Atos 26
Ambulas Maprik NT (ABT_MAP) vs NTLH
1 Pestas waga wadéka dé Agéripa Polét wak, “Ména kudi mé wakwe.” Naate wadéka dé Pol déku taaba kusawuréte dé kéga wak:
1 Agripa disse a Paulo: — Você pode apresentar a sua defesa. Então Paulo estendeu a mão e fez a sua defesa, dizendo o seguinte:
2 “Méné, Agéripa, méné némaan ban méné ro. Naané Judaké akwi ménébu kutdéngék. Naana kudi naana mawuléké ménébu kutdéngék. Kutdéngménéka bulaa ména méniba téte kudi wakweké wuné yéknwun mawulé yate dusék yo. Judana du wunat yénaa yadan kudi kaataké wunék. Méné wuna kudi véknwute bari wulkiyaa yamarék yaké méné yo. Waga wuné ménat waato.
2 — Rei Agripa, eu me sinto muito feliz em poder estar hoje diante do senhor para me defender de tudo o que os judeus me acusam.
3 — ausente —
3 E especialmente feliz porque o senhor conhece muito bem todos os costumes e questões dos judeus. Portanto, peço que o senhor me escute com paciência.
4 “Baadi rate du ye wuné miték rak. Wuna kém wale naana gayé Jerusalemba wawo wuné miték rak. Judana du akwi waga de kutdéngék.
4 — Todos os judeus sabem como tenho vivido no meio do meu povo e também em Jerusalém, desde a minha juventude até hoje.
5 Gorét waataké Parisina du apa jébaa de yo. Wani jébaa naané yanakwa jébaat dé talaknak. Wupmalemu kwaaré wuné Parisina duna apa kudi wuné véknwu. Waga de Judana du kutdéngék. Kutdéngte mawulé yadaran de Parisina duna apa kudi véknwurénké ménat wakweké de yo.
5 Eles sempre souberam — e podem confirmar isso se quiserem — que desde o começo fui membro do partido dos fariseus , o mais rigoroso da nossa religião.
6 Bulaa kéba wuné tu, méné némaan ban rate wuna kudi véknwuménuké. Déknyényba Got dé naana képmawaarat wak, ‘Gunat kutkalé yaké wuné yo. Adél wuné wo.’ Naate wadéka de Judana kém taaba vétik sékérék maanba kayék vétik naané Judana du taakwa akwi waga naané Got wakwen kudiké sanévéknwute naanat kutkalé yadéran tuléké naané raségu. Gaan nyaa naané Gorét waatate naané wani tuléké naané raségu. Wuné wawo Got naanat kutkalé yaran tuléké wuné raségu. Raségéwuréka de Judana du las wunéké de wo, ‘Waga yate kapéredi mu débu yak.’ Waga wate yénaa de yo.
6 E agora estou aqui sendo julgado porque tenho esperança na promessa que Deus fez aos nossos antepassados.
7 — ausente —
7 Todas as tribos do nosso povo, que adoram a Deus dia e noite, também esperam ver o cumprimento dessa promessa. É por causa dessa esperança, ó rei, que estou sendo acusado pelos judeus.
8 Guné, kéba tékwa Judana du, guné kéga guné wo, ‘Got wamarék yaké dé yo, kiyaan du taakwa nébéle raapdoké.’ Samuké guné waga wo? Samuké guné Gotké kaapuk miték sanévéknwugunékwa?
8 Por que é que vocês, judeus, acham impossível crer que Deus ressuscita os mortos?
9 “Déknyényba kéga wuné wuna mawuléba wak, ‘Nasaret ban Jisasnyét yaalébaanké wunék. Déké miték sanévéknwukwa du taakwat yaalébaante dérét wawo yaalébaanké wunék.’
9 E Paulo disse ainda: — Eu mesmo pensava que devia fazer tudo o que pudesse contra a causa de Jesus de Nazaré.
10 Waga wate wuné derét yaalébaanék Jerusalemba. Nyédé duna némaan du wunat wadaka wuné de pulak téte Gotna du taakwat kulékiye wuné raamény gat kure yék. Kure yéte de derét viyaapérekgé kudi buldaka wuné wawo derét viyaapérekgé wuné wak.
10 E foi o que fiz em Jerusalém. Recebi autorização dos chefes dos sacerdotes e prendi muitos seguidores de Jesus. Quando eram condenados à morte, eu também votava contra eles.
11 Wupmalemu nyaa wawuréka de Gotna du taakwat yaalébaanék, Gotna kudi buldakwa akwi gaba. Némaan Banké kapéredi kudi wakwedoké nae wuné waga yak. Derét rékarékat kapére yate wuné séknaa get yéte derét yaalébaanké wuné mawulé yak.” Naate dé Pol wak.
11 Durante muito tempo eu os castiguei em todas as sinagogas e os forcei a negar a sua fé. Tinha tanto ódio deles, que até fui a outras cidades para persegui-los.
