Atos 22
Ambulas Maprik NT (ABT_MAP) vs NAA
1 “Gunawa, mé véknwu. Naana gayéna du, gunat wuné wakweyo. Wuna némaadugu wayéknaje, guné mé véknwu. Bulaa guna kudi kaataké wunék.” Naate wate dé Yibruna kudiba wak. Wadéka de déku kudi véknwute de akélak ték. Tédaka dé Pol kéga wakwek:
1 — Irmãos e pais, escutem agora o que tenho a dizer em minha defesa.
2 — ausente —
2 Quando ouviram que Paulo lhes falava em língua hebraica, fizeram mais silêncio ainda. Paulo continuou:
3 “Wuné Judana du. Wuna néwaa wunat Tasasba lé kéraak. Tasas Silisiaba dé tu. Déknyényba wuné kéni gayé Jerusalemét wuné yaak. Yae kéba rawuréka dé Gameliel wunat yakwatnyék, naana képmawaarana apa kudiké. Yakwatnyédéka apa yate wuné Gotna kudi apuba apuba miték véknwuk, guné kéba tékwa du miték véknwugunékwa pulak.
3 — Eu sou judeu, nasci em Tarso da Cilícia, mas fui criado nesta cidade e aqui fui instruído aos pés de Gamaliel, segundo o rigor da Lei de nossos antepassados, sendo zeloso para com Deus, assim como todos vocês o são no dia de hoje.
4 Yate wuné wani kulé jébaaba wulaan du taakwat yaalébaanék. Yaalébaanwuréka las de kiyaak. Wuné wani du taakwat las kulékiye kure yék raamény gat.
4 Persegui este Caminho até a morte, prendendo homens e mulheres e lançando-os na cadeia.
5 Adél wuné wo. Akwi nyédé duna némaan ban guna kubu du wawo waga de kutdéngék. Kutdéngte de gunat wakweké de yo, wani muké. De Damaskasba rakwa Judana duké kudi nyégaba kavitakne tiyaadaka wuné wani nyéga kure yék Damaskasnyét. Wani kulé jébaaba wulaan du taakwat kulékiye apa baagwi wale giké nae wuné yék. Gitakne Jerusalemét kure gwaamale ye yadan kapéredi mu derét yakataké wuné wani gayét yék.
5 Disto são testemunhas o sumo sacerdote e todos os anciãos. Deles eu recebi cartas para os irmãos judeus de Damasco, e fui até lá para trazer amarrados a Jerusalém os que também lá estivessem, para serem punidos.
6 “Yaabuba yéte nyaa nawurédéka wuné Damaskas saabaké yak. Saabaké yawuréka dé nyét kulabikwa pulak yadéka dé apakélé yaa yaankwa pulak mu giyae dé rak téwurénba.
6 — Ora, aconteceu que, enquanto eu viajava, já perto de Damasco, quase ao meio-dia, repentinamente, uma grande luz do céu brilhou ao redor de mim.
7 Radéka wuné képmaaba akérék. Akére kwaate wuné véknwuk kéni kudi wakwedéka, ‘Méné, Sol, samuké méné wunat yaalébaanu?’
7 Então caí por terra, ouvindo uma voz que me dizia: “Saulo, Saulo, por que você me persegue?”
8 Naate wadéka wuné waatak, ‘Némaan Ban, méné kiyadé?’ Waatawuréka dé wak, ‘Wuné Nasaret ban Jisas. Wunat méné yaalébaanu.’ Naate dé wak.
8 Perguntei: “Senhor, quem é você?” Ao que me respondeu: “Eu sou Jesus, o Nazareno, a quem você persegue.”
9 Wuné wale yén du de vék apakélé yaa yaankwa pulak mu giyae radéka. Véte wani kudi kaapuk véknwudan.
9 — Os que estavam comigo viram a luz, sem, contudo, perceber o sentido da voz de quem falava comigo.
10 “Wuné wak, ‘Némaan Ban, samu yaké wuné yo?’ Wawuréka dé wak, ‘Mé raapme méné Damaskasnyét wulaaké yo. Wulaaménu du nak ménat wakweké dé yo, wunéké yaménéran jébaaké.’ Naate dé wak.
