Mateus 8
Ambulas Maprik NT (ABT_MAP) vs NVI
1 Jisas nébu kulaknyénytakne dawulidéka de wupmalemu du taakwa déku kukba yék.
1 Quando ele desceu do monte, grandes multidões o seguiram.
2 Yédaka dé lepéro yan du nak déké yae kwati yaane waadé daate dé wak, “Némaan Ban, wuné yéknwun yawuruké méné mawulé yaménéran waménu wuné yéknwun yaké wuné yo.”
2 Um leproso, aproximando-se, adorou-o de joelhos e disse: "Senhor, se quiseres, podes purificar-me! "
3 Naate wadéka dé déku taababa kutte dé wak, “Wuné yéknwun yaménuké wuné mawulé yo. Méné yéknwun yaké méné yo.” Naate wadéka dé wani lepéro kaapuk yadéka dé wani du yéknwun yak.
3 Jesus estendeu a mão, tocou nele e disse: "Quero. Seja purificado! " Imediatamente ele foi purificado da lepra.
4 Yadéka dé dérét wak, “Mé véknwu. Ménat yawurén muké nak du taakwat wakwemarék yaké méné yo. Méné Gotna kudi bulnakwa gaba jébaa yakwa nyédé duké ye déku méniba téménu dé ména sépat véké dé yo. Védu méné Moses déknyényba wakwedén pulak Gotké kwaami kwayéké méné yo. Kwayéménu nak du taakwa véte kutdéngké de yo, lepéro kaapuk yadéka méné yéknwun yaménénké.” Naate dé Jisas dérét wak.
4 Em seguida Jesus lhe disse: "Olhe, não conte isso a ninguém. Mas vá mostrar-se ao sacerdote e apresente a oferta que Moisés ordenou, para que sirva de testemunho".
5 Jisas Kapaneamét yédéka dé Romna waariyakwa duna némaan du nak yae dé dérét wak, “Némaan Ban, mé véknwu. Wunéké jébaa yakwa duna maan kapére yadéka dé kaapuk yédékwa. Apa kaagél kutte dé gaba male dé kwao.”
5 Entrando Jesus em Cafarnaum, dirigiu-se a ele um centurião, pedindo-lhe ajuda.
6 — ausente —
6 E disse: "Senhor, meu servo está em casa, paralítico, em terrível sofrimento".
7 Naate wadéka dé wak, “Wuné yae dérét kutnébulké wuné yo.”
7 Jesus lhe disse: "Eu irei curá-lo".
8 Naate wadéka dé wak, “Némaan Ban, wan kaapuk. Wuné bakna du wuné ro. Méné némaan ban méné ro. Waga rate méné ye wuna gat wulaamarék yaké méné yo. Méné kéba rate bakna waménu dé wuna du tépa yéknwun yaké dé yo.
8 Respondeu o centurião: "Senhor, não mereço receber-te debaixo do meu teto. Mas dize apenas uma palavra, e o meu servo será curado.
9 Nak du wunéké dé némaan ban ro. Radéka wuné wadékwa pulak wuné yo. Wuné waariyakwa duna némaan ban wuné ro. Wuné dut nak, ‘Méné yéké méné yo,’ naawuréka dé yu. Nak dut, ‘Méné mé yaa,’ naawuréka dé yao. Wunéké jébaa yakwa dut, ‘Wani jébaa mé ya,’ naawuréka dé wani jébaa yo. Méné yawurékwa pulak yaké méné yo. Méné bakna waménu wuna du tépa yéknwun yaké dé yo.” Naate dé wak.
9 Pois eu também sou homem sujeito à autoridade, com soldados sob o meu comando. Digo a um: ‘Vá’, e ele vai; e a outro: ‘Venha’, e ele vem. Digo a meu servo: ‘Faça isto’, e ele faz".
10 Jisas wani kudi véknwute dé sanévéknwu wanévéknwuk. Yate dé déku kukba yaan du taakwat wak, “Kéni du dé wunéké miték male sanévéknwu. Wuné wawuru du taakwa yéknwun yadaranké dé kutdéngék. Guné Isrelna du taakwa las guné walkamu male guné wunéké miték sanévéknwu. Dé Romna du radéka déku yéknwun mawulé guné Isrelna du taakwa guna yéknwun mawulat débu talaknak. Adél wuné gunat wakweyo.
10 Ao ouvir isso, Jesus admirou-se e disse aos que o seguiam: "Digo-lhes a verdade: Não encontrei em Israel ninguém com tamanha fé.
11 Mé véknwu. Isrelna du taakwa las de Gotna gayét wulaaké de yo. De male kaapuk. Gege gayéba yaan wupmalemu du taakwa las wawo déku gayét wulaaké de yo. Wupmalemu nyaa yaalakwaba yaado wupmalemu nyaa dawulikwaba yae de wupmalemu du béré taakwa béré déku gayét wulaaké de yo. Wulae de Gotna kémba rate naana képmawaara Ebrayam, Aisak, Jekop wale, waga rate kadému kaké de yo.
