Lucas 18

Jesucristo oy oa’pak: Kenda Jesucristoa; monigka’uyatenok; Diostaj mo’manopo’yarea’ika’ne (AMRNT) vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 Kiriga̱yo̱ʼ yanʼtionaʼpakikaʼpo batikhueʼ yanikaʼ. Jesúsa oʼmanbatiaʼpakpo oʼmanmadikaʼuyate.
1 Contou-lhes também uma parábola sobre o dever de orar sempre, e nunca desfalecer.
2 —‍Aʼnenda huakkaʼ jakyo juez yamanoeya̱ʼ huamanaʼeri o̱ʼe̱po, Diostapiʼ meʼpukhueʼ o̱ʼe̱po kenpaʼti aratbuttaj manpe̱e̱hueʼda o̱ʼi̱kaʼuyate.
2 dizendo: Havia em certa cidade um juiz que não temia a Deus, nem respeitava os homens.
3 Ken huakkaʼ jakyo ʼayhuakon o̱ʼe̱po yamanoeya̱ʼ huamanaʼerite oʼhuahuaʼikaʼpo, “Noga̱ dakhueaʼ menogkameʼne mentihuapok, huairi.” ʼAyhua onaʼikaʼpo nogok nogok kiriga̱yo̱ʼ konigti onaʼikaʼuyate.
3 Havia também naquela mesma cidade uma viúva que ia ter com ele, dizendo: Faze-me justiça contra o meu adversário.
4 Kejeʼ kejeʼ yamanoeya̱ʼ manahueʼ i̱jje̱a̱poy nogok nogok yamanoeya̱ʼ huamanaʼeria eʼnopo̱e̱ʼada nogok “Diostaj okmeʼpukhueʼ i̱jje̱y kenpaʼti aratbuttaj pe̱e̱hueʼ i̱ji̱kay.
4 E por algum tempo não quis atendê-la; mas depois disse consigo: Ainda que não temo a Deus, nem respeito os homens,
5 In ʼayhua kiriga̱ʼda beʼhuatiakikaʼnok kentaj ijtipeunapoy. Onpeunhueʼ e̱e̱ʼnayo doʼtaj kiriga̱yo̱ʼ beʼhuatiakikaʼnok doʼhua huadiaydik i̱jje̱a̱poy.” Huanopoada oʼtinopo̱e̱ʼuy. —‍Kenda kiriga̱yo̱ʼ yanʼtionaʼpakikaʼpo batikhueʼ yanikaʼ, Jesúsa oʼmanbatiaʼpakpo oʼmanmadikaʼuyate:
5 todavia, como esta viúva me incomoda, hei de fazer-lhe justiça, para que ela não continue a vir molestar-me.
6 Onteʼti Jesús Huairia oʼmanaʼpo,
6 Prosseguiu o Senhor: Ouvi o que diz esse juiz injusto.
7 — ausente —
7 E não fará Deus justiça aos seus escolhidos, que dia e noite clamam a ele, já que é longânimo para com eles?
8 — ausente —
8 Digo-vos que depressa lhes fará justiça. Contudo quando vier o Filho do homem, porventura achará fé na terra?
9 “Huadakda i̱jje̱y. Huadakda ijkikay.” “Nogomeynayo dakhueʼda o̱ʼnepo dakhueaʼ o̱gkikaʼ.” Sueʼada namaʼda onʼmatinopo̱i̱kaʼnigtaj Jesúsa oʼmanbatiaʼpakpo oʼmanmadikaʼuyate.
9 Propôs também esta parábola a uns que confiavam em si mesmos, crendo que eram justos, e desprezavam os outros:
10 —‍Diosen jakyo aʼtionaʼpakyaʼpo bottaʼ huabokerek onʼhuaʼuyate. Nogtida fariseo hua̱e̱ʼeri o̱ʼe̱po nogda gobiernoen huakupe huatabaeʼeri o̱ʼu̱yate.
10 Dois homens subiram ao templo para orar; um fariseu, e o outro publicano.
11 Huakkuru fariseo hua̱e̱ʼeria oʼbopo, oʼtionaʼpakpo, “Konig nog aratbut dakhueaʼ huakaʼeri o̱ʼnikaʼnig konig donayo ehueʼ i̱jje̱y. Huadakda i̱jje̱y, Dios. Konige̱po dakiti ijjay. Huabereeri konig ehueʼ i̱jje̱y. Dakhueaʼ huakaʼeri konig ehueʼ i̱jje̱y. Nogen hua̱to̱e̱ʼtaj huabakdejeri konig ehueʼ i̱jje̱y. Kenpaʼti in gobiernoen huakupe huabaeʼeri konig ehueʼ i̱jje̱y.
