Marcos 15

Apinayé NT (APN_WBT) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Tã nhũm myt kato nhũm mẽ axte Jejus ã axpẽn wỳr akuprõ. Patre krãhtũmjê mẽ Ijaew krãhtũmjê mẽ Tĩrtũm kapẽr tũm o mẽ ahkre xwỳnhjê mẽ Ijaew nhõ juistijaja nhũm mẽ piitã hã akuprõ. Hãmri nẽ pôristi mã anẽ nhũm mẽ Jejus pa hpre nhũm mẽ ma Rõm nhõ xwỳnhjê nhõ pahi Pirat wỳr o tẽ. Piratja na pre hte Rõm nhõ xwỳnhjê nhõ pahi Sesti nhỹ hã Ijaew o amnhĩptàr o pa nhũm prem ma hwỳr o tẽ.
1 Logo pela manhã se reuniram os sumos sacerdotes com os anciãos, os escribas e com todo o conselho. E tendo amarrado Jesus, levaram-no e entregaram-no a Pilatos.
2 Hãmri nẽ kutã ãm nẽ tanhmã kãm harẽnh to nẽ kãm: —E ot pa mẽ awỳr jahti ho tẽ. Na hte mẽ inhmã hêx rũnh o pa. Mẽ ixte Pahihti Sesti kapẽr kwỳm ri amnhĩ nhĩpêx prãm xàj tanhmã mẽ inhmã hêx to. Nẽ axtem nẽ mẽ ixte Sesti mã kàxpore hkwỳ nhõr kêt ã mẽ inhmã karõ. Nẽ Tĩrtũm kot mẽ ixkaxyw kêp mẽ inhõ pahi hã ãm ã amnhĩ jarẽnh o pa. Na hte ã mẽ inhmã amnhĩ to hêx anhỹr o pa. Anẽ. Hãmri nhũm Pirat mẽ kuma nẽ Jejus pumu nẽ tanhmã hkukjêr to nẽ kãm: —E inhmã amnhĩ jarẽ. Xà ãm hãmri na mẽ ã ajarẽnh anẽ nà? Xà apê Ijaew nhõ pahi na ka? Xà ka na htem amnhĩ wỳr akãm hamak o pa? Anẽ. Hãmri nhũm kãm: —Tỳ. Nà ãm hãmri na ka ã ijarẽnh anẽ. Anẽ.
2 Este lhe perguntou: És tu o rei dos judeus? Ele lhe respondeu: Sim.
3 Hãmri nhũm patre krãhtũmjaja tanhmã kãm ho kapẽr to.
3 Os sumos sacerdotes acusavam-no de muitas coisas.
4 Nhũm mẽ kuma nẽ axte hkukja nẽ kãm: —Kwa na mẽ ã ajarẽnh anẽ ka mẽ ama nẽ ãm mẽ ama nẽ inhmã tanhmã amnhĩ tã axàprãr to hkêt nẽ. Anẽ.
4 Pilatos perguntou-lhe outra vez: Nada respondes? Vê de quantos delitos te acusam!
5 Nom nhũm Jejus ãm akryk xa nẽ tanhmã axte kãm nẽ hkêt nẽ. Jakamã nhũm Pirat tee ri omunh pê hamaxpẽr o nhỹ.
5 Mas Jesus nada mais respondeu, de modo que Pilatos ficou admirado.
6 Na pre hte pahi Pirat arĩgro pê Pasja ã Ijaewjaja kãm hprãm xà hkôt mẽ hagjênh xwỳnhjê ho hpỹnh nẽ mẽ kãm ure.
6 Ora, costumava ele soltar-lhes em cada festa qualquer dos presos que pedissem.
7 Jakamã nhũm Ijaew kwỳjaja hwỳr mra nẽ kãm: —Pa. Kwa xà kot kaj jarãhã mẽ inhmã mẽ hagjênh xwỳnhjê hõ mã anhũre nà? Anẽ. Hãmri nhũm mẽ kuma nẽ hamaxpẽr o: —E paj Jejus ã mẽ kuma nẽ kãm inhũre. Mẽ piitã mẽ kãm kapẽr mar prãm nhũm mẽõ patre krãhtũmjaja pix kot mẽ hkôt kamã gryk nẽ ã ixwỳr o mrar anhỹr kênã. Anẽ. Hãmri nẽ mẽ kãm: —Tỳ. Nà kot paj mẽ amã hõm inhũre. Kwa xà kot pa mẽ amã mẽ anhõ “pahihti” jarẽnhja mã inhũre nà? Anẽ.
