Lucas 2
Ambulas Maprik NT (ABT_MAP) vs NVT
1 Wani tulé Romna némaan ban déku yé Ogastas wupmalemu képmaaba rakwa du taakwaké némaan ban rate dé wak, déku du déku képmaaba rakwa akwi du taakwana yé kavidoké.
1 Naqueles dias, o imperador Augusto decretou um recenseamento em todo o império romano.
2 Déknyényba de akwi du taakwana yé kaapuk kavidan. Wani jébaa batnyé yadaka dé Sairinias Romna némaan banké jébaa yate Siriana képmaaba dé némaan ban rak.
2 (Esse foi o primeiro recenseamento realizado quando Quirino era governador da Síria.)
3 Akwi du taakwa deku néwaaget de yék, deku yé kaviké.
3 Todos voltaram à cidade de origem para se registrar.
4 Josep Isrelna némaan ban Devitna kémba dé rak. Devitna néwaage wan Betleyem. Betleyem Judiaba dé tu. Josep Galiliba tékwa gayé Nasaret kulaknyénytakne dé déku kémna néwaage Betleyemét yék.
4 Por ser descendente do rei Davi, José viajou da cidade de Nazaré da Galileia para Belém, na Judeia, terra natal de Davi,
5 Déku néwepa wadan taakwa wale bét Betleyemét yék, bétku yé kaviké. Wani taakwa léku yé Maria lé nyaan ték.
5 levando consigo Maria, sua noiva, que estava grávida.
6 Bét ye Betleyem saababétka wupmalemu du taakwa kwaa gaba radaka ga sékérékdéka taalé kaapuk tén bétké. Yadéka lé nyaan kéraaké yate lé bulmakawu kwaadakwa gaba wulaak. Wulae lé maknanyan kéraak. Kérae lé baapmu wurét kusépmék. Kusépme bulmakawu kan kwaamba taknaléka dé kwaak.
6 E, estando eles ali, chegou a hora de nascer o bebê.
7 — ausente —
7 Ela deu à luz seu primeiro filho, um menino. Envolveu-o em faixas de pano e deitou-o numa manjedoura, porque não havia lugar para eles na hospedaria.
8 Wani gaan du las nak taaléba deku sipsipké de téségék. Wani taalé Betleyem tékwaba dé tu.
8 Naquela noite, havia alguns pastores nos campos próximos, vigiando rebanhos de ovelhas.
9 Téségédaka dé Némaan Ban Gotna kudi kure giyaakwa du nak Gotna gayéba giyae tédéka apakélé yaa pulak yaante dé kayénarék. Kayénarédéka véte de wupmét kapére yak.
9 De repente, um anjo do Senhor apareceu entre eles, e o brilho da glória do Senhor os cercou. Ficaram aterrorizados,
10 Yadaka dé Gotna gayéba giyaakwa du derét wak, “Guné wup yamarék yaké guné yo. Mé véknwu. Yéknwun kudi wakweké wunék. Akwi du béré taakwa béré kéni kudi véknwute yéknwun mawulé yate dusék takwasék yaké de yo.
10 mas o anjo lhes disse: “Não tenham medo! Trago boas notícias, que darão grande alegria a todo o povo.
11 Bulaa taakwa nak nyaan lébu kéraak Devitna gayéba. Kéraalén nyaan wan gunat Setenna taababa kérae gunat kutkalé yaran ban. Wan Got wadén ban Krais. Wan naana Némaan Ban.
11 Hoje em Belém, a cidade de Davi, nasceu o Salvador, que é Cristo, o Senhor!
12 Bulaa ye wani nyaanét véké guné yo. Néwaa baapmu wurét kusépme bulmakawu kadému kan kwaamba taknalék dé kwao. Ye véte kutdéngké guné yo wuna kudi adél yadékwaké.” Naate dé wak.
12 Vocês o reconhecerão por este sinal: encontrarão o bebê enrolado em faixas de pano, deitado numa manjedoura”.
13 Wadéka de Gotna kudi kure giyaakwa wupmalemu du bari giyae de wani ban wale ték. Téte kéga de gwaaré waak:
13 De repente, juntou-se ao anjo uma grande multidão do exército celestial, louvando a Deus e dizendo:
14 Naate de waak.
14 “Glória a Deus nos mais altos céus, e paz na terra àqueles de que Deus se agrada!”.
15 Wani du waga gwaaré waatakne de derét kulaknyénytakne gwaamale waarék Gotna gayét. Waarédaka de sipsipké téségén du deku kapmu bulte de wak, “Betleyemét yéno. Ye Némaan Ban wakwedén nyaanké sékale véké naané yo.”
15 Quando os anjos voltaram para o céu, os pastores disseram uns aos outros: “Vamos a Belém para ver esse acontecimento que o Senhor nos anunciou”.
16 Naate watakne de bari bari yék. Ye gayé saabe de Maria bét Josep, wani nyaanét wawo de vék. Nyaan bulmakawu kadému kan kwaamba dé kwaak.
16 Indo depressa ao povoado, encontraram Maria e José, e lá estava o bebê, deitado na manjedoura.
17 Nyaanét vétakne de Gotna kudi kure giyaakwa du wani nyaanké wakwedén kudiké de du taakwat wakwek.
17 Depois de o verem, os pastores contaram a todos o que o anjo tinha dito a respeito da criança,
18 Wakwedaka véknwute de akwi kwagénte de wak, “Aki. Wan yaga pulak mu?”
18 e todos que ouviam a história dos pastores ficavam admirados.
19 Naate wadaka lé Maria sipsipké téségén duna kudi véknwute lé léku mawuléba sanévéknwu wanévéknwuk.
19 Maria, porém, guardava todas essas coisas no coração e refletia sobre elas.
20 Sipsipké téségén du gwaamale yéte Gotna yéba kevérékte de déké yéknwun mawulé yak. Yate de wak, “Némaan Ban Got naanat kudi wakwedéka véknwutakne naané wani mu akwi naanébu vék.” Naate de wak.
20 Os pastores voltaram, glorificando e louvando a Deus por tudo que tinham visto e ouvido. Tudo aconteceu como o anjo lhes havia anunciado.
21 Nyaa nak taaba sékét nak taababa kayék vétik yédéka nak nyaa de “Gotna du” naate wani nyaanna sépé sékuk. Sékwe de déku yé Jisas waak. Déknyényba Maria nyaan témarék yan tulé Gotna kudi kure giyaakwa du dé wani yé lérét wakwek.
21 Oito dias depois, quando o bebê foi circuncidado, chamaram-no Jesus, o nome que o anjo lhe tinha dado antes mesmo de ele ser concebido.
22 Maria nyaan kérae lé Moses wakwen apa kudi wadékwa pulak yaké lé mawulé yak, léku sépé Gotna méniba tépa yéknwun yaduké. Yate nakurak baapmu pulak yédéka lé Josep wale bét Jerusalemét yék. Némaan Ban Gotké kwayéké nae bét Jisasnyét kure yék Jerusalemét.
22 Então chegou o tempo da oferta de purificação, como era a exigência da lei de Moisés. Seus pais o levaram a Jerusalém para apresentá-lo ao Senhor,
23 Némaan Ban Gotna apa kudi nak kéga dé wo, “Taakwa kéraadaran akwi maknadut de Gotké kwayéké de yo.”
23 pois a lei do Senhor dizia: “Se o primeiro filho for menino, será consagrado ao Senhor”.
24 Némaan Ban Gotna apa kudi nak wawo kéga dé wo, “Du bét taakwa bétku du nyaan Gotké kwayéte bét nyaamiyo vétik viyae déké kwayéké bét yo. Nyaamiyo kwayémarék yate nyaamiyo pulak api kwayéké bét yo.” Maria bét Josep wani kudi wadékwa pulak yaké yate bét Jerusalemét yék.
24 Assim, ofereceram o sacrifício exigido pela lei do Senhor: “duas rolinhas ou dois pombinhos”.
25 Wani tulé du nak déku yé Simion dé Jerusalemba rak. Dé yéknwun mu male yate dé Gorét waatakwa du dé rak. Got Isrelna du taakwat kutkalé yadéran tuléké dé raségék. Gotna Yaamabi déku mawuléba dé wulae ték.
