Mateus 5
Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs BKJ
1 Jisɔs ágɛ́gé gejamégé bɔɔ́ abi áchwɔɔ́ matoómatoó né mbaá ayi ji alú, akwɔ́ ajyɛ jwɔle mfaá mekwɛ́. Ne baá utɔɔ́ bií ájwɔlé ánɔ ji mme.
1 E vendo as multidões, ele subiu a um monte; e quando ele estava sentado, aproximaram-se dele os seus discípulos.
2 Ne alɔ mánlɛré ɛbwɔ́ aké:
2 e ele abrindo a sua boca, ensinava-os, dizendo:
3 “Ɛsɔwɔ ajé bɔɔ́ abi ágɛné nnó mbɔgé ji álá pɔ́ ɛbwɔ́ ápɔ́ yɛ́ genó; néndé gefwa ɛyigé Ɛsɔwɔ ágbárege ne bɔɔ́ bií gelú ɛyigé bwɔ́.
3 Abençoados são os pobres em espírito, porque deles é o reino do céu.
4 Ɛsɔwɔ ajé bɔɔ́ abi álú ne masome, néndé Ɛsɔwɔ áfyɛɛ́ nyɛ ɛbwɔ́ metɔɔ́.
4 Abençoados são os que choram, porque eles serão consolados.
5 Ɛsɔwɔ ajé bɔɔ́ abi alá sɛ́lé gemɛge bwɔ́ ɛke genó, néndé mme meko abɛɛ́ nyɛ́ awe bwɔ́.
5 Abençoados são os mansos, porque eles herdarão a terra.
6 Méjé ɛlu ne bɔɔ́ abi áwyaá matɔɔ́ mampyɛ genó ɛyigé Ɛsɔwɔ akɛ́lege, néndé ji apyɛɛ́ nyɛ ɛbwɔ́ ápyɛ genó ɛyigé ɛbwɔ́ ákɛ́lege.
6 Abençoados são os que têm fome e sede de justiça, porque eles serão saciados.
7 Ɛsɔwɔ ajé bɔɔ́ abi ágɛne bɔɔ́ meshwɛ, néndé Ɛsɔwɔ ntó agɛne nyɛ́ ɛbwɔ́ meshwɛ.
7 Abençoados são os misericordiosos, porque eles obterão misericórdia.
8 Ɛsɔwɔ ajé ɛbwɔ́ abi áwyá matɔɔ́ mmu pópó, néndé ágɛ́ne nyɛ Ɛsɔwɔ ne amɛ bwɔ́.
8 Abençoados são os puros de coração, porque eles verão a Deus.
9 Ɛsɔwɔ ajé bɔɔ́ abi ámmyɛɛ́ nnó bɔɔ́ ábɛ́ nesɔ ne atɛ, néndé, ákuú nyɛ ɛbwɔ́ nnó baá Ɛsɔwɔ.
9 Abençoados são os pacificadores, porque eles serão chamados filhos de Deus.
10 Ɛsɔwɔ ajé bɔɔ́ abi bɔɔ́ ámyɛ́ amu ne ɛbwɔ́ gétúgé ápyɛ unó ɛbí Ɛsɔwɔ akɛ́lege néndé gefwa ɛyigé Ɛsɔwɔ ágbárege ne bɔɔ́ bií gelu ɛyigé bwɔ́.
10 Abençoados são os perseguidos por causa da justiça, porque deles é o reino do céu.
11 Méjé ɛlu ne ɛnyú abi bɔɔ́ áju ɛnyú mashyɛ mmyɛ, ɛnyú abi ámmyɛɛ́ amu ne ɛnyú detúdetú ne ɛnyú abi ama ájɔɔ́ge ufɔɔ́ unó uboubo ɛbi úlú gebyɔ́ ɛta nyú gétúgé dékwɔlegé me.
11 Abençoados sois vós, quando homens vos insultarem e vos perseguirem, e falsamente disserem toda espécie de mal contra vós, por minha causa.
12 Bɛ́ge lé ne metɔɔ́ megɔmegɔ ne nechɔ́chɔ́, néndé, gekpɛ́kpɛ́gé nsá nyú alu né mfaánebuú. Kaáge ntó nnó mbɔ ne ámyɛ nyá amu ne bɔɔ́ ɛkpávɛ́ Ɛsɔwɔ abi ábɔɔ́ mbɛ ne ɛnyú.”
12 Alegrai-vos e sejam imensamente felizes, porque grande é a vossa recompensa no céu; pois assim perseguiram aos profetas que foram antes de vós.
