Atos 2
Apinayé NT (APN_WBT) vs NVT
1 Tã nhũm mẽ hkĩnh pê Pẽtekos kato nhũm mẽ kot Jejus kôt amnhĩ xunhwỳr xwỳnhjaja nhỹri axpẽn wỳr akuprõ nẽ hã hkĩnh. Pẽtekosja ã na pre hte Ijaew mẽ hpur kãm mẽõ rũnh ã hkĩnh kaxyw axpẽn wỳr akuprõ nẽ hã hkĩnh. Jakamã nhũm mẽ kot Jejus kôt amnhĩ xunhwỳr xwỳnhjaja haxwỳja axpẽn wỳr akuprõ.
1 No dia de Pentecostes, todos estavam reunidos num só lugar.
2 Hãmri nẽ kaxkwa kamã mẽmoj ma. Nhũm mẽmoj te kôk xàpêr tỳx krihkrit pyràk o mẽ hwỳr wrỳk o mõ nẽ mẽ pikuprõnh xà hã ixkreja wỳr axà nhũm mẽ piitã kuma.
2 De repente, veio do céu um som como o de um poderoso vendaval e encheu a casa onde estavam sentados.
3 Hãmri nhũm mẽmoj te kuwy jakrax pyràkja ahpỹnhã mẽ hwỳr anhgrà nẽ mẽ hkrã nhĩmõk ã hikwỹ.
3 Então surgiu algo semelhante a chamas ou línguas de fogo que pousaram sobre cada um deles.
4 Tĩrtũm Karõ na pre. Tãm mẽ hwỳr wrỳk jakamã ã ri mẽ hipêx anẽ. Hãmri nẽ kot mẽ ho amnhĩptàr kaxyw mẽ hkarõm gjêx pa nhũm mẽ ỹ hã tanhmã kapẽr to ho kuhê. Nom mẽ kapẽr o kapẽr kêt nẽ. Axtem mẽ kapẽr kwỳ ho kapẽr. Tĩrtũm Karõ kot tanhmã mẽ ho jakamã nhũm mẽ axtem mẽ kapẽr kwỳ ho kapẽr. Jao ahpỹnhã mẽ kapẽr kwỳ ho Tĩrtũm mã mex o mex ã harẽ. Na pre Ijaew kwỳjaja ahpỹnhã pyka hõ kamã ri mẽ hkôt pa nẽ mẽ kapẽr ma nẽ ho kapẽr o pa. Tã akupỹm Jerujarẽ hwỳr pan pôj nẽ kamã ri pa ho pa. Hãmri nẽ mẽmojta ma nẽ ma Jejus kwỳjê hwỳr hprõt nẽ ahpỹnhã mẽ kapẽr ã mẽ kuma nẽ tee ri mẽ omunh o kuhê. Amnhĩ jaêr pê mẽ kuma nẽ tanhmã axpẽn mã mẽ harẽnh to ho: —Kokỹỹ. Garirej nhõ xwỳnhjaja kot mẽ pakapẽr mar kêt tã ra tanhmã amnhĩ to nẽ ahpỹnhã ri mẽ pakapẽr o kapẽr. Ahpỹnhã mẽ pakapẽr nẽ ahpỹnhã mẽ panhõ pyka htã nhũm mẽ ã ri mẽ pakapẽr o kapẽr anẽ. Na pika pê Pat nẽ Met nẽ Erãw nẽ Mẽsopotãm nẽ Jutej nẽ Kapatos nẽ Põt nẽ As nẽ Prik nẽ Pãpir nẽ Ejit nẽ Sirẽn wỳr Ripja nẽ krĩ pê Rõm nẽ gô hipôk pê Kret nẽ Arap. Nẽ mẽ pahkwỳjaja mẽ pahpê Ijaew kumrẽx nẽ mẽ pahkwỳjaja amarĩ ri amnhĩ to Ijaew. Ãm ahpỹnhã mẽ panhõ pyka nẽ ahpỹnhã ri mẽ pakapẽr. —Tã pu mẽ ahpỹnhã mẽ pakapẽr kãm mẽ kapẽr ma. Tĩrtũm mex ã mẽ kot axpẽn mã harẽnhja pu mẽ hã mẽ mar mex nẽ. Anẽ. Nhũm prem ã axpẽn mã mẽ harẽnh anẽ nẽ tee ri mẽ omunh o kuhê. Amnhĩ jaêr pê amnhĩ kapẽr kãm mẽ kapẽr ma nẽ tee ri hamaxpẽr nẽ axpẽn mã: —Kokỹỹ. Tanhmã mãn pre wem amnhĩ to nẽ ra mẽ pakapẽr ma nẽ mẽ pakapẽr o kapẽr? Anẽ. Nhũm mẽ hkwỳjaja axtem nẽ ri mẽ hã hpẽr o axkẽ nẽ axpẽn mã: —Tk. Ãm mẽ pipãnh ã ã ri mẽ kot amnhĩ nhĩpêx anhỹr kênã. Anẽ.
