Marcos 1

Ambulas Maprik NT (ABT_MAP) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Kén yéknwun kudi Gotna nyaan Jisas Kraiské.
1 Este é o princípio das boas-novas a respeito de Jesus Cristo, o Filho de Deus.
2 Taale Gotna yéba kudi wakwen du nak déku yé Aisaia dé Gotna nyégaba kéga kavik:
2 Iniciou-se como o profeta Isaías escreveu: “Envio meu mensageiro adiante de ti, e ele preparará teu caminho.
3 Wani aja kudi déknyényba Aisaia dé kavik. Du taakwana mawulé miték tédu, de Jisas yaadéranké miték sanévéknwudaranké, dé wani kudi kavik.
3 Ele é uma voz que clama no deserto: ‘Preparem o caminho para a vinda do Senhor! Abram a estrada para ele!’”.
4 Jonna néwaa dérét kéraakaapuk yalén tulé Aisaia waga kavidéka kukba gu yaakutaknakwa du Jon dé ték du rakaapuk taaléba. Téte dé déké yaan du taakwat wakwek, “Guné yagunén kapéredi mawulé kulaknyénygunu wuné Gotna yéba gunat gu yaakutaknaké wunék. Guné waga kulaknyénytakne Gotna yéba gu yaakugunu Got guna kapéredi mawulé yatnyéputiké dé yo.”
4 Esse mensageiro era João Batista. Ele apareceu no deserto, pregando o batismo como sinal de arrependimento para o perdão dos pecados.
5 Naate wadéka de Jerusalemba rakwa du taakwa, Judiana nak képmaaba rakwa du taakwa wawo, waga de wupmalemu du taakwa déké yék. Ye yadan kapéredi muké kélik yate wakwedaka dé Gotna yéba derét gu yaakutaknak Jodan kaabéléba.
5 Gente de toda a Judeia, incluindo os moradores de Jerusalém, saía para ver e ouvir João. Quando confessavam seus pecados, ele os batizava no rio Jordão.
6 Jon yéknwun baapmu wut yéknwun kadémuké kaapuk sanévéknwudén. Dé kwaami sépéna yéwit yaatédan baapmu wut dé gik. Gitakne dé bulmakawu sépat yadan nyaamégi dé gipatak. Dé kwamijok dé kak. Samgék pulak mu dé jélipme kak.
6 João vestia roupas tecidas com pelos de camelo, usava um cinto de couro e alimentava-se de gafanhotos e mel silvestre.
7 Dé du taakwat kéga dé kudi wakwek, “Wuna kukba du nak dé yao. Déku apa wuna apat dé talaknak. Dé némaan du dé ro. Wuné bakna du wuné ro. Yaga pulak déku jébaa yaké wuné yo, wuné bakna du rawurékwa bege? Dé némaan du radéka wuné déké jébaa yaké wuné yapatiyu, wuné bakna du rawurékwa bege.
7 João anunciava: “Depois de mim virá alguém mais poderoso que eu, alguém tão superior que não sou digno de me abaixar e desamarrar as correias de suas sandálias.
8 Wuné gunat Gotna yéba gu wunébu yaakutaknak. Dé Gotna Yaamabi gunéké kwayéké dé yo.” Naate dé Jon wak.
8 Eu os batizo com água, mas ele os batizará com o Espírito Santo!”.
9 Wani tulé Jisas Nasaretba dé yaak. Wani gayé Galiliba dé tu. Yaadéka dé Jon Jodan kaabéléba dé dérét Gotna yéba gu yaakutaknak.
9 Certo dia, Jesus veio de Nazaré da Galileia, e João o batizou no rio Jordão.
10 Yaakutaknadéka dé guba yaalate dé vék nyét bari kepukadéka Gotna Yaamabi nyaamiyo pulak ye déké giyaadéka.
10 Enquanto saía da água, viu o céu se abrir e o Espírito Santo descer sobre ele como uma pomba.
11 Giyaadéka kudi nak Gotna gayéba dé wak, “Méné wuna nyaan. Ménéké mawulat wuné kapére yo. Ménéké wuna mawulé yéknwun dé yo.” Naate dé wak.
11 E uma voz do céu disse: “Você é meu Filho amado, que me dá grande alegria”.
12 Gotna Yaamabi bari wadéka dé Jisas du rakaapuk taalat yék.
12 Em seguida, o Espírito conduziu Jesus ao deserto,
13 Kwatbosa male tén taalat. Ye saabe wupmalemu (40) nyaa waba kapmu radéka Seten yae dé déku mawulé yaknwuk. Yadéka Gotna kudi kure giyaakwa du giyae de Jisasnyét kutkalé yak.
13 onde ele foi tentado por Satanás durante quarenta dias. Estava entre animais selvagens, e anjos o serviam.
14 Kukba némaan du wadéka dé Jon raamény gaba kwaadéka Jisas dé yék Galilina képmaat. Ye dé Gotna kudi kéga wakwek.
14 Depois que João foi preso, Jesus foi para a Galileia, onde anunciou as boas-novas de Deus.
15 “Déknyényba Got dé wak, dé némaan ban rate gunéké védéranké. Bulaa Got némaan ban rate gunéké véran tulé kéni dé yao. Yaadékwaké sanévéknwute guné guna kapéredi mawulé kulaknyénytakne Gotna kudi mé véknwu.” Naate dé wak.