13 Ɛnyú bi delu áŋkwɔle baá délu ɛke mega mbaá bɔɔ́ mme meko, yɛ́mbɔ mbɔgé mega ɛ́lá pɔ́ sé ne ugɔ bií, ápyɛɛ́ mbɔ nnó ne ugɔ bií ukéré? Ɛfúlé sé yɛ́ genó, ɛla lé genó ɛyigé ágbɛ́le dafyɛ bɔɔ́ ájyále ne uka.
13 Vós sois o sal da terra; mas se o sal perder seu sabor, com que se há de salgar? Para nada mais é bom senão para se lançar fora, e ser pisado pelos homens.
14 Ɛnyú delu geŋgbɔ mbaá bɔɔ́ mme meko, wyɛ ndɛre melɔ ɛwé átɛné mfaá mékwɛ ɛ́la ɛbígé fɔ́ mangɛ́.
14 Vós sois a luz do mundo; não se pode esconder uma cidade estabelecida sobre um monte;
15 Mbɔntó ne muú alwɛ́gé ɛ́túléká álá abɔɔ́ fɔ́ gesá ákwéré ɛwú. Yɛ́mbɔ, álwɛ́gé ɛ́wú aŋma ɛwú mfaá mbaá yi ɛ́gɛ́nege yɛ́ndémuú né mmu gepú ágɛné.
15 nem se acende a candeia e se coloca debaixo do alqueire, mas sobre um castiçal, e dá luz a todos que estão na casa.
16 Wyɛmbɔ ntó ne ɛ́lɔme nnó délyá geŋwáge nyú gégɛ́négé ɛké mewɛ mbaá bɔɔ́ ako, nnó yɛ́ndémuú ágɛ́ ulɔ́ melu ɛbí ɛnyú dépyɛ́ ne áfɛ́gé Ntɛ nyú Ɛsɔwɔ muú alu né mfaánebuú.
16 Deixai a vossa luz brilhar diante dos homens, para que vejam as vossas boas obras e glorifiquem a vosso Pai, que está no céu.
17 Défɛrégé fɔ́ nnó me mbɔ nchwɔ́ ɛlé mánchɔ mabɛ́ Mosis ne unó bi bɔɔ́ ɛkpávé Ɛsɔwɔ ábɔ́ álɛré. Nchwɔ́ lé nnó mpyɛ unó ɛbí mabɛ́ yimbɔ ájɔɔ́ úbɛ́ wáwálé. Nchwɔ́ fɔ́ mánchɔ ájí wɔ́.
17 Não penseis que eu vim destruir a lei ou os profetas; eu não vim para destruir, mas para cumprir.
18 Ngarege ɛnyú wáwálé nnó, tɛɛ́ mfaá ne mme ábyɛɛ́, yɛ ɛkɛ́kɛ́ genó ɛyigé áférege né mabɛ́ Mosis yina gépɔ yɛ́ geŋéné nnó, kpaá tɛɛ́ unó uko ɛbi ásámé úbɛ́ɛ nyɛ wáwálé.
18 Porque na verdade eu vos digo: Até que passem o céu e a terra, um iota ou um traço de letra, não passará da lei, até que tudo seja cumprido.
19 Ne yɛ́ndémuú ayi abyaá ɛkɛ́kɛ́ genó né mabɛ́ ayi, nnó ɛpɔ́fɔ́ genó, ne álɛ́rege ntó nnó bɔɔ́ ábyágé ɛwu, abɛɛ́ gembyáŋkwɔ́gé muú né gefwa ɛyigé Ɛsɔwɔ ágbarege ne bɔɔ́ bií. Yɛ́mbɔ muú ayi ábélege mabɛ́ Ɛsɔwɔ ayi, ne alɛrege ntó bɔɔ́ nnó ábélégé áji abɛɛ́ nyɛ́ gekpɛ́kpɛ́gé muú né gefwa ɛyigé Ɛsɔwɔ ágbárege.
19 Portanto, qualquer que quebrar um destes mínimos mandamentos, e assim ensinar aos homens, será chamado o menor no reino do céu; aquele, porém, que os praticar e ensinar, será chamado grande no reino do céu.
20 Ngarege ɛnyú wáwálé nnó mbɔgé ɛnyú delá fyɛɛ́ mekpo mambele mabɛ́ Ɛsɔwɔ depwɔ́ ɛkwɔ bɔɔ́ Farasi ne ánlɛré mabɛ́ Ɛsɔwɔ wɔ́, degɛne fɔ́ meti mankpɛ né gefwa ɛyigé Ɛsɔwɔ ágbárege ne bɔɔ́ bií cháchá.