11 O fariseu, de pé, assim orava consigo mesmo: ó Deus, graças te dou que não sou como os demais homens, roubadores, injustos, adúlteros, nem ainda com este publicano.
12 Nogsemanatida e̱e̱ʼte Diostaj iknopo̱e̱po bottaʼaʼ huameʼnoete bapehueʼ i̱ji̱kay. Kenpaʼti huakupepiʼ aypopiʼ katepiʼ ijbaeʼdey. Diostaj sueʼda ijyokikay.” Ken fariseo hua̱e̱ʼeria oʼbopo Diostaj oʼtionaʼpakʼuyatenigʼa.
12 Jejuo duas vezes na semana, e dou o dízimo de tudo quanto ganho.
13 Gobiernoen huakupe huatabaeʼerinayo Diosen jakte sueʼda bidte oʼbopo dakhueaʼ huakaʼeri i̱jje̱y oʼnopo̱e̱po kurudyo̱ mabohueʼda o̱ʼe̱po oʼtionaʼpakpo, kenpaʼti konig paiʼda o̱ʼe̱po huataʼ oʼka̱gkatuktukpo oʼtionaʼpakpo, “Doʼtaj meʼtinepahuiʼ, dahueaʼ huakaʼeri i̱jje̱y, Dios.” Oʼtionaʼpakuyate.
13 Mas o publicano, estando em pé de longe, nem ainda queria levantar os olhos ao céu, mas batia no peito, dizendo: ó Deus, sê propício a mim, o pecador!
14 Gobiernoen huakupe huatabaeʼeri keʼnen jakyo eʼkumejdeʼte Diosa okkahueaʼdepo huadaknopoʼda o̱ʼeanʼuyate. Fariseo hua̱e̱ʼeritaj okkahueahueʼ o̱ʼu̱yate. “Huadakda i̱jje̱y. Huairi i̱jje̱y.” Ayaʼda kenda huanopo̱e̱ʼeritaj “Doʼtehuapaʼ dakhueʼda moʼe̱ne.” Diosa oʼmanaʼapo. “Huairi ehueʼ i̱jje̱y. Huadakda ehueʼ i̱jje̱y.” Ayaʼda kenda, huanopo̱e̱ʼeritaj “Huadakda moʼe̱ne.” Diosa oʼmanaʼapo. —‍Kenda Jesúsa oʼmanbatiaʼpakpo oʼmanmadikaʼuyate.
14 Digo-vos que este desceu justificado para sua casa, e não aquele; porque todo o que a si mesmo se exaltar será humilhado; mas o que a si mesmo se humilhar será exaltado.
15 Nogok huasiʼpotaj Jesúste onʼbatohuaʼuyate. Jesúsa kabatibaʼtaʼteʼeʼpo onʼbatohuaʼuyate. “Kejeʼ batohuahueʼ yaneʼ.” Huanigpe̱i̱kaʼeria enʼmanaʼtada
15 Traziam-lhe também as crianças, para que as tocasse; mas os discípulos, vendo isso, os repreendiam.
16 “Menʼhuatiake,” Jesúsa oʼmanaʼpo, “Huasiʼpo doʼte enʼhuatiakte, ka̱e̱ya̱ʼ manahueʼ yaneʼ. Konige̱po konig inomey ʼurunopoʼda huasiʼpo o̱ʼne konigti aratbut huaknopo̱e̱ʼeri Dios Huairitaj onʼnigpe̱i̱kaʼpo Diosensiʼpo o̱ʼne.
16 Jesus, porém, chamando-as para si, disse: Deixai vir a mim as crianças, e não as impeçais, porque de tais é o reino de Deus.
17 Huasiʼpo doʼtaj ʼurunopoʼda meʼnoknopo̱e̱po menʼnigpe̱i̱kaʼne. Konig huasiʼpo Dios Huairitaj oʼnoknopo̱e̱nig konigti opud oknopo̱e̱hueʼ e̱e̱ʼnayo Dios Huairiensiʼpo ehueʼdik moʼe̱a̱pone. Buttida ijjay.” Jesúsa oʼmanaʼuyate.
17 Em verdade vos digo que, qualquer que não receber o reino de Deus como criança, de modo algum entrará nele.
18 —‍¿Kurudyo̱ Diosere aʼnoeonhuahuikayaʼpo kate kikaʼdik i̱jje̱, huadak huamanmadikaʼeri? —‍Nogtiaʼda judío huairia Jesústaj onaʼuyate.
