Marcos 12
Ambulas Maprik NT (ABT_MAP) vs BKJ
1 Jisas dé kéni aja kudi derét wakwek: “Du nak dé wain mi tékwa yaawi nak yak. Raatmu gitakne dé wain mi tawuk. Tawutakne dé kukba wain gu kérae kaké nae wain sék guriksade akibésdaran waagu dé matuba vaak. Vaatakne dé yaawiké téségédaran sémény ga dé nak kaak. Yawurétakne dé wani yaawiké téségéte yaawiba jébaa yate yéwaa nyégélké mawulé yan duké dé kwayék. Kwayétakne dé nak képmaat yék.
1 E ele começou a falar-lhes por parábolas: Um certo homem plantou uma vinha, e colocou uma cerca viva em torno dela, e cavou nela um lagar, e edificou uma torre, e a deixou com uns lavradores, e foi para um país distante.
2 Misék gélédaran tulé yaadéka dé dé wale rate jébaa yakwa dut nak wak, dé déku yaawit yéduké. Dé misék las kwayédo kure yaaduké dé mawulé yak.
2 E na estação, enviou um servo aos lavradores para que ele pudesse receber do fruto da vinha.
3 Yate wadéka déku du yédéka de yaawiké téségékwa du dérét viyaak. Viyaate de dérét wak, dé misék kéraakaapuk ye bakna yédoké.
3 E eles pegando-o, espancaram-no e o mandaram embora sem nada.
4 Wadaka yaawina bapaduké gwaamale yédéka dé déku dut nak wawo wadéka dé deké yék. Yédéka de déku maaknaba viyaate de dérét kapéredi mu yak.
4 E mais uma vez, ele enviou outro servo; e eles, apedrejando-o, feriram-no na cabeça, e o mandaram embora, completamente envergonhado.
5 Yadaka dé yaawina bapadu déku jébaa yakwa dut nak wawo wadéka dé yék. Yédéka de dérét viyaapéreknék. Yadaka dé bapadu duwat las wawo wadéka de yék. Yédaka de derét las viyaate lasnyét de viyaapéreknék.
5 E novamente ele enviou outro; e a este mataram, e a muitos outros, espancando a uns e matando a outros.
6 Yadaka kukba dé yaapa déku mawuléba dé wak, ‘Wuna nyaan male dé ro. Déké wuné mawulat kapére yo. Déku kudi véknwuké de yo.’ Naate watakne dé déku nyaanét wadéka dé yaawiké téségékwa duké yék.
6 Tendo, portanto, ainda o seu filho amado, a este lhes enviou por último, dizendo: Eles respeitarão o meu filho.
7 Yédéka de yaawiké téségékwa du dérét véte de deku kapmu kudi bulék. Bulte de kéga wak, ‘Yaawina bapadu kiyaadu wani nyaan déku yaapana akwi gwalmu kéraaké dé yo. Naané dérét viyaapérektakne kéni yaawi kéraaké naané yo.’
7 Mas aqueles lavradores disseram entre si: Este é o herdeiro; vinde, matemo-lo, e a herança será nossa.
8 Waga watakne de dérét kure viyaapéreknék. Viyaapérektakne de déku gaaba ségwi kérae yaawi kulaknyénytakne kaapat yatjagwadék.”
8 E eles tomando-o, mataram-no, e lançaram-no fora da vinha.
9 Jisas waga watakne dé derét wak, “Guné yaga guné sanévéknwu? Yaawina bapadu yae yaawiké téségén duwat yaga pulak yaké dé yo? Dé yae wani duwat viyaapérekgé dé yo. Viyaapérekne nak duké wani yaawi kwayéké dé yo.
9 O que fará, portanto, o senhor da vinha? Ele virá e destruirá os lavradores, e dará a vinha a outros.
10 Viyaapérekdan nyaanké kéni kudi Gotna nyégaba dé kwao:Wani kudi Gotna nyégaba vétakne guné kaapuk miték sanévéknwugunékwa.” Naate dé Jisas wak.
