Mateus 17
Ambulas Maprik NT (ABT_MAP) vs VC
1 Nyaa nak taaba sékét nak taababa kayék nakurak yédéka dé Jisas, Pita, Jems, Jemsna wayékna Jonét waga kwole de apakélé nébat nak waarék. Waare de kapmu de waba rak.
1 Seis dias depois, Jesus tomou consigo Pedro, Tiago e João, seu irmão, e conduziu-os à parte a uma alta montanha.
2 Rate védaka Jisasna sépé walaakwe dé nak pulak yak. Yadéka déku ménidaama nyaa pulak dé vék. Védéka déku baapmu wut waamat kapére yate dé kayénarék.
2 Lá se transfigurou na presença deles: seu rosto brilhou como o sol, suas vestes tornaram-se resplandecentes de brancura.
3 Yadéka déknyényba rate Gotna yéba kudi wakwen du Moses bét Ilaija Gotna gayéba giyae Jisas wale kudi buldaka de Jisasna du kupuk vék.
3 E eis que apareceram Moisés e Elias conversando com ele.
4 Pita derét véte dé Jisasnyét wak, “Némaan Ban, naané kéba ranakwa wan yéknwun. Méné mawulé yaménéran wuné ga kupuk kéba kaaké wuné yo. Ménéké nak, Moseské nak, Ilaijaké nak.”
4 Pedro tomou então a palavra e disse-lhe: Senhor, é bom estarmos aqui. Se queres, farei aqui três tendas: uma para ti, uma para Moisés e outra para Elias.
5 Pita wani kudi wekna wadéka dé waamat kapére yakwa buwi nak giyae dé derét taknatépék. Taknatépédéka dé kudi nak buwiba gwaade dé wak, “Kén wuna nyaan. Déké wuné mawulat kapére yo. Déké wuna mawulé yéknwun dé yo. Guné déku kudi mé véknwu.”
5 Falava ele ainda, quando veio uma nuvem luminosa e os envolveu. E daquela nuvem fez-se ouvir uma voz que dizia: Eis o meu Filho muito amado, em quem pus toda minha afeição; ouvi-o.
6 Wani kudi véknwutakne Jisasna du de wupmét kapére yate kwati yaane waadé daate képmaaba de vék.
6 Ouvindo esta voz, os discípulos caíram com a face por terra e tiveram medo.
7 Védaka dé Jisas deké yae derét kutte dé wak, “Guné mé raap. Wup yamarék yaké guné yo.”
7 Mas Jesus aproximou-se deles e tocou-os, dizendo: Levantai-vos e não temais.
8 Naate wadéka raapme nak duwat kaapuk védan. Jisasnyét male de vék.
8 Eles levantaram os olhos e não viram mais ninguém, senão unicamente Jesus.
9 De wani nébu kulaknyénytakne dawulite dé Jisas derét wak, “Mé véknwu. Guné végunén muké nak duwat bulaa wakwemarék yaké guné yo. Wuné Akwi Du Taakwana Nyaan kiyaawuru Got wadu wuné nébéle raapwuru guné wani tulé wani muké wakweké guné yo.”
9 E, quando desciam, Jesus lhes fez esta proibição: Não conteis a ninguém o que vistes, até que o Filho do Homem ressuscite dos mortos.
10 Naate wadéka de déku du dérét wak, “Apa kudiké kutdéngkwa du de kéga wo, ‘Gotna yéba déknyényba kudi wakwen du Ilaija taale yaaké dé yo. Yaadu Got wadén ban Krais kukba yaaké dé yo.’ Samuké de waga wo?”
10 Em seguida, os discípulos o interrogaram: Por que dizem os escribas que Elias deve voltar primeiro?
11 Naate wadaka dé wak, “Wan adél kudi de wo. Ilaija taale yaaké dé yo. Yae dé Kraisna yaabu kutké dé yo.
11 Jesus respondeu-lhes: Elias, de fato, deve voltar e restabelecer todas as coisas.
12 Gunat wuné wakweyo. Ilaija débu yaak. Yaadéka du taakwa déké kutdéngmarék yate de dérét kapéredi mu de yak. Dérét yadan pulak wuné Akwi Du Taakwana Nyaan wunat kapéredi mu yaké de yo.”
12 Mas eu vos digo que Elias já veio, mas não o conheceram; antes, fizeram com ele quanto quiseram. Do mesmo modo farão sofrer o Filho do Homem.
13 Naate wadéka de wak, “Dé Ilaijaké wakwete dé gu yaakutaknan du Jonké dé wakwek.”
13 Os discípulos compreenderam, então, que ele lhes falava de João Batista.
14 Jisas, Pita, Jems, Jon, waga dawuliye de déku du las wawo wupmalemu du béré taakwa béré wawo jawe tén saabak. Saabadaka dé du nak Jisaské yae dé déké kwati yaane waadé daak.
14 E, quando eles se reuniram ao povo, um homem aproximou-se deles e prostrou-se diante de Jesus,
15 Waadé daate dé wak, “Némaan Ban, méné wuna nyaanké mawulé lékgé méné yo. Nak apu nak apu dé waagété yate dé aki kiyao. Aki kiyae wupmalemu apu dé yaaba akére dé guba wawo dé akéru.
15 dizendo: Senhor, tem piedade de meu filho, porque é lunático e sofre muito: ora cai no fogo, ora na água...
16 Yadéka wuné ména duké kure yéwuréka de dérét kutnébulké de yapatik.”
16 Já o apresentei a teus discípulos, mas eles não o puderam curar.
17 Naate wadéka dé Jisas wak, “Yaga pulak? Guné wunéké miték kaapuk sanévéknwugunékwa. Guna mawulé kaapuk miték tékwa. Wuné wupmalemu baapmu guné wale rawuréka guné wunéké kaapuk miték sanévéknwugunékwa.