10 Então perguntei: “Senhor, o que devo fazer?” E o Senhor me disse: “Levante-se, entre em Damasco, onde lhe dirão tudo o que você precisa fazer.”
11 Apakélé yaa yaankwa pulak mu radéka wuné véké yapatik. Véké yapatiwuréka wuné wale yén du wuna taababa kutdaka naané Damaskasnyét wulaak.
11 Tendo ficado cego por causa da intensidade daquela luz, guiado pela mão dos que estavam comigo, cheguei a Damasco.
12 “Yéknwun du nak dé waba rak. Déku yé Ananaias. Dé naané Judana apa kudi véknwudéka Damaskasba rakwa akwi Judana du de déké wak, ‘Wan yéknwun du.’ Naate de wak.
12 — Um homem chamado Ananias, piedoso conforme a Lei, tendo bom testemunho de todos os judeus que ali moravam,
13 Ananaias dé wunéké yaak. Yae wuné wale téte dé wak, ‘Méné, Sol, méné wuna du. Bulaa tépa mé vé.’ Naate wadéka bari wuné tépa vék.
13 veio procurar-me e, chegando perto de mim, disse: “Irmão Saulo, recupere a visão!” Nessa mesma hora, recuperei a visão e olhei para ele.
14 Dérét véwuréka dé wunat wak, ‘Naana képmawaarana Némaan Ban Got débu wak, méné déku mawulé kutdéngménuké. Got wadéka méné déku yéknwun du Jisasnyét vétakne déku kudi ménébu véknwuk.
14 Então ele disse: “O Deus de nossos pais escolheu você de antemão para conhecer a vontade dele, ver o Justo e ouvir a voz dele.
15 Méné ye akwi du taakwat kudi wakweké méné yo déké. Véménén mu, véknwuménén muké wawo wakweké méné yo.
15 Porque você terá de ser testemunha dele diante de todos, anunciando as coisas que você tem visto e ouvido.
16 Bulaa mé raap. Raségémarék yaké méné yo. Mé yaa. Wuné Jisasna yéba ménat gu yaakutaknaké wunék. Méné Jisasna yéba waataménu dé ména kapéredi mawulé yakutnyéputiké dé yo.’ Naate dé Ananaias wunat wak.
16 E agora, o que está esperando? Levante-se, receba o batismo e lave os seus pecados, invocando o nome dele.”
17 “Kukba wuné Jerusalemét gwaamale yaak. Gwaamale yae Gotna kudi bulnakwa némaa gaba téte wuné Got wale kudi bulék. Kudi bulte yégan pulak yate wuné Némaan Banét vék.
17 — Quando voltei para Jerusalém, enquanto orava no templo, sobreveio-me um êxtase,
18 Véwuréka dé wunat kéga wak, ‘Jerusalem kulaknyénytakne bari bari yéké méné yo. Wunéké kéba kudi wakweménéran akwi du taakwa ména kudi véknwumarék yaké de yo.’
18 e vi o Senhor. Ele me disse: “Ande logo e saia imediatamente de Jerusalém, porque não aceitarão o seu testemunho a meu respeito.”
19 Naate wadéka wuné kéga wak, ‘Némaan Ban, déknyényba wuné Juda kudi bulnakwa gat wulae wuné ménéké miték sanévéknwukwa du taakwat kulékiye raamény gaba takne wuné viyaak. Waga de kutdéngék.
19 Eu respondi: “Senhor, eles bem sabem que eu ia de sinagoga em sinagoga, prendendo e açoitando os que criam em ti.
20 De ménéké kudi wakwen du Stivenét matut viyaadaka kiyaadéka wuné véte wuné mawulé yak. Yate wuné matut viyaakwa du yépmaa yadéka saapme tédan baapmu wutké wuné téte vék. De akwi waga de kutdéngék. Kutdéngte de wuna kudi véknwuké de yo.’
20 Quando se derramava o sangue de Estêvão, tua testemunha, eu também estava presente, consentia nisso e até guardei as capas dos que o matavam.”
21 Naate wawuréka dé Némaan Ban wunat wak, ‘Kaapuk. Méné yéké méné yo. Wawuru méné séknaat yéké méné yo, nak gena du taakwaké.’ Waga dé Némaan Ban wunat wak.” Naate dé Pol wak.