20 Porque eu vos digo que se a vossa justiça não exceder a justiça dos escribas e fariseus, de modo algum entrareis no reino do céu.
21 Ɛnyú debɔ́ déwú nyá nkane ɛbɛ́ Mosis ɛjɔɔ́ mbaá ukwéne antɛ sé nnó, ɛ́kagé muú áwá ntɛ. Muú ayi ápyɛɛ́ mbɔ, akpɛ́ne nyɛ́ unɔɔ́ mpa.
21 Ouvistes o que foi dito pelos antigos: Não assassinarás; mas qualquer que assassinar estará sujeito a julgamento.
22 Yɛ́mbɔ me ngarege ɛnyú nnó, yɛ́ndémuú ayi abɔɔ́ metɔɔ́ usɔɔ́ ne ntɛ meŋmɛ́ akpɛne nyɛ unɔɔ́ mpa ɛso. Ne muú ayi ashyɛɛ́ ntɛ meŋmɛ́ nnó, “wɔ ɔlu waá?” Akpɛne nyɛ ntó ɛso ɛwe kpaá. Ne muú ayi ajɔɔ́gé ne ntɛ meŋmɛ́ ntó nnó, “Wɔ geŋkekenégé muú” akpɛne mmu mewɛ ɛwé ɛ́lá nómégé.
22 Eu, porém, vos digo: Quem quer que, sem motivo, se irar contra seu irmão, estará sujeito a julgamento; e qualquer que disser a seu irmão: Raca!, estará sujeito ao concílio, e qualquer que lhe disser: És tolo!, estará sujeito ao fogo do inferno.
23 Ne ndɛre ɛlúmbɔ, ɛ́bɛgé nnó muú abɔ́ ɛchyɛ manchyɛ́, né mbaá ayi áchyɛ́ge ɛchyɛ Ɛsɔwɔ, ne atɛge nnó apyɛ genó ɛyi gesɔɔ́ meŋmɛ́ wuú metɔɔ́,
23 Portanto, se trouxeres a tua oferta ao altar, e ali te lembrares de que teu irmão tem alguma coisa contra ti,
24 ályá ɛchyɛ ɛwɛ́mbɔ́ ɛfɛɛ́, abɔ kpɛ mbɛ ajyɛ́ akwyɛ́ depɔ ne meŋmɛ́ wuú, ne achwɔ́ achyɛ́ ɛchyɛ wuú mbaá Ɛsɔwɔ.
24 deixa ali diante do altar a tua oferta, e segue teu caminho: primeiro reconcilie-te com teu irmão, e então vem, e oferece a tua oferta.
25 Muú abɔgé ɛfwyale ne muú mawámé wuú, akamégé fɔ́ ji ajyɛ ne ɛwú né ɛso. Akwyɛɛ́ depɔ ábɛ́ meko ama gemɛge nnó ajyɛ né ɛso. Nénde, álá pyɛ mbɔ wɔ́, gébé gékoógé ajyɛgé ne ɛ́wú né ɛso, afyɛ nyɛ ji né amú mempané mpa. Ne mempané mpa afyɛ ji né amú bɔɔ́ bɔ nku, ne bɔɔ́ nkú áfyɛɛ́ nyɛ ji denɔ.
25 Entra em acordo rapidamente com o teu adversário, enquanto tu estás no caminho com ele, para que não aconteça que o adversário te entregue ao juiz, e o juiz te entregue ao oficial, e tu sejas lançado na prisão.
26 Ne kaáge wáwálé nnó alaá né denɔ ɛtirémbɔ, kpaá tɛ ákwɔ́le ujwɔɔ́ bimbɔ uko.
26 Na verdade eu te digo que de nenhuma forma sairás de lá enquanto não pagares o último quadrante.
27 Ɛnyú debɔ́ dewú nyá nkane ɛbɛ́ Mosis ɛjɔɔ́ nnó muú ákwegé ulɔ.
27 Ouvistes o que foi dito pelos antigos: Não cometerás adultério.
28 Yɛ́mbɔ me ngarege ɛnyú nnó, muú ayi apɛ́le mendée dómee, ne abɔɔ́ nkyaá né metɔɔ́ wuú mambɛlé ne ji, akwe mɛ́ mbɔ lé ulɔ ne mendée yimbɔ né mmu metɔɔ́ wuú.
