Mateus 14

Ambulas Maprik NT (ABT_MAP) vs BKJ

Sair da comparação
1 Wani tulé Galilina képmaaba rakwa du taakwa deku némaan ban déku yé Yerot Jisaské kudi wakwedaka dé véknwuk.
1 Nesse tempo Herodes, o tetrarca, ouvindo a fama de Jesus,
2 Véknwute dé déku jébaa yakwa duwat wak, “Wani du wan gu yaakutaknan du Jon dé. Déknyényba wuné wawuréka de déku maakna tépaknék. Tépakdaka kiyae bulaa débu nébéle raapmék. Nébéle raapme dé némaa apa kérae wani apa jébaa dé yo.” Naate dé Yerot wak.
2 disse aos seus servos: Este é João, o Batista; ele está ressuscitado dos mortos, e por isso obras poderosas atuam nele.
3 Déknyényba Yerot dé déku némaadu Pilipna taakwat yak. Wani taakwana yé Yerodias. Yadéka dé Jon dérét wak, “Ména némaadu radéka déku taakwat yaménén wan sépélak méné yak. Got wani muké dé waatiyu.” Naate wadéka Yerodias Jonna kudiké kélik yate waléka Yerot léku kudi véknwute wadéka de déku du yae Jonét kulékiye baagwit gitakne dérét de kure yék raamény gat.
3 Pois Herodes, havendo prendido a João, o amarrou, e o colocou na prisão, por causa de Herodias, esposa de seu irmão Filipe.
4 — ausente —
4 Porque João lhe dizia: Não te é lícito possuí-la.
5 Kure yédaka raamény gaba kwaadéka Yerot dérét viyaapérekgé mawulé dé yak. Judana du taakwa de wak, “Jon wan Gotna yéba kudi wakwekwa du dé.” Naate wadaka Yerot dé Jonét viyaapérekmuké wup dé yak.
5 E querendo matá-lo, temia o povo; porque eles o consideravam um profeta.
6 Nak nyaa de du las yae Yerot wale jawe rate Yerotna néwaa dérét kéraalén nyaaké sanévéknwute de kadému kak. Kadaka Yerodiasna takwanyan yae wani duna méniba téte lé kétik. Kétiléka Yerot véte dé mawulat kapére yak.
6 Celebrando-se, porém, o aniversário de Herodes, a filha de Herodias dançou diante deles, e agradou a Herodes.
7 Yate dé lérét wak, “Gwalmu las kwayéwuruké mawulé yanyénéran wani gwalmu kwayéké wuné yo. Wawurén pulak yaké wuné yo. Wan adél.”
7 Perante isso prometeu, com juramento, dar-lhe tudo o que pedisse.
8 Naate wadéka lé ye léku néwaat wak, “Dé wunéké gwalmu tiyaaké dé wak. Samu gwalmuké wakweké wuné yo?” Naate waléka lé léku néwaa Jon déknyényba wadén kudiké wekna kélik yate lé wak, “Gu yaakutaknakwa du Jon, déku maakna. Waga kéraanyénu wuné kiyaadénké kutdéngké wuné yo.” Naate waléka léku takwanyan yae lé Yerotnét wak, “Gu yaakutaknakwa du Jonna maakna tépakne agérapba takne méné wunéké tiyaaké yo.”
8 E ela, tendo sido anteriormente instruída por sua mãe, disse: Dá-me aqui, em um prato, a cabeça de João, o Batista.
9 Naate waléka dé Yerot waga yamuké kélik yate dé sanévéknwu wanévéknwuk, taknaba adél kudi wadéka dé wale rate kadému kan du véknwudan bege. Sanévéknwute, nak pulak kudi wakwemuké kélik yate dé kusékérék.