21 Mas ele me disse: “Vá, porque eu o enviarei para longe, aos gentios.”
22 Pol wadéka taale de waba tékwa du déku kudi véknwuk. Véknwudaka dé nak gena du taakwaké kudi wakwedéka de rékaréka yate némaanba waak, “Dérét mé viyaapérek. Dé mé kiyao. Kéni du naana képmaaba ramarék yaké dé yo.”
22 Até este ponto a multidão ficou ouvindo. Mas, quando Paulo disse isso, começaram a gritar bem alto: — Fora com ele! Mate-o, porque ele não merece viver!
23 Naate némaanba waate rékarékat kapére yate baapmu wut léwayéte de bawusa kérae de yatjawurék.
23 Enquanto eles gritavam, tiravam as suas capas e jogavam poeira para o ar,
24 Yadaka dé waariyakwa duna némaan du déku duwat wak, “Wani dut kure naana gat wulaaké guné yo. Wulae dérét baagwit viyaaké guné yo. Samuké wani Judana du de waga némaanba waate déké kélik yo? Guné dérét viyaate dérét waatatakne wani muké kutdéngké guné yo.”
24 o comandante ordenou que Paulo fosse recolhido à fortaleza e que, sob açoite, fosse interrogado para saber por que motivo estavam gritando assim contra ele.
25 Naate wadéka de Polét kure wulae gitakne dérét viyaaké yak. Yadaka dé Pol waariyakwa dut nak wak, “Kot véknwukwa némaan ban wuna kudi kaapuk véknwudén. Wuné Romna du. Guné Romna dut bakna viyaagunéran wan yéknwun, kapu kaapuk?”
25 Quando o estavam amarrando com correias, Paulo perguntou ao centurião que ali estava: — Será que vocês têm o direito de açoitar um cidadão romano, sem que ele tenha sido condenado?
26 Polna kudi véknwutakne dé wani du déku némaan duké ye dé dérét wak, “Samu méné yo? Wani du wan Romna du.”
26 Ouvindo isto, o centurião procurou o comandante e lhe disse: — Que é isso que o senhor está prestes a fazer? Saiba que aquele homem é cidadão romano.
27 Naate wadéka némaan du Polké ye dé wak, “Mé wakwe. Méné Romna du, kapu kaapuk?” Naate wadéka dé Pol wak, “Ao.”
27 Então o comandante veio e perguntou a Paulo: — Diga-me uma coisa: você é romano? Paulo respondeu: — Sou.
28 Wadéka dé némaan du wak, “Wuné wupmalemu yéwaa Romna duké kwayétakne wuné Romna du wuné ro.” Naate wadéka dé Pol wak, “Wuné Romna du wuné ro, wuna yaapa Romna du radén bege.”
28 E o comandante disse: — Eu tive de gastar muito dinheiro para conseguir essa cidadania. Ao que Paulo respondeu: — Pois eu a tenho de nascença.
29 Naate wadéka de Polét viyaaké yan du dérét kulaknyénytakne bari yédaka dé waariyakwa duna némaan du Polna kudi véknwutakne dérét kutdéngte wup dé yak, Romna dut gidén bege.
29 Imediatamente se afastaram os que iam interrogá-lo com açoites. O próprio comandante ficou com medo quando soube que Paulo era romano, porque tinha mandado amarrá-lo.
30 Taknaba Judana du de wak, “Pol kapéredi mu débu yak.” Naate wadaka dé waariyakwa duna némaan du wani muké kutdéngké dé mawulé yak. Mawulé yate nak nyaa dé déku duwat wak, “Wani apa baagwi Polét lépatké guné yo. Judana duwat mé wakwe. Deku némaan du akwi, nyédé duna némaan du wawo kudi bulké jawuké de yo.” Naate wadéka de jawuk. Jawudaka dé Polét kure ye wadéka dé Pol deku méniba ték.
30 No dia seguinte, querendo certificar-se dos motivos por que Paulo vinha sendo acusado pelos judeus, o comandante o soltou e ordenou que se reunissem os principais sacerdotes e todo o Sinédrio. E, mandando trazer Paulo, apresentou-o diante deles.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.