12 Pol waga watakne dé kéga wak, “Méné mé véknwu. Nak apu derét yaalébaanké yawuréka de nyédé duna némaan du nyéga tiyaate wadaka wuné kérae kure yék Damaskasnyét.
12 E Paulo continuou: — Foi por isso que viajei para a cidade de Damasco, levando autorização e ordens dos chefes dos sacerdotes.
13 Yéwuréka nyaa nawurédéka yaa yaankwa pulak mu nyétba giyae dé ték, wuné wale yén du wale ténanba. Wani yaa yaante nyaat dé talaknak. Giyae tédéka wuné vék.
13 Mas aconteceu, ó rei, que na estrada, ao meio-dia, veio do céu uma luz mais brilhante do que o sol, a qual brilhou em volta de mim e dos homens que estavam viajando comigo.
14 Yaa yaankwa pulak mu tédéka naané képmaaba akérék. Akére kwaate wuné véknwuk kudi nak wunat wuna gayéna kudiba wadéka. Wani kudina yé Yibru. Kéga dé wak, ‘Méné, Sol, samuké méné wunat yaalébaanu? Raamény tékwa muba akite méné kaagél kuru. Méné wunat yaalébaanké nae méné ménat yaalébaanu.’
14 Todos nós caímos no chão, e eu ouvi uma voz me dizer em hebraico : “Saulo, Saulo! Por que você me persegue? Não adianta você se revoltar contra mim.”
15 Naate wadéka wuné waatak, ‘Némaan Ban, méné kiyadé?’ Naate waatawuréka dé wak, ‘Kén wuné, Jisas wuné. Wunat méné yaalébaanu.
15 — Então eu perguntei: “Quem é o senhor?” — E o Senhor respondeu:
16 Mé raapme méné téké yo. Wuné ménéké wuné yao, méné wuna jébaa yaménuké. Wunat bulaa vétakne méné wani muké kudi wakweké méné yo. Kukba wakwatnyéwuréran jébaaké wawo kudi wakweké méné yo.
16 Mas levante-se e fique de pé. Eu apareci a você para o escolher como meu
17 Kudi wakweménu de ména du, nak geba rakwa du wawo ménat viyaaké yado wuné ménat kutkalé yaké wuné yo. Wawuru méné nak geba rakwa du taakwaké yéké méné yo.
17 Vou livrar você dos judeus e também dos não judeus, a quem vou enviá-lo.
18 Ye de kulé mawulé kéraadoké kudi wakweké méné yo. Méné kudi wakweménu de gaankété kulaknyénytakne nyaaba téké de yo. Kudi wakweménu deku kapéredi mawulé kulaknyénytakne de yéknwun mawulé kéraaké de yo. Kudi wakweménu Setenna kudi kulaknyénytakne de Gotna kudi véknwuké de yo. Waga véknwute wunéké miték sanévéknwudo wuné yadan kapéredi mu yatnyéputiwuru de kulé mawulé kérae miték rasaakuké de yo apuba apuba. De wawo wuna du taakwa raké de yo.’ Naate dé Némaan Ban Jisas wunat wak.” Waga dé Pol wak.
18 Você vai abrir os olhos deles a fim de que eles saiam da escuridão para a luz e do poder de Satanás para Deus. Então, por meio da fé em mim, eles serão perdoados dos seus pecados e passarão a ser parte do povo escolhido de Deus.”
19 Pol waga watakne dé kéga wak: “Agéripa, méné némaan ban méné ro. Méné mé véknwu. Wani mu nyétba yadéka wuné vék. Véte kudi véknwutakne wani duna kudiké kuk kaapuk kwayéwurén.
19 E Paulo terminou, dizendo: — Portanto, ó rei Agripa, eu não desobedeci à visão que veio do céu.
20 Taale Damaskasba rakwa du taakwat wuné wani muké kudi wakwek. Wakwetakne ye wuné Jerusalemba rakwa du taakwat wakwek. Wakwetakne ye wuné Judiaba tékwa gege gayét yéte wuné wakwekéreyék. Wakwetakne ye wuné nak gena du taakwat wawo wuné wakwek. Kéga wuné wakwek, ‘Guné guna kapéredi mawulé kulaknyénytakne guné Gotna kudi véknwuké yo. Véknwute yéknwun mawulé yate yéknwun jébaa male yaké guné yo.’ Naate wuné derét wakwek.
20 Anunciei a mensagem primeiro em Damasco e depois em Jerusalém, em toda a região da Judeia e entre os não judeus. Eu dizia a todos que eles precisavam abandonar os seus pecados, voltar para Deus e fazer coisas que mostrassem que estavam, de fato, arrependidos.
21 Wani kudi wakwetakne Gotna kudi buldakwa némaa gat wulae téwuréka de Judana du wunat kulékiye de wunat viyaapérekgé yak.
