Mateus 6
Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs NTLH
1 Yɛ́mbɔ Jisɔs alɛ́régé aké, “Sɛ́ge gébé nnó ɛ́kágé délɛ́régé mmyɛ né mbɛ ushuú bɔɔ́ nnó ágɛné ɛnyú gétúgé unó Ɛsɔwɔ ɛbi depyɛɛ́. Muú apyɛ́gé mbɔ, abɔɔ́ fɔ́ nsa ayi ntɛ nyú né mfaánebuú áchyɛge.
1 — Tenham o cuidado de não praticarem os seus deveres religiosos em público a fim de serem vistos pelos outros. Se vocês agirem assim, não receberão nenhuma recompensa do Pai de vocês, que está no céu.
2 Getu ɛyigembɔ, yɛ́ndégébé muú nyú aké apoóge mbya muú ɛkagé ádó makáŋka melɔ́mélɔ́ nkane bɔɔ́ démbwɔlé ápyɛ, né macha mmyɛmenɛne, ne metɔɔ́ melɔ nnó bɔɔ́ áfɛ́gé ɛbwɔ́ nnó álú bɔɔ́ alɔ́álɔ́. Me ngarege ɛnyú wáwálé nnó mamfɛɛ́ ayi bɔɔ́ áfɛ́ɛge mbɔ ɛbwɔ́ gɛ́ le áwu bwɔ́ nsa ne ɛbwɔ́ abɔɔ́ mɛ mbɔ.
2 — Quando você der alguma coisa a uma pessoa necessitada, não fique contando o que fez, como os hipócritas fazem nas
3 Ndɛre ɛlúmbɔ, muú nyú aké apoóge mbya muú, apoó gefɔɔ́ ɛyígé yɛɛ́ muú ayi álu kwɔ́kwɔ́lé ne ji álá kaágé.
3 Mas você, quando ajudar alguma pessoa necessitada, faça isso de tal modo que nem mesmo o seu amigo mais íntimo fique sabendo do que você fez.
4 Nnó mampoó ayi dépoóge mbya muú abɛ bíbí. Deké dépyɛmbɔ, ntɛ nyú muú alú mfaánebuú agɛne yɛndé unó bi bɔɔ́ ápyɛɛ́ bíbí achyɛge nyɛ́ nyú nsá.”
4 Isso deve ficar em segredo; e o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
5 Jisɔs afɛ mbɛ mánlɛré aké, “Ne yɛ́ndégébé, ɛnyú deké denɛnemmyɛ, dénɛ́gé fɔ́ ɛké bɔɔ́ abi ábwɔ́légé gemɛge bwɔ́ néndé, ɛbwɔ́ ágbóo mantɛné tɛ́né né macha mmyɛmenɛne ne mapeá anɔɔ́ mati ánɛ́nemmyɛ nnó bɔɔ́ ágɛ́né ɛbwɔ́. Me ngarege ɛnyú wáwálé nnó mangɛ ayi bɔɔ́ ágɛ́ne mbɔ ɛbwɔ́, gɛ́ le áwú bwɔ́ nsá ne ɛbwɔ́ ábɔɔ́ mɛ mbɔ.
5 — Quando vocês orarem, não sejam como os hipócritas. Eles gostam de orar de pé nas
6 Ndɛre ɛlúmbɔ, yɛ́ndégébé muú nyú aké ákɛ́lege manɛmmyɛ, ajyɛ akpɛ mmu gepú jií, mbaá ayi ji abɛɛ́ jimbií, agbɛ́ gepú, anɛmmyɛ mbaá ntɛ wuú Ɛsɔwɔ ayi alá gɛ́né ji ne amɛ. Ne ntɛ wuú ayi agɛne yɛ́ndé unó bi bɔɔ́ ápyɛɛ́ yɛ́ndé mbaá, achyɛge nyɛ́ ji nsá.
6 Mas você, quando orar, vá para o seu quarto, feche a porta e ore ao seu Pai, que não pode ser visto. E o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
7 Ne muú nyú aké anɛnemmyɛ ájɔɔ́gé mejɔɔ́ ɛwé ɛlá pɔ́ ne mekpo ne ula ndɛre bɔɔ́ abi álá pɔ́ bɔɔ́ Jus ápyɛɛ́. Gétúgé ɛbwɔ́ áfɛ́rege nnó ájɔɔ́gé mejɔɔ́ dɔɔ́ ne Ɛsɔwɔ awú mmyɛmenɛne bwɔ́.