4 Todos ficaram cheios do Espírito Santo e começaram a falar em outras línguas, conforme o Espírito os habilitava.
5 — ausente —
5 Naquela época, judeus devotos de todas as nações viviam em Jerusalém.
6 — ausente —
6 Quando ouviram o som das vozes, vieram correndo e ficaram espantados, pois cada um deles ouvia em seu próprio idioma.
7 — ausente —
7 Muito admirados, exclamavam: “Como isto é possível? Estes homens são todos galileus
8 — ausente —
8 e, no entanto, cada um de nós os ouve falar em nosso próprio idioma!
9 — ausente —
9 Estão aqui partos, medos, elamitas, habitantes da Mesopotâmia, da Judeia, da Capadócia, do Ponto, da província da Ásia,
10 — ausente —
10 da Frígia, da Panfília, do Egito e de regiões da Líbia próximas a Cirene, visitantes de Roma
11 — ausente —
11 (tanto judeus como convertidos ao judaísmo), cretenses e árabes, e todos nós ouvimos estas pessoas falarem em nossa própria língua sobre as coisas maravilhosas que Deus fez!”.
12 — ausente —
12 Admirados e perplexos, perguntavam uns aos outros: “Que significa isto?”.
13 — ausente —
13 Outros, porém, zombavam e diziam: “Eles estão bêbados!”.
14 Hãmri nhũm Simãw Pêtre ã mẽ kapẽr anhỹrja ma hãmri nẽ kỳx pê mẽ kãm kapẽr nẽ mẽ kãm: —E Jerujarẽ nhõ xwỳnhjaja nẽ mẽ apê ixkwỳ Ijaew. Pa mẽ amã mẽmoj jarẽ ka mẽ inhma nẽ inhmar tỳx nẽ.
14 Então Pedro deu um passo à frente com os onze apóstolos e dirigiu-se em alta voz à multidão: “Ouçam com atenção, todos vocês, povo da Judeia e habitantes de Jerusalém! Escutem o que lhes digo!
15 Na ka mẽ atỳx ri mẽ ixpipãnh ã mẽ ixkamnhĩx. Mẽ ixkrã pipãnh kêt. Kormã myt kaxkwa nhĩpôk wỳr htẽm kênã. Na hte Ijaew kwỳhtã kagôxỳhti ho hkõm kêt nẽ.
15 Estas pessoas não estão bêbadas, como alguns de vocês pensam, pois são apenas nove horas da manhã.
16 Ja na pre Tĩrtũm amnepê mã ã mẽ ixte amnhĩ nhĩpêx anhỹrja kukamã mẽ ijarẽ nhũm ỹ hã kapẽr o pa xwỳnh finat Joew mẽ ixkukamã hã kagà. Nẽ hã kagà ho:
16 Pelo contrário! O que vocês estão vendo foi predito há tempos pelo profeta Joel:
17 — ausente —
17 ‘Nos últimos dias’, disse Deus, ‘derramarei meu Espírito sobre todo tipo de pessoa. Seus filhos e suas filhas profetizarão; os jovens terão visões, e os velhos terão sonhos.