7 Havia na prisão um, chamado Barrabás, que fora preso com seus cúmplices, o qual na sedição perpetrara um homicídio.
8 — ausente —
8 O povo que tinha subido começou a pedir-lhe aquilo que sempre lhes costumava conceder.
9 — ausente —
9 Pilatos respondeu-lhes: Quereis que vos solte o rei dos judeus?
10 — ausente —
10 {Porque sabia que os sumos sacerdotes o haviam entregue por inveja.}
11 Hãmri nhũm patre krãhtũmjaja tee ri kuma nẽ mẽ kãm: —Kwa mẽ kãm anẽ kê Parapas mã mãn ure. Anẽ. Hãmri nhũm mẽ kuma nẽ Pirat mã kãm: —Nà Jejus mã anhũrer kêt nẽ. Parapas mã mãn anhũre. Anẽ.
11 Mas os pontífices instigaram o povo para que pedissem de preferência que lhes soltasse Barrabás.
12 Hãmri nhũm mẽ kãm: —No mẽ ate mẽ anhõ pahi hã harẽnh xwỳnhta? Tanhmã kot paj ho? Anẽ.
12 Pilatos falou-lhes outra vez: E que quereis que eu faça daquele a quem chamais o rei dos judeus?
13 Hãmri nhũm mẽ àmra kamã kãm hã amỹnê nẽ kãm: —Kwa pĩ kahpa hã anhô kê ty. Anẽ.
13 Eles tornaram a gritar: Crucifica-o!
14 Hãmri nhũm tee ri mẽ kuma nẽ mẽ kãm: —Tk. Kwa nà. Tanhmã kot amnhĩ tomnuj tore hã kot pa ã hipêx anẽ. Anhỹr tã nhũm mẽ xatã anhĩpê kãm kapẽr kãm hihtỳx nẽ kãm: —Kwa pĩ kahpa hã mãn anhô kê ty. Tokyx ã mẽ inhmã hipêx anẽ. Anhỹr o kuhê. Kàx pê kãm anhỹr o kuhê.
14 Pilatos replicou: Mas que mal fez ele? Eles clamavam mais ainda: Crucifica-o!
15 Nhũm tee ri mẽ kuma hãmri nẽ mẽ kãm hprãm xà hkôt mẽ kãm Parapas mã ure. Nẽ pôristi hkwỳjê mã Jejus ã amỹnê nẽ mẽ kãm: —Tôe. Mẽ mamrĩ hwỳr tẽ nẽ htak hãmri nẽ kapôt ã mẽ hpar xà hã pika hwỳr o tẽ nẽ pĩ kahpa hã anhô. Anẽ.
15 Querendo Pilatos satisfazer o povo, soltou-lhes Barrabás e entregou Jesus, depois de açoitado, para que fosse crucificado.
16 Tã nhũm pôristijaja akupỹm ixkreja wỳr Jejus o axà nẽ amnhĩ wỳr hkwỳjê hã karõ nhũm mẽ hwỳr agjê nẽ Jejus ã akuprõ.
16 Os soldados conduziram-no ao interior do pátio, isto é, ao pretório, onde convocaram toda a coorte.
17 Hãmri nẽ kêp pahi hã hpẽr o pikẽnh kaxyw kãm pahi hã mẽ ahkà nhĩpêx nẽ hkrãm haxà. Nom axtem nẽ akunĩ kamã mẽmo mrô nhĩ te kot ronh kanêre pyràk xwỳnhja nhũm mẽ kãm hikãx nẽ hkrãm haxà. Hãmri nẽ kêp ê kapa nẽ pahi hã mẽ ê kamrêk õ py nẽ kãm haxà.
17 Vestiram Jesus de púrpura, teceram uma coroa de espinhos e a colocaram na sua cabeça.
18 Hãmri nẽ kãm: —E apê Ijaewjê nhõ pahi na ka. Anẽ.
18 E começaram a saudá-lo: Salve, rei dos judeus!
19 Hãmri nẽ xatã axpẽn pãnhã hwỳr mra nẽ pĩ ho hkrãx pê htak nẽ hkuk kuhtô nẽ hã hpẽr o pikẽnh pê hã hpijaàm pyrà nẽ kutã hkõn krã ho hkrĩ.
19 Davam-lhe na cabeça com uma vara, cuspiam nele e punham-se de joelhos como para homenageá-lo.
20 Hãmri nẽ kêp pahi xê kapa nẽ akupỹm kãm ê jaxà nẽ pĩ kahpa hã nhôr kaxyw ma o kato nẽ o tẽ.
20 Depois de terem escarnecido dele, tiraram-lhe a púrpura, deram-lhe de novo as vestes e conduziram-no fora para o crucificar.
