Lucas 15
Ambulas Maprik NT (ABT_MAP) vs NAA
1 Nak nyaa takis nyégélkwa du, nak kapéredi mu yakwa du taakwa wawo de Jisas ténét yék, déku kudi véknwuké.
1 Aproximavam-se de Jesus todos os publicanos e pecadores para o ouvir.
2 Yédaka de Parisina du apa kudiké kutdéngkwa du wawo wani muké kélik yate de wak, “Wani du kapéredi mu yakwa du taakwa wale téte dé de wale kadému ko.”
2 Os fariseus e os escribas murmuravam, dizendo: — Este recebe pecadores e come com eles.
3 Naate wadaka dé derét kéni aja kudi wakwek:
3 Então Jesus lhes contou esta parábola:
4 “Sal guna du nak kéga yaké dé yo? Du nak wupmalemu (100) sipsip dé yak. Yadéka dé nak yalaknék. Yadéka nak sipsip yéknwun taaléba téte kadaka dé derét kulaknyénytakne ye yalaknén nakurak sipsipké dé sékalék. Sékale sékale dé vék.
4 — Qual de vocês é o homem que, possuindo cem ovelhas e perdendo uma delas, não deixa no deserto as noventa e nove e vai em busca da que se perdeu, até encontrá-la?
5 Vétakne kérae déku tangaléba akutakne dusék yate dé yaate yék.
5 E, quando a encontra, põe-na sobre os ombros, cheio de alegria.
6 Ye gayé saabe dé du taakwat waadéka yae de jawuk. Jawudaka dé derét wak, ‘Guné wuné wale yéknwun mawulé yate dusék takwasék yaké guné yo, wuna sipsip nak yalakdék sékale vétakne kéraawurén bege.’ Naate dé derét wak.”
6 E, indo para casa, reúne os amigos e vizinhos, dizendo-lhes: “Alegrem-se comigo, porque já achei a minha ovelha perdida.”
7 Waga watakne dé Jisas wak, “Gunat wuné wakweyo. Waga yadén pulak Gotna kudi kure giyaakwa du dusék yaké de yo. Yéknwun mu yate Gotna méniba miték rakwa wupmalemu du taakwaké de Gotna kudi kure giyaakwa du yéknwun mawulé yate dusék yaké de yo. Kapéredi mu yan du yadén kapéredi mu kulaknyénydéran de Gotna kudi kure giyaakwa du yéknwun mawulé yate duséknét kapére yaké de yo.” Naate dé derét wakwek, du las kapéredi mu yakwa du taakwa wale tédénké dérét waatidan bege.
7 Digo a vocês que, assim, haverá mais alegria no céu por um pecador que se arrepende do que por noventa e nove justos que não necessitam de arrependimento.
8 Wani kudi watakne dé Jisas derét aja kudi nak wawo kéga wakwek: “Sal guna taakwa nak kéga yaké lé yo? Taakwa nak yéwaa taaba vétik kure raléka nak yalakdéka lé téwayé sérakne takne ga taapiye lé sékale sékale lé wani yéwaa vék.
8 — Ou qual é a mulher que, tendo dez dracmas, se perder uma delas, não acende a lamparina, varre a casa e a procura com muito empenho até encontrá-la?
9 Vétakne kérae lé wani gayéba ran du taakwat waaléka yae de jawuk. Jawudaka lé derét wak, ‘Guné wuné wale dusék takwasék yaké guné yo, wuna yéwaa nak yalakdék sékale vétakne tépa kéraawurén bege.’ Naate lé derét wak.”
9 E, quando a encontra, reúne as amigas e vizinhas, dizendo: “Alegrem-se comigo, porque achei a dracma que eu tinha perdido.”
10 Waga watakne dé Jisas derét wak, “Gunat wuné wakweyo. Waga yalén pulak Gotna kudi kure giyaakwa du dusék yaké de yo. Kapéredi mu yakwa du yadén kapéredi mu kulaknyénydéran, de Gotna kudi kure giyaakwa du yéknwun mawulé yate dusék yaké de yo.”
10 Eu afirmo a vocês que a mesma alegria existe diante dos anjos de Deus por um pecador que se arrepende.
11 Watakne dé Jisas nak aja kudi kéga wakwek: “Du nak dé nyaan vétik yak.
11 Jesus continuou:
12 Kukba kéraadén nyaan dé déku yaapat wak, ‘Ména, kukba kiyaaménu wuné ména gwalmu las kéraaké wuné yo. Kéraawuréranké ménat wuné wo. Bulaa méné ména yéwaa gwalmu anéké munitiyaaké méné yo. Muniye wunéké tiyaaké waménén mu bulaa tiyaaké méné yo.’ Naate wadéka dé déku yéwaa gwalmu muniye dé bétké kwayék.
12 O mais moço deles disse ao pai: “Pai, quero que o senhor me dê a parte dos bens que me cabe.” E o pai repartiu os bens entre eles.
13 Kwayédéka dé kukba kéraadén nyaan walkamu re déku gwalmu akwi nak duké kwayétakne dé yéwaa nyégélék. Nyégéle kure dé séknaa gayét yék. Ye wani gayéba rate dé déku yéwaa kéraasolak, yadén kapéredi muké.
13 — Passados não muitos dias, o filho mais moço, ajuntando tudo o que era seu, partiu para uma terra distante e lá desperdiçou todos os seus bens, vivendo de forma desenfreada.
14 Yadéka déku yéwaa akwi kaapuk yadéka kukba dé wani képmaaba apakélé kaadé yak. Yadéka déku kadému dé kaapuk yak.
14 — Depois de ter consumido tudo, sobreveio àquele país uma grande fome, e ele começou a passar necessidade.
15 Yadéka ye dé wani képmaaba ran duké nak jébaa yak. Yadéka wadéka ye dé déku baalé yaakwak.
15 Então foi pedir trabalho a um dos cidadãos daquela terra, e este o mandou para os seus campos a fim de cuidar dos porcos.
16 Akwi du de déké kadému kaapuk kwayédan. Yadaka kaadé wale rate dé baalé kadakwa kadému kaké dé mawulé yak.
16 Ali, ele desejava alimentar-se das alfarrobas que os porcos comiam, mas ninguém lhe dava nada.
17 “Waga yatakne dé déku mawuléba miték sanévéknwuk. Sanévéknwute dé wak, ‘Wuna yaapaké jébaa yakwa wupmalemu du de wupmalemu kadému de ko. Kadaka biyaa yadéka kadému las bakna dé ro. Radéka wuné kéba rawuréka wunat kaadat dé kapére yo.
17 Então, caindo em si, disse: “Quantos trabalhadores de meu pai têm pão com fartura, e eu aqui estou morrendo de fome!
18 Bulaa wuné raapme wuna yaapaké gwaamale yéké wuné yo. Ye dérét waké wuné yo: Wuné Gorét kapéredi mu wunébu yak. Ménat wawo kapéredi mu wunébu yak.
18 Vou me arrumar, voltar para o meu pai e lhe dizer: ‘Pai, pequei contra Deus e diante do senhor;
19 Yawurénké sanévéknwute méné wunéké wuna nyaan naamarék yaké méné yo. Yéknwun mu yakwa du rawuru mukatik méné wunéké waga naaménu. Méné wunéké wuna jébaa yakwa du naaké méné yo, kapéredi mu yawurén bege. Naaménu wuné ména jébaa yakwa du wale ména jébaa yaké wuné yo. Naate wuné wuna yaapat waké wuné yo.’
19 já não sou digno de ser chamado de seu filho; trate-me como um dos seus trabalhadores.’”
20 Naate watakne déku yaapaké gwaamale yéké mawulé yate dé yaabuba yék. “Wani du ye séknaaba tédéka dé déku yaapa dérét vék. Védéka déku mawulé dé léknék déké. Lékdéka dé pétépété ye déku nyaanét rawute dé taama vék (daama réngék).
20 E, arrumando-se, foi para o seu pai.
21 Yadéka dé déku nyaan dérét wak, ‘Wuna yaapa, wuné Gorét ménat wawo kapéredi mu wunébu yak. Yawurénké sanévéknwute méné wunéké wuna nyaan naamarék yaké méné yo. Yéknwun mu yakwa du rawuru mukatik méné wunéké waga naaménu.’
21 E o filho lhe disse: “Pai, pequei contra Deus e diante do senhor; já não sou digno de ser chamado de seu filho.”
22 Naate wadéka dé déku yaapa jébaa yakwa duwat waadéka yaadaka dé derét wak, ‘Wuna nyaan débu gwaamale yaak. Wuné déké yéknwun mawulé wuné yo. Guné yéknwun baapmu wut bari kérae kure yae guné dérét gikweké yo. Yate guné awu déku taababa kusolakwetakne su déku maanba kusadakweké yo.