18 — ausente —
18 Naqueles dias, derramarei meu Espírito até mesmo sobre servos e servas, e eles profetizarão.
19 — ausente —
19 Farei maravilhas em cima, no céu, e sinais embaixo, na terra: sangue e fogo, e nuvens de fumaça.
20 — ausente —
20 O sol se escurecerá, e a lua se tornará vermelha como sangue, antes que chegue o grande e glorioso dia do Senhor.
21 Na pre ã Tĩrtũm kapẽr anẽ nhũm finat Joewja mẽ pamã hã kagà.
21 Mas todo aquele que invocar o nome do Senhor será salvo’.
22 E pa mẽ amã tanhmã Jejus jarẽnh to ka mẽ inhma. Nà Najare nhõ xwỳnh na pre. Mẽ pahte Tĩrtũm nhỹ hã kot tanhmã amnhĩ nhĩpêx to ho pa hã omunh kaxyw na pre Tĩrtũm mẽ pahwỳr kumẽ nhũm ỹ hã mẽ panoo mã tanhmã amnhĩ nhĩpêx to ho pa. Nẽ aa mẽ pahte mẽmoj pumunh kêt kwỳ ho anhỹr o pa pu prem hã omu.
22 “Povo de Israel, escute! Deus aprovou publicamente Jesus, o nazareno, ao realizar milagres, maravilhas e sinais por meio dele, como vocês bem sabem.
23 —Tã ka prem tanhmã kaxyw ajamaxpẽr punuj to nẽ apĩ. Tĩrtũm ra kot amnepê mã ja kukamã ja hã mẽ apumunh mex tã mẽ pahwỳr kumẽ ka mẽ axtem nẽ apĩ. Jao mẽ kot htỳx ri amnhĩ nhĩpêx o mẽ pa xwỳnhjê mã agõ nhũm mẽ kupĩ. Pĩ kahpa hã kunhô nhũm ty. No ãm mẽ kajaja na ka prem mẽ kãm hã amỹnê nhũm mẽ ã mẽ amã hprãm xà hkôt hipêx anẽ nẽ mẽ amã kupĩ.
23 Ele foi entregue conforme o plano preestabelecido por Deus e seu conhecimento prévio daquilo que aconteceria. Com a ajuda de gentios que desconheciam a lei, vocês o pregaram na cruz e o mataram.
24 —Tã nhũm Tĩrtũm akupỹm ho htĩr nhũm akupỹm htĩr o htĩr nhũm mẽ htykja tee ri kot amnhĩ kôt mẽnh prãm kaprỳ.
24 Mas Deus o ressuscitou, libertando-o dos horrores da morte, pois ela não pôde mantê-lo sob seu domínio.
25 Amnepêm na pre finat Tawija Jejus akupỹm htĩr kukamã harẽ. Te Jejus tãm kapẽr pyràk o kapẽr nẽ kapẽr o:
25 A respeito dele disse o rei Davi: ‘Vejo que o Senhor está sempre comigo; não serei abalado, pois ele está à minha direita.
26 — ausente —
26 Não é de admirar que meu coração esteja alegre e que minha língua o louve; meu corpo repousa em esperança.
27 — ausente —
27 Pois tu não deixarás minha alma entre os mortos, nem permitirás que o teu Santo apodreça no túmulo.
28 — ausente —
28 Tu me mostraste o caminho da vida, e me encherás com a alegria de tua presença’.
29 Ã na pre mẽ panhĩgêt finat Pahi Tawija Jejus htyk nẽ akupỹm htĩr kukamã harẽnh anẽ. No tãm amnhĩ jarẽnh kêt nẽ. Tawija na pre ty nhũm mẽ haxà nhũm htem arĩ haxàr xà hã pika ho mex o pa. Tã tãm ã kot amnhĩ jarẽnh anhỹr ro nhỹx akupỹm htĩr nhũm mẽ arĩ haxàr xà kaprỳ ho mex o pa hkêt nẽ.