28 Mas, eu vos digo que qualquer que olhar para uma mulher e cobiçá-la, já cometeu adultério com ela em seu coração.
29 Ne ndɛre ɛlúmbɔ, mbɔgé dambɔɔ́nnyi wyɛ́ ayi ɛbwɔnyɛ apyɛ nnó ɔ́kwé ɛbɛ́ Ɛsɔwɔ ju ji ɔféré, néndé ɛ́lú galɔ́gálɔ́ nnó gepɔ́gé menyammyɛ génó wɔ, ne nnó ɔbɛ́ ne upɔɔ́ mmyɛ uko, ɔ́jyɛ́ né mewɛ ɛwé ɛ́lá nómégé.
29 E, se o teu olho direito te ofender, arranca-o e lança-o para longe de ti; pois é melhor perderes um dos teus membros, do que seja todo o teu corpo lançado no inferno.
30 Ne mbɔgé ɛbwɔnyɛ wyɛ́ ɛ́pyɛ́ wɔ nnó ɔ́kwé ɛbɛ́ Ɛsɔwɔ, sɔ́ ɛ́wú ɔfómé, néndé ɛ́lú galɔ́gálɔ́ nnó jɔgé menyammyɛ wyɛ́ génó ne nnó menyammyɛ wyɛ́ mekomeko ákpɛ́ mmu mewɛ ɛwé ɛ́lá nómégé.
30 E, se a tua mão direita te ofender, corta-a, e lança-a para longe de ti, porque é preferível para ti perderes um dos teus membros, do que ser todo o teu corpo lançado no inferno.
31 Ɛnyú dewú nyá nnó ɛbɛ́ Mosis ɛjɔɔ́ ɛ́ké muú akage wá neba ne mendée wuú mbɔgé achyɛgé ji mekpó ŋwɛ.
31 Isto foi dito: Quem repudiar sua esposa, dê-lhe carta de divórcio.
32 Yɛ́mbɔ me ngare ɛnyú nnó, muú ayi awáne neba ne mendée wuú ɛwé mendée wuú álá kwe ulɔ wɔ́, muú yimbɔ apyɛ nnó mendée wuú akwé ulɔ mbɔgé abagé menɔ ayi chá. Ne yɛ ndé mende ayi abagé mendée ayi menɔ wuú alya ji neba akwé ntó ulɔ.
32 Eu, porém, vos digo que todo aquele que repudiar a sua esposa, a não ser por causa de fornicação, a faz cometer adultério, e qualquer que casar com a divorciada comete adultério.
33 Ɛnyú debɔ déma wú nyá nkane ɛbɛ́ Mosis ɛjɔɔ́ ne ukwéne antɛ sé nnó, ɛ́kágé muú anyɛ́meno mampyɛ genó ɛyige gélá pɔ́ ji metɔɔ́ mampyɛ. Muú abɔ́ mampyɛ genó ɛyigé ji ányɛ́meno né mbɛ ushuú Ɛsɔwɔ nnó apyɛɛ́.
33 Igualmente, ouvistes o que foi dito pelos antigos: Não jurarás falso, mas cumprirás ao Senhor os teus juramentos.
34 Yɛ́mbɔ me ngarege ɛnyú nnó ɛ́kagé muú akele kaŋka, yɛ ɛ́bɛ́le mannkú mabɔ mfaánebuú, néndé ɛ́lé geluɔge Ɛsɔwɔ.
34 Eu, porém, vos digo: Não jureis de modo algum; nem pelo céu, porque é o trono de Deus.
35 Yɛ́ ɛ́bɛlé mankele ákú mme néndé mme alu geluɔ́ ɛyige Ɛsɔwɔ ánɛ́rege uká bií wyɛ́ ágbéege mmyɛ, ne muú akelégé akú yɛ Jɛrosalɛ néndé ɛle Ɛsɔwɔ mfwa yi kpaá ne abɔɔ́ melɔ́ Jɛrosalɛ.
35 Nem pela terra, porque é o escabelo de seus pés; nem por Jerusalém, porque é a cidade do grande Rei.
36 Ne ɛ́kagé muú akélé yɛ́ mekpo wuú néndé ákágé bwɔle ɛŋkaá méjwɛ́ ɛma ɛ́bɛ́ pópó yɛ́ lé megilí.
36 Nem jurarás pela tua cabeça, porque não podes tornar um cabelo branco ou preto.
37 Kámélé nnó “Ɛ ɛ́” mbɔgé genó gélú ɛyigé wɔ ɔkamege ne shya ntó nnó, “Ngba” mbɔgé genó, gélú ɛyige wɔ ɔshyáa. Yɛ́ndégenó ɛyigé ɔmage gbɛɛ́ né mfaá ɛyina getané mbaá danchɔmeló.