10 Ainda não lestes esta escritura: A pedra que os edificadores rejeitaram se tornou a cabeça da esquina;
11 — ausente —
11 isso é obra do Senhor, e é maravilhoso aos nossos olhos?
12 Wani kudi wadéka de némaan du de kutdéngék. Jisas deké dé wani kudi wakwek. Waga kutdéngte de wak, “Naané dérét kure raamény gaba taknaké naané yo.” Naate watakne de dérét kaapuk kutdan, du taakwa derét waatimuké wup yadan bege. Yate de dérét kulaknyénytakne de yék.
12 E eles buscavam prendê-lo, mas temiam as pessoas; porque sabiam que ele havia falado a parábola contra eles; e deixando-o, foram pelo seu caminho.
13 Némaan du las deku kapmu bulte de wak, “Naané Jisasnyét kés mu nak muké waatanaran sal dé kapéredi kudi kaataké dé yo, kapu kaapuk? Dé kapéredi kudi wadéran naané dérét kure raamény gaba taknaké naané yo.” Naate wate de Parisina du las, Yerotna du wawo derét wadaka de Jisaské yék.
13 E eles enviaram-lhe alguns dos fariseus e dos herodianos, para surpreendê-lo em suas palavras.
14 Ye de dérét wak, “Némaan du, méné Gotna jébaaké derét méné yakwatnyu. Méné adél kudi male wakwete derét Gotna kudiké miték méné yakwatnyu. Méné nakurak kudi male méné wakweyo, némaan du taakwa, bakna du taakwat wawo. Méné deké wup kaapuk yaménékwa. Waga naané kutdéngék. Méné waga yate bulaa méné naanat mé wakwe. Yaga méné sanévéknwu? Naana apa kudi yaga dé wo? Naané takis Romna némaan banké kwayéké naané yo, kapu kaapuk?
14 E, chegando eles, disseram-lhe: Mestre, nós sabemos que tu és verdadeiro, e não te preocupas com opinião de nenhum homem, quanto mais com a aparência dos homens, mas ensinas o caminho de Deus em verdade; é lícito dar tributo a César, ou não?
15 Naané takis kwayénaran wan yéknwun, kapu kaapuk?” Naate wadaka dé Jisas deku mawulé dé kutdéngék. De deku mawuléba kéga de wak, “Bulaa dé kapéredi kudi wadu naané dérét kure raamény gaba taknaké naané yo.” Naate wadaka Jisas kutdéngte dé derét wak, “Guné yénaa yakwa du guné. Samuké nae guné wunat waga waato? Guné wunéké yéwaa nak mé kure yaa véwuru.”
15 Nós daremos, ou não daremos? Mas ele, conhecendo a sua hipocrisia, disse-lhes: Por que me tentais? Trazei-me um denário, para que eu a veja.
16 Naate wadéka de déké yéwaa nak kure yék. Kure yédaka dé wak, “Kéni yéwaaba kwaakwa nyaap wan kiyadéna nyaap? Kiyadéna yé de kéni yéwaaba kavik?” Naate waatadéka de wak, “Wan Romna némaan bannan.”
16 E eles trouxeram-lho. E ele disse-lhes: De quem é esta imagem e inscrição? E eles lhe disseram: De César.
17 Naate wadaka dé derét wak, “Wan adél. Romna némaan banna mu guné déké kwayéké guné yo. Gotna mu guné Gotké kwayéké guné yo.” Naate wadéka de wani kudi véknwute déké kwagénte de sanévéknwu wanévéknwuk.
17 E Jesus, respondendo, disse-lhes: Dai a César as coisas que são de César, e a Deus as coisas que são de Deus. E maravilharam-se dele.
18 Sadyusina du deku mawuléba de kéga wak, “Kiyaan du taakwa tépa nébéle raapkaapuk yaké de yo.” Naate de wak. De las Jisaské ye de dérét kéga wak.
18 Então se aproximaram dele os saduceus, que dizem não haver ressurreição, e eles perguntaram-lhe, dizendo:
19 “Némaan du, méné du taakwat Gotna jébaaké méné yakwatnyu. Méné kéni muké naanat mé wakwe. Déknyényba Moses kéga dé kavik: Némaadu taakwa ye nyaan kéraakaapuk ye kiyaadu déku taakwa raléran déku wayékna wani taakwa yaké dé yo. Yadu nyaan kéraalu wani nyaanké waké de yo, ‘Némaaduna nyaan.’ Naate waké de yo. Waga dé Moses kavik.
19 Mestre, Moisés nos escreveu que, se morresse o irmão de um homem, e deixasse sua esposa e não deixasse filhos, que seu irmão tomasse a esposa dele, e levantasse descendência a seu irmão.
20 Bulaa mé véknwu. Déknyényba némaadugu wayéknaje nak taaba sékét nak taababa kayék vétik de rak. Némaadu taakwa ye baadi kéraakaapuk ye dé kiyaak.
20 Ora, havia sete irmãos; e o primeiro tomou a esposa, e morreu sem deixar descendência.
21 Kiyaadéka déku wayékna wani taakwa ye baadi kéraakaapuk ye, dé wawo kiyaak. Kiyaadéka nak wayékna wani taakwa ye baadi kéraakaapuk ye dé kiyaak.
21 E o segundo a tomou e morreu, e nem este deixou descendência; e o terceiro da mesma maneira.
22 Kiyaadéka akwi wayéknaje waga male ye de akwi baadi kéraakaapuk ye de kiyaak. Yadaka kukba lé wani taakwa kiyaak.
22 E os sete a possuíram, sem deixar descendência; por fim, depois de todos, morreu também a mulher.
23 Bulaa naanat mé wakwe. Kiyaan du taakwa nébéle raapdaran tuléké méné wakweyo. Wani tulé wani taakwa kiyadé wale raké lé yo? Déknyényba wani némaadugu wayéknaje akwi de lérét yak.” Naate de Sadyusina du Jisasnyét wakwek.
23 Portanto, na ressurreição, quando eles ressuscitarem, de qual deles será a mulher? Porque os sete a tiveram por mulher.
24 Jisas deku kudi véknwute dé derét wak, “Guné Gotna nyégaba kwaakwa kudi las kaapuk kutdénggunén. Kutdéngkaapuk yate Gotna apaké wawo kaapuk kutdénggunén. Yagunéka guna mawulé sépélak dé yo.
24 E Jesus, respondendo, disse-lhes: Porventura vós não errais em razão de não conhecerdes as escrituras, nem o poder de Deus?
25 Mé véknwu. Kukba Got wadu kiyaan du taakwa nébéle raapme de Gotna gayéba rate déku kudi kure giyaakwa du pulak raké de yo. Rate du de taakwa yakaapuk yaké de yo. Taakwa de du rakaapuk yaké de yo.
25 Porque, ao ressuscitarem dentre os mortos, eles nem se casam, nem se dão em casamento; mas são como os anjos que estão no céu.
26 Kudi las wawo wakweké wunék, kiyaan du taakwa nébéle raapdaranké. Déknyényba makwal mi nak yaa yaandéka dé Moses téte védéka dé Got dérét kudi wakwek. Wakwedén kudi Moses Gotna nyégaba kéga dé kavik: Wuné Ebrayamna némaan ban. Wuné Aisakna némaan ban. Wuné Jekopna némaan ban. Wuné deku némaan ban Got wuné ro. Waga kavidéka guné wani kudi déku nyégaba vétakne guné kaapuk miték sanévéknwugunékwa.
26 E quanto aos mortos, que ressuscitarão; não lestes no livro de Moisés, como Deus lhe falou na sarça, dizendo: Eu sou o Deus de Abraão, e o Deus de Isaque, e o Deus de Jacó?
27 Wani kudiké sanévéknwute naané kutdéngék. Dé kiyaan duna némaan ban kaapuk radékwa. Wani du déknyényba de kiyaak. Taale de kiyaak. Kukba Got dé wani kudi wak. De kiyae tépa nébéle raapme radaka dé Got wani kudi wak. Got kiyae nébéle raapme rakwa duna némaan ban dé ro. Got wan kulé rakwa duna némaan ban. Waga naané kutdéngék. Guné nak kudi wagunéka guna mawulé sépélak dé yo.” Naate dé Sadyusina duwat wak.
27 Ele não é o Deus dos mortos, mas é o Deus dos vivos; portanto, vós errais grandemente.
28 De kudi buldaka dé apa kudiké kutdéngkwa du nak dé waba téte dé véknwuk. Véknwudéka Jisas Sadyusina kudi miték kaatadéka dé véknwutakne yae dé Jisasnyét waatak, “Naana apa kudiba samu némaa kudi dé akwi némaa kudit talaknak?”
28 E vindo um dos escribas, ouvindo-os discutirem, e percebendo que lhes havia respondido bem, perguntou-lhe: Qual é o primeiro de todos os mandamentos?
29 Naate waatadéka dé Jisas wak, “Kéni kudi dé akwi némaa kudit talaknak: Isrelna du taakwa, guné mé véknwu. Naana Némaan Ban Got wan nakurak male. Dé kapmu némaan ban dé ro.
29 E Jesus respondeu-lhe: O primeiro de todos os mandamentos é: Ouve, ó Israel, o Senhor nosso Deus é o único Senhor;
30 Guné guna Némaan Ban Gotké mawulat kapére yaké guné yo. Yate guné dérét wagunu dé guna mawulé, guna wuraanyan, guna yaamabi, guna apaké dé némaan ban raké dé yo.
30 e tu amarás o Senhor teu Deus com todo o teu coração, e com toda tua alma, e com toda a tua mente, e com toda a tua força; este é o primeiro mandamento.
31 Nak némaa kudi kéga: Guné guna sépéké mawulat kapére yagunékwa pulak, nak du taakwaké mawulat kapére yaké guné yo. Yate derét kutkalé yaké guné yo. Wani kudi vétik wan némaa kudi. Akwi némaa kudit débu talaknak.”
31 E o segundo é semelhante, a este: Tu amarás o teu próximo como a ti mesmo. Não há outro mandamento maior do que estes.
32 Dé waga wadéka dé wak, “Némaan du, méné miték ménébu wakwek. Naana Némaan Ban Got dé kapmu naana némaan ban dé ro. Nak némaan ban kaapuk. Méné adél kudi ménébu wakwek.
32 E o escriba lhe disse: Bem, Mestre, tu disseste a verdade; pois há um único Deus, e não há outro além dele;
33 Wakweménén pulak, du taakwa Gotké mawulat kapére yaké de yo. Yate de dérét wadu dé deku mawulé, deku wuraanyan, deku yaamabi, deku apaké dé némaan ban raké dé yo. Radu de deku sépéké mawulat kapére yadakwa pulak, de nak du taakwaké mawulat kapére yaké de yo. Naané wani kudi vétik véknwute naané miték yaké naané yo. Wani kudi vétik déknyényba wakwedan kudit débu talaknak. Déknyényba wadaka naané kwaami viyae matu jaabéba tuwe naané Gotké kwayék. Kadému wawo naané Gotké kwayék. Ména kudi Gotké kwaami kadému kwayénakwa kudit dé talaknak. Wakweménén kudi wan némaa kudi.”
33 e amá-lo com todo o coração, com toda a compreensão, e com toda a alma, e com toda a força, e de amar ao seu próximo como a si mesmo, é mais do que todas as ofertas queimadas e sacrifícios.
34 Wani du miték sanévéknwute dé waga wak. Wadéka dé Jisas véknwute dé dérét wak, “Sal walkamu re méné Gotna kémba yaalaké méné yo?” Naate wadéka de nak kudi Jisasnyét waatamuké de wup yak.
34 E Jesus, vendo que havia respondido sabiamente, disse-lhe: Tu não estás longe do reino de Deus. E nenhum homem depois disso ousou fazer-lhe pergunta alguma.
35 Jisas Gotna kudi buldakwa némaa gaba kudi wakwete dé derét wak, “Apa kudiké kutdéngkwa du de wo, ‘Got wadén ban Krais wan Devitna képmawaara.’ Samuké de waga wo?
35 E Jesus respondeu e disse, enquanto ensinava no templo: Como dizem os escribas que Cristo é o filho de Davi?
36 Déknyényba Krais kéni képmaaba rakaapuk yadéka Gotna Yaamabi Devitna mawuléba wulae tédéka Devit dé Kraiské kéga wak, ‘Wuna Némaan Ban.’ Naate wate dé kéga wak:
36 O próprio Davi disse pelo Espírito Santo: O SENHOR disse ao meu Senhor: Assenta-te à minha direita, até que eu faça os teus inimigos por escabelo.
37 Devit wani kudi wakwete dé Kraiské ‘Wuna Némaan Ban’ dé naak. Samuké dé Devit Kraiské waga wak? Devit Got wadén ban Kraiské ‘Wuna Némaan Ban’ naadéka yaga pulak dé Krais Devitna képmawaara ro? Krais Devitna képmawaara rate Devitna némaan ban wawo dé ro, kapu yaga pulak?” Waga Jisas wadéka de wupmalemu du béré taakwa béré déku kudi véknwute de déké yéknwun mawulé yak.
37 Porque, se Davi mesmo lhe chama Senhor, como é ele então seu filho? E pessoas comuns o ouviam de boa vontade.
38 Jisas kéni kudi wawo dé derét wakwek: “Guné apa kudiké kutdéngkwa duké jérawu yaké guné yo. De sémény baapmu wut kusadatakne du taakwa jawudakwa taaléba yeyé yeyaké de mawulé yo. Yeyé yeyate du taakwa derét véte kéga wadoké de mawulé yo: ‘Wan naana némaan du dewa yaakwa.’ Naate wadoké de mawulé yo.
38 E ele dizia-lhes na sua doutrina: Guardai-vos dos escribas, que adoram andar com vestes compridas, e amam saudações nos mercados,
39 De Gotna kudi bulnakwa gat wulae de némaan duna taaléba raké de mawulé yo. De wupmalemu du wale kadému kate de yéknwun taaléké sékalte du taakwana méniba raké de mawulé yo, de véte deku yéba kevérékdoké.
39 e os principais assentos nas sinagogas, e os lugares mais altos nos banquetes;
40 De dukiyaataakwana gwalmu akwi de kérao. De yénaa yate némaa kudi Gorét wakweyo, nak du derét véte deku yéba kevérékdoké. Yadakwaké Got wadu apakélé kapéredi mu deké yaaké dé yo.” Naate dé wak.
40 que devoram as casas das viúvas, e sob pretexto fazem longas orações; estes receberão maior condenação.
41 Jisas Gotna kudi buldakwa némaa gaba rate dé vék wupmalemu du taakwa Gotké yéwaa kwayédaka. Wupmalemu gwalmu yan wupmalemu du taakwa apakélé yéwaa kwayédaka dé vék.
41 E sentou-se Jesus defronte do tesouro, e observava como a multidão lançava dinheiro no tesouro; e muitos ricos depositavam muito.
42 Védéka gwalmu yakaapuk dukiyaataakwa nak yae makwal yéwaa vétik Gotké kwayéléka dé vék.
42 E vindo ali uma viúva pobre, depositou dois leptos, que valem um quadrante.
43 Véte déku duwat waatakne dé derét wak, “Wupmalemu gwalmu yan du taakwa de Gotké yéwaa las de kwayék. Kwayédaka deku yéwaa las wawo dé ro gaba. Wani taakwa makwal yéwaa vétik kwayéte lé kure ralén yéwaa akwi lé kwayék. Kwayétakne lé kadému kéraaléran yéwaa kaapuk. Gotké kwayélékwa yéknwun paaté kwayédakwa paatat débu talaknak. Adél wuné gunat wakweyo.” Naate dé Jisas wak.
43 E ele chamando a si os seus discípulos, disse-lhes: Na verdade eu vos digo que esta pobre viúva deu mais do que todos os que depositaram no tesouro;
44 — ausente —
44 porque todos eles depositaram da sua abundância; mas ela depositou tudo o que tinha, todo o seu meio de vida.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.