Atos 9
Ambulas Maprik NT (ABT_MAP) vs NAA
1 Sol rékaréka yate dé Némaan Ban Jisasna du taakwat viyaado kiyaadoké dé némaanba wakwek. Wakwetakne dé akwi nyédé duna némaan banké yék.
1 Saulo, respirando ainda ameaças e morte contra os discípulos do Senhor, dirigiu-se ao sumo sacerdote
2 Ye dé dérét wak, “Méné wuna jébaa wunéké wawo nyégaba kaviké méné yo. Kavitakne wunéké tiyaaké méné yo. Tiyaaménu wuné Damaskasnyét ye wuné wani nyéga kwayéké wuné yo, naana kudi buldakwa gana némaan duké. Kwayéwuru de nyéga vétakne wunéké kutdéngte kusékétdo wuné wuna jébaa yaké wuné yo. Yate wuné Jisasna jébaaba wulaan du taakwaké sékalké wuné yo. Sékale véte wuné derét baagwit giye kure yaaké wuné yo, Jerusalemét.”
2 e lhe pediu cartas para as sinagogas de Damasco, a fim de que, caso achasse alguns que eram do Caminho, tanto homens como mulheres, os levasse presos para Jerusalém.
3 Wani kudi watakne nyéga kérae Jerusalem kulaknyénytakne dé Sol Damaskasnyét yék. Ye wani gayé saabaké yadéka dé nyét kulabikwa pulak yadéka dé yaa yaankwa pulak mu giyae dé rak Sol ténba.
3 Enquanto seguia pelo caminho, ao aproximar-se de Damasco, subitamente uma luz do céu brilhou ao seu redor.
4 Radéka dé Sol képmaaba akérék. Akére kwaate dé véknwuk kéni kudi wakwedéka, “Méné Sol, samuké méné wunat yaalébaanu?”
4 Ele caiu por terra e ouviu uma voz que lhe dizia:
5 Naate wadéka dé waatak, “Némaan Ban, méné kiyadé?” Naate waatadéka dé wak, “Wuné Jisas. Wunat méné yaalébaanu.
5 Ele perguntou: — Senhor, quem é você? E a resposta foi:
6 Mé raapme méné gayét wulaaké yo. Wulaaménu du nak wadu méné déku kudi véknwute waga yaké méné yo.” Naate dé wak.
6 Mas levante-se e entre na cidade, onde lhe dirão o que você deve fazer.
7 Wadéka de Sol wale yén du kudi las véknwute wani kudi bulén duké de sékalpatik. Sékalpatiye de akélak ték. Kudi las kaapuk buldan.
7 Os homens que viajavam com Saulo pararam emudecidos, ouvindo a voz, mas não vendo ninguém.
8 Yadaka dé Sol raapme dé véké yapatik, déku méni gaan yan bege. Waga yadéka de déku taababa kure de Damaskasnyét wulaak. Wulae nyaa kupuk radéka déku méni kaapuk miték yan.
8 Então Saulo se levantou do chão e, abrindo os olhos, nada podia ver. E, guiando-o pela mão, levaram-no para Damasco.
9 Yadéka dé kadému gu kaapuk kadén.
9 Esteve três dias sem ver, durante os quais nada comeu, nem bebeu.
10 Jisasna du dé nak rak Damaskasba. Déku yé Ananaias. Yégan pulak yadéka dé Némaan Ban Jisas dérét wak, “Méno, Ananaias.” Naate wadéka dé Ananaias wak, “Némaan Ban, wuné ro.”
10 Havia em Damasco um discípulo chamado Ananias. O Senhor lhe apareceu numa visão e disse: Ao que ele respondeu: — Eis-me aqui, Senhor!
11 Naate wadéka dé Némaan Ban wak, “Méné raapme méné yaabuba nak yéké yo. Wani yaabuké de wo, Kedéng Yaabu. Du nak déku yé Judas dé ro wani yaabuba. Judasna gaba Tasasba yaan du déku yé Sol dé ro. Méné déké waataké méné yo Judasnyét. Wani du Sol bulaa dé wunat waato.
11 Então o Senhor lhe disse:
12 Dé yégan pulak yadéka wuné kéni mu dérét wunébu wakwatnyék. Du nak déku yé Ananaias déké yae déku méni tépa miték yaduké dé déku méniba kurék.”
12 e, numa visão, viu entrar um homem, chamado Ananias, e impor-lhe as mãos, para que recuperasse a vista.