29 “Irmãos, permitam-me dizer com toda convicção que o patriarca Davi não estava se referindo a si mesmo, pois ele morreu e foi sepultado, e seu túmulo ainda está aqui, entre nós.
30 Pahi Tawi kêp Tĩrtũm nhỹ hã kapẽr jarẽnh o pa xwỳnh jakamã nhũm Tĩrtũm kãm hkanrẽhã htàmnhwỳ Jejusja kukamã harẽ nẽ kãm:
30 Mas ele era profeta e sabia que Deus havia prometido sob juramento que um de seus descendentes se sentaria em seu trono.
31 Nhũm pre ã Tĩrtũm Tawi mã mẽ pakaxyw ãm mã xwỳnhta jarẽnh anẽ nhũm kuma. Nẽ mar tỳx jakamã hkukamã htyk nẽ akupỹm htĩr ã harẽ nẽ hã kagà. Nẽ hã kagà ho:Ã na pre finat Tawija Jejus Kris kukamã harẽ nẽ hã kagà anẽ.
31 Davi estava olhando para o futuro e falando da ressurreição do Cristo, que não foi deixado entre os mortos nem seu corpo apodreceu no túmulo.
32 Kot harẽnh xwỳnh Jejusja tãm na pre Tĩrtũm akupỹm ho htĩr pa mẽ pamjaja akupỹm htĩr kãm omu. Hãmri nẽ mẽ ixte omunh xà hkôt ã mẽ amã harẽnh anẽ. Anẽ. Nhũm pre ã Simãw Pêtre mẽ kãm Jejus jarẽnh anẽ. Hãmri nẽ mẽ kãm:
32 “Foi esse Jesus que Deus ressuscitou, e todos nós somos testemunhas disso.
33 —Na pre Tĩrtũm akupỹm amnhĩ wỳr Kra Jejus o api. Hãmri nẽ kãm anẽ nhũm ĩhkô hã mẽmoj piitã ho amnhĩptàr o hkrĩ. Hãmri nhũm Tĩrtũm kot kãm amnhĩ jarẽnh xà hkôt kãm amnhĩ Karõ gõ. Tã nhũm ra amnhĩ pyrà nẽ mẽ ixwỳr kurẽ nhũm jarãhã mẽ ixwỳr te kuwy jakrax pyrà nẽ mẽ ixwỳr wrỳ nẽ mẽ ixkarõ hwỳr gjêx pa. Hãmri pa mẽ ỹ hã ahpỹnhã mẽ akapẽr o ixkapẽr ka mẽ inhma. Tã mẽ akwỳjaja axtem nẽ mẽ xpipãnh ã mẽ ixkamnhĩx.
33 Ele foi exaltado ao lugar de honra, à direita de Deus. E, conforme havia prometido, o Pai lhe deu o Espírito Santo, que ele derramou sobre nós, como vocês estão vendo e ouvindo hoje.
34 No finat Tawija na pre tãm kaxkwa hwỳr àpir ã amnhĩ jarẽnh kêt nẽ. Jejus kot ĩ ho kaxkwa hwỳr àpirja na pre harẽ nẽ harẽnh o:
34 Pois Davi não subiu ao céu e, no entanto, disse: ‘O Senhor disse ao meu Senhor: Sente-se no lugar de honra à minha direita,
35 Ã na pre finat Tawija Tĩrtũm kapẽr jarẽnh anẽ. Nom tãm ĩ rãhã kaxkwa hwỳr àpir ã amnhĩ jarẽnh kêt nẽ. Pahihti Jejus na pre ã hã harẽnh anẽ.
35 até que eu humilhe seus inimigos e os ponha debaixo de seus pés’.
36 Jakamã kwa ixkwỳ Ijaew. Mẽ inhma nẽ inhmar tỳx nẽ. Mẽ ate Jejus ã axàmnênh nhũm mẽ kot mẽ amã pĩ kahpa hã hpĩr xwỳnhta. Tãm na pre Tĩrtũmja kêp mẽ panhõ Pahihti kaxyw ãm. Nẽ kêp mẽ papytàr xwỳnh kaxyw mẽ pakaxyw ãm. Anẽ.