21 Nom nhũm ra hirot tỳx nẽ nhũm mẽ tee ri omu hãmri nẽ mẽhõ kot ho ajuta kaxyw mẽ kot hkôt omunh o mõr xwỳnhjê kapi ho xa. Hãmri nẽ Sirẽn nhõ xwỳnh Simãw hkà htykreja pumu. Aresãn mẽ Rupti wa hipêêxà na pre. Nhũm htỳx hamakêtkati nẽ mẽ kutã krĩm tẽ. Hãmri nhũm mẽ haê nẽ unê nẽ kãm Jejus o ajuta kaxyw hã karõ nhũm kãm pĩ kahpaja mỳ nẽ mẽ hkôt o tẽ.
21 Passava por ali certo homem de Cirene, chamado Simão, que vinha do campo, pai de Alexandre e de Rufo, e obrigaram-no a que lhe levasse a cruz.
22 Nhũm mẽ ra kẽn nhĩxêt te kot mẽ hkrã hi pyràk xwỳnhja wỳr Jejus o pôj. Mẽ kot kãm “Korkot” anhỹr xwỳnhja wỳr. Mẽ pakapẽr kãm na htem Korkotja jarẽnh o: “Mẽ hkrã hi xà” anẽ. Jakamã nhũm mẽ ra hwỳr o pôj.
22 Conduziram Jesus ao lugar chamado Gólgota, que quer dizer lugar do crânio.
23 Hãmri nẽ kot pĩ kahpa hã nhôr kaxyw wĩhti hkwỳ ho mẽ mẽmo mẽhkanexà pê mĩra ho ahkà. Kot ho kõm nẽ amnhĩ xà htỳx kãm hamak kêt kaxyw hipêx nẽ kãm kugõ nom nhũm hkaga nẽ ho hkõm kêt nẽ.
23 Deram-lhe de beber vinho misturado com mirra, mas ele não o aceitou.
24 Hãmri nhũm myt kaxkwa nhĩpôk wỳr tẽ nhũm mẽ pĩ kahpata ã Jejus xi nẽ prek o ĩhkra ho htỳx nẽ hpar o htỳx. Nẽ hpãnhã kaxyw kakwỳ nẽ kànhmã pĩ kahpa jarĩ nẽ kre kamã ãm nẽ hity hpa. Nhũm Jejus kỳx pê amnhĩ xà htỳx kumrẽx kamã hamak o ajêt. Nhũm pôristi hõja tẽ nẽ tapti hõ py nẽ hã kagà ho: IJAEWJÊ NHÕ PAHI NA JA Hãmri nẽ Jejus wỳr ho api nẽ mỳ ri kunhô. Hãmri nhũm hparpê pôristi hkwỳja axpẽn mã ê hkwỳ ho hpigrành kaxyw hã kẽnre ho jôka ho hkrĩ.
24 Depois de o terem crucificado, repartiram as suas vestes, tirando a sorte sobre elas, para ver o que tocaria a cada um.
25 — ausente —
25 Era a hora terceira quando o crucificaram.
26 — ausente —
26 A inscrição que motivava a sua condenação dizia: O rei dos judeus.
27 Tã nhũm mẽ wa kot amnhĩ tomnuj xwỳnh wa ho axkrut nẽ mã wa ho anẽ nẽ. Nẽ pĩ kahpa hã prek o wa ĩhkra ho htỳx nẽ wa hpar o htỳx hãmri nẽ akutã ho Jejus nhĩjê nhũm wa ajêt.
27 Crucificaram com ele dois bandidos: um à sua direita e outro à esquerda.
28 — ausente —
28 {Cumpriu-se assim a passagem da Escritura que diz: Ele foi contado entre os malfeitores {Is 53,12}.}
29 Hãmri nhũm mẽ kot omunh mã mrar xwỳnhjaja Jejus pumu nẽ hã hpẽr o pikẽnh punuj nẽ hkrã ho apê nẽ kãm: —Kwa na ka pre ate Tĩrtũm mã amnhĩ jarẽnh xà hã ixkre grành par nẽ atã apkati axkrunẽpxi nẽ akupỹm hipêx par ã amnhĩ jarẽnh o apa. Nẽ axàhpumunh o axàhpumunh ã amnhĩ jarẽnh o apa.
29 Os que iam passando injuriavam-no e abanavam a cabeça, dizendo: Olá! Tu que destróis o templo e o reedificas em três dias,
30 Jakamã e kwa amnhĩ kapa nẽ wrỳ pa mẽ ja hã apumu. E kwa tokyx. Anẽ.
30 salva-te a ti mesmo! Desce da cruz!
