Lucas 16

Apinayé NT (APN_WBT) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Tã nhũm kê Jejus axte hkôt ri mẽ pa ho mẽ pa xwỳnhjê jahkre. No ãm mẽmoj tã kuxi nẽ mẽ kãm tanhmã ujarẽnh to nẽ mẽ kãm: —Nà koja mẽhõ hikàxpore rax xwỳnhja kãm àpênh xwỳnh mã mẽmoj to wẽnê ho pa kaxyw ãm. No nhũm kãm ho mex kêt nẽ. Axtem nẽ kêp amarĩ mẽ kãm mẽmoj to fiat par o mõ. Hãmri nhũm ra mẽhõ kot ã amnhĩ nhĩpêx anhỹr ã omu nẽ ma õ patrãw wỳr tẽ nẽ kãm harẽ.
1 Jesus disse também a seus discípulos: Havia um homem rico que tinha um administrador. Este lhe foi denunciado de ter dissipado os seus bens.
2 Hãmri nhũm tee ri harẽnh ma nẽ amnhĩ wỳr hã karõ. Hãmri nhũm hwỳr tẽ nẽ axà nhũm kãm: “Pa. Kwa xà ãm hãmri na mẽ inhmã ajarẽ? Kwa nà mon ka ri axtem nẽ ã ixpê inhõ mẽmoj nhĩpêx anẽ? E inhmã ate mẽ kãm ho fiat par xwỳnhjê nhĩxi hã kagà nẽ inhmã agõ hãmri nẽ ma tẽ. Kot ka axte inhmã axàpênh kêt nẽ rĩ amnhĩ pumu.” Anẽ.
2 Ele chamou o administrador e lhe disse: Que é que ouço dizer de ti? Presta contas da tua administração, pois já não poderás administrar meus bens.
3 —Hãmri nhũm kuma nẽ tee ri amnhĩ kukamã hamaxpẽr nẽ hamaxpẽr o: “Hêxta waa nẽ. Tanhmã kot paj amnhĩ to? Ixihtỳxre hã kot pa mẽhõ mã pur ã apê. Nom inhmã amarĩ ri ixàhwỳr o ri ixpa hprãm kêt. Ixte amnhĩ kuk ã ixpijaàm.” Anẽ.
3 O administrador refletiu então consigo: Que farei, visto que meu patrão me tira o emprego? Lavrar a terra? Não o posso. Mendigar? Tenho vergonha.
4 Hãmri nẽ tanhmã amnhĩ kukamã hamaxpẽr to nẽ hamaxpẽr o: “Nà kot paj amnhĩ wỳr ixte mẽ kãm ho fiat xwỳnhjê hã karõ. Nẽ mẽ kãm mẽ õ kõõta ahpar mã hkamẽ kê mẽ ãm inhõ patrãw mã hkwỳ pix gõ. Kêr kê mẽ amnhĩ tã ixpumu nẽ kãm ixkĩnh nẽ. Hãmri nẽ inhõ patrãw kot ixkaga hã ixtã harẽnh ma nẽ ixkamã ukaprĩ japêr. Hãmri nẽ amnhĩ wỳr ixwỳ pa ahpỹnhã mẽ kutã ixàpkur o ri ixpa nhũm prãm ixpĩr kêt nẽ. Nà kot paj anẽ.” Anẽ.
4 Já sei o que fazer, para que haja quem me receba em sua casa, quando eu for despedido do emprego.
5 Hãmri nẽ amnhĩ wỳr mẽ hã karõ nhũm mẽ hwỳr mra. Nhũm mẽ omu nẽ ja mã kãm: “E tanhmã na ka pre inhõ patrãw pê mẽmoj to fiat to? E inhmã harẽ.” Anẽ.
5 Chamou, pois, separadamente a cada um dos devedores de seu patrão e perguntou ao primeiro: Quanto deves a meu patrão?
6 Hãmri nhũm kãm: “Na pa pre kêp orti hã à ho 100 nẽ ho fiat. Ota hã kagàta. Tã pa kormã kãm amnhĩrer kêt nẽ.” Anẽ nhũm kuma nẽ kãm: “Tôe ka inhma. Kot paj amã anhõ kõt o gri ka ãm kãm ho 50 pix nẽ agõ pa ixte anhõ kõt ho ijapêx par pyràk o anhĩpêx.” Anẽ.