11 Eu lhes digo que muitos virão do Oriente e do Ocidente, e se sentarão à mesa com Abraão, Isaque e Jacó no Reino dos céus.
12 Isrelna wupmalemu du taakwa Gotna gayét wulaamarék yaké de yo. Wani du taakwaké Got kuk kwayéké dé yo. Kwayéte wadu de kapéredi taalat yéké de yo. Wani taaléba gaankété male ye dé tu. Nyaa kaapuk vékwa. Wani taaléba rakwa du taakwa némaa kaagél kutké de yo. Kutte de yéknwun taaléba raké mawulé yate némaanba géraaké de yo.”
12 Mas os súditos do Reino serão lançados para fora, nas trevas, onde haverá choro e ranger de dentes".
13 Naate watakne dé Romna waariyakwa du deku némaan banét wak, “Ména gayét gwaamale yéké méné yo. Ye saabe wunéké miték sanévéknwute wuna kudiké ‘Adél’ naaménénké méné waménén mu waga véké méné yo.” Naate dé Jisas wak. Waga wadén tulé Romna waariyakwa duké jébaa yakwa du dé tépa yéknwun yak.
13 Então Jesus disse ao centurião: "Vá! Como você creu, assim lhe acontecerá! " Na mesma hora o seu servo foi curado.
14 Jisas ye Pitana gat wulae dé vék Pitana naakuma kiyakiya yadéka kwaaléka.
14 Entrando Jesus na casa de Pedro, viu a sogra deste de cama, com febre.
15 Vétakne dé léku taababa kutdéka kiyakiya débu kaapuk yak. Yadéka yéknwun ye lé raapme kadému kawu saakére lé Jisaské kwayék.
15 Tomando-a pela mão, a febre a deixou, e ela se levantou e começou a servi-lo.
16 Garabu yadéka de kutakwa kure tén wupmalemu du taakwa baadit de kure yaak Jisaské. Kure yaadaka dé wadéka de kutakwa yaage yék. Kiyakiya yakwa du taakwa baadi, sépékwaapa kapére yan du taakwa baadit wawo de déké kure yaak. Kure yaadaka dé derét kutnébuldéka de akwi tépa yéknwun yak.
16 Ao anoitecer foram trazidos a ele muitos endemoninhados, e ele expulsou os espíritos com uma palavra e curou todos os doentes.
17 Jisas waga yadéka dé Gotna yéba déknyényba kudi wakwen du Aisaia déku kudi adél dé yak. Déku kudi Gotna nyégaba kéga dé kwao: Kiyakiya naanat yadéka dé naanat kutnébulék. Naana kapéredi mu dé kutnébulék. Sépékwaapa kapére yadéka dé apa yate wadéka naané tépa yéknwun yak. Wani kudi Aisaia dé kavik, Jisasna néwaa dérét kéraamarék yalén tulé.
17 E assim se cumpriu o que fora dito pelo profeta Isaías: "Ele tomou sobre si as nossas enfermidades e sobre si levou as nossas doenças".
18 Wupmalemu du taakwa jawe tédaka Jisas véte dé déku duwat wak, “Botba waare kwawu nak saknwat yéké naané yo.”
18 Quando Jesus viu a multidão ao seu redor, deu ordens para que atravessassem para o outro lado do mar.
19 Naate wadéka dé apa kudiké kutdéngkwa du nak yae dé dérét wak, “Némaan Ban, méné naanat Gotna jébaaké méné yakwatnyu. Wuné méné wale yeyé yeyaké wuné mawulé yo. Yéménéran akwi taalat wuné wawo yéké wuné yo.”
19 Então, um mestre da lei aproximou-se e disse: "Mestre, eu te seguirei por onde quer que fores".
20 Naate wadéka dé Jisas wak, “Miték mé sanévéknwu. Kwatbosa de képmaaba tékwa waaguba de kwao. Api deku kwaatba de kwao. Wuné Akwi Du Taakwana Nyaan kwaawuréran ga nak kaapuk tékwa.”
20 Jesus respondeu: "As raposas têm suas tocas e as aves do céu têm seus ninhos, mas o Filho do homem não tem onde repousar a cabeça".
21 Naate wadéka dé déku du nak dérét wak, “Némaan Ban, méné kusékétménéran taale wuné ye rawuru wuna yaapa kiyaadu wuné déku gaaba ségwi kérae rémké wuné yo. Rémtakne wuné méné wale yeyé yeyaké wuné yo.”
