Lucas 14
Ambulas Maprik NT (ABT_MAP) vs NTLH
1 Yaap ra nyaa nak dé Jisas Parisina du nak déku gaba kaké dé yék. Wani du wan némaan du. Yédéka déku gaba ran du deku mawuléba de wak, “Sal Jisas jébaa yaké dé yo yaap ra nyaa? Jébaa yadéran wan kapéredi mu.” Naate wate de dérét vék.
1 Num sábado, Jesus entrou na casa de certo líder fariseu para tomar uma refeição. E as pessoas que estavam ali olhavam para Jesus com muita atenção.
2 Védaka maan taaba waarén du nak dé Jisasna méniba ték.
2 Um homem, com as pernas e os braços inchados, chegou perto dele.
3 Tédéka Jisas wani dut véte dé apa kudiké kutdéngkwa du Parisina duwat wawo dé waatak, “Naana apa kudi yaga dé wo? Yaap ra nyaa naané sépékwaapa kapére yan du taakwat kutnébulké naané yo, kapu kaapuk?”
3 E Jesus perguntou aos mestres da Lei e aos fariseus:
4 Naate waatadéka de kudi las kaapuk buldan. Yadaka dé Jisas wani dut kutnébultakne wadéka dé yék.
4 Mas eles não responderam nada. Então Jesus pegou o homem, curou-o e o mandou embora.
5 Yédéka dé derét wak, “Guné wawo yaap ra nyaa guné jébaa yo. Guna nyaan yaap ra nyaa gu tékwa waaguba akére dawulidéran guné dérét bari kutkweké guné yo, kapu yaga pulak? Guna bulmakawu yaap ra nyaa gu tékwa waaguba akére dawulidéran yaap ra nyaa guné dérét bari kutkweké guné yo, kapu yaga pulak? Ao, yaap ra nyaa guné kutkweké guné yo.”
5 Aí disse:
6 Naate wadéka de déku kudi kaataké de yapatik.
6 E eles não puderam responder.
7 Jisas dé vék wani kadému kaké yaan du yaate némaan duna taaléba radaka.
7 Certa vez Jesus estava reparando como os convidados escolhiam os melhores lugares à mesa. Então fez esta comparação:
8 Véte dé derét wak, “Du nak taakwa yate kadému sérakne kaké yate gunat waadu guné ye miték sanévéknwuké guné yo. Sanévéknwute guné némaan duna taaléba ramarék yaké guné yo. Guné némaan duna taaléba ragunéran sal némaan du las yaado gunat waan du yae gunat kéga waké dé yo? ‘Guné wani yéknwun taalé kéni duké kwayéké guné yo.’ Dé waga wadu guné nyékéri yate némaan duna taalé kulaknyénytakne du taakwana kukba raké guné yo.
8 — Quando alguém convidá-lo para uma festa de casamento, não sente no melhor lugar. Porque pode ser que alguém mais importante tenha sido convidado.
9 — ausente —
9 Então quem convidou você e o outro poderá dizer a você: “Dê esse lugar para este aqui.” Aí você ficará envergonhado e terá de sentar-se no último lugar.
10 Guné de wale kadému kaké ye miték sanévéknwute du taakwana kukba raké guné yo. Waga yagunu gunat waan du yae gunat waké dé yo, ‘Wuna du, guné yae némaan duna taaléba raké guné yo.’ Naate wadu guné ye némaan duna taaléba ragunu wani gaba rakwa du de guna yéba kevérékgé de yo.
10 Pelo contrário, quando você for convidado, sente-se no último lugar. Assim quem o convidou vai dizer a você: “Meu amigo, venha sentar-se aqui num lugar melhor.” E isso será uma grande honra para você diante de todos os convidados.
11 Kéni muké sanévéknwute wuné wani muké wo. Deku yéba kevérékgwa du taakwaké kukba Got wadu de bakna du taakwa raké de yo. Deku yéba kevérékmarék yakwa du taakwaké kukba Got wadu de némaan du taakwa raké de yo.”
11 Porque quem se engrandece será humilhado, mas quem se humilha será engrandecido.
12 Wani kudi watakne dé dé wale kadému kaduké waan dut wak, “Méné kadému sérakne kaké yate ména du taakwa, ména némaadugu wayéknaje, ména kém, ména gayéba rate wupmalemu yéwaa yan duwat waga waamarék yaké méné yo, de yaadoké. Méné waga pulak duwat waaménéran kukba de sérakte ménat waado yaaménu de ménéké kadému kwayékataké de yo.
12 Depois Jesus disse ao homem que o havia convidado:
13 Méné waga yamarék yaké méné yo. Méné kadému sérakne kaké yate méné gwalmu yamarék du, sépékwaapa kapére yan du, maan kapére yan du, méni kiyaan duwat waaké méné yo, de yaadoké.