22 O pai, porém, disse aos servos: “Tragam depressa a melhor roupa e vistam nele. Ponham um anel no dedo dele e sandálias nos pés.
23 Yatakne guné wulén bulmakawu nyaan nak kure yae guné viyaaké guné yo. Viyae tuwe naané kate dusék yaké naané yo.
23 Tragam e matem o bezerro gordo. Vamos comer e festejar,
24 Wuna mawuléba wuné déké wuné wak: Débu kiyaak. Naate wawuréka bulaa débu gwaamale yaak. Déknyényba wuné wak: Débu yalaknék. Waga watakne bulaa dérét naané vu. Véte gwaamale yaadénké naané kate dusék yaké naané yo.’ Naate wadéka de déké dusék yate kadému kawu saakérak.
24 porque este meu filho estava morto e reviveu, estava perdido e foi achado.” E começaram a festejar.
25 “Wani duna maknanyan yaawiba dé ték. Te kukba gwaamale yae ga saabaké yate dé véknwuk kaang viyaate kétidaka.
25 — Ora, o filho mais velho estava no campo. Quando voltava, ao aproximar-se da casa, ouviu a música e as danças.
26 Véknwute dé jébaa yakwa dut nak waadéka yaadéka dé dérét waatak, ‘De samu de yo?’
26 Chamou um dos empregados e perguntou o que era aquilo.
27 Naate waatadéka dé jébaa yakwa du wak, ‘Ména wayékna tépa gwaamale yaadék ména yaapa déké yéknwun mawulé yate wadék de wulén bulmakawu nyaan nak viyaak. Viyae kate de dusék yo.’
27 E ele informou: “O seu irmão voltou e, por tê-lo recuperado com saúde, o seu pai mandou matar o bezerro gordo.”
28 Naate wadéka dé maknanyan rékaréka yate dé wulaamuké kélik yak. Yadéka déku yaapa gwaade dé dérét wak, gat wulaaduké.
28 — O filho mais velho se indignou e não queria entrar. Saindo, porém, o pai, procurava convencê-lo a entrar.
29 Wadéka dé yaapat wak, ‘Mé véknwu. Wupmalemu kwaaré wuné bakna jébaa yakwa du pulak wuné ména jébaa wunébu yak. Yate ména kudi miték wunébu véknwuk. Ména kudiké kaapuk kuk kwayéwurén. Yawurénké méné wunéké yéknwun mu kaapuk tiyaaménén. Méné meme nyaan nak kaapuk tiyaaménén, wuné wuna du taakwa wale kate dusék takwasék yanoké.
29 Mas ele respondeu ao seu pai: “Faz tantos anos que sirvo o senhor e nunca transgredi um mandamento seu. Mas o senhor nunca me deu um cabrito sequer para fazer uma festa com os meus amigos.
30 Waga pulak makwal mu wunéké tiyaamarék yate ména nak nyaan gwaamale yaadék méné déké yéknwun mawulé yate wulén bulmakawu nyaan ménébu viyaak. Dé ména gwalmu yéwaa yaabuba tékwa taakwaké kwayétakne akwi yéwaa dé kéraasolak. Waga yadénké méné déké yéknwun mawulé yate wulén bulmakawu nyaan ménébu viyaak, de kate dusék takwasék yadoké.’
30 Mas, quando veio esse seu filho, que sumiu com os bens do senhor, gastando tudo com prostitutas, o senhor mandou matar o bezerro gordo para ele!”
31 Naate wadéka dé yaapa dérét wak, ‘Wuna nyaan, akwi nyaa ané vététi ané ro. Wuna akwi gwalmu wan ména gwalmu male.
31 — Então o pai respondeu: “Meu filho, você está sempre comigo; tudo o que eu tenho é seu.
32 Ména wayékna dé ye wupmalemu kwaaré nak taaléba dé rak. Radéka wuné wuna mawuléba wuné wak: Débu yalaknék, kapu débu kiyaak? Naate sanévéknwuréka dé gwaamale yaadék bulaa naané dérét vu. Wani muké sanévéknwute naané yéknwun mawulé yate dusék takwasék yanakwa wan yéknwun’. Naate dé yaapa déku maknanyanét wak.” Waga dé Jisas wak. Wani aja kudi kupuk dé derét wak, du las kapéredi mu yakwa du taakwa wale tédénké dérét waatidan bege.
32 Mas era preciso festejar e alegrar-se, porque este seu irmão estava morto e reviveu, estava perdido e foi achado.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.