1 Jestliže se v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, abys ji obsadil, najde zabitý, ležící na poli, a neví se, kdo ho zabil,
2 ať vyjdou tvoji starší a soudcové a odměří vzdálenost do měst, která jsou v okolí zabitého.
3 Když se zjistí město, které je nejblíže k zabitému, vezmou starší toho města jalovici, s níž se ještě nepracovalo, která netáhla ve jhu.
4 Starší toho města přivedou jalovici dolů ke stále proudícímu potoku, kde se nepracovalo ani neselo, a tam u potoka zlomí jalovici vaz.
5 Nato přistoupí kněží, synové Léviho, protože je Hospodin, tvůj Bůh, vyvolil, aby mu sloužili a aby žehnali v Hospodinově jménu, a ⌈podle jejich příkazu⌉ se bude řešit každý spor a každé ublížení.
6 Pak si všichni starší toho města, ⌈které je⌉ nejblíže k zabitému, nad jalovicí, jíž byl u potoka zlomen vaz, umyjí ruce.
7 Promluví a řeknou: Naše ruce neprolily tuto krev a naše oči nic neviděly.
8 ⌈Daruj smíření⌉ svému lidu Izraeli, který jsi vykoupil, Hospodine, a ⌈nepřičítej svému⌉ lidu Izraeli nevinnou krev. A budou usmířeni za krveprolití.
9 Takto vyhladíš nevinnou krev ze svého středu, neboť uděláš to, co je správné v Hospodinových očích.
10 Když vytáhneš do boje proti svým nepřátelům a Hospodin, tvůj Bůh, je vydá do tvé ruky, zajmeš zajatce,
11 a pak uvidíš mezi zajatci ženu krásného vzezření, zatoužíš po ní a budeš si ji chtít vzít za ženu,
12 přiveď ji do svého domu, ať si ostříhá hlavu, ořeže nehty
13 a sejme ze sebe svůj zajatecký oděv. Ať zůstane ve tvém domě a po dobu jednoho měsíce pláče nad svým otcem a svou matkou. Potom k ní můžeš vejít, budeš jejím manželem a ona ⌈se stane tvou ženou.⌉
14 I stane se, jestliže ⌈v ní již nebudeš mít zalíbení,⌉ že ji propustíš podle jejího přání. Nesmíš ji však prodat za stříbro. Nesmíš s ní zacházet krutě, protožes ji ponížil.
15 Jestliže bude mít muž dvě ženy, jednu milovanou a druhou nenáviděnou, a milovaná i nenáviděná mu porodí syny, ale prvorozeným bude syn nenáviděné,
16 i stane se v den, kdy bude svým synům dávat do dědictví to, co mu patří, že nesmí ⌈jednat jako s prvorozeným⌉ se synem milované oproti synu nenáviděné, který je prvorozený.
17 Ale za prvorozeného uzná syna nenáviděné a dá mu dva díly ze všeho, co má, neboť on je prvotina jeho síly, jemu patří právo prvorozeného.
18 Jestliže bude mít někdo umíněného a vzpurného syna, který neposlouchá svého otce a svou matku, a přestože ho kárají, je neposlouchá,
19 ať ho jeho otec a matka uchopí a vyvedou ho ke starším jeho města, do brány jeho místa,
20 a řeknou starším jeho města: Tento náš syn je umíněný a vzpurný, neposlouchá nás. Je to žrout a pijan.
21 Všichni muži jeho města nechť na něj házejí kamení, aby zemřel. Tak vyhlaď zlo ze svého středu. Všichni Izraelci o tom ⌈uslyší a budou se bát.⌉
22 Jestliže ⌈někdo spáchá⌉ hřích, za který je hoden rozsudku smrti, ať je usmrcen; pověs ho na strom.
23 Nenech jeho mrtvolu na stromě přes noc, ale jistě ho pohřbi v ten den, neboť na pověšeném je Boží kletba. Neznečisti svou zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví.