Marcos 15
Ambulas Maprik NT (ABT_MAP) vs NVT
1 Yé tékdéka de nyédé duna némaan du, Isrelna kubu du, apa kudiké kutdéngkwa du, akwi némaan du wawo jawe de kudi bulék. Bultakne wadaka de Jisasnyét baagwit gitakne Romna némaan du Pailatké de dérét kure yék.
1 De manhã bem cedo, os principais sacerdotes, os líderes do povo e os mestres da lei — todo o alto conselho — se reuniram para discutir o que fariam em seguida. Então amarraram Jesus, o levaram e o entregaram a Pilatos.
2 Kure yédaka dé Pailat Jisasnyét waatak, “Méné Judana némaan ban kapu kaapuk?” Naate waatadéka dé wak, “Ao. Méné kapmu méné waga wak.”
2 Pilatos lhe perguntou: “Você é o rei dos judeus?”. Jesus respondeu: “É como você diz”.
3 Naate wadéka de nyédé duna némaan du de wupmale yénaa kudi wakwek, Jisas yan muké.
3 Os principais sacerdotes o acusaram de vários crimes,
4 Wakwedaka dé Pailat dérét wak, “De ménéké wupmalemu kudi de wakweyo, yaménén muké. Samuké méné deku kudi kaatakaapuk yate méné kudi bulkaapuk téte vu?”
4 e Pilatos perguntou: “Você não vai responder? O que diz de todas essas acusações?”.
5 Naate wadéka dé Pailarét kudi las wawo kaapuk wakwedén. Yadéka dé sanévéknwu wanévéknwuk.
5 Mas, para surpresa de Pilatos, Jesus não disse coisa alguma.
6 Akwi kwaaré Pasova waadakwa kadému kadakwa tulé dé Romna némaan du wadéka du taakwa mawulé yadan du nak raamény ga kulaknyénytakne gwaade dé miték yék.
6 A cada ano, durante a festa da Páscoa, era costume libertar um prisioneiro, qualquer um que a multidão escolhesse.
7 Wani tulé kapéredi mu yan du las de raamény gaba kwaak. Déknyényba de Romna duké kélik yate Jerusalemba rakwa du taakwat wakwedaka de Romna du wale waariyak. Nak apu de duwat viyaapéreknék. Wani kapéredi mu yan du nak wan Barabas.
7 Um dos prisioneiros era Barrabás, um revolucionário que havia cometido assassinato durante uma revolta.
8 Akwi du béré taakwa béré yae de Pailarét waatak, akwi kwaaré wadén pulak tépa waduké.
8 A multidão foi a Pilatos e pediu que ele libertasse um prisioneiro, como de costume.
9 Waatadaka Pailat dé kutdéngék. Jisas kapéredi mu las kaapuk yadén. Nyédé duna némaan du de Jisaské kélik yate dérét gitakne de kure yaak déké. Waga kutdéngte déku mawuléba dé wak, “Sal kéba jawe tékwa du taakwa Jisaské mawulé yaké de yo, kapu yaga pulak?” Naate wate dé wani du taakwat wak, “Judana némaan banét wawuru dé miték yéduké guné mawulé yo, kapu yaga pulak?”
9 Pilatos perguntou: “Querem que eu solte o ‘rei dos judeus’?”.
10 — ausente —
10 (Pois havia percebido que os principais sacerdotes tinham prendido Jesus por inveja.)
11 Naate wadaka de nyédé duna némaan du de waba tén du taakwat wak, de Pailarét wado dé Jisasnyét wakaapuk yate Barabasnyét waduké. Wadu Barabas raamény ga kulaknyénytakne gwaade miték yéké dé yo.
11 Nesse momento, os principais sacerdotes instigaram a multidão a pedir a libertação de Barrabás em vez de Jesus.
12 Wadaka de Pailarét waga wadaka dé derét tépa wak, “Waagunékwa Judana némaan banét yaga pulak yaké wuné yo?”
12 Pilatos lhes perguntou: “Então o que farei com este homem que vocês chamam de ‘rei dos judeus’?”.
13 Naate wadéka de akwi waate de wak, “Dérét miba mé viyaapata takna.”
13 “Crucifique-o!”, gritou a multidão.
14 Naate waadaka dé wak, “Samuké? Samu kapéredi mu dé yak?” Naate wadéka de némaanba waak, “Dérét miba mé viyaapata takna.”
14 “Por quê?”, quis saber Pilatos. “Que crime ele cometeu?” Mas a multidão gritou ainda mais alto: “Crucifique-o!”.
15 Waga waadaka Pailat déku mawuléba dé wak, “Wuné deku kudi véknwuréran de wunéké mawulé yaké de yo.” Naate watakne dé wak, Barabas raamény ga kulaknyénytakne gwaade miték yéduké. Watakne déku waariyakwa duwat dé wak, de Jisasnyét raamény baagwit némaanba viyaatakne dérét miba viyaapata taknadoké.
15 Para acalmar a multidão, Pilatos lhes soltou Barrabás. Então, depois de mandar açoitar Jesus, entregou-o aos soldados romanos para que fosse crucificado.
16 Pailatna waariyakwa du de deku némaa gat de Jisasnyét kure yék. Kure yédaka de waadaka de akwi waariyakwa du yae de dé ténba jawuk.
16 Os soldados levaram Jesus para o palácio do governador (lugar conhecido como Pretório) e chamaram todo o regimento.
17 Jawe de deku mawuléba wak, “Némaan du de gwaavé baapmu wut kusade yéknwun maakna saap de saaptakno.” Naate wate Jisasnyét waagite wasélékte de déku baapmu wut putitakne de gwaavé baapmu wut kusadak. Kusadatakne de raamény baagwi nak kérae maakna saap pulak séwayékwe de déku maaknaba kusadak.
17 Vestiram Jesus com um manto vermelho, teceram uma coroa de espinhos e a colocaram em sua cabeça.
18 Kusadatakne de dérét wak, “Méné, Judana némaan ban, miték raké méné yo.”
18 Então o saudavam, zombando: “Salve, rei dos judeus!”.
19 Naate wate baagé nak kérae de déku maaknaba viyaak. Viyaate dérét sépmeny sévaavite de dérét wasélékte déké kwati yaane waadé daak.
19 Batiam em sua cabeça com uma vara, cuspiam nele e ajoelhavam-se, fingindo adorá-lo.
20 Waga yabutitakne de kusadadan gwaavé baapmu wut putitakne de déku baapmu wut tépa kusadak. Kusadatakne dérét miba viyaapata taknaké nae de dérét kure yék.
20 Quando se cansaram de zombar dele, tiraram o manto vermelho e o vestiram com suas roupas. Então o levaram para ser crucificado.
21 Yaabuba yéte de waariyakwa du Sairiniba yaan du nak déku yé Saimonét vék. Déku nyaan vétik Aleksanda bét Rupas. Dé nak taaléba yae Jerusalemét wulaaké yadéka de vék. Véte de dérét wak, dé Jisasnyét viyaapata taknadaran mi yaataduké.
21 Um homem chamado Simão, de Cirene, passava ali naquele momento, vindo do campo. Os soldados o obrigaram a carregar a cruz. (Simão era pai de Alexandre e Rufo.)
22 Wadaka yaatadéka ye de Golgota waadakwa taalé saabak. Wan Judana kudi. Naana kudi Maakna Apa.
22 Levaram Jesus a um lugar chamado Gólgota (que quer dizer “Lugar da Caveira”).
23 Saabe de marasin wale yadan wain gu Jisaské kwayék, dé ke apakélé kaagél kutkaapuk yaduké. Kwayédaka dé kaapuk kadén.
23 Ofereceram-lhe vinho misturado com mirra, mas ele recusou.
24 Yadéka de dérét miba viyaapata taknak. Viyaapata takne de rate déku baapmu wut muniye déku baapmu wut kéraaké de makwal matu yatjawurék. Yatjawurédaka waare giyaa akére derét talaknan du dé wani baapmu wut kéraak.
24 Então os soldados o pregaram na cruz. Depois, dividiram as roupas dele e tiraram sortes para decidir quem ficava com cada peça.
25 Ganba de Jisasnyét miba viyaapata taknak.
25 Eram nove horas da manhã quando o crucificaram.
26 Dérét viyaapata taknadan mi awuréba kaviye taknadan kudi wan kéga: Kén Judana némaan ban.
26 Uma tabuleta anunciava a acusação feita contra ele: “O Rei dos Judeus”.
27 Jisasnyét miba viyaapata takne de waariyate sél yan du vétiknét mi vétikba viyaapata taknak. Naknét de déku yéknwun tuwa saknwuba viyaapata taknak. Naknét de déku aki tuwa saknwuba viyaapata taknak.
27 Dois criminosos foram crucificados com ele, um à sua direita e outro à sua esquerda.
28 [Waga yadaka Gotna nyégaba déknyényba kavidan kudi wani tulé adél dé yak. Kéga de kavik: Dérét de vék kapéredi mu yan du wale tédéka.]
28 Assim, cumpriram-se as Escrituras que diziam: “Ele foi contado entre os rebeldes”.
29 Du las yeyé yeyate Jisasnyét miba viyaapata taknadaka tédéka véte de dérét waagite waséléknék. Yate de wak, “Ménawa. Yaga pulak? Méné Gotna kudi bulnakwa némaa ga yaalébaane nyaa kupuk yédu méné tépa kaaké nae méné wak.
29 O povo que passava por ali gritava insultos e sacudia a cabeça em zombaria. “Olhe só!”, gritavam. “Você disse que destruiria o templo e o reconstruiria em três dias.
30 Bulaa méné ména kapmu ména sépat kutkalé yaké méné yo. Méné apa yate wani mi kulaknyénytakne giyaaké méné yo.”
30 Pois bem, salve a si mesmo e desça da cruz!”
31 Naate wadaka de nyédé duna némaan du, apa kudiké kutdéngkwa du wawo deku kapmu bulte de Jisasnyét waagite waséléknék. Yate de wak, “Dé nak duwat dé kutkalé yak. Déku sépat kutkalé yaké dé yapatiyu.
31 Os principais sacerdotes e os mestres da lei também zombavam de Jesus. “Salvou os outros, mas não pode salvar a si mesmo!”, diziam.
32 Dé Got wadén ban Krais rate Isrelna némaan ban radéran dé viyaapata taknadan mi kulaknyénytakne giyaadu naané véte déku kudiké ‘Adél’ naaké naané yo.” Naate wadaka bét Jisas wale miba viyaapata taknadan du vétik bétku miba téte bét wawo bét dérét waséléknék.
32 “Que esse Cristo, o rei de Israel, desça da cruz agora mesmo para que vejamos e creiamos nele!” Até os homens crucificados com Jesus o insultavam.
33 Nyaa nawurédéka dé akwi képmaaba gaan yak. Ye tédéka kukba nyaa tégéruwe dawuliké dé yak.
33 Ao meio-dia, desceu sobre toda a terra uma escuridão que durou três horas.
34 Yadéka Jisas déku kudiba némaanba dé kéga waak, “Eloi, Eloi, lama sabaktani.” Wani kudi naana kudiba kéga: “Wuna némaan ban Got, samuké méné wunéké kuk tiyao?”
34 Por volta das três da tarde, Jesus clamou em alta voz: “ Eloí, Eloí, lamá sabactâni? ”, que quer dizer: “Meu Deus, meu Deus, por que me abandonaste?”.
35 Waga waadéka waba tén du las wani kudi véknwute de wak, “Mé véknwu. Wani du dé déknyényba rate Gotna yéba kudi wakwen du Ilaijat dé wao.”
35 Alguns dos que estavam ali, ouvindo isso, disseram: “Ele está chamando Elias”.
36 Naate watakne dé du nak pétépété ye nyabiyas pulak mu las kérae dé nyégi yakwa wain guba tawuk. Tawudéka gubés yadéka baagéba takne dé Jisas kaduké kusawurékwek. Yate dé wak, “Wekna mé téte véno. Sal Ilaija yae dérét kutkwedu dé giyaaké dé yo?”
36 Um deles correu, ensopou uma esponja com vinagre e a ergueu num caniço para que ele bebesse. “Esperem!”, disse ele. “Vamos ver se Elias vem tirá-lo daí.”
37 Naate wadéka dé Jisas némaanba waatakne dé kiyaak.
37 Então Jesus clamou em alta voz e deu o último suspiro.
38 Jisas kiyaadéka Gotna kudi buldakwa némaa gaba lékidan sémény baapmu wut awuréba gétbiyae ye dé adawuli saabak. Yadéka dé taakwi vétik yak.
38 A cortina do santuário do templo se rasgou em duas partes, de cima até embaixo.
39 Jisas waga kiyaadéka waariyakwa duna némaan du dé téte vék. Véte dé wak, “Wani du wan Gotna nyaan. Wan adél.” Naate dé wak.
39 Quando o oficial romano que estava diante dele viu como ele havia morrido, exclamou: “Este homem era verdadeiramente o Filho de Deus!”.
40 Wupmale taakwa yae séknaaba pulak téte de wawo de vék. Déknyényba Jisas Galiliba déku du wale jébaa yadaka de de wale yeyé yeyate deké de kadému kwayék. Wani taakwa nak wan Makdalaba yaan taakwa Maria. Nak wan nak Jems bét Josepna néwaa Maria. Nak wan Salomi. Jisas Galili kulaknyénytakne yaadéka wani taakwa, wupmale taakwa las wawo waga de dé wale yaak Jerusalemét. Wani taakwa de séknaaba pulak téte de vék Jisas kiyaadéka.
40 Algumas mulheres observavam de longe. Entre elas estavam Maria Madalena, Maria, mãe de Tiago, o mais jovem, e de José, e Salomé.
41 — ausente —
41 Eram seguidoras de Jesus e o haviam servido na Galileia. Também estavam ali muitas mulheres que foram com ele a Jerusalém.
42 Yaap ra nyaa yaaké yadéka de wani nyaa gwalmu kawu saakérak. Garabu yadéka Arimatiaba yaan du déku yé Josep wup yakaapuk yate dé Romna némaan du Pailatké yék. Dé Isrelna némaan du nak rate akwi duna méniba yéknwun du dé rak. Dé wawo dé Got némaan ban rate du taakwaké miték véran tuléké dé raségék. Dé Jisasna gaaba ségwi kéraaké dé Pailatké yék. Ye dé Pailarét waatak, déku gaaba ségwiké.
42 Tudo isso aconteceu na sexta-feira, o dia da preparação, antes do sábado. Ao entardecer,
43 — ausente —
43 José de Arimateia foi corajosamente a Pilatos e pediu o corpo de Jesus. (José era um membro respeitado do conselho dos líderes do povo e esperava a chegada do reino de Deus.)
44 Waatadéka dé Pailat kaapuk kutdéngdén. Jisas dé kiyaak, kapu wekna kiyaaké dé yo? Kutdéngkaapuk yate wadéka waariyakwa duna némaan du yaadéka dé Pailat dérét waatak, “Jisas débu kiyaak, kapu kaapuk?”
44 Surpreso com o fato de Jesus já estar morto, Pilatos chamou o oficial romano e perguntou se fazia muito tempo que ele havia morrido.
45 Naate waatadéka dé wak, “Ao.” Naate wadéka dé Pailat Josepmét wak, “Méné déku gaaba ségwi kéraaké méné yo.”
45 O oficial confirmou que Jesus estava morto, e Pilatos disse a José que podia levar o corpo.
46 Waga wadéka dé yéknwun waama baapmu wut kérae Jisasna gaaba ségwi lépmwénye kure giyae dé baapmu wurét kusépmék. Kusépme kure ye dé waaguba nak taknak. Déknyényba wani waagu de jébaa yakwa du matuba vaakére wulaak. Josep Jisasna gaaba ségwi wani waaguba takne dé matu nak yatbalaakukére ye dé yaabuba taknatépék.
46 José comprou um lençol de linho, desceu o corpo de Jesus da cruz, envolveu-o no lençol e colocou-o num túmulo escavado na rocha. Então rolou uma grande pedra na entrada do túmulo.
47 Taknatépédéka bét Makdalaba yaan taakwa Maria bét Josepna néwaa Maria bét Jisasnyét taknadén waagu vék.
47 Maria Madalena e Maria, mãe de José, viram onde o corpo de Jesus tinha sido sepultado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.