36 “Portanto, saibam com certeza todos em Israel que a esse Jesus, que vocês crucificaram, Deus fez Senhor e Cristo!”.
37 Nhũm pre ã Simãw Pêtre mẽ kãm ujarẽnh anhỹr o xa. Hãmri nhũm mẽ tee ri ujarẽnhja ma nẽ hkaprĩ nẽ. Nẽ tee ri amnhĩ kukamã hamaxpẽr nẽ hamaxpẽr o: —Hêxta waa nẽ. Pẽr ãm hãmri na pre Jejus mẽ pamã amnhĩ jarẽnh tã pu prem amnhĩ kaxyw hkôt pajamaxpẽr kêt nẽ axtem nẽ kupĩ. Anẽ. Hãmri nẽ amnhĩ tã mẽ hkukja nẽ Simãw Pêtre mã: —Kwa ã kot anhỹr jakamã tanhmã kot paj mẽ amnhĩ nhĩpêx to? Anẽ.
37 As palavras partiram o coração dos que ouviam, e eles perguntaram a Pedro e aos outros apóstolos: “Irmãos, o que devemos fazer?”.
38 Hãmri nhũm mẽ kãm: —Nà kêr ka mẽ tee ri ate amnhĩ tomnuj mã ajamaxpẽr nẽ akaprĩ nẽ. Hãmri nẽ Jejus Kris kôt amnhĩ xunhwỳ. Pa mẽ ja hã mẽ apumu nẽ Jejus nhỹ hã mẽ akrã kumrã. Hãmri nhũm Tĩrtũm ja hã mẽ apumu nẽ te amnhĩ katut kôt mẽ ate amnhĩ tomnuj piitã rẽnh par pyrà nẽ axte kãm hamaxpẽr kêt nẽ. Hãmri nẽ mẽ ixkuxwar mẽ awỳr amnhĩ Karõ rẽ.
38 Pedro respondeu: “Vocês devem se arrepender, para o perdão de seus pecados, e cada um deve ser batizado em nome de Jesus Cristo. Então receberão a dádiva do Espírito Santo.
39 Kãm mẽ awỳr rẽnh prãm. Mẽ amã nẽ mẽ akanrẽhã mẽ akra nẽ mẽ atàmnhwỳjê mã nẽ mẽ kot kormã Tĩrtũm kapẽr mar kêt xwỳnhjê mã. Ãm mẽ kot amnhĩ to hwỳr xwỳnh piitã nhũm kãm mẽ hwỳr rẽnh prãm. Anẽ.
39 Essa promessa é para vocês, para seus filhos e para os que estão longe, isto é, para todos que forem chamados pelo Senhor, nosso Deus”.
40 Nhũm pre ã Simãw Pêtre mẽ kãm ujarẽnh anẽ. Mẽ kãm kapẽr xihtỳx o kapẽr ry nẽ. Hãmri nẽ mẽ kãm: —Koja nhỹrmã Tĩrtũm mẽ kot tanhmã amnhĩ tomnuj to ho mẽ pa xwỳnhjaja tanhmã mẽ homnuj tỳx to. Jakamã kwa mẽ tokyx mẽ ate amnhĩ tomnuj kaga kê tanhmã mẽ ato hkêt nẽ. Anẽ.
40 Pedro continuou a pregar, advertindo com insistência a seus ouvintes: “Salvem-se desta geração corrompida!”.
41 Hãmri nhũm mẽ hkwỳjaja kapẽr mar tỳx nẽ amnhĩ kaxyw Jejus kôt hamaxpẽr nẽ hkôt amnhĩ xunhwỳ. Mẽ ohtô rax nẽ hkôt amnhĩ xunhwỳ. Mẽ kêp 3.000 nẽ hkôt amnhĩ xunhwỳ. Hãmri nhũm mẽ kot Jejus nhỹ hã kapẽr jarẽnh o mẽ pa xwỳnhjaja mẽ hkrã kumrãr pa. Mẽ kêp Jejus kwỳ hã amnhĩ to amnhĩrĩt kaxyw mẽ hkrã kumrãr pa.