17 Respondeu Jesus: Raça incrédula e perversa, até quando estarei convosco? Até quando hei de aturar-vos? Trazei-mo.
18 Guné wani nyaanét wunéké mé kure yaa.” Naate wadéka kure yédaka dé Jisas wani nyaanét kure tén kutakwat waatidéka lé wani nyaanét bari kulaknyénytakne yaage yék. Yaage yéléka dé wani nyaan yéknwun yak.
18 Jesus ameaçou o demônio e este saiu do menino, que ficou curado na mesma hora.
19 Kukba Jisas kapmu radéka de déku du déké ye de dérét wak, “Naané wani kutakwat wanaka lé yaage yémarék yak. Samuké naané wani jébaa yaké naané yapatik?”
19 Então os discípulos lhe perguntaram em particular: Por que não pudemos nós expulsar este demônio?
20 Naate wadaka dé derét wak, “Guné waga yaké guné yapatik, guné Gotké miték sanévéknwumarék yagunékwa bege. Mé véknwu. Guné Gotké walkamu sanévéknwugunéran guné déké walkamu yéknwun mawulé yaké guné yo. Guné Gotké walkamu yéknwun mawulé yagunéran guné apa jébaa yaké guné yo. Kéni nébu mé vé. Guné Gotké walkamu yéknwun mawulé yagunu, guna yéknwun mawulé makwali sék pulak makwali male tédu, kéni nébu raapme yéduké Gorét waatagunéran, kéni nébu raapme yéké dé yo. Guné déké miték sanévéknwusaakute dérét waatagunéran guné déknyényba vémarék yadan apa jébaa las wawo yaké guné yo.
20 Jesus respondeu-lhes: Por causa de vossa falta de fé. Em verdade vos digo: se tiverdes fé, como um grão de mostarda, direis a esta montanha: Transporta-te daqui para lá, e ela irá; e nada vos será impossível.
21 [Guné kutakwa yaage yédoké waké mawulé yagunéran guné kadému kamarék yate wani muké Gorét waataké guné yo. Waga yagunu de yaage yéké de yo. Waga yamarék yagunéran de yaage yémarék yaké de yo.]”
21 Quanto a esta espécie de demônio, só se pode expulsar à força de oração e de jejum.
22 Jisas déku du wale Galilina taaléba yeyé yeyate Jisas dé derét wak, “Kukba de wuné Akwi Du Taakwana Nyaanét maamaké kwayédo wuné deku taababa raké wuné yo.
22 Enquanto caminhava pela Galiléia, Jesus lhes disse: O Filho do Homem deve ser entregue nas mãos dos homens.
23 Rawuru wunat viyaapérekdo kiyaaké wuné yo. Kiyaawuru nyaa kupuk yédu Got wadu wuné tépa nébéle raapké wuné yo.” Naate wadéka de wani muké némaa mawulé léknék.
23 Matá-lo-ão, mas ao terceiro dia ressuscitará. E eles ficaram profundamente aflitos.
24 Jisas déku du wale de Kapaneamét de yék. Ye saabadaka de Gotna kudi buldakwa némaa gaké takis nyégélkwa du Pitaké yae de dérét wak, “Guna némaan ban Gotna kudi buldakwa némaa gaké takis las dé kwayu, kapu kaapuk?”
24 Logo que chegaram a Cafarnaum, aqueles que cobravam o imposto da didracma aproximaram-se de Pedro e lhe perguntaram: Teu mestre não paga a didracma?
25 Naate wadaka dé Pita wak, “Ao. Dé kwayu.” Naate watakne gaba wulae Jisasnyét wani kudi wekna wakwemarék yadéka Jisas dé dérét waatak, “Saimon, yaga méné sanévéknwu? Kéni képmaaba rakwa némaan du kiyadat de takis nyégélu? Deku kémna du taakwat de nyégélu, kapu nak gena du taakwat de nyégélu?”
25 Paga sim, respondeu Pedro. Mas quando chegaram à casa, Jesus preveniu-o, dizendo: Que te parece, Simão? Os reis da terra, de quem recebem os tributos ou os impostos? De seus filhos ou dos estrangeiros?
26 Naate wadéka dé Pita wak, “Nak gena du taakwat male de takis nyégélu.” Naate wadéka dé Jisas wak, “Wan adél. Némaan duna kém deku du taakwa takis deké kaapuk kwayédakwa. Wuné Gotna nyaan wuné ro. Wuné déku gaké takis kwayémarék yawuréran wuné déku nyaan rawurékwaké sanévéknwute dé wunat waatimarék yaké dé yo.
26 Pedro respondeu: Dos estrangeiros. Jesus replicou: Os filhos, então, estão isentos.
27 Wuné déku gaké kwayémarék yawuréran nak du taakwa de wunéké kapéredi mawulé yate wunat waatiké de yo. Deku mawulé miték témarék yamuké wuné wawo takis kwayéké wuné yo. Méné ye méné kwawuba gukwami wuréké yo. Taale wuréménéran gukwami kérae méné léku kudiba yéwaa nak véké méné yo. Vétakne kérae kure yae méné deké kwayéké yo. Kwayéménéran yéwaa wan ana takis, Gotna kudi buldakwa némaa gaké.” Naate dé Jisas Pitat wak.
27 Mas não convém escandalizá-los. Vai ao mar, lança o anzol, e ao primeiro peixe que pegares abrirás a boca e encontrarás um estatere. Toma-o e dá-o por mim e por ti.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.