6 Ele respondeu: Cem medidas de azeite. Disse-lhe: Toma a tua conta, senta-te depressa e escreve: cinqüenta.
7 Hãmri nẽ hpãnhã nhãm ja mã kãm: “No ka. Tanhmã na ka pre kêp mẽmoj to fiat to?” Anẽ nhũm kãm: “Na pa pre kêp pãy hã xak o 1.000 nẽ ho fiat. Tã pa kormã hpãnhã kãm amnhĩrer kêt nẽ.” Anẽ nhũm kãm: “Tôe. Kot paj hãmri amã anhõ kõt o gri ka ãm kãm ho 800 pix nẽ agõ pa ixte anhõ kõt ho ijapêx par pyràk o anhĩpêx.” Anẽ. Nhũm ã mẽ hipêx anẽ. Hãmri nẽ hamaxpẽr o: “E. Na pa mẽ kãm mẽ õ kõt o hkry pa. Koja mẽ amnhĩ tã kãm ixkĩnh japêr.” Anẽ.
7 Depois perguntou ao outro: Tu, quanto deves? Respondeu: Cem medidas de trigo. Disse-lhe o administrador: Toma os teus papéis e escreve: oitenta.
8 —Hãmri nhũm õ patrãwja ã kot mẽ hipêx anhỹr ã harẽnh ma nẽ kãm: “Tk. Kwa ate pa ixkukamã ajamaxpẽr nẽ inhmã mẽmoj to anhỹr mex kêt tã ka amnhĩ kukamã ajamaxpẽr mex pê ã mẽ hipêx mex anẽ.” Anẽ. Ã mẽ ujarẽnh kot anhỹr. Anẽ. Nhũm pre ã Jejus mẽ kãm ujarẽnh anẽ. Hãmri nẽ mẽ kãm: —Tã ja pyrà nẽ na hte mẽ kot Tĩrtũm kôt amnhĩ xunhwỳr kêt xwỳnhjaja ãm amnhĩ pix kukamã hamaxpẽr mex o pa. Jao amnhĩ kaxyw pix mã mẽ piitã tanhmã mẽ ho mex to ho pa. Mẽ kot amnhĩ tã mẽ omunh nẽ mẽ kãm mẽ hkĩnh nẽ amnhĩ xwar tanhmã mẽ ho mex to kaxyw nhũm htem ã amnhĩ nhĩpêx anhỹr o pa. Tã mẽ ate ixkôt amnhĩ xunhwỳr xwỳnhjaja. Tĩrtũm kot tanhmã mẽ ate amnhĩ kwỳjê ho mex to hã amnhĩm mẽ ajarẽnh kaxyw kêr ka mẽ amnhĩ mẽ mẽ piitã mẽ hkukamã ajamaxpẽr mex nẽ. Pê tanhmã mẽ ho mex to ho ri apa. Ã mẽ ate amnhĩ nhĩpêx anhỹrja na mex. Nom kormã mẽ ate ã amnhĩ nhĩpêx anhỹr kêt.
8 E o proprietário admirou a astúcia do administrador, porque os filhos deste mundo são mais prudentes do que os filhos da luz no trato com seus semelhantes.
9 —Hêxta waa nẽ. Mon ka htem mẽ uràk nẽ ã axpẽn to mex anhỹr kêt nẽ? Kwa mẽ àpênh xwỳnhta kot amnhĩ nhĩpêx pyrà nẽ tanhmã axpẽn to mex to o ri apa hkêt wehe. Jao akukrêx nẽ akàxpore ho anhõxỳ hkêt nẽ. Kêr ka nhỹrmã ty nẽ Tĩrtũm wỳr api nhũm ja hã mẽ ato mex rax nẽ. Te ho kot õ patrãw mã àpênh xwỳnhta kot tanhmã mẽ ho mex to xwỳnhjê hwỳr mrar nhũm mẽ kot amnhĩ xwar tanhmã ho mex tota pyràk.
9 Eu vos digo: fazei-vos amigos com a riqueza injusta, para que, no dia em que ela vos faltar, eles vos recebam nos tabernáculos eternos.
10 —Na hte Tĩrtũm tanhmã mẽ pakute hã mẽ pahpumunh mex nẽ. Koja mẽ amã mẽmoj gõ ka mẽ kãm hprãm xà hkôt ho anhõxỳ hkêt nhũm ja hã mẽ apumu nẽ axte mẽ amã mẽmoj gõ. Nom hpãnhã mẽ amã õr rax o wamta jakre nẽ kugõ. Nom kot ka mẽ ri mẽmojta o anhõxỳ ho ri apa nhũm tee ri ja hã mẽ apumu nẽ axte mẽ amã mẽmoj nhõr kêt nẽ. Koja mẽ amã mẽmoj gõ ka mẽ ho anhõxỳ ho ri apa nhũm ja kêp homnuj nẽ.
