Lucas 5
Ambulas Maprik NT (ABT_MAP) vs NVT
1 Nak nyaa Jisas Genesaretna kwawu nak maaléba tédéka de wupmalemu du béré taakwa béré yae jawe dé wale de ték, Gotna kudi véknwuké.
1 Estando Jesus à beira do lago de Genesaré, grandes multidões se apertavam em volta dele para ouvir a palavra de Deus.
2 Téte dé vék bot vétik kwawu maaléba rabétka. Gukwami wurékwa du taknaba bot kulaknyénytakne de laaké yakutnyék. Yakutnyédaka deku bot vétik rabétka dé vék.
2 Ele notou que, junto à praia, havia dois barcos vazios, deixados por pescadores que lavavam suas redes.
3 Véte dé botba nak waarék. Wani bot wan Saimonna bot. Waare rate dé Saimonét wak, dé bot yaanésapmédu walkamu yéluké. Wadéka waga yadéka dé awulaga botba rate dé maaléba tén du taakwat Gotna kudiké yakwatnyék.
3 Entrou num dos barcos e pediu a Simão, seu dono, que o afastasse um pouco da praia. Então sentou-se no barco e dali ensinou as multidões.
4 Kudi wakwebutitakne dé Saimonét wak, “Bot mé nyédé kwawut kure wulae méné ména du wale guné laaké yatjade guné gukwami las wuréké yo.”
4 Quando terminou de falar, disse a Simão: “Agora vá para onde é mais fundo e lancem as redes para pescar”.
5 Naate wadéka dé wak, “Némaan Ban, bulaa gaan naané apa jébaa naané yak. Yate naané gukwami las kaapuk wurénan. Waménénké sanévéknwute wuné laaké tépa yatjadaké wuné yo.”
5 Simão respondeu: “Mestre, trabalhamos duro a noite toda e não pegamos nada. Mas, por ser o senhor quem nos pede, vou lançar as redes novamente”.
6 Waga watakne laaké yatjade de wupmalemu gukwami wurék. Wurédaka laaké périkgé nae dé yak.
6 Dessa vez, as redes ficaram tão cheias de peixes que começaram a se rasgar.
7 Yadéka de nak botba ran duwat waak, de yae derét kutkwedoké. Waadaka yaadaka de bot vétikba gukwami kéraasagwadék. Yadaka bét bot vétik guba dawuliké nae yak.
7 Então pediram ajuda aos companheiros do outro barco, e logo os dois barcos estavam tão cheios de peixes que quase afundaram.
8 Yadéka véte wupmalemu gukwami wurédanké sanévéknwute dé Saimon Pita kwagénék. Dé wale botba ran du wawo de kwagénék. Sebedina nyaan vétik Jems bét Jon bét wawo bét kwagénék. Bét Saimon wale bét jébaa yak. Kwagénte dé Saimon Jisasna maan wale kwati yaane dé dérét wak, “Némaan Ban, méné wunat kulaknyénytakne yéké méné yo. Wuné wale ramarék yaké méné yo, kapéredi mu yakwa du rawurékwa bege.” Naate wadéka dé dérét wak, “Méné wup yamarék. Méné gukwami kutménén pulak méné wuna jébaa yate méné du taakwat kéraaké méné yo, de wuna jébaaba yaaladoké.”
8 Quando Simão Pedro se deu conta do que havia acontecido, caiu de joelhos diante de Jesus e disse: “Por favor, Senhor, afaste-se de mim, porque sou homem pecador”.
9 — ausente —
9 Pois ele e seus companheiros ficaram espantados com a quantidade de peixes que haviam pescado,
10 — ausente —
10 assim como seus sócios, Tiago e João, filhos de Zebedeu. Jesus respondeu a Simão: “Não tenha medo! De agora em diante, você será pescador de gente”.
11 Naate wadéka de botba maalat ye maaléba tébétsawurétakne de deku akwi gwalmu kulaknyénytakne de dé wale yék.
11 E, assim que chegaram à praia, deixaram tudo e seguiram Jesus.
12 Jisas ye dé gayéba nak rak. Wani gayéba lepéro yan du dé nak rak. Wupmalemu waasé dé ték déku sépéba. Wani du Jisasnyét véte dé yae kwati yaane waadé daate dé dérét wak, “Némaan Ban, wuné yéknwun yawuruké méné mawulé yaménéran méné waménu wuné yéknwun yaké wuné yo.”
12 Num povoado, Jesus encontrou um homem coberto de lepra. Quando o homem viu Jesus, prostrou-se com o rosto em terra e suplicou para ser curado, dizendo: “Se o senhor quiser, pode me curar e me deixar limpo”.
13 Naate wadéka dé dérét taabat kutte dé wak, “Wuné yéknwun yaménuké wuné mawulé yo. Méné yéknwun yaké méné yo.” Naate wadéka dé wani lepéro kaapuk yadéka dé wani du yéknwun yak.
13 Jesus estendeu a mão e o tocou. “Eu quero”, respondeu. “Seja curado e fique limpo!” No mesmo instante, a lepra desapareceu.
14 Yadéka dé dérét wak, “Mé véknwu. Ménat yawurén muké nak duwat wakwemarék yaké méné yo. Méné Gotna kudi buldakwa gaba jébaa yakwa nyédé duké ye déku méniba téménu dé ména sépat véké dé yo. Védu méné yéknwun yaménénké méné Moses déknyényba wakwedén pulak Gotké kwaami kwayéké méné yo. Kwayéménu nak du taakwa véte lepéro kaapuk yadéka méné yéknwun yaménénké kutdéngké de yo.” Naate wadéka dé yék.
14 Então Jesus o instruiu a não contar a ninguém o que havia acontecido. “Vá e apresente-se ao sacerdote para que ele o examine”, ordenou. “Leve a oferta que a lei de Moisés exige pela sua purificação. Isso servirá como testemunho.”
15 Jisas waga yadéka gege gayéba wupmalemu du taakwa de déku apaké kudi bulék. Bulte wupmalemu du béré taakwa béré de Jisaské yaak, Gotna kudi véknwute Jisasnyét waatado dé sépékwaapa kapére yan du taakwat kutnébulduké.
15 Mas as notícias a seu respeito se espalhavam ainda mais, e grandes multidões vinham para ouvi-lo e para ser curadas de suas enfermidades.
16 Yaadaka dé wupmalemu apu derét kulaknyénytakne dé du ramarék taalat ye waba dé Got wale kudi bulék.
16 Ele, porém, se retirava para lugares isolados, a fim de orar.
17 Nak nyaa dé Jisas du taakwat Gotna kudiké yakwatnyédéka de Parisina du las, apa kudiké kutdéngkwa du las, waga de rak. Wani du Galilina képmaaba tékwa akwi gayé, Jerusalem, Judiana képmaaba tékwa nak gayé wawo, wani gayéba de yaak. Yae radaka dé Némaan Ban Gotna apa Jisasna mawuléba wulae tédéka dé kiyakiya yakwa du taakwa, sépékwaapa kapére yan du taakwat wawo dé kutnébulék.
17 Certo dia, enquanto Jesus ensinava, alguns fariseus e mestres da lei estavam sentados por perto. Eles vinham de todos os povoados da Galileia, da Judeia e de Jerusalém. E o poder do Senhor para curar estava sobre Jesus.
18 Yadéka du las de maan taaba kapére yan dut nak jaabéba yaate yaak. Yaate yae de gat wulae Jisas ténba taknaké de mawulé yak.
18 Alguns homens vieram carregando um paralítico numa maca. Tentaram levá-lo para dentro da casa, até Jesus,
19 Yadaka wupmalemu du taakwa tédaka taalé dé sékéréknék. Sékérékdéka dérét kure wulaadaran yaabu kaapuk kwaan. Yadéka gaba waare de ga nak nyédé péraak. Pérae de wani du kwaadén jaabéba baagwi lékiye de wani yaabuba kusadak du taakwana nyédéba. Kusade de Jisasna méniba taknak.
19 mas não conseguiram, por causa da multidão. Então subiram ao topo da casa e removeram uma parte do teto. Em seguida, baixaram o paralítico na maca até o meio da multidão, bem na frente dele.
20 Taknadaka Jisas dé kutdéngék. De deku mawuléba de wak, dé wani dut kutnébulké apa yadéranké. Waga kutdéngte dé wani dut wak, “Wuna du, wuné yaménén kapéredi mu wunébu yatnyéputik.”
20 Ao ver a fé que eles tinham, Jesus disse ao paralítico: “Homem, seus pecados estão perdoados”.
21 Jisas wani kudi wadéka de apa kudiké kutdéngkwa du, Parisina du wawo waga de deku kapmu bulte de wak, “Wani du wan yaga pulak? Got kapmu du yadan kapéredi mu yatnyéputiké dé yo. Wani du dé wak, ‘Wuné yadén kapéredi mu wunébu yatnyéputik.’ Naate wate dé Gorét waséléknu, bakna du bege.”
21 Mas os fariseus e mestres da lei pensavam: “Quem ele pensa que é? Isso é blasfêmia! Somente Deus pode perdoar pecados!”.
22 Naate wadaka Jisas deku mawulé kutdéngte dé derét wak, “Samuké guné guna mawuléba waga sanévéknwu? Waga yamarék yaké guné yo.
22 Jesus, sabendo o que pensavam, perguntou: “Por que vocês questionam essas coisas em seu coração?
23 Wuné Akwi Du Taakwana Nyaan kéni képmaaba rate yadan kapéredi mu yatnyéputiké wuné apa yo. Guné wani muké kaapuk kutdénggunén. Yadén kapéredi mu yatnyéputiwurénké wakwete bakna kudi wuné wakwek, kapu némaa kudi wuné wakwek? Dé raapme yéduké wawuréran wan némaa kudi wakweké wuné yo, kapu yaga pulak? Guné wuna apaké miték kutdénggunuké wuné wani kudi bulaa dérét wakweké wuné yo.” Naate watakne dé maan kapére yan dut wak, “Méné raapme ména jaabé kérae kure méné ména gat yéké yo.”
23 O que é mais fácil dizer: ‘Seus pecados estão perdoados?’ ou ‘Levante-se e ande’?
24 — ausente —
24 Mas eu lhes mostrarei que o Filho do Homem tem autoridade na terra para perdoar pecados”. Então disse ao paralítico: “Levante-se, pegue sua maca e vá para casa”.
25 Naate wadéka dé akwi du taakwana méniba bari raapmék. Raapme dé kwaadén jaabé kérae Gotna yéba kevérékte dé déku gat kure yék.
25 De imediato, à vista de todos, o homem se levantou, pegou sua maca e foi para casa louvando a Deus.
26 Yédéka véte de akwi du taakwa kwagénék. Kwagénte Gotna yéba kevérékdaka deku mawulé géndéka de wak, “Aki. Bulaa nak pulak apa mu naanébu vék.”
26 Todos ficaram muitos admirados e, cheios de temor, louvaram a Deus, exclamando: “Hoje vimos coisas maravilhosas!”.
27 Kukba Jisas ye dé vék takis nyégélén du nak takis nyégéldékwa gaba radéka. Wani duna yé Livai. Véte dé Jisas dérét wak, “Méné wuné wale mé yaa.”
27 Depois disso, Jesus saiu da cidade e viu um cobrador de impostos chamado Levi sentado no local onde se coletavam impostos. “Siga-me”, disse-lhe Jesus,
28 Naate wadéka dé raapme akwi gwalmu kulaknyénytakne dé Jisas wale yék.
28 e Levi se levantou, deixou tudo e o seguiu.
29 Livai ye dé Jisaské apakélé kadému séraknék déku gaba. Séraktakne wadéka de takis nyégélkwa wupmalemu du, kapéredi mu yakwa nak wupmalemu du, Jisasna du wawo, waga de bét wale kadému kak.
29 Mais tarde, Levi ofereceu um banquete em sua casa, em honra de Jesus. Muitos cobradores de impostos e outros convidados comeram com eles,
30 Kadaka de Parisina du las, deku jébaaba wulae apa kudiké kutdéngén du las, waga de Jisasna duwat waatite de wak, “Samuké guné takis nyégélén du, kapéredi mu yakwa du las wawo, de wale guné kadému gu ko?”
30 mas os fariseus e mestres da lei se queixaram aos discípulos: “Por que vocês comem e bebem com cobradores de impostos e pecadores?”.