21 Foi por isso que alguns judeus me agarraram quando eu estava no pátio do Templo e quiseram me matar.
22 Yadaka Got dé wunat kutkalé yadéka wuné miték ték. Apuba apuba Got dé wunat kutkalé yo. Yadéka bulaa némaan duna méniba, bakna duna méniba wawo téte gunat wuné kudi wakweyo. Déknyényba naana képmawaara Moses Gotna yéba kudi wakwen du wawo de wani kudi wakwek. Deku kudi male wuné wakweyo. Nak pulak kudi kaapuk wakwewurékwa.
22 Mas até hoje Deus tem me ajudado, e por isso estou aqui trazendo a sua mensagem a todos, tanto aos humildes como aos importantes. Pois eu digo a mesma coisa que os profetas e Moisés disseram que ia acontecer.
23 Kéga de wak: ‘Got wadén ban Krais kaagél kure kiyae tépa nébéle raapké dé yo. Dé taale nébéle raapké dé yo. Kukba akwi kiyaan du taakwa nébéle raapké de yo. Krais nébéle raapme dé naana gayéna du taakwa, nak gena du taakwat wawo kudi wakweké dé yo, nyaaba rasaakudaranké.’ Naate wadaka wuné wawo wuné waga wo.” Waga dé Pol wak.
23 Eles afirmaram que o Messias precisava sofrer e ser o primeiro a ressuscitar, para anunciar a luz da salvação tanto aos judeus como aos não judeus.
24 Pol waga wadéka dé Pestas némaanba waate dé wak, “Pol, méné wupmalemu kudi véknwute wupmalemu nyégaba véménéka ména mawulé yékéyaak dé yo.”
24 Quando Paulo estava se defendendo assim, Festo gritou: — Paulo, você está louco! Estudou tanto, que acabou perdendo o juízo!
25 Naate wadéka dé Pol wak, “Némaan du Pestas, wuna mawulé kaapuk yékéyaak yadékwa. Wuna kudi adél kudi. Yénaa kudi kaapuk.
25 Paulo respondeu: — Eu não estou louco, Excelência; estou em perfeito juízo e digo a verdade.
26 Agéripa, méné némaan ban méné ro. Méné mé véknwu. Wani mu yadaka ménébu vék. Wani mu kaapuk paakudan. Méné kutdéngék wakwewurén muké. Waga wuné kutdéngék. Kutdéngte wuné wup yamarék yate wuné ménat wakweyo.
26 Eu posso falar diante do rei Agripa com toda a coragem porque tenho a certeza de que ele conhece todas essas coisas muito bem, pois não aconteceram em nenhum lugar escondido.
27 Déknyényba Gotna yéba kudi wakwen du de déku kudi kavik déku nyégaba. Méné kavidan kudiké méné miték sanévéknwu, kapu kaapuk? Wani kudiké méné miték sanévéknwu. Waga wuné kutdéngék.”
27 Então Paulo disse ao rei: — Rei Agripa, o senhor crê nos profetas? Eu sei que crê!
28 Naate wadéka dé Agéripa wak, “Yaga pulak? Méné makwal kudi ménébu wakwek. Sal wani makwal kudi véknwute wuné Jisas Kraiské miték sanévéknwuké wuné yo?”
28 Agripa respondeu: — Você pensa que assim, em tão pouco tempo, vai me tornar cristão?
29 Naate wate yénaa yadéka dé Pol wak, “Méné bari Jisas Kraiské miték sanévéknwuké méné yo, kapu kukba déké miték sanévéknwuké méné yo? Déké miték sanévéknwuménéran wan yéknwun. Wuné Gorét wuné waato gunéké. Méné, wuna kudi véknwukwa akwi du taakwa wawo, guné wuné pulak tégunuké wuné mawulé yo. Kulé mawulé kéraawurénké wuné kudi wakweyo. Kéni apa baagwi wunat gidanké kaapuk kudi wakwewurékwa.”
29 Paulo disse: — Pois eu pediria a Deus que, em pouco ou muito tempo, não somente o senhor, mas todos os que estão me ouvindo hoje chegassem a ser como eu, mas sem estas correntes.
30 Pol waga wadéka de waba ran akwi du taakwa, némaan ban Agéripa, déku taakwa Benaisi, némaan du Pestas wawo waga de akwi raapme ték.
30 Aí o rei Agripa, o Governador, Berenice e todos os que estavam com eles se levantaram
31 Raapme te de gwaadék. Gwaade de kapmu bulte de wak, “Wani du kapéredi mu las kaapuk yadén. Dérét raamény gaba taknamarék yaké de yo. Dérét viyaapérekmarék yaké de yo.”
31 e saíram, comentando: — Este homem não fez nada para merecer a morte, nem para estar preso.
32 Naate wate dé Agéripa Pestasnyét wak, “Wani du Romna némaan ban déku kudi véknwuduké kudi wakwemarék yadu mukatik dé bakna yéduké méné wakatik méné yak.” Naate dé Agéripa wak.
32 Então Agripa disse a Festo: — Ele já podia estar solto se não tivesse pedido para ser julgado pelo Imperador.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.