10 Aquele que é fiel nas coisas pequenas será também fiel nas coisas grandes. E quem é injusto nas coisas pequenas, sê-lo-á também nas grandes.
11 — ausente —
11 Se, pois, não tiverdes sido fiéis nas riquezas injustas, quem vos confiará as verdadeiras?
12 —Nẽ kot kaj mẽ jar Tĩrtũm kot mẽ amã mẽmoj nhõr xwỳnhja ho anhõxỳ ho ri apa. Hã koja nhỹrmã kaxkwa kamã mẽ amã mẽmoj mex nhõr kêt nẽ.
12 E se não fostes fiéis no alheio, quem vos dará o que é vosso?
13 —Nẽ kot kaj apyxi nẽ anhõ patrãw hamẽxkrut nẽ arĩgro pyxi hã hamẽ wa kãm axàpênh o amỹkry hkêt nẽ. Kot kaj anẽ nẽ hõ gryk ã hõ kaga. Ja pyrà nẽ kot kaj mẽ jar pika ja kamã akàxpore nẽ akukrêx pix kukamã ajamaxpẽr o ri apa hã kot kaj mẽ amã hapê htỳx nẽ mẽ kêp ho anhõxỳ ho ri apa. Nẽ akukrêx rax gryk ã Tĩrtũm kãm hprãm xà hkôt akukrêx o tanhmã axpẽn to ajuta hto ho ri apa hkêt nẽ. Ja pymaj kwa kêr ka mẽ ãm Tĩrtũm pix mã mãn ajamaxpẽr rãhã ho ri apa. Jao te akukrêx nẽ akàxpore mã axàmnhĩx ri anhĩhkra karo ho ri apa pyràk. Anẽ. Nhũm pre ã Jejus mẽ ahkre anẽ.
13 Nenhum servo pode servir a dois senhores: ou há de odiar a um e amar o outro, ou há de aderir a um e desprezar o outro. Não podeis servir a Deus e ao dinheiro.
14 Hãmri nhũm Parijew nhõ xwỳnhjaja mar o kuhê. Na prem ra mẽ hikàxpore rax gryk ã Jejus kaga. Jakamã ã kot mẽ kãm kàxpore jarẽnh anhỹrja ma nhũm ja mẽ kêp omnuj nẽ nhũm mẽ hã hpẽr o pikẽnh o kuhê.
14 Ora, ouviam tudo isto os fariseus, que eram avarentos, e zombavam dele.
15 Hãmri nhũm amnhĩ tã mẽ kuma nẽ mẽ kãm: —Nà na ka htem te mẽ ate tãm mẽ kot amnhĩ nhĩpêx xwỳnh pyràk o amnhĩ nhĩpêx nom ri mẽ kãm amnhĩ to axêx o ri apa. No nhũm Tĩrtũmja kot tanhmã mẽ ate amnhĩ nhĩpêx to nẽ tanhmã mẽ ajamaxpẽr to hkôt mẽ apumunh par. Nẽ hprĩ hã mẽ anhõxỳ hã mẽ apumu. Te mẽ ate tãm amnhĩ nhĩpêx pyràk nom mẽ anhõxỳ kamã na ka htem apa. Mẽmoj te mex pyràk nhũm htem omu nẽ mex ã hkamnhĩx. No nhũm Tĩrtũm àhpumunh tỳx xà hkôt hprĩ hã mẽmojta pumu nhũm kêp omnuj nẽ. Mẽ akurom omnuj ã omunh kurê kumrẽx. Na hte hprĩ hã mẽ ate amnhĩ nhĩpêx ã mẽ apumu. Anẽ.
15 Jesus disse-lhes: Vós procurais parecer justos aos olhos dos homens, mas Deus vos conhece os corações; pois o que é elevado aos olhos dos homens é abominável aos olhos de Deus.
16 Nhũm Jejus arĩ mẽ ahkre nẽ mẽ kãm: —Nẽ na pre finat Mojesja kumrẽx mẽ kãm Tĩrtũm kapẽr kwỳ hã kagà. Tã nhũm hpãnhã Tĩrtũm nhỹ hã kapẽr jarẽnh xwỳnh kwỳjaja mããnẽn mẽ kãm hkwỳ hã kagà. Nhũm prem kuma nẽ mẽ hkôt amnhĩ nhĩpêx o ri pa. Tã nhũm finat Juãw Paxisja mẽ hpãnhã kato nẽ Tĩrtũm kapẽr o mẽ ahkre ho ri pa. Tã pa hpãnhã ho mẽ ajahkre ho ri ixpa nhũm mẽ ohtô nẽ ixkôt amnhĩ xunhwỳ nẽ kãm ixkapẽr kôt pix mã amnhĩ nhĩpêx o ri pa hprãm nẽ.