13 Mas, quando você der uma festa, convide os pobres, os aleijados, os coxos e os cegos
14 Wani du de ménéké kadému kwayékataké dé yapatiyu. Méné deké waga kwayéménéranké kukba Got ménat kutkalé yaké dé yo. Got wadu yéknwun mu yatakne kiyaan du taakwa tépa nébéle raapdaran tulé dé ménat kutkalé yadu méné miték raké méné yo.” Naate dé Jisas dérét wak.
14 e você será abençoado. Pois eles não poderão pagar o que você fez, mas Deus lhe pagará no dia em que as pessoas que fazem o bem ressuscitarem.
15 De wale rate kadému kan du nak wani kudi véknwutakne dé Jisasnyét wak, “Gotna gayéba rate kadému karan du de yéknwun mawulé yaké de yo.”
15 Um dos que estavam à mesa ouviu isso e disse para Jesus: — Felizes os que irão sentar-se à mesa no
16 Naate wadéka dé Jisas wak, “Du nak apakélé kadému sérakgé dé yak. Yate wupmalemu duwat dé wakwek, de yae wani kadému kadoké.
16 Então Jesus lhe disse:
17 Wakwedéka kadému kadaran tulé yaadéka déku jébaa yakwa dut dé wak, dé déknyényba wakwedén duké ye kéni kudi waduké, ‘Akwi gwalmu kawu saakérataknanak dé ro. Guné mé yaa.’
17 Quando chegou a hora, mandou o seu empregado dizer aos convidados: “Venham, que tudo já está pronto!”
18 “Dé deké ye wadéka de akwi du yémuké de kélik yak. Yate du nak dé dérét wak, ‘Wuné képmaa nakatak wunébu kéraak. Kéraatakne bulaa véké wuné yu. Wuné yaamarék yaké wuné yo.’
18 — Mas eles, um por um, começaram a dar desculpas. O primeiro disse ao empregado: “Comprei um sítio e tenho de dar uma olhada nele. Peço que me desculpe.”
19 Naate wadéka dé nak wak, ‘Wuné bulmakawu taaba vétik wunébu kéraak. Kéraatakne wuné ye derét yaknwuké wunék. De wuna jébaa miték yaké de yo, kapu yaga pulak? Wuné yaamarék yaké wuné yo.’
19 — Outro disse: “Comprei cinco juntas de bois e preciso ver se trabalham bem. Peço que me desculpe.”
20 Naate wadéka dé nak wak, ‘Wuné bulaa male taakwa nak wunébu kéraak. Kéraawurén bege, wuné yaamarék yaké wuné yo.’
20 — E outro disse: “Acabei de casar e por isso não posso ir.”
21 “De waga wadaka dé jébaa yakwa du tépa gwaamale ye dé déku némaan dut wani muké wakwek. Wakwedéka dé wani du rékaréka yak. Yate dé déku jébaa yakwa dut wak, ‘Méné kéni gayéba kwaakwa akwi yaabuba yéte méné gwalmu yamarék du, sépékwaapa kapére yan du, méni kiyaan du, maan kapére yan duwat méné wuna gat kwole kure yaaké yo.’ Naate wadéka dé jébaa yakwa du ye wadén pulak dé yak.
21 — O empregado voltou e contou tudo ao patrão. Ele ficou com muita raiva e disse: “Vá depressa pelas ruas e pelos becos da cidade e traga os pobres, os aleijados, os cegos e os coxos.”
22 Ye gwaamale yae dé déku némaan dut wak, ‘Némaan du, wuné ména kudi véknwute waménén pulak wunébu yak. Yawurék taalé las bakna dé tu.’
22 — Mais tarde o empregado disse: “Patrão, já fiz o que o senhor mandou, mas ainda está sobrando lugar.”
23 Naate wadéka dé dérét wak, ‘Méné akwi yaabuba yéte nébuba wawo yéte méné bakna du taakwat kwole kure yaaké yo. Kwole kure yaaménu wuna ga sékérékduké wuné mawulé yo.
23 — Aí o patrão respondeu: “Então vá pelas estradas e pelos caminhos e obrigue os que você encontrar ali a virem, a fim de que a minha casa fique cheia.
24 Bulaa gunat wuné wakweyo. Déknyényba waawurén akwi du wuna kadému kamarék yaké de yo. De wuna kadému kamuké bulaa kélik wuné yo.’ Naate dé némaan du wak.”
24 Pois eu afirmo a vocês que nenhum dos que foram convidados provará o meu jantar!”
25 Wupmalemu du béré taakwa béré Jisas wale yédaka dé walaakwe dé derét wak, “Guné wuna jébaaba yaalaké mawulé yate guné wunéké némaa yéknwun mawulé yaké guné yo. Guné guna néwepa, guna du, guna taakwa, guna baadi, guna némaadugu wayéknaje nyangeguké némaa yéknwun mawulé yate wunéké walkamu male yéknwun mawulé yagunéran guné wuna jébaaba yaalamarék yaké guné yo. Guné guna sépéké némaa yéknwun mawulé yate wunéké walkamu male yéknwun mawulé yagunéran wuna jébaaba yaalamarék yaké guné yo. Wunéké yagunéran yéknwun mawulé nak du taakwaké yagunékwa yéknwun mawulat talaknadéran guné wuna jébaaba yaale wuna du taakwa raké guné yo.