31 Nẽ patre krãhtũmjê mẽ Tĩrtũm kapẽr tũm o mẽ ahkre xwỳnhjaja piitã hwỳr mra nẽ hã hpẽr o pikẽnh o kuhê. Nẽ axpẽn mã kapẽr o: —E jahti na xep pre mẽ kamã ukaprĩ ho pa nẽ tanhmã mẽ ho ajuta hto ho pa. Tã tãm tanhmã amnhĩ to nẽ wrỳk kêt nẽ.
31 Desta maneira, escarneciam dele também os sumos sacerdotes e os escribas, dizendo uns para os outros: Salvou a outros e a si mesmo não pode salvar!
32 Kwa pu mẽ arĩ pakuhê nẽ kot amnhĩ kaxàr nẽ wrỳk kãm omu. Koja wrỳ pu mẽ omu nẽ kêp mẽ panhõ pahihti hã hkôt pajamaxpẽr kurê kumrẽx. E tokyx wrỳ Jejus pa mẽ awrỳk kãm apumu. Nà kot kaj awrỳk rax nẽ. Anẽ. Hãmri nhũm akutã wa kot hijê nẽ jêt xwỳnh wa haxwỳja kãm kapẽr punuj o ajêt.
32 Que o Cristo, rei de Israel, desça agora da cruz, para que vejamos e creiamos! Também os que haviam sido crucificados com ele o insultavam.
33 Tã nhũm ra kaxkwa nhĩpôk ri myt nhỹr mẽ nhũm te kamàt pyràk. Nhũm kamàt kô rax kumrẽx o ra hã awry mẽ nhũm akupỹm myt katêr o mõ.
33 Desde a hora sexta até a hora nona, houve trevas por toda a terra.
34 Hãmri nhũm Jejus àmra kamã Tĩrtũm mã kapẽr nẽ kãm: —Inhõ Tĩrtũm inhõ Tĩrtũm. Kwa mon ka ixkaga? Anẽ. Nom kapẽr kãm kapẽr o: —Eri Eri rãmã sapatanĩ. Anẽ.
34 E à hora nona Jesus bradou em alta voz: Elói, Elói, lammá sabactáni?, que quer dizer: Meu Deus, meu Deus, por que me abandonaste?
35 Hãmri nhũm mẽ kot mar o kuhê xwỳnhjaja kot Eri hã harẽnh ma nẽ htỳx ho finat Eris mã kapẽr ã hkamnhĩx.
35 Ouvindo isto, alguns dos circunstantes diziam: Ele chama por Elias!
36 Hãmri nhũm ja hprõt nẽ mẽmo rereeti py nẽ pĩ ho hkanhwỳ nẽ o tẽ nẽ ho wĩhti nhek nẽ Jejus wỳr o tẽ nẽ kot hkaôr kaxyw kãm kupẽ. Hãmri nẽ hkwỳjê mã kãm: —E hãmri pu mẽ jar hkàx ã pakuhê nẽ Eris jamã mãn. Koja kuma nẽ hwỳr tẽ nẽ o wrỳ nà? Anẽ.
36 Um deles correu e ensopou uma esponja em vinagre e, pondo-a na ponta de uma vara, deu-lho para beber, dizendo: Deixai, vejamos se Elias vem tirá-lo.
37 Nom nhũm Jejus ra htyk kaxyw nẽ àmra htỳx nẽ ty.
37 Jesus deu um grande brado e expirou.
38 Hãmri nhũm Tĩrtũm mã amnhĩ jarẽnh xà hã ixkre kamã hakwakre hã kupẽxêja axkjê nẽ amnhĩ kahê xà mẽnh kurê kumrẽx. Utĩ rax tã kỳj rũm ahpar mã axkjê nẽ amnhĩ kahê xà mẽ. Te Jejus htyk o mẽ pahte hkôt amnhĩ xunhwỳr xwỳnhjê mã Tĩrtũm wỳr pry jakwa kre kahê xà mẽnh pyràk o ã amnhĩ kaxônh anẽ.
38 O véu do templo rasgou-se então de alto a baixo em duas partes.
39 Nhũm pôristi krãhtũmjê hõja Jejus parpê kutã htyk kãm omunh o xa. Hãmri nẽ tee ri omu nẽ hamaxpẽr o: —Hêxta waa nẽ. Ãm hãmri na pre hte kêp Tĩrtũm Kra hã amnhĩ jarẽnh o pa. Tã pa mẽ amarĩ kupĩ. Anẽ.