18 E perguntou-lhe um dos principais: Bom Mestre, que hei de fazer para herdar a vida eterna?
19 —‍Kaʼtiaʼpo huadakda i̱ʼe̱ onaʼ. Diosyoʼda huadakda o̱ʼe̱.
19 Respondeu-lhe Jesus: Por que me chamas bom? Ninguém é bom, senão um, que é Deus.
20 Nogen hua̱to̱e̱ʼtaj bakdejhueʼ yaneʼ. Nog aratbuttaj eʼhuadiayte arakhueʼ yanʼmaikaʼ. Nogen bakberehueʼ yanikaʼ. Nog aratbuttaj dakhueaʼda bahuaahueʼ yanikaʼ. Huaojtaj hua̱ye̱taere yanigpe̱i̱kaʼpo dakaʼ yanʼmato̱i̱kaʼpo yanʼbayokikaʼ. Ken Diosen eʼmanaʼ yanopo̱e̱ʼ. —‍Jesúsa onaʼuyate.
20 Sabes os mandamentos: Não adulterarás; não matarás; não furtarás; não dirás falso testemunho; honra a teu pai e a tua mãe.
21 —‍Do huasiʼpoeda̱da kenda ayaʼda ijnigpe̱i̱kaʼuy. —‍Jesústaj onaʼnok.
21 Replicou o homem: Tudo isso tenho guardado desde a minha juventude.
22 Jesúsa oʼpe̱e̱depo,
22 Quando Jesus ouviu isso, disse-lhe: Ainda te falta uma coisa; vende tudo quanto tens e reparte-o pelos pobres, e terás um tesouro no céu; e vem, segue-me.
23 Kenda huairi oʼpe̱e̱depo huakkaʼnanada oʼmato̱e̱po huaboaʼda suhueʼnanada o̱ʼu̱yate.
23 Mas, ouvindo ele isso, encheu-se de tristeza; porque era muito rico.
24 Suhueʼnada o̱ʼe̱nok Jesúsa oʼtiahuaydepo,
24 E Jesus, vendo-o assim, disse: Quão dificilmente entrarão no reino de Deus os que têm riquezas!
25 Konig camello huaboroʼ ʼuhua sakpiʼpe̱yo̱ kudhueʼdik o̱ʼe̱. Konigti huairi huakkaʼda eʼmato̱e̱ʼnayo Diosensiʼpo ehueʼdikda o̱ʼneapo. —‍Jesúsa onaʼuyate.
25 Pois é mais fácil um camelo passar pelo fundo duma agulha, do que entrar um rico no reino de Deus.
26 —‍¿Beʼa manopoʼyareaʼdik ya̱ʼne? ¿Beʼa Diosere noeonhuahuikaʼdik ya̱ʼne? —‍Nogomeya̱ Jesústaj onʼpe̱e̱depo oʼnonaʼuynok,
26 Então os que ouviram isso disseram: Quem pode, então, ser salvo?
27 —‍Huabokerek huataʼda nopoʼyareahueʼdik o̱ʼne. Huataʼda onʼpakpo noeanhuahuikahueʼdik o̱ʼneapo. Diosayoʼda nopoʼyareaʼdik oʼmae kenpaʼti onteʼti noeanhuahuikaʼdik oʼmae. Diosayoʼda ayaʼda kaʼdik o̱ʼe̱. —‍Jesúsa oʼmanaʼuyate.
27 Respondeu-lhes: As coisas que são impossíveis aos homens são possíveis a Deus.
28 —‍Oroʼomeynayo ayaʼda oʼmato̱e̱i̱kaʼnig oʼmaenonʼuy. Ontaj ataʼhuayaʼpo ayaʼda oʼmaenondemey, huairi. —‍Pedroa Jesústaj onaʼuyate.
28 Disse-lhe Pedro: Eis que nós deixamos tudo, e te seguimos.
29 —‍Ayaʼda keʼnen jakpiʼ, keʼnen huaojpiʼ, keʼnen hua̱ye̱piʼ, keʼnen huamaʼbuypiʼ, keʼnen huidpopiʼ, keʼnen hua̱to̱e̱piʼ, keʼnen huasiʼpopiʼ Dios Huairitaj aʼnigpe̱e̱yaʼpo eʼmaenonʼnayo indariyo
29 Respondeu-lhes Jesus: Em verdade vos digo que ninguém há que tenha deixado casa, ou mulher, ou irmãos, ou pais, ou filhos, por amor do reino de Deus,
30 durugda onʼnoeonhuahuikaʼapo huakkaʼda nogda onʼmato̱e̱a̱po kenpaʼti onteʼti Diosere onʼnoeonhuahuikaʼapo. —‍Jesúsa oʼmanaʼuyate.
