rico chamado José. Ele também era seguidor de Jesus.
58 Hãmri nẽ ma pahi Pirat wỳr tẽ nẽ ĩ hã kuwỳ nẽ kãm: —E ot pa awỳr tẽ. Kwa inhmã htyk xwỳnhta gõ pa ma o tẽ nẽ haxà nà? Anẽ. Hãmri nhũm kuma nẽ kãm harẽ nhũm ma o tẽ nẽ haxà.
58 José foi e pediu a Pilatos o corpo de Jesus. E Pilatos mandou que o entregassem a ele.
59 Kaxyw kupẽxê mex õ py nẽ ho hkupu pa
59 Então José pegou o corpo, enrolou num lençol novo de linho
60 nẽ ma o tẽ nẽ õ kẽn kre kamã haxà. Na pre htyk kukamã kẽn kre kakwỳ nhũm mẽ kot kormã kamã mẽhõ jaxàr kêt tã kamã na pre Jejus jaxà. Hãmri nẽ hã kẽn rax õ xãm nẽ ho hitom nẽ ma akupỹm tẽ.
60 e o colocou no seu próprio túmulo, que há pouco tempo havia sido cavado na rocha. Depois rolou uma grande pedra para fechar a entrada do túmulo e foi embora.
61 Nhũm Marir Matarẽn mẽ Marir õja wa kẽn kreta kapem omunh o wa nhỹ.
61 Maria Madalena e a outra Maria estavam ali, sentadas em frente do túmulo.
62 Tã nhũm apkati nhũm mẽ inhõ arĩgromnu pê sap kato. Hãmri nhũm Parijew nhõ xwỳnhjê mẽ patre krãhtũmjaja ma pahi Pirat wỳr mra nẽ kãm:
62 No dia seguinte, isto é, o dia depois da sexta-feira, os chefes dos sacerdotes e os fariseus se reuniram com Pilatos
63 —Kwa pahihti. Nà amnhĩ to hêx o pa xwỳnhta na pre kormã htĩr nẽ pa ri tanhmã amnhĩ jarẽnh to ho pa. Nẽ nhỹrmã ty nẽ htyk ã apkati axkrunẽpxi pix nẽ akupỹm htĩr ã amnhĩ jarẽ.
63 e disseram: — Governador, nós lembramos que, quando ainda estava vivo, aquele mentiroso disse: “Depois de três dias eu serei ressuscitado.”
64 Jakamã kwa hwỳr anhõ pôristi hkwỳ rẽ kê mẽ ma hwỳr mra nẽ hamãr mex o apkati axkrunẽpxi. Kot ka anhỹr kêt nhũm hkôt mẽ pa ho mẽ pa xwỳnhjaja ma hwỳr mra nẽ ho ahkĩ nẽ ma o mra nẽ nhỹri haxà nẽ mẽ piitã mẽ kãm ra akupỹm htĩr ã harẽnh o hêx o pa. Te tãm kot amnhĩ kukamã amnhĩ jarẽnh pyràk. Nom mẽ kot axte ã harẽnh anhỹrja koja omnuj tỳx o tãm kot ã amnhĩ jarẽnh anhỹrja jakre. Anẽ.
64 Portanto, mande vigiar bem o túmulo até o terceiro dia, para os discípulos dele não poderem roubar o corpo e depois dizerem ao povo que ele foi ressuscitado. Pois esta última mentira seria pior do que a primeira.
65 Hãmri nhũm mẽ kuma nẽ mẽ kãm: —Tôe. Nà koja mẽ ho anẽ. E mẽ ma hwỳr amnhĩ kôt pôristi hkwỳ ho mra kê mẽ hakwakre kahê xà jamãr mex o kuhê. Anẽ.
65 Então Pilatos disse: — Levem estes soldados com vocês e guardem o túmulo o melhor que puderem.
66 Hãmri nhũm mẽ kuma nẽ ma hwỳr mra nẽ hakwakre hã kẽn raxta o htỳx pa. Nẽ mẽhõ kot omunh nẽ kahê mẽnh pymaj menh ê ho hkukõ. Hãmri nẽ ho anhỹr pa nẽ pôristi mã kãm: —E Kêr ka mẽ jar kuri hamãr mex o akuhê. Kê mẽhõ tẽ nẽ tanhmã ho hkêt nẽ. Anẽ.
66 Eles foram, puseram um selo de segurança na pedra e deixaram os soldados ali, guardando o túmulo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 27, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.