16 A lei e os profetas duraram até João. Desde então é anunciado o Reino de Deus, e cada um faz violência para aí entrar.
17 —Tĩrtũm kapẽr tũmja mex o mex. Koja aa hapêx kêt nẽ. Koja nhỹrmã kaxkwa nẽ pika wa hapêx pa no nhũm Tĩrtũm kapẽr tũmja aa hapêx kêt nẽ. Koja rãhã ho rãhã nẽ aa ihkjê ho mẽnh kêt nẽ. Anẽ.
17 Mais facilmente, porém, passará o céu e a terra do que se perderá uma só letra da lei.
18 Nhũm Jejus arĩ mẽ ahkre nẽ mẽ kãm: —Nẽ kêr ka mẽ aprõ kaga hkêt nẽ apa. Kot kaj mẽ hkaga nẽ hpãnhã nhãm hõ ho aprõ nhũm Tĩrtũm noo mã te ate wam aprõ kamã nhãm ho amnhĩkati pyràk. Nhũm ja kêp omnuj nẽ. Rỳ ka ra mẽhõ kot hprõ kaga xwỳnhta ka hpãnhã ho aprõ. Nhũm Tĩrtũm noo mã te ate wam mjên pê ho amnhĩkati pyràk. Nhũm Tĩrtũm pê ja omnuj nẽ. Anẽ.
18 Todo o que abandonar sua mulher e casar com outra, comete adultério; e quem se casar com a mulher rejeitada, comete adultério também.
19 Nhũm Jejus arĩ mẽ ahkre kamã mẽ kãm awjarẽ nẽ mẽ kãm: —Koja mẽhõ kàxpore rax xwỳnh ê mex pix kãm ri pa. Nẽ apkati mẽ apkur mex o pa.
19 Havia um homem rico que se vestia de púrpura e linho finíssimo, e que todos os dias se banqueteava e se regalava.
20 Nhũm amrakati xwỳnh pê Rajareja hkà nhyre nẽ arĩ pry kamã àhwỳr o hkrĩ. Nhũm htem hamỳ nẽ ma o pa nẽ hikàxpore rax xwỳnh nhõrkwỹ jakwakrem haxwỳ.
20 Havia também um mendigo, por nome Lázaro, todo coberto de chagas, que estava deitado à porta do rico.
21 Nhũm õ jakrêx kwỳ hkrẽr prãm xàj hakwa krem àhwỳr o hkrĩ. Nhũm rop hwỳr mra nẽ hkà nhy kunhnwỳnh o kuhê.
21 Ele avidamente desejava matar a fome com as migalhas que caíam da mesa do rico... Até os cães iam lamber-lhe as chagas.
22 —Tã nhũm Rajare ty nhũm Tĩrtũm kapẽr o mẽ wrỳk xwỳnhjaja hwỳr wrỳ nẽ ma akupỹm kaxkwa hwỳr hkarõ ho mõ nẽ ho api. Hãmri nhũm kaxkwa kamã mẽ pahpãm Apraãw nhĩhkô hã hkĩnh nẽ apkur mex o hkrĩ. —Tã nhũm hikàxpore rax xwỳnhta mããnẽn hkôt ty. Nhũm hkwỳjaja hã akuprõ nẽ hã mur nẽ ma o tẽ nẽ haxà.
22 Ora, aconteceu morrer o mendigo e ser levado pelos anjos ao seio de Abraão. Morreu também o rico e foi sepultado.
23 Hãmri nhũm hkarõ ma mẽ kot amnhĩ xà htỳx kamã hamak tũm xà pê kuwy maatita wỳr ma mõ. Nẽ kamã amnhĩ xà htỳx kãm hamak rãhã ho pa. Hãmri nẽ amnhĩ xà hã maj kànhmã rĩt nẽ kaxkwa kamã Apraãw pumu. Nhũm Rajare ra kuri mex nẽ nhỹ.
23 E estando ele nos tormentos do inferno, levantou os olhos e viu, ao longe, Abraão e Lázaro no seu seio.
24 Hãmri nhũm tee ri wa omu nẽ Apraãw mã akapẽr nẽ kãm: “Kwa Apraãw. Kwa we ixkamã axukaprĩ nẽ ixwỳr Rajare mẽ kê ixwỳr tẽ nẽ ĩhkrakrã ho gô htok nẽ ho inhõhto jakry. Na pa kuwy kamã amnhĩ xà htỳx kãm ijamak tỳx kumrẽx.” Anẽ.