7 — Nas suas orações, não fiquem repetindo o que vocês já disseram, como fazem os pagãos. Eles pensam que Deus os ouvirá porque fazem orações compridas.
8 Débɛgé fɔ́ ɛké ɛbwɔ́, néndé ntɛ nyú Ɛsɔwɔ akaá mɛ́ genó ɛyigé dékɛ́lege gemɛ́gé nnó degií ji.
8 Não sejam como eles, pois, antes de vocês pedirem, o Pai de vocês já sabe o que vocês precisam.
9 Ne yɛndégébé déké dénɛnémmyɛ nɛge na, Ntɛ ɛsé Ɛsɔwɔ, wɔ yi ɔ́lú mfaánebuú, pyɛ́ mabɔ mmyɛ́ mábɛ́ ne ɛ́nógé.
9 Portanto, orem assim:
10 Pyɛ gefwa jyɛɛ́ géchwɔ́. Pyɛ bɔɔ́ apyɛge ɛlé genó ɛyigé wɔ ɔ́kɛlege fa mme nkane ápyɛɛ́ né mfaánebuú.
10 Venha o teu
11 Chyɛgé ɛsé menyɛɛ́ yi dékɛ́lege bií ne bií.
11 Dá-nos hoje o alimento que precisamos.
12 Jinte gabo yi ɛse dépyɛ ɛta wyɛ ndɛre ɛse ntó déjígente gabo yi bɔɔ́ ápyɛɛ́ ɛta ɛsé.
12 Perdoa as nossas ofensas
13 Ɔ́kamégé ɛsé dékpɛ́ né mmuameno ayi apyɛ ɛsé dékwéne né gabo. Yɛ́mbɔ féré ɛsé né amu danchɔmeló.
13 E não deixes que sejamos tentados,
14 Mbɔ ne débɔɔ́ manɛmmyɛ. Né ɛbɛgé ɔjigé nte gabo yi atɛ bɔɔ́ apyɛ́ ne ɛta wyɛ́, Ntɛ wyɛ Ɛsɔwɔ né mfaánebuú ajigé ntó nte gabo wyɛ yi ɔpyɛ́.
14 — Porque, se vocês perdoarem as pessoas que ofenderem vocês, o Pai de vocês, que está no céu, também perdoará vocês.
15 Yɛ́mbɔ ɔlá jinte gabo ayi atɛ bɔɔ́ ápyɛ́ né ɛta wyɛ́ wɔ́, Ntɛ wyɛ́ Ɛsɔwɔ ajígé nyɛ́ fɔ́ ntó nte gabo wyɛ yi ɔpyɛ.”
15 Mas, se não perdoarem essas pessoas, o Pai de vocês também não perdoará as ofensas de vocês.
16 “Ne yɛ́ndégébé deké délyage menyɛɛ́ kpékpé gétúgé depɔré Ɛsɔwɔ, ɛkagé déla meshwɛmeshwɛ nkane bɔɔ́ abi ábwɔ́légé gemɛgé bwɔ́ ápyɛɛ́. Ɛbwɔ́ álaá meshwɛmeshwɛ ɛké bɔɔ́ abi ágɛne ɛfwyale, nnó bɔɔ́ ákaá nnó ɛbwɔ́ ályá menyɛɛ́ kpékpé. Me ngarege ɛnyú wáwálé nnó mangɛ́ ayi bɔɔ́ ágɛ́ne mbɔ ɛbwɔ́, gɛ́ le awu bwɔ́ nsá ne ɛbwɔ́ ábɔɔ́ mɛ mbɔ.
16 — Quando vocês jejuarem, não façam uma cara triste como fazem os hipócritas, pois eles fazem isso para todos saberem que eles estão jejuando. Eu afirmo a vocês que isto é verdade: eles já receberam a sua recompensa.