15 “Enfim chegou o tempo prometido!”, proclamava. “O reino de Deus está próximo! Arrependam-se e creiam nas boas-novas!”
16 Jisas Galilina kwawu nak maaléba yéte dé vék Saimon déku wayékna Andru wale bétku jébaa yabétka. Bétku jébaa yate bét wani kwawuba laaké tawuk gukwamiké.
16 Enquanto andava à beira do mar da Galileia, Jesus viu Simão e seu irmão André. Jogavam redes ao mar, pois viviam da pesca.
17 Vétakne dé wak, “Béné mé yaa wuné wale. Yaabénu wuné bénat nak jébaaké yakwatnyéké wuné yo. Yakwatnyéwuru béné gukwami kutbénén pulak du taakwat kéraaké béné yo. Kéraabénu de wuna kudi véknwuké de yo.”
17 Jesus lhes disse: “Venham! Sigam-me, e eu farei de vocês pescadores de gente”.
18 Naate wadéka bari laaké kulaknyénytakne raapme bét dé wale yék.
18 No mesmo instante, deixaram suas redes e o seguiram.
19 De walkamu ye dé Jisas vék Sebedina nyaan vétik Jems bét déku wayékna Jonét. Bétku yaapa Sebedi wale déku jébaa yakwa du wale waga de bétku botba rak. Rate laaké miték yabétka dé Jisas bérét wak, dé wale yébéruké. Wadéka bét bétku yaapa déku du wale botba radaka bari kulaknyénytakne bét Jisas wale yék.
19 Pouco mais adiante, Jesus viu Tiago e João, filhos de Zebedeu, consertando redes num barco.
20 — ausente —
20 Chamou-os de imediato e eles também o seguiram, deixando seu pai, Zebedeu, no barco com os empregados.
21 Jisas déku du wale de yék Kapaneamét. Ye saabe re yaap ra nyaa dé Gotna kudi buldakwa gat wulae dé du taakwat Gotna kudiké yakwatnyék.
21 Jesus e seus seguidores foram à cidade de Cafarnaum. Quando chegou o sábado, entrou na sinagoga e começou a ensinar.
22 Apa yate dé derét Gotna kudi wakwek. Waga wakwedéka apa kudiké kutdéngkwa du waga wakwekaapuk yadaka du taakwa déku kudi véknwute kwagénte de déké sanévéknwu wanévéknwuk.
22 O povo ficou admirado com seu ensino, pois ele falava com verdadeira autoridade, diferentemente dos mestres da lei.
23 Yadaka dé kutakwa kure tékwa du nak wani gat wulaak. Wulae dé Jisasnyét waate dé wak, “Méné Nasaret ban Jisas, méné naanat samu yaké méné yaak? Naanat yaalébaanké méné yaak, kapu yaga pulak? Wuné ménat wuné kutdéngék. Méné Gotna yéknwun ban.”
23 De repente, um homem ali na sinagoga, possuído por um espírito impuro, gritou:
24 — ausente —
24 “Por que vem nos importunar, Jesus de Nazaré? Veio para nos destruir? Sei quem é você: o Santo de Deus!”.
25 Naate wadéka dé Jisas kutakwat wak, “Nyéné kudi bulkaapuk. Wani dut kulaknyénytakne mé yaage yé.”
25 “Cale-se!”, repreendeu-o Jesus. “Saia deste homem!”
26 Naate wadéka lé wani dut takubalaakutakne némaanba waatakne lé yaage yék.
26 Então o espírito impuro soltou um grito, sacudiu o homem violentamente e saiu dele.
27 Yaage yéléka akwi du taakwa véte kwagénte deku kapmu bulte de wak, “Aki. Kéni du samu kulé kudi dé wakweyo? Dé apa yate kutakwat wadéka de déku kudi véknwu.”
27 Todos os presentes ficaram admirados e começaram a discutir o que tinha acontecido. “Que ensinamento novo é esse?”, perguntavam. “Como tem autoridade! Até os espíritos impuros obedecem às ordens dele!”
28 Naate wadaka de Galilina képmaaba tékwa akwi gayéba Jisaské kudi wakwekéreyék.
28 As notícias a respeito de Jesus se espalharam rapidamente por toda a região da Galileia.
29 Jisas Gotna kudi buldakwa ga bari kulaknyénytakne dé yék. Jems, déku wayékna Jon, du las wawo, de Jisas wale de yék. Ye Saimon bét Andruna gat de wulaak.
29 Depois que Jesus saiu da sinagoga com Tiago e João, foram à casa de Simão e André.
30 Saimonna naakuma kiyakiya yadéka lé kwaak. Kwaaléka de Jisasnyét bari léké kudi wakwek.
30 A sogra de Simão estava de cama, com febre. Imediatamente, falaram a seu respeito para Jesus.
31 Wakwedaka dé wulae léku taababa kutkwedéka raapléka dé kiyakiya kaapuk yak. Yadéka lé kadému kawu saakére lé deké kwayék.