24 Gritou, então: - Pai Abraão, compadece-te de mim e manda Lázaro que molhe em água a ponta de seu dedo, a fim de me refrescar a língua, pois sou cruelmente atormentado nestas chamas.
25 Hãmri nhũm kuma nẽ kãm: “Tk. Nà kot pa awỳr mẽnh kêt nẽ. Na ka pre atĩr ri amex nẽ akĩnh nẽ ri apa. No nhũm Rajare akĩnhã hkà nhy rax nẽ amnhĩ xà htỳx kãm hamak rãhã ho ri pa. Tã ra jar inhĩhkô hã hkĩnh nẽ pa. Ka pre kurom amex nẽ apa htã kot kaj hpãnhã amnhĩ xà htỳx kãm ajamak rãhã ho ri apa.
25 Abraão, porém, replicou: - Filho, lembra-te de que recebeste teus bens em vida, mas Lázaro, males; por isso ele agora aqui é consolado, mas tu estás em tormento.
26 Nẽ pahkaêx kãm ahkaprỳ griã. Jakamã nhỹhỹnh kot kêt awỳr rê? Ka ajaxwỳja nhỹhỹnh kot ka kêt mẽ ixwỳr rê?” Anẽ.
26 Além de tudo, há entre nós e vós um grande abismo, de maneira que, os que querem passar daqui para vós, não o podem, nem os de lá passar para cá.
27 —Nhũm ã kãm kapẽr anẽ nhũm tee ri kuma nẽ kãm: “Kwa tô ma inhõ krĩ hwỳr mãn amẽ kê ma ixkwỳjê hwỳr wrỳ.
27 O rico disse: - Rogo-te então, pai, que mandes Lázaro à casa de meu pai, pois tenho cinco irmãos,
28 O mũj arĩ inhõ krĩ kamã ixtõ kêp 5 nẽ arĩ htĩr nẽ pa. Kê wa mẽ kãm awjarẽ kê mẽ amnẽ kuwy hwỳr pa pymaj tokyx amnhĩ tomnuj kaga nẽ Tĩrtũm kôt mãn amnhĩ xunhwỳ nẽ hkôt ri amnhĩ nhĩpêx o pa.” Anẽ.
28 para lhes testemunhar, que não aconteça virem também eles parar neste lugar de tormentos.
29 —Hãmri nhũm Apraãw kãm: “Nà pa mẽ hwỳr mẽnh kêt nẽ. Ra mẽ kuri Tĩrtũm kapẽr jarẽnh xwỳnhjê mẽ Mojes kot Tĩrtũm kapẽr ã kagà kênã. Kê mẽ kamã harẽ nẽ ja ma nẽ rĩ tãm tanhmã amnhĩ nhĩpêx to.” Anẽ.
29 Abraão respondeu: - Eles lá têm Moisés e os profetas; ouçam-nos!
30 Hãmri nhũm tee ri kuma nẽ kãm: “Kwa nà. Koja mẽ kagàja mar kêt nẽ. No kêt Rajare na pre ra htyk tã akupỹm htĩr jakamã koja mẽ hwỳr wrỳ nẽ mẽ kãm awjarẽ nhũm mẽ akupỹm htĩr ã omu nẽ kapẽr ma hãmri nẽ amnhĩ tomnuj kaga kurê kumrẽx. Kwa nà ã ri anhỹr kêt nẽ mẽ hwỳr amẽ hêxta waa nẽ.” Anẽ.
30 O rico replicou: - Não, pai Abraão; mas se for a eles algum dos mortos, arrepender-se-ão.
31 —No nhũm kãm: “Nà koja mẽ Tĩrtũm kapẽr ã kagà mar kêt ã koja mẽ mããnẽn Rajare tyk nẽ akupỹm htĩr nẽ mẽ hwỳr wrỳk nẽ kot mẽ kãm tanhmã ujarẽnh to hã mar kêt nẽ. Jakamã kwarĩ pa mẽ hwỳr mẽnh kêt nẽ. Kot paj ho anẽ nẽ ãm ixte mẽ hwỳr mẽnh kaprỳ pyràk o amnhĩ nhĩpêx.” Anẽ. Ã mẽ ujarẽnh kot anhỹr. Anẽ.
31 Abraão respondeu-lhe: - Se não ouvirem a Moisés e aos profetas, tampouco se deixarão convencer, ainda que ressuscite algum dos mortos.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.