Hebreus 10

Ambulas Maprik NT (ABT_MAP) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Déknyényba Moses Gotna apa kudi Judana du taakwat wakwedéka de kéga yak. Gotna méniba yéknwun mu yakwa du taakwa raké nae wadaka Gotna gaba jébaa yakwa nyédé du de du taakwa yadan kapéredi muké sanévéknwute de Gotké meme bulmakawuna wény kwayék. Akwi kwaaré Got rakwa gat wulae de Gotké kwayék. Kwayédaka Got yadan kapéredi mawulé kaapuk yatnyéputidén. De Gotna méniba yéknwun mu yakwa du taakwa raké de yapatik. Nyédé du waga Gotké kwayéte de nak jébaaké derét wakwatnyék, Jisas Krais kukba yaran jébaaké. Krais naanat kutkalé yaran jébaaké nyédé du de naanat wakwatnyu.
1 A lei dada por Moisés não é um modelo completo e fiel das coisas verdadeiras; é apenas uma sombra das coisas boas que estão para vir. Os mesmos sacrifícios são oferecidos sempre, ano após ano. Portanto, como pode a lei, por meio desses sacrifícios, aperfeiçoar as pessoas que chegam perto de Deus?
2 De naanat kutkalé yaké de yapatik. De du taakwat kutkalé yado wani du taakwa Gotna méniba yéknwun mu yakwa du taakwa rado mukatik, nyédé du akwi kwaaré waga Gotké kwayémarék yakatik de yak. Gorét waatakwa du taakwa de kutdéngék, deku mawulé miték témarék yadékwaké. Kutdéngte wupmalemu apu de nyédé duké kwayédaka de Gotké kwayék, déku méniba yéknwun mu yakwa du taakwa radoké.
2 Se as pessoas que adoram a Deus tivessem sido purificadas dos seus pecados, não se sentiriam mais culpadas de nenhum pecado, e todos os sacrifícios terminariam.
3 Akwi kwaaré Gotké kwayéte de yadan kapéredi muké sanévéknwuk. Deku mawulé miték témarék yadéka Got yadan kapéredi mawulé kaapuk yatnyéputidén.
3 Em vez disso esses sacrifícios, realizados ano após ano, servem para fazer com que as pessoas lembrem dos seus pecados.
4 De Gotna méniba yéknwun mu yakwa du taakwa kaapuk radan, kwayédan meme bulmakawuna wény yadan kapéredi mawulé yatnyéputimarék yadén bege.
4 Pois o sangue de touros e de bodes não pode, de modo nenhum, tirar os pecados de ninguém.
5 Wani muké sanévéknwute Jisas Krais kéni képmaat giyaaké yate dé Gorét wak:
5 Por isso Cristo, ao entrar no mundo, disse: “Tu, ó Deus, não queres animais oferecidos em sacrifícios nem ofertas de cereais, mas preparaste um corpo para mim.
6 — ausente —
6 Não te agradam as ofertas de animais queimados inteiros no altar nem os sacrifícios oferecidos para tirar pecados.
7 Naate dé Krais wak.
7 Então eu disse: — Estou aqui, ó Deus; venho fazer a tua vontade, assim como está escrito a meu respeito no
8 Krais wani kudi wate taale dé wakwek, du taakwa Gotna apa kudi véknwute yadan kapéredi mu yatnyéputiké nae kwaami viyae kwayédakwaké. Wakwete dé wak, “De kwaami viyae ménéké kwayémuké méné kélik méné yo. De yaaba kwaami tubiyaapme ménéké kwayémuké méné kélik yo. De gwalmu ménéké kwayémuké méné kélik yo. Dé waga yadakwaké ména mawulé yéknwun kaapuk yadékwa.”
8 Primeiro ele disse: “Tu não queres sacrifícios ou ofertas de animais, e não te agradam as ofertas dos animais queimados inteiros no altar nem os sacrifícios oferecidos para tirar pecados.” Ele disse isso embora todos os sacrifícios sejam oferecidos de acordo com a lei.
9 Naate watakne dé Gorét wak, “Got wuné kéba wuné ro. Méné mawulé yaménékwa pulak yaké wuné yo.” Naate wadéka naané kutdéngék. De déknyényba yadan pulak, kwaami viyae Gotké kwayémarék yaké de yo. Krais nak pulak paaté ye kiyae déku sépé déku wény Gotké dé kwayék. Waga naané kutdéngék.
9 Depois ele disse: “Estou aqui, ó Deus, para fazer a tua vontade.” Assim Deus acabou com todos os antigos sacrifícios e pôs no lugar deles o sacrifício de Cristo.