37 Mas seja o vosso falar: Sim, sim; não, não; porque o que passa disto vem do maligno.
38 Ɛnyú debɔ́ dewú nyá ntó nnó ɛbɛ́ Mosis ɛ́ké muú anigé dambɔɔ́nnyi ntɛ meŋmɛ́, ánií ntó awuú. Ne yɛ́ amugé néŋɛ́né ntɛ, ámu ntó ɛnií.
38 Ouvistes que foi dito: Olho por olho, e dente por dente.
39 Yɛ́mbɔ me ngarege ɛnyú nnó, ɛ́kagé muú ashuú gabo mfaá gabo. Ne muú adogé wɔ ɛ́gbɛ́ ɛtaá ɛwé ɛbwɔnyɛ, bwɔ́lé ɛwé fɔ ntó ado.
39 Eu, porém, vos digo que não resistais ao mal; mas, se qualquer te bater na face direita, oferece-lhe também a outra.
40 Ne mbɔgé muú aké akɛlege mampyɛ mpa ne wɔ nnó asɛ nkú wyɛ ayi mmu, chyɛɛ́ ji chonchó ne ayi dafyɛ.
40 E, se algum homem te processar na lei, e tomar a tua túnica, permite-lhe levar também a tua capa.
41 Mbɔgé muú bee agbarégé wɔ nnó ɔkpá metuú wuú ɔjyɛ mkpa nekɛ ama, chó ne ji mkpá nekɛ ɛ́peá.
41 E, quem quer que te obrigar a caminhar uma milha, vai com ele duas.
42 Muú akɔgé wɔ genó, chyɛɛ́ ji géji ɔ́nyogé. Ne muú achwɔgé nnó ɔ́pwɔ́ ji genó ntó ɔ́shyagé, pwɔ́ ji gejí.
42 Dá a quem te pede, e ao que quiser tomar de ti emprestado, não lhe vires as costas.
43 Ɛnyú debɔ́ déwú mɛ nnó ɛbɛ́ Mosis ɛké, “Gbógé ne bɔɔ́ abi dényɛɛ́ détúge ne ɛbwɔ́ ne paáge bɔɔ́ abi álá kií ɛnyú.”
43 Ouvistes que foi dito: Amarás o teu próximo, e odiarás o teu inimigo.
44 Yɛ́mbɔ me ngarege ɛnyú nnó bɔ́gé gejeé ne bɔɔ́ mawámé nyú, dénɛ́nemmyɛ mbaá Ɛsɔwɔ nnó aje bɔɔ́ abi ámmyɛ amu ne ɛnyú.
44 Eu, porém, vos digo: Amai os vossos inimigos, abençoai os que vos amaldiçoam, fazei o bem aos que vos odeiam, e orai pelos que vos tratam com maldade, e vos perseguem;
45 Depyɛge mbɔ, debɛɛ́ nyɛ baá Ntɛ ɛnyú muú alú né mfaánebuú. Ji apyɛɛ́ mŋmɛɛ́ ɛ́tyɛɛ́ mbaá bɔɔ́ abi ápyɛɛ́ galɔ́gálɔ́ ne abi apyɛɛ́ gabogabo, ne manaá nnó akwéné mbaá bɔɔ́ abi ápyɛɛ́ unó bi ji ákɛ́lege ne abi álá pyɛɛ́.
45 para que sejais filhos do vosso Pai que está nos céus; porque ele faz que o seu sol se levante sobre maus e bons, e faz chover sobre justos e injustos.
46 Ne mbɔgé ɛnyú dégbóo lé ne bɔɔ́ abi ágboó ne ɛnyú, ndé nsá ayi ɛnyú debɔɔ́ wyɛɛ́? Pɔ́ wyɛ́mbɔ ntó ne ánsɛlé ŋká makpo apyɛɛ́?
46 Pois, se amardes os que vos amam, que recompensa tereis? Não fazem os publicanos o mesmo?
47 Ne mbɔgé ɛnyú dedoó lé abya ne bɔɔ́ abi denyɛɛ́ detúge ne ɛbwɔ́, nde mechɔ́ ɛwé ɛnyú depyɛ mbɔ ɛwé muú alá pyɛ? Yɛ́ bɔɔ́ abi álá pɔ́ bɔɔ́ Jus; mbɔntó ne ápyɛɛ́.
47 E, se saudardes somente os vossos irmãos, o que fazeis mais que os outros? Os publicanos não fazem assim?
48 Né gétú ɛyigé na debɔ́ mambɛ́ cho ndɛre Ntɛ ɛnyú muú alú né mfaánebuú álú.
48 Sede vós, pois, perfeitos, como é perfeito o vosso Pai que está no céu.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.