25 Naquela época, vivia em Jerusalém um homem chamado Simeão. Ele era justo e devoto, e esperava ansiosamente pela restauração de Israel. O Espírito Santo estava sobre ele
26 Déknyényba Gotna Yaamabi dé Simionét wak, “Méné kiyaamarék yate wekna rate méné Némaan Ban Got wadén ban Kraisnyét véké méné yo.” Naate wadéka dé wani muké dé raségék.
26 e lhe havia revelado que ele não morreria enquanto não visse o Cristo enviado pelo Senhor.
27 Gotna Yaamabi déku mawuléba wulae téte wadéka dé Gotna kudi buldakwa némaa gat wulaak. Wulaadéka bét Jisasna néwepa dérét kure wulaak, Gotna apa kudi wadékwa pulak maknanyanét yaké.
27 Nesse dia, o Espírito o conduziu ao templo. Assim, quando Maria e José chegaram para apresentar o menino Jesus ao Senhor, como a lei exigia,
28 Kure wulaabétka dé Simion wani nyaanét nyégéle déku taababa kure téte, dé Gotna yéba kevérékte dé kéga wak:
28 Simeão tomou a criança nos braços e louvou a Deus, dizendo:
29 — ausente —
29 “Soberano Deus, agora podes levar em paz o teu servo, como prometeste.
30 — ausente —
30 Vi a tua salvação,
31 — ausente —
31 que preparaste para todos os povos.
32 — ausente —
32 Ele é uma luz de revelação às nações e é a glória do teu povo, Israel!”.
33 Jisasna néwepa Simion wadén kudiké bét sanévéknwu wanévéknwuk.
33 Os pais de Jesus ficaram admirados com o que se dizia a respeito dele.
34 Yabétka dé Simion Gorét waatak, dé bérét kutkalé yaduké. Waatatakne dé nyaanna néwaa Mariat kéga wak:Naate dé Simion wak.
34 Então Simeão os abençoou e disse a Maria, a mãe do bebê: “Este menino está destinado a provocar a queda de muitos em Israel, mas também a ascensão de tantos outros. Foi enviado como sinal de Deus, mas muitos resistirão a ele.
35 — ausente —
35 Como resultado, serão revelados os pensamentos mais profundos de muitos corações, e você sentirá como se uma espada lhe atravessasse a alma”.
36 Gwalepa taakwa nak léku yé Ana, lé Gotna kudi buldakwa némaa gaba lé rak. Lé Panyuelna takwanyan. Asana kémba lé rak. Lé Gotna yéba kudi wakwekwa taakwa lé rak. Déknyényba lé du rak. Raléka kwaaré nak taaba sékét nak taababa kayék vétik yédéka dé léku du kiyaak. Kiyaadéka lé wupmalemu (84) kwaaré lé kawi taakwa lé rak. Rate lé Gotna kudi buldakwa gaba rak. Rate wani ga kulaknyénymarék yate gaan nyaa lé Got wale kudi bulék. Nak apu nak apu kadémuké yaakétte lé Got wale kudi bulék.
36 A profetisa Ana, filha de Fanuel, da tribo de Aser, também estava no templo. Era muito idosa e havia perdido o marido depois de sete anos de casados
37 — ausente —
37 e vivido como viúva até os 84 anos. Nunca deixava o templo, adorando a Deus dia e noite, em jejum e oração.
38 Simion kudi wakwebutidéka Josep bét Maria wekna tébétka lé yae wani nyaanét véte lé Gotna yéba kevéréknék. Kevérékte lé Jerusalemba ran du taakwat kudi wakwek, wani nyaanké. Déknyényba Got dé wak, du nak yae derét kutkalé yate derét kérae déku taababa taknadéranké. Déknyényba wadén kudi adél yadékwaké lé Ana wani tuléké raségékwa du taakwat kudi wakwek.
38 Chegou ali naquele momento e começou a louvar a Deus. Falava a respeito da criança a todos que esperavam a redenção de Jerusalém.
39 Némaan Ban Gotna apa kudi wadékwa pulak yabutitakne bét Jisasna néwepa dérét kure bét Nasaretnét tépa gwaamale yék. Nasaret Galiliba dé tu.