13 Némaan Ban Jisas waga wadéka dé Ananaias wak, “Némaan Ban, wupmalemu du de kudi wakweyo, wani du kapéredi mu ména du taakwat yadénké, Jerusalemba. Wakwedaka wuné véknwuk.
13 Ananias, porém, respondeu: — Senhor, de muitos tenho ouvido a respeito desse homem, quanto mal tem feito aos teus santos em Jerusalém.
14 Nyédé duna némaan du déké nyéga kwayédaka dé Damaskasnyét débu yaak, ména du taakwat kulékiye kure yéké. Naané ména yéba wate Gorét waatakwa akwi du taakwat kulékiye kure yéké dé mawulé yo.”
14 E aqui em Damasco ele tem autorização dos principais sacerdotes para prender todos os que invocam o teu nome.
15 Dé waga wadéka dé Némaan Ban wak, “Kaapuk. Méné yéké méné yo, Solké. Wunébu wak, dé wunéké jébaa yaduké. Dé wunéké kudi wakweké dé yo, nak gena du taakwat, némaan duwat, ména gayé Isrelna du taakwat wawo.
15 Mas o Senhor disse a Ananias:
16 Wakwete du taakwa wunéké kutdéngdoké dé apakélé kaagél kutké dé yo. Wuné dérét wakwatnyéké wuné yo wani muké.” Naate dé wak.
16 Pois eu mesmo vou mostrar a ele quanto deve sofrer pelo meu nome.
17 Wadéka dé Ananaias raapme ye Judasna gat wulae dé Solna maaknaba kurék. Kutte dé wak, “Méné Sol méné wuna du. Méné yaabuba kénét yaate méné Némaan Ban Jisasnyét méné vék. Némaan Ban Jisas dé ména méni tépa miték yadu Gotna Yaamabi ména mawuléba wulae téduké wunat wadéka wunébu yaak.”
17 Então Ananias foi e, entrando na casa, impôs as mãos sobre Saulo, dizendo: — Saulo, irmão, o Senhor Jesus, que apareceu a você no caminho para cá, me enviou para que você volte a ver e fique cheio do Espírito Santo.
18 Naate wadéka dé gukwamina katbu pulak mu Solna méniba dé akérék. Akérédéka déku méni yéknwun yadéka dé tépa miték vék. Véte dé raapme ték. Tédéka dé Ananaias Jisasna yéba dérét gu yaakutaknak.
18 Imediatamente caíram dos olhos de Saulo umas coisas parecidas com escamas, e ele voltou a ver. A seguir, levantou-se e foi batizado.
19 Gu yaakutaknadéka dé kadému kak. Kadéka déku sépé apa yadéka dé miték rak. Sol dé Jisaské kudi wakwek Damaskasba Nyaa vétik kupuk dé Sol Jisasna du wale dé Damaskasba rak.
19 E, depois de comer, sentiu-se fortalecido. Saulo permaneceu alguns dias com os discípulos em Damasco.
20 Dé bari Gotna kudi buldakwa gat wulae dé batnyé Jisaské kéni kudi wakwek, “Jisas dé Gotna Nyaan.”
20 E logo, nas sinagogas, proclamava Jesus, afirmando que ele é o Filho de Deus.
21 Naate wakwedéka de véknwute kwagénte de wak, “Aki. Yaga pulak? Déknyényba wani du apa yate dé Jisasna jébaaba wulaan du taakwat dé yaalébaanék Jerusalemba. Wani du kénét dé yaak, Jisasna jébaaba wulaan du taakwat baagwit giye nyédé duna némaan duké kure yéké.” Naate watakne de wani muké sanévéknwuk.
21 Todos os que ouviam Saulo estavam atônitos e diziam: — Não é este o que exterminava em Jerusalém os que invocam o nome de Jesus e veio para cá precisamente para prender e levá-los aos principais sacerdotes?
22 De waga sanévéknwudaka dé Sol apa yate dé yéknwun kudi némaanba wakwek. Dé wak, “Jisas wan Got wadén ban Krais. Wan adél wuné wo.” Naate watakne apa yadéka de déku gayéna du, Damaskasba rakwa Judana du déku kudi kaataké de yapatik.
22 Saulo, porém, mais e mais se fortalecia e confundia os judeus que moravam em Damasco, demonstrando que Jesus é o Cristo.