10 Krais Got mawulé yadékwa pulak yate dé déku sépé déku wény déké kwayéte dé kiyaak. Nakurak apu male dé kiyaak. Got mawulé yadékwa pulak yate kiyaadéka Got yanan kapéredi mu dé yatnyéputik. Yatnyéputidék bulaa naané yéknwun du taakwa naané ro Gotna méniba.
10 E, porque Jesus Cristo fez o que Deus quis, nós somos purificados do pecado pela oferta que ele fez, uma vez por todas, do seu próprio corpo.
11 Akwi nyaa Gotna gaba jébaa yakwa akwi nyédé du de deku jébaa yo. Yate de wupmalemu apu meme bulmakawu viyae Gotké kwayu. Kwayédakwa mu dé du taakwa yadan kapéredi mu yatnyéputiké dé yapatiyu.
11 Todo sacerdote judeu cumpre todos os dias os seus deveres religiosos e oferece muitas vezes os mesmos sacrifícios, mas estes nunca poderão tirar pecados.
12 Jisas Krais yadakwa pulak kaapuk yadén. Dé nak pulak dé yak. Dé déku sépé déku wény Gotké kwayéte dé kiyaak. Nakurak apu male dé kiyaak. Du taakwa yadan kapéredi muké tépa kiyaamarék yaké dé yo. Déku jébaa yabutitakne kiyae dé Gotna gayét waarék. Waare némaan ban rate déku yéknwun tuwa taababa dé ro.
12 Porém Jesus Cristo ofereceu só um sacrifício para tirar pecados, uma oferta que vale para sempre, e depois sentou-se do lado direito de Deus.
13 Dé Got déku maamat déku taababa taknadu dé deké némaan ban rate védéran tuléké dé raségu.
13 Ali Jesus está esperando até que Deus ponha os seus inimigos como estrado debaixo dos pés dele.
14 Dé nakurak apu déku sépé déku wény Gotké kwayétakne kiyaadéka Got déku jébaaba yaalan du taakwa yadan kapéredi mu débu yatnyéputik. Yatnyéputidénké Gotna méniba apuba apuba de yéknwun mu yakwa du taakwa rasaakuké de yo.
14 Assim, com um sacrifício só, ele aperfeiçoou para sempre os que são purificados do pecado.
15 Gotna Yaamabi wawo wani muké dé wakwek. Wakwedéka déknyényba ran du nak dé Gotna nyégaba kéga kavik:
15 E o Espírito Santo também nos dá o seu testemunho sobre isso. Primeiro ele diz:
16 — ausente —
16 “Quando esse tempo chegar, diz o Senhor, eu farei com o povo de Israel esta Porei as minhas leis no coração deles e na mente deles as escreverei.”
17 — ausente —
17 Depois ele diz: “Não lembrarei mais dos seus pecados nem das suas maldades.”
18 Némaan Ban Got waga wadéka du nak dé Gotna nyégaba kavik. Wani kudiké sanévéknwute naané kutdéngék. Got du taakwa yadan kapéredi mu yatnyéputiye wani kapéredi muké sanévéknwumarék yadu meme bulmakawu viyae deku wény déké tépa kwayémarék yaké de yo, yadan kapéredi mu yatnyéputiduké.
18 Assim, quando os pecados são perdoados, já não há mais necessidade de oferta para tirá-los.
19 Wuna némaadugu wayéknaje nyangegu pulak rakwa du taakwa, mé véknwu. Jisas naanéké kiyaadék déku wény akudénké, naané Got rakwa gat yéké naané yo. Wup yamarék yate, yéknwun mawulé yate, dé rakwa gat yéké naané yo.
19 Por isso, irmãos, por causa da morte de Jesus na cruz nós temos completa liberdade de entrar no Lugar Santíssimo .
20 Jisas naanéké dé kulé yaabu kurék, Gotké yénoké. Dé yanan kapéredi mu yatnyéputiké nae déku sépé déku wény Gotké kwayétakne dé kiyaak. Kiyae dé Got rakwa gat wulaak. Wulae dé wale rasaakuké dé yo. Jisas kiyaadéka Gotna gaba lékitaknadan baapmu wut gétbiyaadék Gotké yénaran yaabu dé kwao. Jisas waga naanéké yadénké, naané Gotké yéké naané yo.
20 Por meio da cortina, isto é, por meio do seu próprio corpo, ele nos abriu um caminho novo e vivo.
21 Jisas Gotna gaba nyédé duna jébaa yatakne dé akwi nyédé duna némaan ban ro.
21 Nós temos um Grande Sacerdote para dirigir a casa de Deus.
22 Rate dé Gotna du taakwa naanéké miték vu. Védékwaké sanévéknwute, naané Gotké yéké naané yo. Jisas kiyaadéka déku wény akudéka déké miték sanévéknwunaka naana mawulé yéknwun dé yak. Yadéka naané déku yéba gu yaakuk. Waga yatakne naané kutdéngék. Naané mawulé vétik yamarék yate, nakurak mawulé yate, wup yamarék yate, Jisaské miték sanévéknwusaakute Gotké yéké naané yo.
22 Portanto, cheguemos perto de Deus com um coração sincero e uma fé firme, com a consciência limpa das nossas culpas e com o corpo lavado com água pura.
23 Naané Jisasna jébaaba yaalan du taakwa naané naana mawuléba wo, “Got débu wak, naanat kutkalé yadéranké. Déku kudi akwi adél yaké dé yo.” Naate wate naané Jisasna jébaa kutsaakute nak du taakwat wakweké naané yo, Gotna kudi adél yadéranké. Mawulé vétik yamarék yate nakurak mawulé male yate waga yasaakuké naané yo.
23 Guardemos firmemente a esperança da fé que professamos, pois podemos confiar que Deus cumprirá as suas promessas.
24 Yate naané wale Jisasna jébaaba yaalan du taakwaké sanévéknwute, naané derét kutkalé yano de naanat kutkalé yaké de yo. Naané akwi waga yate nak du taakwaké mawulat kapére yate yéknwun mu male yaké naané yo.
24 Pensemos uns nos outros a fim de ajudarmos todos a terem mais amor e a fazerem o bem.
25 Jisasna jébaaba yaalan du taakwa las nakurakba kaapuk jawe rate Gotna kudi buldakwa. Naané de yakwa pulak yamarék yaké naané yo. Jisas Krais gwaamale yaaran nyaa bari yaaké dé yo. Yaadéranké sanévéknwute naané nakurakba jawe rate Gotna kudi bulte naana mawulat kutkalé yaké naané yo.
25 Não abandonemos, como alguns estão fazendo, o costume de assistir às nossas reuniões. Pelo contrário, animemos uns aos outros e ainda mais agora que vocês veem que o dia está chegando.
26 Kéni adél kudi naané kutdéngék. Jisas Krais du taakwa yadan kapéredi mu yatnyéputiké nae dé déku sépé déku wény Gotké kwayétakne dé kiyaak. Wani adél kudi kutdéngte naané wani kudiké kuk kwayéte kapéredi mu yasaakunaran nak du Got yanan kapéredi mu yatnyéputiduké Gotké kwayéké dé yo, kapu kaapuk? Wan kaapuk. Kwayémarék yaké dé yo. Yadu Got wani kapéredi mu yatnyéputimarék yaké dé yo.
26 Pois, se continuarmos a pecar de propósito, depois de conhecer a verdade, já não há mais sacrifício que possa tirar os nossos pecados.
27 Yadu naané déku kudiké kuk kwayénaran wupmét kapére yaké naané yo. Kukba Got apakélé kot véknwukwa némaan ban rate yanan kapéredi mu naanat yakatate wadu naané apakélé yaa yaansaakukwa taalat yéké naané yo. Gotna kudiké kuk kwayékwa akwi du taakwa yaa yaansaakukwa taalat yéké de yo.
27 Pelo contrário, resta apenas o medo do que acontecerá: medo do Julgamento e do fogo violento que destruirá os que são contra Deus.
28 Déknyényba du nak Moses wakwen apa kudiké kuk kwayéte kapéredi mu yadéka du vétik kupuk dérét vétakne kot véknwukwa némaan banét kudi wakwedaka dé deku kudi véknwute dé wak, wani dut viyaapérekdoké. Wani duké mawulé lékmarék yate dé kot véknwukwa némaan ban wak, wani dut viyaapérekdoké.
28 Quem desobedece à lei de Moisés é condenado sem dó à morte, se for julgado culpado depois de ouvido o testemunho de duas pessoas, pelo menos.
29 De Moses wakwen kudiké kuk kwayén dut waga yadanké, Got déku nyaanké kuk kwayén du taakwat yaga pulak yaké dé yo? Derét wani kapéredi mu némaanba yakataké dé yo. Déknyényba Got dé wak, “Du taakwa yadan kapéredi mu yatnyéputiké dé kiyaadu déku wény akuké dé yo. Wan adél.” Naate wadéka déku nyaan Jisas yae dé kiyaak. Kiyaadéka du taakwa las kapéredi kudi wakwete de wo, “Dé kiyae dé yanan kapéredi mu kaapuk yatnyéputidén.” Naate wate de Gotna nyaan Jisaské kuk kwayu. Kwayéte de Gotna Yaamabi naanéké yéknwun mawulé tiyaadékwaké kapéredi kudi wakwete dérét de waséléknu. Waga yakwa du taakwat wani kapéredi mu Got némaanba yakataké dé yo.