21 Outro discípulo lhe disse: "Senhor, deixa-me ir primeiro sepultar meu pai".
22 Naate wadéka dé wak, “Aya. Bulaa wuné wale mé yaa. Wuna kudi véknwumarék yakwa du taakwa de kiyaan du taakwa pulak de ro. Wani du taakwa kiyaan du taakwat rémké de yo.”
22 Mas Jesus lhe disse: "Siga-me, e deixe que os mortos sepultem os seus próprios mortos".
23 Wani kudi wakwetakne Jisas botba waarédéka de déku du wawo waarék.
23 Entrando ele no barco, seus discípulos o seguiram.
24 Waare yédaka némaa wimut kutdéka dé gu raapme waare botba gwaade dé sékérékgé yak. Yadéka Jisas widé dé kwaak.
24 De repente, uma violenta tempestade abateu-se sobre o mar, de forma que as ondas inundavam o barco. Jesus, porém, dormia.
25 Kwaadéka déku du ye de dérét waaséligénék. Waaséligénte de wak, “Némaan Ban, kén naané yalaknu. Méné mé raapme naanat kutkalé ya.”
25 Os discípulos foram acordá-lo, clamando: "Senhor, salva-nos! Vamos morrer! "
26 Naate wadaka dé derét wak, “Guné samuké guné wup yo? Yate guné wo, ‘Déku apa makwal apa male, kapu yaga pulak?’ Naate wate wunéké guné kaapuk miték sanévéknwugunékwa.” Naate watakne dé raapme wadéka wimut kaapuk yadéka dé gu tépa miték ték.
26 Ele perguntou: "Por que vocês estão com tanto medo, homens de pequena fé? " Então ele se levantou e repreendeu os ventos e o mar, e fez-se completa bonança.
27 Tédéka de akwi kwagénte de wak, “Aki. Dé wadéka dé wimut gu déku kudi véknwute wadékwa pulak dé yo. Wan yaga pulak ban dé?” Naate watakne de Jisas wale miték yék botba.
27 Os homens ficaram perplexos e perguntaram: "Quem é este que até os ventos e o mar lhe obedecem? "
28 Jisas déku du wale botba ye de kwawu nak saknwu saabak. Gadarana képmaa de saabak. Saabadaka bét du vétik du taakwa kiyaadaka rémdan taaléba re bét dérét véké yék. Kutakwa de wani du vétit kure ték. Kure tédaka bét waagété yate nak dut saaki viyaaké mawulé yabétka nak du taakwa kaapuk wani yaabuba yédan.
28 Quando ele chegou ao outro lado, à região dos gadarenos, foram ao seu encontro dois endemoninhados, que vinham dos sepulcros. Eles eram tão violentos que ninguém podia passar por aquele caminho.
29 Bét ye Jisasnyét véte bét némaanba waate bét wak, “Méné, Gotna nyaan, anat samu yaké méné yo? Anat kaagél tiyaaké nae méné yaak, kapu yaga pulak? Kot véknwukwa némaan ban raménéran tulé wekna kaapuk yaan. Bulaa anat kaagél tiyaamarék yaké méné yo.” Naate bét dérét wak.
29 Então eles gritaram: "Que queres conosco, Filho de Deus? Vieste aqui para nos atormentar antes do devido tempo? "
30 Wani taaléba wupmalemu baalé de kadému kak.
30 A certa distância deles estava pastando uma grande manada de porcos.
31 Kadaka de wani du vétit kure tén kutakwa de Jisasnyét wak, “Méné naanat kéléké mawulé yaménéran méné waménu naané wani baaléna mawuléba wulaaké naané yo.”
31 Os demônios imploravam a Jesus: "Se nos expulsas, manda-nos entrar naquela manada de porcos".
32 Naate wadaka dé derét wak, “Guné wanét mé yaage yégunu.” Waga wadéka de wani du vétit kulaknyénytakne ye de wani baaléna mawuléba wulae ték. Tédaka wani baalé némaa tépaaba yaage dawuliye guba akére gu ke de kiyaak.
32 Ele lhes disse: "Vão! " Eles saíram e entraram nos porcos, e toda a manada atirou-se precipício abaixo, em direção ao mar, e morreu afogada.
33 Yadaka de baaléké téségén du yaage ye némaa gayé saabe de wani muké du taakwat kudi wakwek. Wakwete de kutakwa kure tén du vétikgé wawo kudi wakwek.
33 Os que cuidavam dos porcos fugiram, foram à cidade e contaram tudo, inclusive o que acontecera aos endemoninhados.
34 Waga wakwedaka véknwutakne de wani gayéba rakwa du taakwa yaak, Jisasnyét véké. Yae dérét véte de wak, dé deku képmaa kulaknyénytakne yéduké.
34 Toda a cidade saiu ao encontro de Jesus, e quando o viram, suplicaram-lhe que saísse do território deles.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.