23 Wupmalemu nyaa re de Judana du Damaskasba jawe rate dérét viyaapérekgé nae de kudi bulék.
23 Decorridos muitos dias, os judeus resolveram matar Saulo,
24 Buldaka de véknwutakne de Solét wakwek wani muké. Gaan nyaa Judana du de Damaskasna akwi gwéspétéba téte dérét viyaapérekgé nae de déké téségék.
24 mas ele ficou sabendo do plano deles. Dia e noite guardavam também os portões da cidade, para o matar.
25 Téségédaka de Solna kudi véknwutakne Jisaské miték sanévéknwukwa du las baagwi lékik apakélé kébiba. Lékitakne gaan nak de gayéna matut gidan raatmuba waare rate wadaka Sol wani kébiba radéka de baagwiba kutte de kusadak képmaat. Kusadadaka dé Sol kaapaba te dé yék.
25 Mas os discípulos de Saulo tomaram-no de noite e, colocando-o num cesto, desceram-no pela muralha.
26 Sol Jerusalemét dé yék. Ye saabe dé Jisasna du wale Jisasna jébaa yaké dé mawulé yak. Mawulé yadéka de akwi du déké wup yate kéga de wak, “Wan yénaa dé yo. Dé Jisaské kaapuk miték sanévéknwudékwa.” Waga wate de déké kélik yak.
26 Quando chegou a Jerusalém, Saulo procurou juntar-se aos discípulos de Jesus. Porém todos tinham medo dele, não acreditando que ele fosse discípulo.
27 Kélik yadaka dé Banabas Solét kutkalé yate dé dérét kwole bét yék, Jisasna kudi kure yékwa duké. Kwole ye dé derét wak, “Sol yaabuba yéte dé Némaan Banét vék. Védéka dé Némaan Ban dérét kudi wakwek. Wakwedéka dé Sol apa yate wup yamarék yate Jisaské kudi wakwek Damaskasba.” Naate watakne Banabas dé Sol kulé mawulé kéraadénké kudi las wawo wakwek.
27 Mas Barnabé, tomando-o consigo, levou-o aos apóstolos. Contou-lhes como Saulo tinha visto o Senhor no caminho, e que o Senhor tinha falado com ele. Também contou como, em Damasco, Saulo tinha pregado ousadamente em nome de Jesus.
28 Wakwedéka de wak, “Wan yéknwun. Naané wale Jisasna jébaa yaké dé yo.” Naate wadaka dé Sol de wale rate Jisasna jébaa yak. Yate dé Jerusalemba yeyé yeyate wup yamarék yate dé derét kudi wakwek, Némaan Ban Jisaské.
28 E Saulo ficou com eles em Jerusalém, entrando e saindo, pregando ousadamente em nome do Senhor.
29 Dé Gérikna kudi véknwukwa Judana duwat wawo kudi wakwek. Wakwete de wale kudi buldéka de kélik yate, de dérét viyaapérekgé de mawulé yak.
29 Falava e discutia com os helenistas, mas eles procuravam matá-lo.
30 Mawulé yadaka de Jisaské miték sanévéknwukwa du wani muké véknwute de Jerusalem kulaknyénytakne de Solét kwole yék Sisariat. Kwole ye de dérét wak, “Méné Tasasnyét yéké méné yo.” Naate wadaka dé wani gayét yék.
30 Quando isto chegou ao conhecimento dos irmãos, levaram Saulo até Cesareia e dali o enviaram para Tarso.
31 Jisasna jébaaba yaalan du taakwa de miték rak, Judiana képmaaba, Galilina képmaaba, Sameriana képmaaba. Nak du derét kapéredi mu kaapuk yadan. Gotna Yaamabi de wale jébaa yadéka de wupmalemu du taakwa Jisasna jébaaba de yaalak. Yaale de akwi yéknwun mawulé yate, apa yate, de déku kudi miték véknwuk.
31 Assim, a igreja tinha paz por toda a Judeia, Galileia e Samaria, edificando-se e caminhando no temor do Senhor; e, no consolo do Espírito Santo, crescia em número.
32 Kukba Pita dé gege gayét yék. Ye nak apu dé Gotna du taakwat véké dé Lidat yék.
32 Passando Pedro por toda parte, foi também visitar os santos que moravam em Lida.
33 Ye dé dut nak vék. Wani duna yé Inias. Déku maan taaba lékdéka dé kwaaré nak taaba sékét nak taababa kayék kupuk bakna dé kwaak. Kaapuk yeyé yeyadén.