29 Então, o que será que vai acontecer com os que desprezam o Filho de Deus e consideram como coisa sem valor o sangue da aliança de Deus, que os purificou ? E o que acontecerá com quem insulta o Espírito do Deus, que o ama? Imaginem como será pior ainda o castigo que essa pessoa vai merecer!
30 Yakatadéranké naané kutdéngék, Gorét kutdéngnan bege. Got déknyényba dé wak, “Du taakwa kapéredi mu yadaran wuné derét yadan kapéredi mu yakataké wuné yo.” Kéni kudi wawo dé déku du taakwat wak, “Wuné, guna Némaan Ban, kot véknwukwa némaan ban rate yagunén mu kaataké wuné yo.” Naate wadéka déku kudi dé kwao, déku nyégaba.
30 Pois sabemos quem foi que disse: “Eu me vingarei, eu acertarei contas com eles.” E quem também disse: “O Senhor julgará o seu povo.”
31 Got apuba apuba rasaakuké dé yo. Rate déké kuk kwayékwa du taakwat wani kapéredi mu némaanba yakataké dé yo. Yakatadéranké de wupmét kapére yaké de yo.
31 Que coisa terrível é cair nas mãos do Deus vivo!
32 Guné déknyényba ragunén tuléké mé sanévéknwu. Wani tulé guné Gotna jébaaba yaale kulé mawulé guné kéraak. Kéraagunéka Gotna maama gunat yaalébaandaka guné apakélé kaagél kurék. Kutte guné Gotké kaapuk kuk kwayégunén. Guné apa yate déku jébaa guné kutsaakuk.
32 Lembrem do que aconteceu no passado. Naqueles dias, depois que a luz de Deus os iluminou, vocês sofreram muitas coisas, mas não foram vencidos na luta.
33 Kutsaakugunéka nak apu guna maama apa yate wadaka guné akwi du taakwana méniba tégunéka de gunat wasélékte viyaak. Nak apu de nak du taakwat waga yadaka guné wani du taakwa wale téte derét guné kutkalé yak.
33 Alguns foram insultados e maltratados publicamente, e em outras ocasiões vocês estavam prontos para tomar parte no sofrimento dos que foram tratados assim.
34 Jisas Kraisna kudiké kélik yakwa du déku jébaaba yaalan du taakwat raamény gaba taknadaka guné deké mawulé lékte derét kutkalé yak. Kwatkwa du gunéké apa yate guna gwalmu bakna kéraadaka guna mawulé kaapuk kapére yadén. Guna mawulé miték dé ték. Guné kutdéngék. Kukba guné Gotna gayét ye dé wale miték rasaakuké guné yo. Waga kutdénggunéka de guna gwalmu kéraadaka guna mawulé kaapuk kapére yadén.
34 Vocês participaram do sofrimento dos prisioneiros. E, quando tudo o que vocês tinham foi tirado, vocês suportaram isso com alegria porque sabiam que possuíam uma coisa muito melhor, que dura para sempre.
35 Waga ragunéranké sanévéknwute guné wup yamarék yaké guné yo. Guné Gotna kudi miték véknwusaakugunu Got kukba gunat miték male yaké dé yo.
35 Portanto, não percam a coragem, pois ela traz uma grande recompensa.
36 Guné apa yate Got wadén pulak yasaakuké guné yo. Déku jébaa kutsaakuké guné yo. Déku jébaa kulaknyénymarék yaké guné yo. Yagunu Got wadén pulak gunat kutkalé yadu guné miték rasaakuké guné yo.
36 Vocês precisam ter paciência para poder fazer a vontade de Deus e receber o que ele promete.
37 Waga yagunéranké Gotna kudi kéga déku nyégaba dé kwao:
37 Pois, como ele diz nas Escrituras Sagradas : “Um pouco mais de tempo, um pouco mesmo, e virá aquele que tem de vir; ele não vai demorar.
38 — ausente —
38 E todos aqueles que eu aceito terão fé em mim e viverão. Mas, se uma pessoa voltar atrás, eu não ficarei contente com ela.”
39 Naané wani du taakwa pulak kaapuk yanakwa. Gotké kuk kwayékwa du taakwa de yalakgé de yo. Got wale rasaakumarék yaké de yo. Naané Gotna kudi miték véknwusaakukwa du taakwa naané dé wale miték rasaakuké naané yo apuba apuba.
39 Nós não somos gente que volta atrás e se perde. Pelo contrário, temos fé e somos salvos.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Hebreus 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.