9 E o rei se arrependeu; contudo, por causa do juramento, e dos que estavam à mesa com ele, ordenou que se lhe desse.
10 Kusékéttakne dé wadéka déku du ye raamény gat wulae de Jonna maakna tépaknék.
10 E ele mandou decapitar João na prisão.
11 Tépakne maakna agérapba takne de wani taakwaké kure yékwek. Kure yékwedaka lé léku néwaaké kwayék.
11 E a sua cabeça foi trazida em um prato, e dada à moça, e ela a levou para a sua mãe.
12 Waga yadaka Jonna du yae déku gaaba ségwi kérae kure ye de rémék. Rémtakne ye de Jisasnyét wani muké saapék.
12 E vieram os seus discípulos, levaram e enterraram o corpo, e foram dizer a Jesus.
13 Jisas wani kudi véknwutakne dé wani gayé kulaknyénytakne botba waare dé du ramarék taalat yék. Dé kapmu dé yék, botba. Yédéka du taakwa déké kudi véknwutakne deku gayé kulaknyénytakne de képmaaba dé yénét de yék.
13 Ouvindo Jesus isso, partiu dali em um barco, para um lugar deserto, à parte; e, ouvindo isto as multidões, seguiram-no a pé desde as cidades.
14 Yédaka Jisas kwawu maalat yae bot kulaknyénytakne dé vék wupmalemu du béré taakwa bérat. Véte deké mawulé lékte dé kiyakiya yan du taakwa baadi, sépékwaapa kapére yan du taakwa baadit wawo kutnébulék.
14 E, Jesus, saindo, viu uma grande multidão, e movido de compaixão por eles, curou os seus enfermos.
15 Garabu yadéka de Jisasna du déké yae de dérét wak, “Garabu déwa yakwa. Kén du ramarék taalé. Méné waménu kéni du béré taakwa béré de gayét yéké yo. Ye de deku kadému kéraaké yo.”
15 E, chegada a tarde, os seus discípulos aproximaram-se dele, dizendo: O lugar é deserto, e a hora já é passada; despede a multidão, para que indo às aldeias, comprem mantimentos.
16 Naate wadaka dé derét wak, “De yédoké wuné wamarék yaké wuné yo. Guné deké kadému kwayéké guné yo.”
16 Mas Jesus lhes disse: Eles não precisam partir; dai-lhes vós de comer.
17 Naate wadéka de wak, “Naané wupmalemu kadému kaapuk. Makwal béret naktaba guba kutdan gukwami vétik waga male dé ro.”
17 E eles lhe disseram: Nós não temos aqui senão cinco pães e dois peixes.
18 Naate wadaka dé wak, “Mé kure yaa wunéké.”
18 Ele disse: Traga-os aqui para mim.
19 Waga wadéka kure yédaka dé waba tén du taakwat wak, waaraba radoké. Wadéka radaka dé makwal béret naktaba gukwami vétik kérae kure téte nyérét kwaasawuré véte dé Gorét wak, “Yéknwun mu ménébu tiyaak. Wan yéknwun.” Naate watakne béret bule dé déku duké kwayék. Kwayédéka de du taakwaké munikwek.
19 E, ordenando a multidão para que se assentasse sobre a relva, tomou os cinco pães e os dois peixes, e, erguendo os olhos ao céu, ele os abençoou, e partindo os pães, deu-os aos seus discípulos, e os discípulos à multidão.
20 Munikwedaka de akwi du béré taakwa béré mitékne kak. Kadaka béret las radéka de Jisasna du de kébi taaba vétik sékét maanba kayék vétik (12) waga de laakwa sékéréknék.
20 E todos comeram e se fartaram; e dos pedaços que sobraram tomaram doze cestos cheios.
21 Wani béret kan du wupmalemu (5,000 pulak). Wupmalemu taakwa baadi wawo waba de rate kak.
21 E os que haviam comido eram cerca de cinco mil homens, além de mulheres e crianças.
22 Jisasna du waga yadaka Jisas dé derét wak, “Guné botba waare guné taale yéké yo, kwawu nak saknwat.” Naate wadéka déku du yédaka dé wani du taakwat wak, deku gayét yédoké.
22 E logo Jesus compeliu os seus discípulos a entrar no barco, e passar adiante dele para o outro lado, enquanto ele despedia a multidão.