33 Encontrou ali certo homem, chamado Eneias, que havia oito anos jazia de cama, pois era paralítico.
34 Yadéka dé Pita dérét véte dé wak, “Méno Inias. Jisas Krais dé ménat kutnébulu. Méné raapme ména taapu mé wure takna.” Naate wadéka Inias bari raapme dé ték.
34 Pedro lhe disse: — Eneias, Jesus Cristo cura você! Levante-se e arrume a sua cama. Ele imediatamente se levantou.
35 Saronna képmaaba rakwa du taakwa, Lidaba rakwa akwi du taakwa wawo de akwi de vék dé yéknwun ye tédéka. Vétakne de Némaan Ban Jisaské miték sanévéknwuk.
35 Todos os habitantes de Lida e da região de Sarom viram Eneias e se converteram ao Senhor.
36 Taakwa nak léku yé Tabita Jopaba lé rak. Gérikna kudiba léku yé kéga de wak, Dokas. Tabita lé Jisaské miték sanévéknwuk. Sanévéknwute lé yéknwun jébaa yate lé gwalmu yamarék yakwa du taakwat kutkalé yasaakuk.
36 Em Jope havia uma discípula chamada Tabita, nome este que, traduzido, é Dorcas. Ela era notável pelas boas obras e esmolas que fazia.
37 Wani tulé kiyakiya ye lé kiyaak. Kiyaaléka de léku gaaba ségwi gu yaakutakne kure waare de awuré gaba taknak. Taknadaka lé kwaak.
37 Aconteceu que, naqueles dias, ela adoeceu e veio a morrer. Depois de a lavarem, puseram o corpo num quarto do andar superior.
38 Lida Jopa tékwaba dé tu. Jisaské miték sanévéknwukwa du Jopaba rate de véknwuk Pita Lidaba radéka. Véknwutakne wadaka bét du vétik Jopa kulaknyénytakne bét yék Pitaké. Ye bét dérét wak, “Méné bari bari ané wale yaaké méné yo. Waga naané mawulé yo.”
38 Como Lida ficava perto de Jope, os discípulos, ouvindo que Pedro estava ali, enviaram-lhe dois homens com o seguinte pedido: — Não se demore em vir até nós.
39 Naate wabétka dé Pita bét wale waga de yék Jopat. Ye saabadaka de Pitat kwole kure waarék, Dokasna gaaba ségwi ran taalat. Waarédaka de dukiyaataakwa akwi Pita ténba téte de géraak. Géraate de Dokas rate kétaapakwen baapmu wut wakwatnyék dérét.
39 Pedro se aprontou e foi com eles. Quando chegou lá, eles o levaram ao quarto do andar superior. Todas as viúvas o cercaram, chorando e mostrando-lhe túnicas e vestidos que Dorcas tinha feito enquanto estava com elas.
40 Wakwatnyédaka Pita wadéka de akwi du taakwa wani taalé kulaknyénytakne de gwaadék. Gwaadédaka dé Pita kwati yaane dé Némaan Banét waatak. Waatatakne walaakwe léku gaaba ségwit véte dé wak, “Nyéné Tabita, mé raap.” Naate wadéka lé méni laapiyakne dérét véte lé raapme rak.
40 Mas Pedro mandou que todos saíssem, ajoelhou-se e orou; depois, voltando-se para o corpo, disse: — Tabita, levante-se! Ela abriu os olhos e, vendo Pedro, sentou-se.
41 Raléka dé taababa kutdéka lé raapme ték. Téléka waadéka de Gotna du taakwa dukiyaataakwa wawo waga de yaalak. Yaaladaka dé derét wak, “Bulaa yaamabi miték lé jao.”
41 Ele, dando-lhe a mão, ajudou-a a ficar em pé; e, chamando os santos, especialmente as viúvas, apresentou-a viva.
42 Naate wadéka de wani muké kudi wakwekéreyék Jopaba. Wakwekéreyédaka de wupmalemu du taakwa las wawo de Némaan Banké miték sanévéknwuk.
42 Isto se tornou conhecido em toda a cidade de Jope, e muitos creram no Senhor.
43 Wupmalemu nyaa Pita dé Jopaba rak. Du nak déku yé Saimon wale dé rak. Saimon bulmakawu sépé nébuldakwa jébaa dé yak
43 Pedro ficou em Jope muitos dias, na casa de um curtidor chamado Simão.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.