39 O centurião que estava diante de Jesus, ao ver que ele tinha expirado assim, disse: Este homem era realmente o Filho de Deus.
40 Rôm nhũm mẽni kwỳjaja amỳm htyk kãm omunh o kuhê. Na pre htem Garirej kamã Jejus mẽ hkôt mẽ pa ho mẽ pa xwỳnhjê mã mẽ apkur xà hã àpênh o mẽ hkôt pa nẽ mẽ hkôt Jerujarẽ hwỳr mõ. Marir Matarẽn nẽ Xiakre mẽ Jojes wa katorxà Marirja. Nẽ Sarome. Nẽ mããnẽn mẽni hkwỳjaja nhũm mẽ amỳm Jejus htyk kãm omunh o kuhê.
40 Achavam-se ali também umas mulheres, observando de longe, entre as quais Maria Madalena, Maria, mãe de Tiago, o Menor, e de José, e Salomé,
41 — ausente —
41 que o tinham seguido e o haviam assistido, quando ele estava na Galiléia; e muitas outras que haviam subido juntamente com ele a Jerusalém.
42 Nhũm prem arĩgro pê sêsta hã Jejus pĩ nhũm ra amỹkry htỳx nẽ. Sap kukamã na pre htem Ijaewjaja amnhĩm apkur xà hã mẽõ nhĩpêx pa nhũm sap kato nhũm mẽmoj to anhỹr kêt nẽ.
42 Quando já era tarde - era a Preparação, isto é‚ é a véspera do sábado -,
43 Jakamã nhũm Juje hõ pê Arimatej nhõ xwỳnhja. Kêp Ijaewjê nhõ juisti hõ na pre. Nhũm mẽ piitã kãm hkĩnh nẽ axpẽn mã mex o mex ã harẽnh o pa. Na pre Tĩrtũm kot mẽ pahwỳr Jejus mẽnh kôt hamaxpẽr o pa. Tã Jejus htyk ã omu hãmri nẽ hamaxpẽr o: —E pa ma pahi Pirat wỳr tẽ nẽ Jejus nhĩ hã kuwỳ. Inhmã uma htã kot paj ma hwỳr tẽ nẽ hã kuwỳ kê inhmã kugõ pa ma o tẽ nẽ tokyx haxà. Kot paj ho anhỹr tokyx anhỹr kêt nhũm mẽ panhõ arĩgromnu pê sapja wỳr ra myt axà hãmri pa haxàr kêt nẽ. Anhỹr o hamaxpẽr nẽ ma Pirat wỳr tẽ nẽ hã kuwỳ.
43 veio José de Arimatéia, ilustre membro do conselho, que também esperava o Reino de Deus; ele foi resoluto à presença de Pilatos e pediu o corpo de Jesus.
44 Hãmri nhũm amnhĩ jaêr pê ra htyk ã harẽnh ma nẽ amnhĩ wỳr pôristi krãhtũmjê hõ hã karõ nẽ hã hkukja nẽ kãm: —Kwa xà na ra Jejus ty? Anẽ. Hãmri nhũm kãm: —Tỳ na ra ty. Anẽ.
44 Pilatos admirou-se de que ele tivesse morrido tão depressa. E, chamando o centurião, perguntou se já havia muito tempo que Jesus tinha morrido.
45 Hãmri nhũm kuma nẽ Juje mã kãm: —Tôe. Mamrĩ ma o tẽ nẽ haxà. Anẽ.
45 Obtida a resposta afirmativa do centurião, mandou dar-lhe o corpo.
46 Hãmri nhũm kuma nẽ akupỹm Jejus wỳr tẽ nẽ pôristi mã anẽ nhũm mẽ kãm ho wrỳ. Nhũm kumỳ nẽ kupẽxê ho hkupu hpa nẽ o tẽ nẽ kẽn kre kakwỳnh kãm haxà. Hãmri nẽ kẽn rax o hitom mex nẽ ma akupỹm krĩm tẽ.
46 Depois de ter comprado um pano de linho, José tirou-o da cruz, envolveu-o no pano e depositou-o num sepulcro escavado na rocha, rolando uma pedra para fechar a entrada.
47 Nhũm Marir Matarẽn mẽ Juje katorxà Marir õja wa ma hkôt tẽ nẽ kot haxàr kãm omunh o xa. Kot mẽ hkuxwa xà ho gregrer kêt rãhã haxàr kãm omu.
47 Maria Madalena e Maria, mãe de José, observavam onde o depositavam.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.