17 Ne ɛ́bɛgé muú nyú alyagé menyɛɛ́ kpékpé gétúgé depɔré Ɛsɔwɔ, áshwɔ́né ushu bií, áwaá maweé, ne achá mejwɛ́ wuú.
17 Mas você, quando jejuar, lave o rosto e penteie o cabelo
18 Muú nyú apyɛgé mbɔ, bɔɔ́ ákágé fɔ́ nnó alyá menyɛɛ́ kpékpé, ɛ́lé Ntɛ wuú Ɛsɔwɔ muú akaáge unó bi bɔɔ́ ápyɛɛ́ bíbí ne akaáge nyɛ. Ne Ntɛ wuú Ɛsɔwɔ muú agɛ́ne yɛ́ndégenó ɛyigé ji apyɛɛ́ bíbí, achyɛge nyɛ́ ji nsá.”
18 para os outros não saberem que você está jejuando. E somente o seu Pai, que não pode ser visto, saberá que você está jejuando. E o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
19 “Ɛkagé désɛ́lé gefwage nyú dékwígé fa mme, mbaá ayi baá menya ne nfrákáŋ ányɛ́ɛ nyɛ geji, ne ánjó ntó ágyále gepú ákpɛ ákpá yɛndé genó.
19 — Não ajuntem riquezas aqui na terra, onde as traças e a ferrugem destroem, e onde os ladrões arrombam e roubam.
20 Genó ɛyigé yɛ́ndémuú abɔɔ́ mampyɛ gelu nnó ábélé gefwa ji né mbaá yi Ɛsɔwɔ mbɔɔ́ gefwa alú, mbaá yi baá menya ne nfrákáŋ álá kaágé anyɛ ne ánjó ntó álá kágé gyá gepú ákpá yɛndégenó.”
20 Pelo contrário, ajuntem riquezas no céu, onde as traças e a ferrugem não podem destruí-las, e os ladrões não podem arrombar e roubá-las.
21 Nénde, mbaá ayi muú ábélege gefwa jií, ɛfɛɛ́ ntó ne metɔɔ́ wuú ɛbɛ́ɛ.
21 Pois onde estiverem as suas riquezas, aí estará o coração de vocês.
22 “Ámɛ́ mekwaá álu ɛke ɛtúlékáŋ né menyammyɛ wuú meko. Ne mbɔgé amɛ jyɛ́ álú chánchá, ɛbyɛnnó menyammyɛ wyɛ́ meko abɛɛ́ ne geŋgbɔ́.
22 — Os olhos são como uma luz para o corpo: quando os olhos de vocês são bons, todo o seu corpo fica cheio de luz.
23 Ne ɛbɛgé amɛ jyɛ́ ala apɔ́ chánchá menyammyɛ wyɛ́ meko akwene gemuagemua. Ne mbɔgé genó ɛyi gepyɛ wɔ ɔgɛ́ne mbaá gekwege gemua, ɛ́byɛnnó menyammyɛ wyɛ́ meko alu mmu gekpɛkpɛ́gé gemua.”
23 Porém, se os seus olhos forem maus, o seu corpo ficará cheio de escuridão. Assim, se a luz que está em você virar escuridão, como será terrível essa escuridão!
24 “Muú ama ákágé kpá fɔ́ defwɛ́ mbaá bɔɔ́ apea gébé gemaá. Ápyɛgémbɔ, apaá nyɛ́ ama agboó ne ayifɔ. Ne ánogé nyɛ́ ama abyaá ayifɔ. Ɛnyú dekágé nógé fɔ́ Ɛsɔwɔ ne ŋka gébé gemaá.
24 — Um escravo não pode servir a dois donos ao mesmo tempo, pois vai rejeitar um e preferir o outro; ou será fiel a um e desprezará o outro. Vocês não podem servir a Deus e também servir ao dinheiro.
25 Gɛ́ ula bi ngarege ɛnyú nnó déchyɛgé fɔ gemɛge nyú ɛfwyale, désómégé nnó dényɛ́ nyɛ́ ndé? Dényuú nyɛ́ ndé? Ne defyɛɛ́ nyɛ́ ndé? Geŋwáge mekwaá gepwɔ menyɛɛ́ wɔ́? Ne menyammyɛ mekwaá apwɔɔ́ mandeé mamfyɛ́ wɔɔ́?
25 — Por isso eu digo a vocês: não se preocupem com a comida e com a bebida que precisam para viver nem com a roupa que precisam para se vestir. Afinal, será que a vida não é mais importante do que a comida? E será que o corpo não é mais importante do que as roupas?