39 Após cumprirem todas as exigências da lei do Senhor, os pais de Jesus voltaram para casa em Nazaré, na Galileia.
40 Wani nyaan némaan ye dé apa yak. Yadéka déku mawulé yéknwun yadéka dé wupmalemu muké kutdéngék. Got dé déké miték véte dérét kutkalé yak.
40 Ali o menino foi crescendo, saudável e forte. Era cheio de sabedoria, e o favor de Deus estava sobre ele.
41 Akwi kwaaré Jisasna néwepa bét Jerusalemét yék Pasova waadakwa tuléna kadému kaké.
41 Todos os anos, os pais de Jesus iam a Jerusalém para a festa da Páscoa.
42 Jisasna kwaaré taaba vétik sékérék maanba kayék vétik yadéka bét dérét kwole de yék, akwi kwaaré yabérén pulak.
42 Quando Jesus completou doze anos, foram à festa, como de costume.
43 Kukba Pasova waadakwa tuléna kadému kadan nyaa yédéka de deku gayét yédakwa yaabuba gwaamale yék. Yédaka dé Jisas Jerusalemba dé wekna rak. Radéka déku néwepa kaapuk las kutdéngbérén.
43 Terminada a celebração, partiram de volta para Nazaré, mas Jesus ficou para trás, em Jerusalém, sem que seus pais notassem sua falta.
44 Bét bétku mawuléba bét wak, “Jisas ana kém wale dé yu.” Waga wate bét nyaa nak bét yaabuba yék. Ye garabu yaap rate bét yaabuba yén bétku kém bétku du taakwat waatak déké.
44 Pensaram que ele estivesse entre os demais viajantes, mas depois de caminharem um dia inteiro começaram a procurá-lo entre os parentes e amigos.
45 Waatatakne dérét vémarék yate bét déké sékalék. Sékale sékale bét sékalpatik. Sékalpatitakne bét Jerusalemét gwaamale yék, déké sékale véké.
45 Como não o encontravam, voltaram a Jerusalém para procurá-lo.
46 Ye nyaa kupuk bét déké sékalék. Sékale kukba bét vék dé Gotna kudi buldakwa némaa gaba radéka. Dé nak duwat Gotna kudiké yakwatnyékwa némaa du wale rate deku kudi véknwute dé derét kés mu nak muké waatak.
46 Por fim, depois de três dias, acharam Jesus no templo, sentado entre os mestres da lei, ouvindo-os e fazendo perguntas.
47 Yadéka déku kudi véknwun du de kwagénte sanévéknwu wanévéknwuk, dé miték kutdéngte deku kudi miték kaatadén bege.
47 Todos que o ouviam se admiravam de seu entendimento e de suas respostas.
48 Déku néwepa dérét véte bét sanévéknwu wanévéknwuk. Yate lé déku néwaa dérét wak, “Wuna nyaan, samuké méné anat waga yo? Ané ména yaapa wale wup yate ané ménéké gege gayéba sékalék.” Naate lé wak.
48 Quando o viram, seus pais ficaram perplexos. Sua mãe lhe disse: “Filho, por que você fez isso conosco? Seu pai e eu estávamos aflitos, procurando você por toda parte”.
49 Waléka dé bérét wak, “Samuké béné wunéké sékalék? Wuné wuna yaapana gaba rawuréran wan yéknwun. Kéba rawuréranké kaapuk kutdéngbénén, kapu yaga pulak?”
49 “Mas por que me procuravam?”, perguntou ele. “Não sabiam que eu devia estar na casa de meu Pai?”
50 Naate wadéka bét wani kudiké las kaapuk miték kutdéngbérén.
50 Não entenderam, porém, o que ele quis dizer.
51 Yabétka dé bét wale tépa gwaamale ye de Nasaret saabak. Saabe rate dé bétku kudi véknwute dé wabérén pulak yak. Yadéka déku néwaa wani muké léku mawuléba lé sanévéknwu wanévéknwuk.
51 Então voltou com os pais para Nazaré, e lhes era obediente. Sua mãe guardava todas essas coisas no coração.
52 Jisas apa du yadéka déku mawulé yéknwun yadéka dé wupmalemu muké kutdéngék. Got, du taakwa wawo, de akwi déké yéknwun mawulé yak.
52 Jesus crescia em sabedoria, em estatura e no favor de Deus e das pessoas.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.