23 Wadéka yédaka Got wale kudi bulké nae dé kapmu dé nébat waarék. Waarédéka nyaa dawulidéka dé kapmu dé rak nébuba.
23 E, despedida a multidão, ele subiu para o monte, para orar à parte. E vindo a noite, ele estava ali sozinho.
24 Radéka déku du ran bot ye lé nyédé kwawuba téléka wimut kutdéka lé bot némaanba lé waaré giyaak.
24 O barco, porém, estava já no meio do mar, agitado pelas ondas; porque o vento era contrário.
25 Yaléka yé tékgé yadéka dé Jisas gu takuba déku duké yék.
25 Mas, à quarta vigília da noite, Jesus foi até eles, andando sobre o mar.
26 Yédéka de dérét véte kwagénék. Kwagénte de wak, “Wan gaababan dé nak yao.” Waga wate wupmét kapére yate de némaanba gureknék.
26 E quando os discípulos o viram andando sobre o mar, eles perturbaram-se, dizendo: É um espírito; e gritaram de medo.
27 Gurekdaka dé Jisas derét bari wak, “Kén wuné wuné yao. Guné wup yamarék yaké guné yo. Yéknwun mawulé yaké guné yo.” Naate dé derét wak.
27 Mas imediatamente Jesus falou com eles, dizendo: Tende bom ânimo, sou eu, não temais.
28 Wani kudi wadéka dé Pita Jisasnyét wak, “Némaan Ban, wan méné yaaménéran méné wunat waménu wuné gu takuba ménéké yaaké wuné yo.”
28 E Pedro respondeu, e disse: Senhor, se és tu, manda-me ir ter contigo sobre as águas.
29 Naate wadéka dé wak, “Méné mé yaa.” Naate wadéka dé bot kulaknyénytakne dawuliye gu takuba batnyé yéte dé Jisas ténét yéké mawulé yak.
29 E ele disse: Vem. E Pedro, descendo do barco, andou sobre as águas para ir até Jesus.
30 Yate wimut kutdéka apakélé gu raapdéka véte dé wup yak. Wup yate dé guba dawuliké yak. Yate némaanba dé wak, “Némaan Ban, wunat mé kuttiyaa.”
30 Mas ele vendo que o vento era forte, teve medo; e, começando a submergir, clamou, dizendo: Senhor, salva-me!
31 Naate wadéka dé dérét bari kutte dé wak, “Samuké méné ména mawuléba wak, ‘Jisas wunat kuttiyaaké apa dé yo, kapu kaapuk?’ Waga wamarék yate wunéké mé miték sanévéknwu.”
31 E imediatamente Jesus, estendendo a sua mão, segurou-o, e disse-lhe: Oh pequena fé, por que tu duvidaste?
32 Naate watakne dérét kwole ye botba waarébétka dé wimut kaapuk yak.
32 E quando eles entraram no barco, o vento cessou.
33 Yadéka botba ran du de déku yéba kevérékte de wak, “Méné Gotna nyaan. Wan adél.” Naate de wak.
33 Então os que estavam no barco, vindo, o adoraram, dizendo: Verdadeiramente tu és o Filho de Deus.
34 Jisas déku du wale kwawu nak saknwat botba ye de Genesaretna képmaa saabak.
34 Ora, terminada a travessia, eles chegaram à terra de Genesaré.
35 Saabadaka de wani gayéba rakwa du taakwa Jisaské kutdéngék. Kutdéngte wani képmaaba rakwa du taakwat kudi wakwesatidaka de kiyakiya yan du taakwa baadi, sépékwaapa kapére yan du taakwa baadi wawo, derét de kure yék Jisaské.
35 E, quando os homens daquele lugar o reconheceram, eles enviaram por toda aquela região em redor, e trouxeram-lhe todos os que estavam enfermos;
36 Kure yédaka de deku mawuléba de wak, “Naané déku sépéba kutte yéknwun yaké naané yo. Déku sépéba kutké yapatite déku baapmu wutba male kutnaran yéknwun yaké naané yo.” Naate wate de Jisasnyét wak, “Méné kusékétménéran naané ména baapmu wutna waabuba male kutké naané yo.” Naate watakne de déku baapmu wutba kutte de yéknwun yak.
36 e pediram-lhe que ao menos eles pudessem tocar a orla da sua veste, e todos quantos a tocavam ficavam perfeitamente sãos.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.