31 Naate wadaka dé Jisas derét aja kudi kéga wak, “Yéknwun yakwa du taakwa doktaké kaapuk yédakwa. Sépékwaapa kapére yan du taakwa de doktaké yu. Yédaka dokta dé deku sépé kutnébulu.”
31 Jesus lhes respondeu: “As pessoas saudáveis não precisam de médico, mas sim os doentes.
32 Naate watakne dé wak, “Wuné du taakwana kapéredi mawulé wuné kutnébulu. Kapéredi mawulé yakwa du taakwa yadan kapéredi mawulé kulaknyénytakne wunéké yae wuna kudi véknwudoké wuné giyaak. Yéknwun mawulé yakwa du taakwaké kaapuk sanévéknwurén.” Naate dé Jisas derét wak.
32 Não vim para chamar os justos, mas sim os pecadores, para que se arrependam”.
33 Du las yae de Jisasnyét wak, “Gu yaakutaknakwa du Jonna du de Got wale kudi bulké yate wupmalemu apu de kadémuké yaakéru. Yaakétte bakna rate de Got wale kudi bulu. Parisina du waga male de yo. Ména du waga kaapuk yadakwa. De akwi nyaa de kadému gu ko. Samuké ména du de kadémuké yaakétmarék yo?”
33 Algumas pessoas disseram a Jesus: “Os discípulos de João Batista jejuam e oram com frequência, e os discípulos dos fariseus também. Por que os seus vivem comendo e bebendo?”.
34 Naate wadaka dé Jisas derét aja kudi kéga wakwek, “Du nak taakwa yaké yadu de kadému sérakne yéknwun mawulé yate kadému kaké de yo, kapu du nak wadu de kadémuké yaakétké de yo? De kaké de yo. Taakwa yaran du de wale radu de yéknwun mawulé yate kaké de yo.
34 Jesus respondeu: “Por acaso os convidados de um casamento jejuam enquanto festejam com o noivo?
35 Kukba de nak du yae wani dut kure yédo wani tulé de déku du taakwa déké mawulé lékte kadému kamarék yaké de yo. Wuné wuna du wale wekna rawuréka de yéknwun mawulé yate kadému de ko.”
35 Um dia, porém, o noivo lhes será tirado, e então jejuarão”.
36 Wani kudi watakne dé derét aja kudi vétik wawo kéga wakwek: “Du taakwa kulé baapmu wut nak taakwi kérae jégwaa baapmu wutba tékwa yaabuba kaapuk takne kétaapadakwa. De kulé baapmu wut nak taakwi kérae jégwaa baapmu wutba tékwa yaabuba takne kétaapadaran kulé baapmu wut jégwaa baapmu wut vététi gétbiyaaké bét yo. Kulé baapmu wut nak taakwi jégwaa baapmu wutba miték kwaamarék yaké dé yo.
36 Jesus também lhes apresentou a seguinte ilustração: “Ninguém rasgaria um pedaço de tecido de uma roupa nova para remendar uma roupa velha. Se o fizesse, estragaria a roupa nova, e o remendo não se ajustaria à roupa velha.
37 Déknyény kwaaré viyae putidan meme sépéba kulé wain gu kaapuk wuknasadadakwa. Waga yadaran wani meme sépé rékaa ye jégwaa ye wukdu gu akwi yékéraké dé yo. Yékéradu wani meme sépé yéknwun yamarék yaké dé yo.
37 “E ninguém colocaria vinho novo em velhos recipientes de couro. Os recipientes velhos se arrebentariam, deixando vazar o vinho e estragando o recipiente.
38 Kulé meme sépéba wuknasadadaran kulé gu miték téké dé yo.
38 Vinho novo deve ser guardado em recipientes novos.
39 Déknyényba yadan wain gu kakwa du taale de kulé wain gu kamuké kélik yaké de yo. Yate de wo, ‘Déknyényba yadan gu wan yéknwun.’ Naate wate de déknyényba yadan muké mawulé yo.” Waga dé aja kudi wakwek, déknyényba ran duna kudi véknwukwa du déku kulé kudiké kélik yadaranké.
39 E ninguém que bebe o vinho velho escolhe beber o vinho novo, pois diz: ‘O vinho velho é melhor’”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.