25 Certa vez uma grande multidão estava acompanhando Jesus. Ele virou-se para eles e disse:
26 — ausente —
26 — Quem quiser me acompanhar não pode ser meu seguidor se não me amar mais do que ama o seu pai, a sua mãe, a sua esposa, os seus filhos, os seus irmãos, as suas irmãs e até a si mesmo.
27 Guné kéga wagunéran, ‘Jisasna jébaa kutsaakuké naané yo. Yate kaagél kutte miba kiyaanaran wan bakna mu. Némaa mu kaapuk.’ Waga wagunéran guné waga yate guné wuna du taakwa raké guné yo. Guné waga wamarék yate waga yamarék yagunéran guné wuna du taakwa ramarék yaké guné yo.
27 Não pode ser meu seguidor quem não estiver pronto para morrer como eu vou morrer e me acompanhar.
28 “Wuna jébaaba yaalaké yate taale mé miték sanévéknwu. Kéni kudi mé véknwu. Guna du nak sémény ga nak kaaké mawulé yadéran taale dé rate miték sanévéknwuké dé yo, wani gana yéwaaké. Sal dé kure radékwa yéwaat wani ga kaabutiké dé yo, kapu kaapuk?
28 Se um de vocês quer construir uma torre , primeiro senta e calcula quanto vai custar, para ver se o dinheiro dá.
29 Taale waga miték sanévéknwumarék ye dé kwaat yaanédu yéwaa kaapuk yadu ga kaabutimarék yadéran akwi du véte wani dut wasélékte waagiké de yo.
29 Se não fizer isso, ele consegue colocar os alicerces, mas não pode terminar a construção. Aí todos os que virem o que aconteceu vão caçoar dele, dizendo:
30 Waagite de waké de yo, ‘Wani ga batnyé kaadéka yéwaa kaapuk yadéka bulaa kaabutiké dé yapatiyu.’
30 “Este homem começou a construir, mas não pôde terminar!”
31 “Kéni kudi wawo mé véknwu. Némaan ban nak dé véknwuk. Nak némaan ban déku waariyakwa du wale de yaak, de wale waariyaké. Véknwute de wale waariyaké mawulé yate taale samu yaké dé yo? Taale rate dé kéga waké dé yo, ‘Wuna waariyakwa du wan walkamu. Déku waariyakwa du wan wupmalemu. Yaga pulak naané derét viyaaké naané yo? Sal de naanat viyaapérekgé de yo?’
31 — Se um rei que tem dez mil soldados vai partir para combater outro que vem contra ele com vinte mil, ele senta primeiro e vê se está bastante forte para enfrentar o outro.
32 Naate sanévéknwe dé waké dé yo, ‘Naané de wale waariyaké naané yapatiyu.’ Naate wate miték sanévéknwe dé duwat las wadu de ye yaaran némaan ban wale kudi bulké de yo, de kudi giye ye waariyamarék yadoké. Wani némaan ban séknaa taaléba wekna tédu dé duwat wadu de deké yae kudi bulké de yo, de kudi giye ye waariyamarék yadoké.”
32 Se não fizer isso, acabará precisando mandar mensageiros ao outro rei, enquanto este ainda estiver longe, para combinar condições de paz. Jesus terminou, dizendo:
33 Naate watakne Jisas dé derét wak, “Wani du yadén pulak guné yaké guné yo. Guné wuna jébaaba yaale wuna du taakwa raké mawulé yagunéran taale miték mé sanévéknwu. Guné guna gwalmuké kuk kwayégunéran wani muké tépa mawulat kapére yamarék yaké guné yo.
33 — Assim nenhum de vocês pode ser meu discípulo se não deixar tudo o que tem.
34 “Mé véknwu. Taakwa de sol takno, kadému lisék yaduké. Sol wan yéknwun mu. Sol lisék yamarék yadéran yaga pulak yado lisék tépa yaké dé yo? Kaapuk. Lisék tépa yamarék yaké dé yo.
34 — O sal é uma coisa útil; mas, se perde o gosto, deixa de ser sal.
35 Yadu kadémuba taknamarék yaké de yo. Lisék yamarék yakwa sol yéknwun képmaaba taknadaran kadému miték yaalamarék yaké dé yo. De wani sol bakna yatjadaké de yo. Guné bakna yatjadadaran sol pulak ramuké guné wani kudi miték kutdéngké mawulé yate miték véknwuké guné yo.” Naate dé Jisas derét wak.
35 É jogado fora, pois não serve mais nem para a terra nem para o monte de esterco. Se vocês têm ouvidos para ouvirem, então ouçam.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.