30 que não haja de receber no presente muito mais, e no mundo vindouro a vida eterna.
31 Doce huamataʼmonaʼeritaj Jesúsa meyo̱hueʼda oʼbatohuaʼdepo,
31 Tomando Jesus consigo os doze, disse-lhes: Eis que subimos a Jerusalém e se cumprirá no filho do homem tudo o que pelos profetas foi escrito;
32 Nog aratbuttada menyokapone. Doʼtaj nog aratbuta menʼtierikapone, dakhueaʼda menʼtidiʼkeapone, doʼtaj mentisupuʼeapone,
32 pois será entregue aos gentios, e escarnecido, injuriado e cuspido;
33 pidetbiʼa kenpaʼti menʼbitbitapone, meʼdarakapone, bottaʼaʼ kubarakyo eksikondeʼte kubarakyaʼ Diosa meʼnoyhuada̱ʼapone. —‍Jesúsa doce huanigpe̱i̱kaʼeritaj oʼmanaʼuyate.
33 e depois de o açoitarem, o matarão; e ao terceiro dia ressurgirá.
34 Doce huanigpe̱i̱kaʼerinayo nopoenkahueʼ o̱ʼnuyate. Kenda Jesúsa eʼmanaʼtada nopoenkahueʼ o̱ʼnepo konig eʼi̱re̱g o̱ʼe̱nok nopoenkahueʼ o̱ʼneʼuyate.
34 Mas eles não entenderam nada disso; essas palavras lhes eram obscuras, e não percebiam o que lhes dizia.
35 Huakkaʼ jak Jericóyo Jesúsa eʼtikayopakte dagte huabokerek oʼhuadpo ekpobig o̱ʼe̱po huakupepiʼ aypopiʼ menʼyok oaʼikaʼ.
35 Ora, quando ele ia chegando a Jericó, estava um cego sentado junto do caminho, mendigando.
36 Huakkaʼda aratbut onʼpoknok ekpobiga̱ oʼpe̱e̱depo, “¿Katete moʼe̱?” oʼmanaʼuyate.
36 Este, pois, ouvindo passar a multidão, perguntou que era aquilo.
37 “Jesús Nazareteri oʼpok.” Oʼnonaʼuyate.
37 Disseram-lhe que Jesus, o nazareno, ia passando.
38 —‍Metinepahuiʼ, Jesús. Daviden adhueaʼ huayayo i̱ʼe̱ne. —‍Oʼokoyʼuyate.
38 Então ele se pôs a clamar, dizendo: Jesus, Filho de Davi, tem compaixão de mim!
39 “Yabatik, soataʼ ya̱e̱ʼ.” Huakkuru aratbuta Jesúsere huahuaʼeria eʼnonaʼtada onteʼti onteʼti oʼokoypo,
39 E os que iam à frente repreendiam-no, para que se calasse; ele, porém, clamava ainda mais: Filho de Davi, tem compaixão de mim!
40 Jesús ehuada oʼboatoʼpo, “Menʼnigtotiak,” huanigpe̱i̱kaʼeritaj oʼmanaʼuyate. Oʼtikayopakonyakdenok,
40 Parou, pois, Jesus, e mandou que lho trouxessem. Tendo ele chegado, perguntou-lhe:
41 —‍¿Katetaj iʼpak? —‍Jesúsa onaʼuyate.
41 Que queres que te faça? Respondeu ele: Senhor, que eu veja.
42 —‍Yatiahuayʼ. Doʼtaj oknopo̱e̱nok okpoyareaddene. —‍Jesúsa ekpobigtaj onaʼuyate.
42 Disse-lhe Jesus: Vê; a tua fé te salvou.
43 Jesúsa kenpaʼ eadeʼte huaboaʼda ekpobig tiahuaydik o̱ʼe̱depo, Jesústaj oʼtahuaʼpo “Dios kurudyo̱ ʼuruda o̱ʼi̱kaʼpo huadaknanada oʼkikaʼ,” oʼbatiaʼpaknok, ayaʼada Jesústaj onʼtahuaʼpo onʼtiahuaypo onʼpe̱e̱po kenpaʼti “Dios kurudyo̱ ʼuruda o̱ʼi̱kaʼpo huadaknanada oʼkikaʼ,” onʼbatiaʼpakuyate.
43 Imediatamente recuperou a vista, e o foi seguindo, gloficando a Deus. E todo o povo, vendo isso, dava louvores a Deus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.