26 Pɛ́ge denywɔné, detí depɛné menyɛɛ́, déferege ne débélégé mbwɛ́, yɛ́mbɔ ntɛ nyú muú álu né mfaánebuú achyɛge détí menyɛɛ́, nnó ɛnyú deŋeá gemɛ dépwɔɔ́ deti wɔɔ́?
26 Vejam os passarinhos que voam pelo céu: eles não semeiam, não colhem, nem guardam comida em depósitos. No entanto, o Pai de vocês, que está no céu, dá de comer a eles. Será que vocês não valem muito mais do que os passarinhos?
27 Déchyɛgé fɔ gemɛ nyú ɛfwyale, ndé muú nyú ayi mesóme wuú ɛkáge gbɛ́ɛ yɛɛ́ bií uma né amŋmɛ ayi Ɛsɔwɔ achyɛ́ ɛnyú nnó débɛ́lé fá mme?
27 E nenhum de vocês pode encompridar a sua vida, por mais que se preocupe com isso.
28 Ulannó déchyɛgé gemɛge nyú ɛfwyale gétúgé mandeé? Pɛ́ge dégɛ́ unɔɔ́ mewaá ɛbi úkome ukoó ulɔ́úlɔ́ ndɛre úwɛ́né, úpyɛ́ fɔ́ utɔɔ́, ukwyɛ́ge yɛ mandeé.
28 — E por que vocês se preocupam com roupas? Vejam como crescem as flores do campo: elas não trabalham, nem fazem roupas para si mesmas.
29 Yɛ́mbɔ ngarege ɛnyú wáwálé nnó yɛ Mfwa *Solomun ayi abɔ́ awyá unó uko, apɔ́ yɛ ne nkú ayi alɔmé akwɔné ukoó ɛbi unɔɔ́ bina.
29 Mas eu afirmo a vocês que nem mesmo Salomão, sendo tão rico, usava roupas tão bonitas como essas flores.
30 Mbɔgé Ɛsɔwɔ achyɛge bya mewaá bina ukoó ulɔ́úlɔ́. Bya ɛbí fina úlú ubɛ geyá úgbó átuú áfyɛ́ mewɛ, defɛré nnó ákágé chyɛɛ́ fɔ́ ɛnyú mandeé apwɔ ndɛre ji apɛle bya mewaá? Metɔɔ́ ɛwé ɛnyú defyɛɛ́ ne Ɛsɔwɔ ɛ́ŋené kpaá ɛ́pwɔ amu.
30 É Deus quem veste a erva do campo, que hoje dá flor e amanhã desaparece, queimada no forno. Então é claro que ele vestirá também vocês, que têm uma fé tão pequena!
31 Désómégé sé déshaágé mmyɛ nnó dényɛ́ nyɛ́ ndé? Dényuú nyɛ́ ndé? Ne défyɛɛ́ nyɛ́ ndé?
31 Portanto, não fiquem preocupados, perguntando: “Onde é que vamos arranjar comida?” ou “Onde é que vamos arranjar bebida?” ou “Onde é que vamos arranjar roupas?”
32 ɛlé bɔɔ́ abi álá pɔ́ bɔɔ́ Jus ne anɛrege matɔɔ́ né ufɔɔ́ unó bina. Kaágé nnó Ntɛ nyú Ɛsɔwɔ muú alu mfaánebuú akaá mɛ nnó debɔ mambɛ ne ubi uko.
32 Pois os pagãos é que estão sempre procurando essas coisas. O Pai de vocês, que está no céu, sabe que vocês precisam de tudo isso.
33 Ne bɔ́ge mbɛ dékɛlé kpɛ́ meti ɛwé Ɛsɔwɔ abɛɛ́ mfwa nyú depyɛgé unó bi ji ákɛ́lege, dépyɛgé mbɔ, achyɛge nyɛ ɛnyú unó bina uko.
33 Portanto, ponham em primeiro lugar na sua vida o
34 Ne déchyɛgé fɔ ɛfwyale né menyammyɛ ɛnyú désómégé gétúgé unó bi geyá, yɛ́ndé bií uwyá ɛti depɔ ɛti déchwɔɔ́ ne ubi. Desɛge fɔ ɛfwyale ɛwé bií ɛbi chá décho ne ɛwe fina.”
34 Por isso, não fiquem preocupados com o dia de amanhã, pois o dia de amanhã trará as suas próprias preocupações. Para cada dia bastam as suas próprias dificuldades.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.