31 Ele foi até ela, tomou-a pela mão e ajudou-a a levantar-se. A febre a deixou, e ela passou a servi-los.
32 Garabu nyaa dawulidéka yaap ra nyaa yédéka de kiyakiya yakwa du taakwa baadi, sépékwaapa kapére yan du taakwa baadi, kutakwa kure tén du taakwa baadit wawo de Jisaské kure yék.
32 Ao entardecer, depois que o sol se pôs, trouxeram a Jesus muitos enfermos e possuídos por demônios.
33 Kure ye de wani gayéba rakwa nak du taakwa wale téte de jawuk ga maaknaba.
33 Toda a cidade se reuniu à porta da casa para observar.
34 Jawudaka dé wupmalemu du taakwa baadit kutnébulék. Yatakne dé wadéka de wupmalemu kutakwa du taakwa baadit de kulaknyényék. Kulaknyénytakne yaage yéké yadaka dé kutakwat waatik, de déké kudi wakwekaapuk yadoké. Derét dé waatik, déké kutdéngdan bege.
34 Então Jesus curou muitas pessoas que sofriam de diversas enfermidades e expulsou muitos demônios. Não permitia, porém, que os demônios falassem, pois sabiam quem ele era.
35 Ganbaba yé tékmarék yadéka dé Jisas raapme gwaade yék, du taakwa rakaapuk taalat. Ye dé waba Got wale kudi bulék.
35 No dia seguinte, antes do amanhecer, Jesus se levantou e foi a um lugar isolado para orar.
36 Buldéka Saimon béré de déké sékalék.
36 Mais tarde, Simão e os outros saíram para procurá-lo.
37 Sékale véte de dérét wak, “Akwi du béré taakwa béré ménéké de sékalpatiyu.”
37 Quando o encontraram, disseram: “Todos estão à sua procura!”.
38 Naate wadaka dé wak, “Wuné deké tépa gwaamale yékaapuk yaké wuné yo. Nak gayét yéké naané yo. Wani gayéba wawo Gotna kudi wakweké wuné yo. Wani jébaa yaké wuné yaak.”
38 Jesus respondeu: “Devemos prosseguir para outras cidades e lá também anunciar minha mensagem. Foi para isso que vim”.
39 Naate watakne dé yék Galiliba tékwa gege gayét. Yéte dé kudi wakwek, Gotna kudi buldakwa wupmalemu gaba. Wakwete wadéka de du taakwat kure tén kutakwa yaage yék.
39 Então ele viajou por toda a região da Galileia, pregando nas sinagogas e expulsando demônios.
40 Lepéro yan du dé nak yék Jisaské. Ye kwati yaane waadé daate dé dérét wak, “Wuné yéknwun yawuruké méné mawulé yaménéran méné waménu wuné yéknwun yaké wuné yo.”
40 Um leproso veio e ajoelhou-se diante de Jesus, implorando para ser curado: “Se o senhor quiser, pode me curar e me deixar limpo”.
41 Naate wadéka dé déké mawulé lékte déku taabat kutte dé wak, “Wuné yéknwun yaménuké wuné mawulé yo.
41 Cheio de compaixão, Jesus estendeu a mão e tocou nele. “Eu quero”, respondeu. “Seja curado e fique limpo!”
42 Naate wadéka dé lepéro bari kaapuk yadéka dé yéknwun yak.
42 No mesmo instante, a lepra desapareceu e o homem foi curado.
43 Yadéka dé dérét némaanba wak, “Mé véknwu. Ménat yawurén muké nak duwat wakwekaapuk yaké méné yo. Méné Gotna kudi buldakwa gaba jébaa yakwa nyédé duké bari ye déku méniba téménu dé ména sépat véké dé yo. Védu méné yéknwun yaménénke méné Moses déknyényba wakwedén pulak Gotké kwaami kwayéké méné yo. Kwayéménu nak du taakwa véte lepéro kaapuk yadéka méné yéknwun yaménénké kutdéngké de yo.”
43 Então Jesus se despediu dele com uma forte advertência:
44 — ausente —
44 “Não conte isso a ninguém. Vá e apresente-se ao sacerdote para que ele o examine. Leve a oferta que a lei de Moisés exige pela sua purificação. Isso servirá como testemunho”.
45 Naate wadéka dé Jisasna kudi véknwukaapuk yate dé wani muké wakwek, gege gayéba. Wakwedéka wupmalemu du taakwa Jisas wale jawuké mawulé yadaka dé Jisas kélik yate deku gayét kaapuk gwaadédén. Dé du taakwa rakaapuk taalat dé yék. Ye radéka de du béré taakwa béré dérét véké de yaak gayéba gayéba.
45 O homem, porém, saiu e começou a contar a todos o que havia acontecido. Por isso, em pouco tempo, grandes multidões cercaram Jesus, e ele já não conseguia entrar publicamente em cidade alguma. E, embora se mantivesse em lugares isolados, gente de toda parte vinha até ele.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.