41 Os que acreditaram nas palavras de Pedro foram batizados, e naquele dia houve um acréscimo de cerca de três mil pessoas.
42 Hãmri nhũm mẽ ra mẽ kot Jejus kôt amnhĩ nhĩpêx xwỳnhjê hkôt amnhĩ nhĩpêx o pa nhũm Jejus nhỹ hã mẽ ahkre xwỳnh maatijaja apkati mẽ Jejus kapẽr o mẽ ahkre nhũm mẽ mar tỳx nẽ ra Jejus kôt amnhĩ nhĩpêx mex o mõ. Nẽ gaa nẽ hkôt amnhĩ nhĩpêx mex o pa. Mẽ kãm kapẽr mar prãm tỳx jakamã na pre htem axpẽn wỳr akuprõ nẽ axpẽn kutã apku nẽ Tĩrtũm mã amnhĩ jarẽnh o hkrĩ. Nẽ mẽ kãm axpẽn to mex pix prãm o axpẽn kôt pa ho pa.
42 Todos se dedicavam de coração ao ensino dos apóstolos, à comunhão, ao partir do pão e à oração.
43 Tã nhũm Jejus nhỹ hã mẽ ahkre ho mẽ pa xwỳnh maatijaja xatã Tĩrtũm nhỹ hã aa mẽ kot mẽmoj pumunh kêt kwỳ ho anhỹr o ri krĩ nhõ xwỳnhjê hkôt pa nhũm mẽ piitã ja hã mẽ omu. Amnhĩ jaêr pê mẽ omu nẽ mẽ kamã no pyma ho tee ri tanhmã Tĩrtũm mã hamaxpẽr to.
43 Havia em todos eles um profundo temor, e os apóstolos realizavam muitos sinais e maravilhas.
44 Nhũm mẽ kot Jejus kôt amnhĩ xunhwỳr xwỳnh piitã mẽmoj to axpẽn kutã nojarêt o pa. Jao axpẽn pê ri mẽmoj to õxỳ hkêt nẽ pa.
44 Os que criam se reuniam num só lugar e compartilhavam tudo que possuíam.
45 Jakamã nhũm mẽhõ kêp amrakati nhũm mẽ ja hã omu hãmri nẽ õ pyka hkwỳ ho wẽnê rỳ mẽ hikukrêx kwỳ ho wẽnê nẽ kàxpore jamỳ nẽ ma o mra nẽ mẽ kãm kugõ. Na pre hte ã mẽ kot Jejus kôt amnhĩ xunhwỳr xwỳnhjaja axpẽn nhĩpêx anhỹr o pa.
45 Vendiam propriedades e bens e repartiam o dinheiro com os necessitados,
46 Hãmri nẽ apkati mẽ Tĩrtũm mã amnhĩ jarẽnh xà hã ixkre hwỳr mra nẽ kãm mex o mex ã harẽ. Nẽ hamakêtkati nẽ àmnhĩx ri hkĩnh kãm axpẽn nhõrkwỹ hkôt ri apkur o pa.
46 adoravam juntos no templo diariamente, reuniam-se nos lares para comer e partiam o pão com grande alegria e generosidade,
47 Pê Tĩrtũm mã mex o mex ã harẽnh o ri axpẽn kôt pa. Ã mẽ kot amnhĩ nhĩpêx anhỹr o pa jakamã nhũm krĩ nhõ xwỳnh piitã kãm mẽ hkĩnh nẽ. Nẽ mẽ hkwỳjaja apkati mẽ mẽ hwỳr mra nẽ mẽ hkôt axkamẽ nẽ mẽ uràk nẽ Jejus kôt amnhĩ xunhwỳ nhũm Tĩrtũm ja hã mẽ omu nẽ mẽ ho hkra. Jakamã nhũm mẽ ra ohtô rax kumrẽx o mõ.
47 sempre louvando a Deus e desfrutando a simpatia de todo o povo. E, a cada dia, o Senhor lhes acrescentava aqueles que iam sendo salvos.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.